Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Tulareanus (16.07.2020 20:12): viděl jsem (těch prvních 100 epizod) česky, prvních cca 40 pak i anglicky a nějaké epizody i německy a jappnsky (erectric sordier porygon:-p), IMHO se všechny verze kromě češtiny berou moc vážně, navíc cz verze měla Pavla Soukupa, toho já hodně můžu.

Nemůžu moc soudit pozdější série, ale co jsem viděl, tak Ash je dost mizerný trenér a občas vyvádí strašné kokotiny, ale hlavně, že má srdce na pravém místě, že... ;-). Jinak oceňuji na seriálu hlavně world building, to není ve hrách tolik zvyrazneno.

Ani bych se nehadal o to, že spousta epizod je zbytečný filler, ale přes to se většinou dokážu přenést. Dost mi ale vadí, že se ten seriál a filmy dostávají k nám (tj.na Západ) v tak zmenšené podobě...
@Fingon (16.07.2020 17:36): Sranda, aký máme rozdielny pohľad. Pre mňa je pokémon asi to najhoršie anime aké som kedy videl (myslím celý diel alebo film), hoci na klasické RPGčka a pokémon tcg nedám dopustiť.
Hm, anime... Viděl jsem nejdřív Mononoke a Cestu do fantazie, protože to šlo v televizi (ČT) a až potom jsem si mohl něco opatřovat sám. Viděl jsem několik dalších filmů od Miyazakiho (tentokrát v japonstine a ne v cz dabingu), zajímavé, ale nijak odvazany jsem z toho nebyl. Viděl jsem pak pár slavnějších filmů (Akira, Ghost in the Shell, Hrob svetlusek), pár jiných, co se ke mně dostaly (Steamboy, Beyond clouds), ale nejvíc mě zaujala tvorba Satoshiho Kona (PŘEDEVŠÍM Millennium Actress) a Yoshiaki Kawajiri (zatím jen Ninja Scroll a Vampire hunter D: Bloodlust). Celkem se mi líbil Animatrix (taky částečně YK) a viděl jsem pár anime seriálů (Neon genesis Evangelion, Hellsing nebo Haibane Renmei se mi líbily), Pokemon je moje guilty pleasure, ale viděl jsem jen první sérii a často Orange isl.). Taky jsem viděl všechny pokemoní filmy (snad 23?), ale ty jsou dost rozdílné kvality od uchazejicich přes meh (většina) až po naprostý des běs.

Jinak zrovna Pokémon dost trpí tím, že všechny díly seriálu a především filmy jsou v USA dost prestrihavany, zkracovsny, skládá se nový soundtrack a tahle verze je pak dodána do ostatních zemí. Docela by mě zajímalo, jestli se někde dají sehnat nezkracene japonské verze s aj titulky...
Ja mám rád starého Miyazakiho aj Satoshi Kona, ale problém vnímam v tom, že hoci Kon mal rozhodne odvážnejšie a z časti aj sviežejšie nápady ako Miyazaki, ale nevedel ich väčšinou ukočírovať - posledná polhodina Papriky mi dosť degradovala celkový zážitok, To isté s poslednými časťami Boy with a golden bat (paranoia agent), kde tie posledné časti z toho spravili dosť gýč. U Miyazakiho musím uznať, že z toho, čo som od neho videl (v podstate skoro všetko), tak z hľadiska réžie a scenára mal dej, jeho gradáciu a "rozprestrenie" naozaj podchytené a zážitok tak bol vždy konzistentný.

Inak z tých slávnejších a uznávanejších anime, z ktorých som bol sklamaný bol napr. Akira. A to som bol na ňom pred pár rokmi v kine, aby som si to pozrel na veľkom plátne a poriadnom ozvučení. Neskutočne naťahované mi to prišlo, hlavne druhá polovica. Jediné, čo mi tam prišlo fakt super, bola hudba.
@Radecker (16.07.2020 15:03): Normální to pro japonce je, zrovna Cesta do fantazie je hodně ovlivněna šintoismem, kde všechno přírodní má své božstvo/duchy a velkým tématem je zde očista, což reprezentují ty lázně. Nemám šintoismus zas tolik nastudovaný, ale když si o tom náboženství něco málo přečteš, tak to začneš vnímat jinak. :D

Jinak na Konovy filmy koukej bez dcery. :D
@Fritol (16.07.2020 12:54): Díky za tipy, Kimi no na wa mám už stažené několik let, ale ještě jsem si to nepustil. Naušiku mám taky hrozně rád. Totora taky, toho miluje i dcera :-)

