Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Discworld II: Missing Presumed...!?

Discworld II: Mortality Bytes!

30.11.1996
1997
24.09.1997
81
19 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Pokračování úspěšné adventury Discworld. Hra disponuje kvalitní SVGA grafikou, ozvučení je nahráno v lepší kvalitě než v prvním díle a o namluvení Mrakoplaše se postaral, stejně jako v díle minulém, Eric Idle, člen britského uskupení Monty Python. Příběh se nejvíce inspiruje zeměplošskými knihami: Pohyblivé obrázky, Sekáč a Dámy a pánové od Terryho Pratchetta.

Další dobrodružství neschopného kouzelníka Mrakoplaše nám představí zápletku točící se kolem Smrti, která si vzala dovolenou. Pro smrtelníky to zní lákavě, ale pokud se vám po světě pletou pod nohy hordy mrtvých, mohlo by to začít vadit. A tak se Mrakoplaš pokusí obnovit pořádek.

Třetí díl série Discworld Noir přinesl nového hlavního hrdinu a odlišné pojetí.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Pokud se vám líbilo grafické zpracování her jako Broken Sword, Toonstruck nebo Kletby Opičího ostrova, pak druhý díl ze série Discworld jde ještě o kousek dále. Grafika je jednodušše skvělá, a i pokud by hra měla stát a padat na pouhé vizualizaci podobná té Kirbyho, pak by obstála. Další aspekty jsou ale také na té nejvyšší úrovni, takže jak asi tušíte, máme ze adventuru nejvyšších kvalit, která patří do výstavní skříňky tohoto žánru a bez velkého romýšlení ji mohu zařdadit do pomyslné TOP5 adventur.

Naneštěstí má Missing Presumed dvě vcelku zásadní chyby (nebo lépe řečeno problémy vzniklé u toho, kdo sedí před obrazovkou), které odradí nejednoho zájemce. Konkrétně se jedná o:

1) Použitý jazyk – především jde o specifický humor plný narážek, slovních spojení a přirovnání, kdy jsem měl stále pocit, že mi něco málo z dialogů uniká. Po prvním aktu (ze čtyř) si ale hráč přivykne mluvě Rincewinda a ostatních obyvatel Discworldu.

2) Obtížnost – podle všeho již né tak nadsazená jako v případě dílu prvního, ale i tak se ve hře najde řada zákysových míst. Použití kamene na polapení přízraků, který se do něj "nastěhuje", patří mezi to lehčí. Dále je matoucí vzhled některých předmětů (kadidlo) a s tím i jejich užití.

Jak už jsem ale napsal, pokud zvládáte pasivní angličtinu a máte dokončeno pár adventur obtížnějšího rázu, tak tyto krajně subjektivní chybky mizí a můžete si vychutnat jednu z nejlepších her podle knihy/filmu. Příběh se inspiruje u knihy Sekáč, kterou jsem jako jednu z mála z cyklu Discworldu před pár lety četl, takže o hrubém nástinu děje jsem měl již představu. V zásadě jde o to, že Smrť si bere dovolenou a tak se po městech potulují technicky mrtví, prakticky však živí lidé, krysi a další z rozmanitého města Ankh-Morpork a dalších míst. Samozřejmostí je celá řada vtipů které doplňují rámcový příběh a dělají z každého rozhovoru zábavnou činnost. A pokud to spojíte s hlasem Erica Idleho, asi máte představu jak to celé působí. Nesmím zapomenout i na ostatní dabéry, vše je v nejvyšší kvalitě, a mimo hlasu Rincewinda vyniká i zdejší vypravěč. Při hraní jsem se jednodušše bavil, některé vtipné momenty připomněly čtení Spolčení hlupců od J.K. Toola nebo sledování Monty Pythonů, což je známkou nejvyšší kvality.

Děj je tedy výborný. Zásluhou vyšší než běžné délky se snadno sžijete se zdejšším prostředím, zvláště když v každé kapitole jsou nová místa k prozkoumání. Navštívíte tak samotné největší město Zeměplochy, daléké pouštní kraje s pyramidy nebo samotné sídlo Smrťe. Stěžejní část hry se ale bude točit okolo centra tvorby pohyblivých obrázků – Holy Woodu.

