The Age of Decadence

Iron Tower Studio

14.10.2015

25 hodnocení Platformy

Žánr: RPG > nezařazeno

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Byly doby, konkrétně rok 2004, kdy to s CRPG vypadalo hodně špatně. Řada hráčů byla nespokojena a jeden se s tím rozhodl něco udělat. Vince D. Weller věřil, že ví, jak by měla vypadat kvalitní hra tohoto žánru, a že o ní dokáže nejen mluvit, ale že ji dokáže i stvořit. O 11 let později zde máme výsledek v podobě Age of Decadence.

The Age of Decadence je isometrické tahové RPG z fantasy světa, ve kterém proběhla apokalypsa, a jehož trosky teď má jako kulisy pro své boje několik mocných. Hráč do něj nevstupuje jen jako vyvolený s úkolem zachránit svět, ale i jako někdo, kdo se snaží zorientovat v sítích různých zájmů a názorů a přežít mezi střety sedmi frakcí. Hra klade obrovský důraz na volby a jejich následky a tím pádem i na znovuhratelnost. Je zde nepřeberné množství možností pro podvody, zradu a vrážení nožů do zad a to nejen ze strany hráče, ale i NPC. V žádné jiné hře proti vám ještě nikdy nestálo tolik lhářů a šikovných manipulátorů, jako tady.

Na výběr je 23 skillů, z nichž jen menšina je bojových. Každý bod se počítá a každý bod investovaný jinak vám při příštím průchodu může odhalit jiná tajemství a souvislosti. Tahové souboje jsou obtížné, ale férové. Hra na vás nehrne hordy nepřátel. Každý střet zde má smysl, je pro vás výzvou a je z něj poznat, že teď půjde o život.

Oficiální stránky hry

Poslední diskuzní příspěvek

Garion

7817

22.08.2022 19:33

@Ajantis (21.08.2022 22:48): Pokud clovek opravdu setri dovednostni body a hraje zejmena hlavni linku, asi to opravdu vychazi v poradku. Skoncil jsem s volnymi cca 50 body a myslim si, ze kdybych jeste trochu nahraval a zkousel, mohl jsem dohrat s 80-100 volnymi body.

Diskuze ke hře

Josef

4927

16.12.2016 14:33

Dohráno

PC 85

AoD je krásná hra. A nemyslím tím grafikou, která je spíše nevzhledná a nenabídne žádné dechberoucí scenérie ani bohaté palety barev (převažuje pouštní hnědožluť). V doslovném smyslu to neplatí ani o příběhu, protože svět hry je v rozkladu a postavy, které ho obývají, do jednoho větší či menší hajzlové. Liší se v podstatě jen tím, za jakým cílem si ten či onen jde. Nějaké ohledy? Ty nebere nikdo na nikoho. Přesto je to svět, který mne do sebe dokonale vtáhnul a u kterého jsem rád, že jsem mohl na sebe vzít roli podílníka na jeho osudu.

A tady se objevilo klíčové slovo "role", které hře dodává největší část její krásy. V tomto světě totiž musíte dobře vědět kdo jste a co chcete, jinak zhebnete. Nedá se tu jen tak toulat, tuhle píchnout do toho, tamhle do onoho. Tak se nikam nedostanete. Chcete zkoumat tajemné pozůstatky z bájných vrcholných let civilizace? Dělat vojenskou kariéru a účastnit se epických bitev? Bouchat kačky jako prohnaný obchodník? Nebo by vám sedělo něco jiného? Vyberte si co chcete, ale ujistěte se, že na to fakt máte a jděte si za tím tvrdě. Já si na první průchod hrou vybral vojáka v naivní představě, že bojem to půjde projít snáz. Jenže se mi nechtělo úplně obětovat inteligenci a sociální schopnosti, tak jsem stvořil tak trošku hybrida. Ouvej, svět je zlý, bitky těžké a ty body ušetřené na bojových schopnostech prostě chyběly... Ale i to dlouhé hledání životaschopné postavy mě bavilo! Jednak je příjemná výzva objevovat a učit se ovládat zručně vystavěné mechanismy hry, jednak jsem se hrozně chtěl dostat dál, protože mě zajímalo, jak se co v ději vyvrbí. AoD je totiž hodně dobře napsaná hra - s živými a osobitými postavami, zajímavou historií, přehršlem záhad k objevení a silnou atmosférou světa na pokraji definitivního zmaru.