@Jab (16.07.2020 13:19): Satoshi Kona jsem neznal, ale filmy vypadají zajímavě. Podívám se. U Miyazakiho je možná "problém", že ten svůj gejzír nápadů vždycky podává s takovou samozřejmostí, že to člověk nevnímá, dokud se nezamyslí nad tím, že vlastně není úplně normální mít ve filmu mluvící oheň, nebo ducha smradu :-) Asi na to musí být člověk naladěný, což já teda jsem.
@Radecker (16.07.2020 12:40): O nástupci jako Miyazaki určitě ne, ten má poměrně originální styl a jeho syn jej zdá se následovat nebude (Když jsem viděl reakci jeho otce na jeho první film, tak se mu ani nedivim, nebude to asi moc dobrý otec). Nicméně z aktuálních režiséru mě nejvíc baví Makoto Šinkai, taky velmi osobitý styl v každém filmu. Jinak ale většina mých oblíbených anime je spíš od autorů, kterým se podaří sem tam něco natočit "náhodně", ne že by měli filmografii plnou kvalitních kousků.

Jinak jeho syn filmy natočil už dva. Viděl jsem jen Příběhy ze Zeměmoří, což nebylo špatné, slabší 4*.
A sequel, known as Human Traffic 2: Revolution was announced in April 2019 and is due for release at an unknown date. Dyer, Parkes and Reynolds are due to reprise their roles.

Prvni film je klasika! Nejak si neumim predstavit pokracovani :)
Jako první Prodaný sen neboli Japonské pohádky, a pak jsem jako jednu z prvních četl Tvář toho druhého od Abeho, a postupně jsem se tak dostal k Nacumemu, Tanizakimu, Oému, Mišimovi nebo Akutagowi. Literární podoba, často v ich formě, mi zcela sedí, stejně jako naměty.

@Fritol (14.07.2020 20:53): Je to tak, ale i tak mě Modř bavila. Na druhou stranu, Seventeen / Sexuální bytosti je podle mě v této tematice mládeže daleko lépe zpracované.
Keď už sa to tu rozoberá, aká bola vaša prvá japonská kniha? U mňa to bolo asi Night on the Galactic Railway od Kenji Miyazawa asi v roku 2007. Je to v podstate knižka v štýle Malého Princa, akurát bola napísaná ešte skôr, než Malý Princ. :)
@Bellerofontes (14.07.2020 20:36): Piercing je skvělý. Já teda od něj zatím četl jen to a Nekonečná, téměř průzračná modř a zatím co Piercing mě velmi bavil, tak modř byla poměrně slabá kniha, dost nezajímavý popis života mladých feťáků. Pořád dokola, nic zajímavého se tam neděje... Autor chtěl očividně hlavně šokovat, za mě slabé. Mám od něj koupený i ten přeložený zbytek, tak jsem zvědavý, letos něco dám.
@Bellerofontes (14.07.2020 20:36): Dle mě nejlepší (přeložený) Rjů, ale Piercing, Čáry a vlastně i Nekonečná, téměř průzračná modř jsou velmi dobře napsané krátké knihy. Zasloužil by si více překladů (Coin Locker Babies, 69 nebo From the Fatherland, with Love). Zfilmovaný Piercing byl při nejlepším rozpačitý, ale pokud se něco vyplatí zhlédnout, tak Tokyo Decadence a klasiku Audition.
@Drolin (14.07.2020 20:32): Komtur se mi hodně líbil. Až se divím, jak autor dokáže udržet čtenářovu pozornost po celých 800 stránek i přes to, že se ta kniha poměrně dost "vleče" (nevím jak to nazvat jinak aniž by to nevyznělo blbě).
Od Rjú Murakamiho mám rozečtený Piercing, který jsem si před časem neprozřetelně koupil. Kdybych věděl, že to hned nato zfilmují, upřednostnil bych V polévce miso. Četl někdo z vás?
@Zoltan (14.07.2020 19:44): To je druhá půlka zábavy! Ale třeba takový Červený kokon nebo Zapadající slunce sháním již déle.

No a pořadí Murakamiho jsem zde již dával, ale zrovna Fritolem oblíbené Afterdark není můj favorit (nicméně jsem to četl jako první), a Norské dřevo bylo výborné, ale postupně bylo zastíněno -

1. Kronika ptáčka na klíček
2. 1Q84
3. Kafka na pobřeží
4. Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
5. Na jih od hranic, na západ od slunce
6. Norské dřevo
7. Hon na Ovci
8. Konec světa & Hard-boiled Wonderland
9. Sputnik, má láska
10. Spisovatel jako povolání
11. Afterdark


A na Komtura se chystám, ale bohužel rozměry a malinké písmo znemožňuje čtení v MHD.
@Fritol (14.07.2020 18:15): Jo, také už mě lákají i další japonští autoři :D Škoda že se toho hodně dost špatně shání (hlavně ke koupi).