Technické zpracování již bylo nastíněno, ale takto po všech stránkách vyvedený kousek se jen tak nevidí. Dabing, grafická stránka tak i zvuky okolí spolu s hudbou, vše si zaslouží zmínit minimálně dvakrát. Interface je jednoduchý a účelný, hra pěkně vypadá ve widesreenu na velkém monitoru a je také na adventuru dlouhá (dva týdny nepravidelného, ale intenzivního hraní).

Ve výsledku adventura nejvyšších kvalit, která však cílí na relativně omezenou skupinku hráčů, kterým sedne britský humor v čele s Monty Python, baví je hraní počítačových her a v neposlední řadě mají v oblibě hrdiny, jejichž šance na úspěch je jedna ku milíónu. Pokud máte rádi Zeměplochu (zapálení fanoušci Pratchetta si mohou k hodnocení přičíst dalších 5%), pak není co rešit, zvláště když dnes je plná podpora Discworldu II ve ScummuVM (a pamětnící si jistě vzpomenou, jak těžké bylo hru zprovoznit pod DOSboxem :).

Pro: grafika, dabing, příběh, do jisté míry logické úkoly, délka, Rincewind, easter eggy, vtipné dialogy

Proti: (obtížnost)

+23
  • PC 90
Herní výzva 2019 - 4. "S humorem jde všechno lépe": Dohraj hru, ve které je humor jednou z hlavních charakteristik hry a je přítomen po většinu hrací doby.

Druhý díl Discworldu jsem si na rozdíl od jedničky vůbec nepamatoval, takže jsem to nečekal, ale můžu s klidem napsat, že je ještě lepší než jednička. Tvůrci nechali všechno co bylo na prvním díle dobré a všechno to co bylo slabší vylepšili téměř k dokonalosti, což je skoro zázrak.

Začnu netradičně grafikou, protože ač je mezi oběma díly rozdíl jeden rok, ten skok je neuvěřitelný. Grafika je čistá, vypiplaná do detailu, nádherně vykreslená, animace jsou perfektně udělané a drží úroveň těch nejšílenějších animáků. K tomu se přidává skvělý dabing, naprosto úchvatná písnička do titulků "That´s Death" a jediná drobná zmínka tak směřuje k nevyváženosti zvuku, kdy jsou v určitých scénách brutálně potlačené hlasy. Ze začátku mě štvala divná, umělecká perspektiva kamery, ale naštěstí se na to tvůrci na dalších obrazovkách vyprdli.

Hratelnost šla rovněž nahoru. Na pixelhunting jsem narazil jednou, stejně tak jednou neférový úkol typu "teď si tu počkej minutu a pak se něco stane". Ovládání zůstalo stejné - tzn. jeden kurzor, hlásící se předměty, dvě tlačítka, stejný systém rozhovorů, stejný inventář. Na rozdíl od prvního dílu, ale nejste zahlceni ani předměty, ani lokacemi. Spousta nedůležitých předmětů mizí průběžně, nebo mezi kapitolami. A i ty úkoly nebyly tak těžké a nelogické... ano do návodu jsem nakukoval, ale ne pořád. Hrdina prolamující 4 rozměr (k tomu se dostanu) navíc dává celkem slušné nápovědy.

Nejvíce šla nahoru ale atmosféra, příběh, humor a vše okolo. Příběh se tentokrát týká Smrtě, který jednoho dne zmizí. V ulicích Ankh Morporku se tak hromadí nemrtví, kteří si pochopitelně stěžují, bojují s rasismem a pořádají skupinové terapie :) Všechno jako minule odnese Mrakoplaš, který musí zachránit situaci ve 4 kapitolách a epilogu.

Ano jednička byla skvělá, ale byl to v podstatě tradiční fantasy příběh. Ve dvojce to začíná obyčejně - tady si trošku zaSPOILuju. Mrakoplaš musí sehnat ingredience (většinu pro efekt) k vyvolání Smrtě. Jak se ukáže, ten má plné zuby nenávisti lidí a tak se rozhodl vzít dovolenou. Mrakoplaš ho tak musí přesvědčit, že je oblíbený a jak na to? Natočíme film. A co je potřeba k pořádnému filmu? Přece merchandise, kolovrátkový hit a blbá blondýna ve vedlejší roli :)

Druhá kapitola je fantastická, protože tvůrci předvedli lásku ke starému Hollywoodu, k natáčení brakových filmů a s naprosto úchvatným humorem tomu všemu vzdávají poctu a současně si z toho dělají prdel. Nechybí odkazy na Groucho Marxe, Humphrey Bogarta, starý jazz i postupy různých "Ed Woodů". A na konci naprosto úžasná parafráze na King Konga

Víc už prozrazovat nebudu, byla by to škoda, nicméně humor je ještě brutálnější, každá jedna postava je naprosto pošahaná, tvůrci si hrají (jen tak ze srandy tam hodí 3D animaci nebo celou scénu z Monty Pythonů). Do inventáře se vleze například ženská, čtyřčlenná kapela či opičí knihovník s kostýmem jednorožce :) Vrací se známé postavy i lokace, ale podíváme se i na spoustu nových míst.