Ve hře je spousta zajímavých situací, do kterých se můžete dostat a většinou i dost způsobů, jak je řešit. A hodně se mi líbí, že obojí je závislé na tom, jakou postavu si nadesignujete. Zatím jsem AoD dohrál jednou a do dalších možných cest jen nahlédl. Už z toho je ale zřejmé, jak citelně se různé průchody mohou lišit nejen v obsahu a ději, ale hlavně v pocitu ze hry. Hry ve smyslu hraní si. Protože s Age of Decadence si člověk může vyhrát vážně skvěle.

Pro: Hutný a bohatý svět, možnosti, náročnost, rozdílnost průchodů

Proti: Ne zrovna hezká grafika, velmi často se umírá (ale to nemusí vadit)

+49

Ajantis

4203

11.04.2017 18:31 (poslední úprava 03.08.2017 23:32)

Dohráno

PC 100

Splněný sen! Hrál jsem už spoustu skvělých RPG, avšak stále jsem něco postrádal: hru, kterou by šlo procházet naprosto odlišnými způsoby, a opakované hraní by přinášelo podstatně jiný zážitek. Některé hry se v tom dostaly poměrně daleko (Arcanum, Torment: ToN), avšak pořád to zdaleka nebylo ono; Quest for Glory IV či Princess Maker pro změnu postrádaly komplexnost pořádných RPG. Až teď... AoD nabízí mnohovrstevnatý svět s mraky možností pro různé kombinace přibližně 30 vašich schopností, zabalených do smysluplných a přitažlivých herních událostí. Hráče nutí stupňujícími se hodnotami všudypřítomných testů ke specializaci, avšak je jen na něm, jakým způsobem bude svou postavu vyvíjet; neleží před ním několik předpřipravených šablon, nýbrž různých cest k vytyčenému cíli vede vždy několik (v krajních případech i přes 10). Můžete trávit hodiny takticky náročnými souboji v aréně, výrobou stále dokonalejších zbraní, mícháním užitečných lektvarů, pátrání po zapomenutých lokacích a zprovozňováním starých artefaktů a objevováním písemností o mýtickém pozadí světa, anebo osnováním plánů a získáváním moci. Každá jednotlivá složka hry je vypilována k dokonalosti, ale zároveň ji lze snadno ignorovat.

Svět AoD je drsný a prostý naivity běžné vysoké fantasy, v níž člověk koná dobro, pomáhá lidem a je všeobecně oblíbený. Vynasnažíte-li se zde někomu pomoci, dost možná vám vrazí dýku do zad, a všestranně příznivá řešení zpravidla nejsou na skladě, naopak je třeba vážit spíš nežádoucí důsledky nabízených možností, neboť co jednoho potěší, několik jiných naštve. Následky vašich činů se s vámi přitom vlekou celou hru a projevují se mnohdy nečekaně komplexním a až škodolibým způsobem. Navíc hráč není středobodem tohoto světa; přichází do něj jako obyčejná nicka, jež se postupně zaplétá do složitého přediva vztahů mezi různými frakcemi i jednotlivci, avšak její porozumění neutěšené současnosti i zpola zapomenuté minulosti je omezeno její dílčí úlohou. V podstatě se jedná o hodně politickou hru, často cynickou, nanejvýš uvěřitelnou a výtečně napsanou.

Hratelnost stojí především na neustálých volbách. Není zde takřka žádný ústřední příběh, ten nahrazují dynamické reálie pozůstatků druhdy mocné říše a mystické minulosti, jež jsou vyprávěny poutavě, avšak úsporně, takže je hratelnost svižná, nezatížená žádnými výplňovými činnostmi. Počet úkolů se mi při prvním hraní zdál nízký, ale byla to jen slepota nezasvěceného. Na základě vašich vlastností, voleb či dřívějších činů nejen potkáváte jiné postavy a dostáváte jiné úkoly, ale otevírají se vám i nové lokace či části příběhu, o nichž byste se jinak vůbec nemuseli dozvědět. Procházíte kolem tušených možností s trpkým pocitem, že vám v tomto hraní nejsou přístupné (ale mohly by!). Svá tajemství přitom hra nevydá snadno: zadání úkolů často neobsahuje vodítka a hráč se musí spolehnout na svou představivost, paměť a schopnost hledat; v tomto ohledu i na první pohled nepříliš přívětivá grafika (jež přesto umí vykouzlit krásné scenerie) a ovládání atmosféře nakonec napomáhají.

