Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mafia III

Mafia 3, Mafia III: Definitive Edition

07.10.2016
01.10.2021
kompatibilní
62
321 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Třetí díl herní série s českými kořeny je zasazen v New Bordeaux roku 1968. Hráč se ujímá Lincolna Claye, míšence, který se účastnil války ve Vietnamu. Po návratu domů se stává členem černošského gangu Cleavers, který je však vyhlazen italskou mafií vedenou donem Marcanem. Lincoln se rozhodne pomstít a začne budovat vlastní impérium.

Hra nabízí otevřený svět, který je možné prozkoumávat. Mise jde plnit více způsoby - lze zvolit akční cestu, kdy hráč vystřílí všechny nepřátele, či využít plížení. Postupně pak hráč začne budovat impérium, kdy své území bude moci rozdělit mezi své pobočníky, mezi něž patří i Vito Scaletta (hlavní hrdina předchozího dílu). Na základě rozhodnutí v průběhu hry lze zhlédnout jeden z několika konců. Mafia III vybočuje z předchozích dílů, kdy vývojáři zanevřeli na realističnost a rozhodli se přidat "hollywoodské prvky".

Ke hře vyšlo několik DLC. Prvním z nich bylo placené rozšíření s názvem Rodinný úplatek (Family Kick Back Pack), které do základní hry přidalo tři nové zbraně a tři nová vozidla. Později pro všechny majitele bylo volně dostupné rozšíření s názvem Soudce, porota a popravčí (Judge, Jury and Executioner Weapon Pack), které rozšířilo hráčův arzenál o další tři nové zbraně. V závěru postupně vycházely tři rozdílná příběhová DLC – Přidej, kotě! (Faster, Baby!), Na kameni kámen (Stones Unturned) a Znamení časů (Sign of the Times). Tato příběhová DLC se nachází dohromady v Season Passu nebo společně se základní hrou v edici Mafia III: Deluxe Edition. Kompletní balíček DLC obsahuje i Definitivní edice. Hra byla na tuto edici automaticky povýšena v rámci vlastnictví původní verze na platformě Steam.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 30
Budu znít jak zaujatej debil!

PROLOG:
Herní průmysl dohání Hollywood, aneb snaha za každou cenu vydojit ze značky všechno, co v ní ještě zbylo, jen pod vidinou tučných zisků. A tak se díla chopilo studio Hangar 13 a bez zjevných znalostí předchozích dílů, vrhlo se do pokračování legendy, která je pro nás Čechy srdeční záležitostí. A jak už to tak bývá, v každý dobrý recenzi by se mělo začínat vším, co lze zařadit mezi klady a postupně se pak plížit k záporům. Tak schválně!

Kapitola I. Kdo jsem?
Vadí mi už jenom fakt, že hraju za masovýho vraha bez špetky slitování, kterej bez jakýchkoli sympatií vraždí všechno, co mu přijde do cesty. Podřezává krky, kuchá břicha, bodá do zad a střílí ze všeho do všeho! (a to jsem to vlastně já, kdo za něj hraje). Jde mi o to, že v jedničce i dvojce šla jakákoli akce vůči nepřátelům chápat jako nutná sebeobrana (a to lze aplikovat prakticky na každou hru, kde musíte sejmout nepřítele... a je jedno, jestli hrajete za Maxe Paynea nebo Sama Fischera), ale tady i když zvolíte stealth postup a připlížíte se k nepříteli, vaše postava ho místo přidušení prostě bodne do zad (není to sice pravidlo, ale děje se to). To pak jakákoli sympatie vůči hlavní postavě padá a já mám pak nutkání zahrát si první díl, kde hlavní postava měla svědomí a do všech průserů se dostala tak nějak omylem. (Prostě když má postava jednat násilně, tak chci důvod/motivaci - i kdyby to mělo bejt odůvodněný tim, že je psychicky narušená!)

Kapitola II. OMERTA
Vražední, ale hlavně nelogičtí, jsou i parťáci, kteří střílí z auta i tehdy, když nemají na co… a tak prostě cestou – kdy honím cíl – postřílí spoustu nevinných civilistů. Nebo třeba moje debilní postava vystřelí na karnevalu do vzduchu, aby se všechno zvrtlo do brutálních sraček. Jindy zase lítám po potápějící se lodi, ze který lidi skáčou rovnou do huby krokodýlům a zatímco přede mnou hoří žena, já to hlava nehlava sypu do šmejdů okolo. Během toho lítá ze všech krve víc, než je třeba a mě jde na mysl otázka: „Jak zvrácený magoři vývojáři jsou, když mají za potřebí předhazovat tak zbytečný a úplně neopodstatněný násilí ve hře, která byla kdysi hlavně o cti, hrdosti, kodexu a šarmu italský mafie?“

Kapitola III. Běžná rutina
Tohle kurva nikdy nebylo GTA, nikdy se to tak nehrálo a nikdy to ani přes podobnost žánru GTA nepřipomínalo. Mafie měla vždycky atmosféru, svůj ksicht, strhující děj a boží náplň misí - vykrádání, infiltrování, závodění, vyzvedávání té či onoho, chránit, pomáhat, zmlátit, rozbít, pokecat si, atd. atd… Minimum tvrdý akce, a když už na ní vzhledem k okolnostem došlo, měla logický opodstatnění i vyústění. Tady je to 95% stylem "toho zabij a tohle znič"!