Naprosto nejlepší je ale samotný Mrakoplaš. Ten celou hru prolamuje čtvrtý rozměr až na úrovni Deadpoola. Mluví k hráči, komentuje principy adventur, s láskou vzpomíná na staré textovky. S odevzdaností přijímá úkoly, které musí oběhat, tuší že pro každý předmět který dostane musí splnit quest. Neváhá si střílet z hráče a když tak potkává jednoho magora za druhým, podivuje se proč zrovna on potkává tohleto. Když v jedné lokaci potká trolla, který za klíč k přívěsu chce tři věci seřve ho, že chce klíč :) Zkrátka Discworld 2 je jedna z nejvtipnějších adventur, co jsem hrál.

Jediná podstatná výtka a důvod 90% je to, že vtipné adventury z principu nejsou většinou napínavé, či strhující a bohužel tady je ve 4 kapitole docela useklý konec, navíc se sice parádním, ale naprosto mimoňským epilogem.

Pro: Oproti jedničce lehčí obtížnost, lepší grafika, brutálnější humor, Mrakoplašovo prolamování čtvrtého rozměru, starý Hollywood.

Proti: Docela useknutý konec, resp. poslední kapitola.

+18
  • PC 90
Discworld 2 je jediný díl trilogie o Zeměploše, který jsem v minulosti nedohrál. Pokračování vyšlo jen rok po dílu úvodním, přesto je na hře vidět obrovský skok zejména po grafické stránce. Hra vypadá a hraje se jako animovaný film. A tentokrát to myslím vážně. Discworld 2 by po grafické stránce obstál jako televizní zpracování Zeměplochy. Je vidět, jak šel vývoj technologie ve hrách v 90. letech neskutečně kupředu. Nikdo netvrdí, že grafika a animace je v hrách všechno, ale tady prostě nezbývá než smeknout.

Mrakoplaš se vrací a tentokrát je jeho posláním najít samotného Smrtě, který se po teroristickém útoku z úvodní animace hry rozhodl vzít si dovolenou. Bohužel však nedodržel standardní pravidlo všech korporátů - najít za sebe náhradu, a tak se ulice Ankh-Morporku začaly plnit nemrtvými. A když jde o úkol, o který nikdo nestojí a je nebezpečný, není lepšího kandidáta, než je Mrakoplaš, jehož zběsilé úprky od nebezpečí jsou pověstné.

Hra je opět rozdělena do aktů, tentokrát jsou čtyři + epilog. Zdaleka nejdelší částí je akt druhý. Ten byl v prvním díle pověstný svými šílenými úkoly ohledně cestování časem. Tomu se v pokračování naštěstí vyhneme a v celé hře nenarazíme byť na jediného motýla. Přátelé hmyzu však nemusí být zklamáni, protože se dočkáme setkání s mravenci (živými i ne-až-zas-tak-úplně-živými) a včelami. Nevím, co s tím autoři adventur mají, ale vykuřování včel patří vedle cestování stokami tak nějak k adventurním evergreenům. Aneb kolik úlů jsi vykradl, tolikrát jsi hráčem.

Hra je udělaná s maximální pečlivostí směrem k předloze. Tentokrát je hra inspirována Sekáčem, Pohyblivými obrázky a své si řeknou i Pyramidy. Jelikož se na dabingu (mimochodem výborném) podílel Eric Idle ze skupiny Monty Python, podařilo se mu do hry protlačit několik narážek na tvorbu této skupiny. Jsem velkým obdivovatelem tvorby Pythonů, ale přiznám se, že tyto narážky mi do Zeměplochy příliš neseděly. Byly rušivým elementem, protože jsem si říkal "ale toto přece do tohoto světa nepatří!". Pro mne to bylo trochu jako kdyby Harry Potter potkal u Děravého Kotle Stormtroopera.