S každým dalším hraním jsem do AoD pronikal hlouběji a byl čím dál víc fascinován jeho vnitřní bohatostí a důsledností, s jakou autoři k vývoji přistoupili; množstvím možností, které hra hluboko pod povrchem skýtá a i při čtvrtém hraní ohromují svou propracovaností. Podobné dílo mohli vytvořit jen maniaci toužící po dokonalé hře, tržně uvažující subjekt by se do něčeho takového nikdy nepustil.

Pro: Dodává nový význam slovům "znovuhratelnost" a "variabilita".

Proti: Už žádné RPG mě v tomto ohledu nejspíš neuspokojí.

+31

Drolin

15804

06.06.2018 09:41

Dohráno

PC 50

Ambiciózní titul pro úzkou skupinu hráčů, který staví nadevše logiku paperbackových gamebooků. Znovuhratelnost a důraz na role play pojetí byly hlavním odrazovým můstkem při začátku vývoje The Age of Decadence, u kterého jsem před lety ani nedoufal, že někdy přeci jen vyjde. Ovšem vyšel. Asi o pět let později, než bych chtěl. A to byl také důvod, proč jsem jinak docela očekávanou videohru v době vydání pouze lehce vyzkoušel a nechal si na příhodnější časy. A ty přišly nyní, ač ani nevím proč. Nicméně jsem zahlédl intenzivnější diskuzi zde v profilu hry, a tak byl už nejvyšší čas zkusit The Age of Decadence znovu, tentokrát dokončit a následně také i patřičně ocenit.

Trochu jsem se však minul, a výsledný dojem, jak vidíte dle uděleného hodnocení, nebyl zrovna z těch nejlepších. Možná za to může i nedávno dohraný Torment, který o poznání pohodlnějším zážitkem. Zpátky ovšem k dílu Iron Tower, které udělalo správný tah se stylizací titulu a formou izometrického pohledu, který má stále řadu fanoušků. Na rozdíl třeba od podobně niche titulu Grimoire. Ten se naproti Dekadenci nestane kultovní klasikou, ale lehce obskurní připomínkou hutného dungeonu 90. let.

Celá řada možností jak řešit problémy (jako typické „úkoly“ z cRPG bych zdejší překážky neoznačoval), zkoušení různých a úzce profilovaných postav a naštěstí i zajímavý svět. The Age of Decadence mi trochu připomenul The Temple of Elemental Evil, minimalistické a poměrně nepřehledné cRPG odehrávající se na malé ploše. Oproti němu je ale vše daleko více spartánské. Podobně jako v novém Tormentu, bojovat prakticky nemusíte a většinu situací lze řešit řadou postupů omezených znalostí některé z dovedností. Problém je, že vše působí příliš ztuhle, jako vhozená bariéra. Máme zde fragmenty událostí, ne fluidní zážitek, který si cením třeba u Fallouta 2 nebo Arcanum. Jako by někdo vzal základ některých interaktivních filmů 90. let (mnoho cest, strom událostí) a v této logice vystavěl cRPG. Pro některé to je jistě velký plus, je to poměrně originální a zajímavý přístup (v rámci PC her). Osobně jsem ale čekal trochu jiné pojetí. Obsahově také nejsem nadšen. Samozřejmě, obsah bude dle přečtených recenzí a komentářů bobtnat s každým dalším rozehráním – a cokoliv jiné by bylo u technicky zastaralé hry vyvíjené deset let špatně – ovšem jde o to, jak Vás zaujme. Zasazení do určité dystopie a objevování starší vrstvy civilizace jsem si, znovu ho musím zmínit, užil více v novém Tormentu. Některé lokace byly ale až překvapivě pěkné, jiné naopak hrozné. Vizuální hody nelze čekat, ani hudba nezaujme. Záchranou tak jsou docela kvalitní texty.