@morlun (14.07.2020 19:19): Také tak, dokáže je tam vložit krásně nenásilně a funguje to :) Já si zamiloval Kafku na pobřeží, stal se v současnosti mou nejoblíbenější knihou. A chtěl bych si ji přečíst znovu poprvé :) Norské dřevo mě ještě čeká.

A co se týče výzvy, občas tam něco vložím když se mi to hodí, ale jinak to neřeším. Zase tolik času na čtení nemám, abych stihl přečíst 20 knih podle zadání, 20 knih za rok sice stihnu (chtěl bych ale více :/), ale raději těch, které si přečíst chci :)
A když už je řeč o knihách, pokouší se někdo kromě herní výzvy i o výzvu čtenářskou?
@Zoltan (14.07.2020 16:47): Murakamiho mám moc rád, strašně se mi tam líbí ty nadpřirozené prvky, které ale nemá potřebu nijak vysvětlovat, prostě tam jsou :D ale je paradoxní že i přes to že tyto prvky tam mám rád tak se mi od něj zatím nejvíce líbilo Norské dřevo, ve kterém nic takového není.
tvl, jak jsem tady ptal pred par dny na muziku, tak jsem si objevil tohle a musim to poslouchat furt dokola ... neda se tomu uniknout .. rano se vzdycky tesim, az si to pustim v praci do sluchatek, kdyz obedvam tak hltam, abych si to mohl po obede pustit znovu, uz od 4 se tesim, ze si to pustim v aute az pojedu z prace domu a nuti me to jit domu driv ...
@Samariel (14.07.2020 12:20): Já čtu dost. Ale nedá se říct že bych někoho "objevil". Buď jsem četl knížky od lidí co znám a čtu dost dlouho, nebo to byly sice dobré knihy ale ničím výjimečné abych chtěl nutně číst i další knihy autora.
@Samariel (14.07.2020 11:48): Více jsem "objevil" japonského mistra detektivek, Seičó Macumotoa. Body a přímka (3/5) jsem četl již v minulosti, ovšem se sbírkou Mimo podezření a jiné příběhy o zločinu (5/5) si mě získal.

Následně jsem viděl i klasiku The Castle of Sand (dle knihy SM), která se pravidelně umistuje mezi nejlépe hodnocenými snímky dle japonců (například v Kinema Junpo’s Greatest Japanese Films)
@RomcaT (11.07.2020 01:01): koukám a jsem nadšený (zatím druhá řada), už dlouho mě takhle seriál nechytl... akorát se tam teď začínají lehce objevovat (nebo si toho už víc všímám) wtf momenty, ale nic horkého...
Jmenujte nějakého spisovatele/spisovatelku, kterého jste „objevili“ v roce 2020? Já mohu – ač
nemám dočtenu ani jednu její knihu – doporučit spisovatelku Connie Willis - ale je to taky dáno
tím, že píše fakt bichličky, ale jsou čtivé (za včerejšek jsem přečetl 100 stran její knihy I když půjdu
roklí šeré smrti
– celkem má kniha 724 stran) a není to klasická sci-fi s emzákama, planetama,
žádná space opera, té už jsem po Expanzi přesycen.

V knize jde o NDE, near-death experience, prožitek blízkosti smrti a jejímu
studování. V knize je i vypočítavá postava Maurice Mandraka, který napsal knihu Světlo na konci
tunelu
a snaží se jen zviditelnit
.

Druhá kniha, kterou mám rozečtenou od Connie Willis je Kniha posledního souduzde je hlavním
motivem cestování časem do středověku. Samozřejmě že se něco posere, ale to je hlavní
motiv této knihy
.

Třetí kniha Connie Willis, kterou mám půjčenu, je v anglickém originále nazvána Crosstalk – v
češtině pojmenováno jako Slyším tě všude, ale já bych byl pro název Šepot, ve které jde o
SPOILER: pokus se čtením myšlenek, který se nějak nevyvede, a místo, aby přítelkyně četla
myšlenky přítelovi, čte myšlenky svému kolegovi
.

Jo, a naposled bych se Vás zeptal, zda-li máte účet na ČBDB či
Databáze knih a pod jakým nickem tam figurujete?