Obtížnost je stále vysoká, i když oproti prvnímu dílu se mírně snížila. Některé kombinace předmětů jsou opět šílené (tím myslím zejména celý quest týkající se získání třech stejných tyček z prvního aktu, případě úvodní rozhovor s jasnovidkou z téhož aktu). V rozhovorech nelze nic pokazit, proto doporučuji stejně jako v Simonovi 1 proklikat všechny varianty a na obrazovce prozkoumat všechny aktivní předměty. Kdybychom to neudělali, přijdeme o řadu vtipných hlášek. A Discworld 2 opravdu není hra vhodná pro quickrun.

Trilogie Discworld byla následně uzavřena třetím noirovým dílem a tvůrci her se k Zeměploše již nikdy nevrátili. Trojku mám dohranou. Rád bych si ji projel ještě jednou, ale obávám se problémů s kompatibilitou s moderním železem. No uvidíme. Co se týká dílu druhého, jedná se o důstojného pokračovatele dračího dobrodružství. Opět ke hře nemám žádných výraznějších námitek, snad jen, že to byla druhá porce téhož. Ale třetí díl... Ten bude úplně o něčem jiném =)

Pro: Grafika a animace, dabing, humor, méně šílené hádanky než v prvním díle, kvalitní zpracování několika knižních Zeměploch.

Proti: Rušivé narážky na Monty Python, některé šílené hádanky a kombinace.

+18
  • PC 85
Discworld II byl mým velkým dluhem vůči adventurnímu žánru. Obtížnost se oproti prvnímu dílu lehce snížila, naopak se lehce zvýšila obehranost zápletky, ale to asi byl záměr a satira na adventurní principy - akt první: přines to, to, to a to. Akt druhý - dtto. Akt třetí - dtto (Ale to je jak nadávat na Bioware, že ve svých ve vesmíru se odehrávajících hrách vždy mají čtyři planety). Rozčiluje se nad tím i samotný Mrakoplaš, který se v jednom momentě vztekne a zadaný úkol odmítne - už žádný další trénink laterálního myšlení, nastupuje čirá logika a svého partnera v dialogu prostě ukecá. A odpověď na otázku Proč je zcela logicky - proto.

Stejně jako první hra, ani druhý díl nezpracovává konkrétní Pratchettovu knihu, pouze si vypůjčuje některé typické prvky a postavy - Smrť na prázdninách je například středobodem několika příběhů, ať už Sekáče, Těžkého melodična nebo Morta, naopak "clickies" zůstaly omezeny na jedinou knihu (Pohyblivé obrázky), ale první i druhý herní Discworld je obsahuje. Svou roli zde hrají i tradiční postavy jako Kolík Aťsepicnu (který byl už v prvním díle), Bábi Zlopočasná (která střídá Stařenku Oggovou), Smrťův sluha Albert, Krysí smrť spolu se svým havraním průvodcem a dokonce se tu mihne i nedospělá verze mé oblíbené Zuzany. Cameo a zároveň deus ex machina si tu střihne i sám lord Vetinari.

Kromě toho se tu nepokrytě cituje a paroduje (ať už je to scéna kamenování až na drobnosti opsaná ze Života Briana, což je snímek z dílny Monty Pythonů, mezi které patřil i Eric Idle - nebo závěrečný pastiš Queen Kong). Obzvláště jsem si užil scénu v maskérně, kdy Smrť vystřihne nejprve Humphrey Bogarta, pak Groucho Marxe a nakonec i Terminátora.

Rád bych pochválil technickou stránku věci, zde se dvojce podařilo překonat jedničku, se kterou jsem měl v závěrečných fázích určité problémy, pravděpodobně skriptového rázu. Dvojka mi šlapala na SCUMM naprosto perfektně.

O grafice a ozvučení se tu rozepsal už Drolin, k tomu není co dodat (a zde musím podotknout, že úkol s duchem a kamenem vychází z jedné ze zápletek knihy Čarodějky na cestách).

Závěrečný verdikt - pokud máte rádi Zeměplochu, adventury, humorné adventury, barevné orgie a navíc umíte anglicky, tohle je jasná volba.

Edit: mezi druhým a třetím aktem je poměrně dlouhá neinteraktivní sekvence (premiéra filmu), přišlo mi to jako určitý pozdrav interaktivním filmům. Ale možná je to jen můj dojem.

Určité věci prováděné v adventurách... občas... Použít spodničku jako roušku proti včelám je jedna věc. Použít ke stejnému účelu pyžamo malé holčičky... Zuzana si tě najde, Mrakoplaši!
+15