Snažil jsem se z počátku moc nekoukat na doporučení, a rozehrál jsem hru za loremastera s vidinou lepších dialogů, nicméně ten zrovna pro první průchod jak jsem se později dozvěděl, doporučen nebyl. Po slibném zážitku (Teron) jsem se začínal trochu ztrácet a zábava opadala. Druhé zahrání se znalostí a profilací na určité skillchchecky ovšem vhodné bude, a vzhledem k menšímu rozsahu je i vcelku dostupné. Nyní ovšem hodnotím titul po prvním průchodu. Nedoporučuji (pokud nehledáte něco prudce jiné v cRPG žánru).

Pro: role play, psaný text

Proti: vše ostatní

+26

HEX

3056

03.11.2015 11:42

Dohráno

PC 95

Znovuhratelnost. Znovuhratelnost, která má smysl. To je mantra hry, to je to, co autoři chtěli.

The Age of Decadence září, když vám s každou novou postavou ukáže jiný úhel pohledu na svět a jeho historii. Když vám dovolí experimentovat s různými buildy charakterů a jejich skilly. Znovuhratelnosti je podřízena délka kampaně. Nějákých 15 hodin. Není proto problém dostat se na tajuplné místo, zjisti, že na tohle dobrodružství váš uslintaný bijec nemá potřebné intelektuální dovednosti, dojet příběh za něj a za chvilku se tam vracet s úplně novou postavou, která už zjistí, co za tajemný relikt minulosti jste to vlastně našli. Lokace a questy do vás zaseknou několik takových záhadných drápků a těmi vás budou lákat k opakovanému hraní. Tento systém sebou bohůžel nese i někomu nepříjemnou povinnost starat se o své skill pointy opravdu velice přísně. Během jedné hry jich prostě nebude tolik, aby jste viděli všechno.To znamená šetřit a rozdělovat je až ve chvíli, kdy před sebou máte skillcheck a při neuspěchu loadovat a rozdělovat jinak. Loadingu si užijete i během soubojů, kdy chvilku může trvat, než proniknete do složitého systému odlišných zbraní, jejich útoků, doplňujících skillů a pomocného vybavení.

Než se do toho všeho pustíte, tak je třeba si prostudovat nejen manuál, ale doporučil bych i projet fora a dobře se rozhodnout, jakou postavou budete a toho se držet. Na experimentování bude čas při dalších dobrodružstvích, ke kterým svět plný dobře skrytých záhad a smrtících pravidel určitě svede ty, kteří mají rádi dobře napsaná NPC, tahové souboje, hromady skillů a nebo třeba kecací průchody hrou, bez jediného zabití.

+18

Adieu

3304

25.08.2018 00:25 (poslední úprava 25.08.2018 13:59)

PC 50

Pro mě možná největší zklamání v herní historii. Vývoj jsem sledoval od roku 2006 a upínal jsem se k tomuto projektu jako k budoucímu mesiáši cRPG. Což o to, ponurý a neúprosný setting považuji za nesmírně poutavý, atmosféra má snad nejvíc postapo parametry od prvního Falloutu, název titulu vskutku hovoří za vše. I texty jsou vysoce kvalitní... Jenomže to prostě není dobrá hra.

Někomu se jistě může zamlouvat hraní buildu, namísto charakteru, ale mně ne, nepředstavuje to pro mě vůbec to, proč RPG v papírové i kyber podobě léta hraju. Celý ten systém navíc drtí hráče nesmírnou rigiditou a znásilňuje ho za "špatné" - rozuměj zpravidla nikoliv extrémní - rozložení skillpointů, a to takovým způsobem, že pokud člověk není masochista, kterého například baví x-krát opakování stejného tahového souboje (jehož úspěšné splnění pak ovšem není ani tak hráčovou dovedností, jako spíše dílem náhody, asi stejně jako když padne z pěti šestistěnek pět šestek), protože předtím v pokusu o vyhnutí se tomu souboji o jeden bodík nikdy nemůže vyjít check kombinace skillů/statů, případně když člověk nesnáší zneužívání funkcí save/load, jež se zde stávají neodmyslitelným herním prvkem, pak prostě při hraní AoD trpí.

Hádej, co měl designér na mysli. Případně si to loadni. Podívej na internet na hodnoty skillchecků. Nebo začni znovu, když víš, co budeš potřebovat. Fuck off...

Pro: Setting, atmosféra, texty, originalita

Proti: RPG systém, nefér hra, strnulé 3D

+16

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).