Kapitola IV. Je v jednoduchosti síla?
U předchozích dílů nikdy z mrtvol nevyskočil kolt s ukazatelem „to si můžeš vzít“, nikdy z nich nevyskočil zelenej balíček dolarů, nikdy jsem tam neviděl rentgenový vidění, policie po mě nikdy zbytečně nestřílela. Zato tady je to všechno, k čemuž ještě hlavní postava používá vysílačku (nebo mobil?!), aby si přivolala káru nebo munici, protože bylo prostě moc těžký implementovat systém telefonních budek!

Kapitola V. Máte na to týden!
Ano, asi tak týden trvalo upatlat hrubej nástin, bohužel se dostal na pulty obchodů. Grafika je hnusná a vlastně pomalu horší než u šest let starý dvojky. Fyzika je pak rovnou horší než u jedničky! Naprosto nulová interakce s městem, který je samo o sobě neskutečně nudný a bezcharakterní. Nulová zničitelnost čehokoliv kolem vás, přičemž ani auto nelze zdemolovat. Policajti po vás střílí už jenom z principu, že jste v šedesátých letech černej. Inteligence nepřátel i civilistů na bodu mrazu. Žádnej soubojovej systém – tady do lidí stačí strčit a je hotovo. (Ne)originální soundtrack jak z westernu. Prostě NIC!

Kapitola VI. Ta hudba má grády
Zasazení do roku 1968 chápu jenom tak, že si tam tvůrci chtěli nasrat tucty classic rockovejch songů – což je asi jedinej klad + některý cut scény (Osobně mi přijde, jakoby u 2K udělali cut scény a pak jim bylo jedno, jaký herní pojítko mezi nima stvoří u Hangar13).

Kapitola VII. Smrt umění
Tohle je víc Just Cause, tohle je víc Saboteur, je to víc GTA III, je to víc mizernej Godfather, je to víc polotovar od Ubisoftu (jen horší úplně ve všem) než MAFIA a je to jeden z důvodů, proč se od her poslední roky snažím distancovat!

EPILOG:
Kdyby hra nesla jiný jméno, asi by mě to nutilo hodnotit trochu jinak. Bohužel si ale hraje na další díl z legendární série! Vadí mi, když vznikne něco „jenom tak, protože money… a vůbec“ a zničí to všechno, co bylo kdysi nastoleno. Nechápu ty šílený youtubery, kteří střílí 8/10 – to asi vývojáři vyházeli půl rozpočtu na jejich podplacení.
A teď mi dejte DISHONORED 2 ať se uklidnim! :D

Pro: cut scény, spousta klasických songů

Proti: Na dnešní dobu skoro všechno a nikdo mi to nerozmluví - v komentáři je tak 10% toho, co se mi nelíbí

+59 +65 −6
  • PC 85
Mafia 3 si víceméně zaslouží všechnu kritiku co se na ní snesla. Vydání bylo katastrofální, spousta bugů, špatná optimalizace, 30fps lock. Dnes, několik měsíců po vydání, sice autoři vydali nějaké patche a obsah jež situaci trochu zlepšil, ale po technické stránce tu jsou mezery stále. Nejvíc se ale kritizovala náplň misí. A je to tak, Mafia 3 je víc FarCry 2: Part 2 nežli pokračováním klasické, na setpiece momentech stavěné, Mafie. Unikátní příběhové mise jsou tu také a jsou hodně slušné (např. parník v bažinách, infiltrace párty zbohatlíků a jejich zdrogování, infiltrace opuštěného amusement parku..), ale faktem je, že většina hry je o zabírání "základen" a opakování stejného schématu ve všech devíti čtvrtích New Bordeaux. Mě osobně to tolik nevadilo, protože mě až nad očekávání chytl samotný gameplay v podobě stealth a přestřelek. Zbraně mají skvělý feel, rozdávání headshotů z pistole s tlumičem se mi neostřílelo ani po 48 hodinách a melee combat je taky dobře zmáknut. Navíc to ježdění...fyziku dělali stejní lidé jako ve dvojce a je to znát, na "sim" nastavení jsem si každou jízdu užíval podobně jako tam. Navíc zde s klasickýmišedesátkovými bouráky a parádní muzikou.

Nedostatky co mě štvaly:
- grafické anomálie (bugy v animacích, podivně se měnící nebe, občas grafické artefakty..)
- špatný kolizní model Lincolna s auty a aut s okolím (Chevrolet Corvette neprorazí keř)
- dno herního designu ve formě vedlejších úkolů (přivez truck..přivez loď...)
- již zmíněná struktura hlavních misí, příliš schematická a repetitivní
- nemožnost udržet konstatních 60fps při jízdě za dne
- arkádovitost určitých prvků (dolarový ikonky z padlých nepřátel jak z GTA..)
- ošklivý a zbytečně intrusivní HUD a interface celkově
- zbytečně moc "collectibles", playboye by stačily

Takže je toho dost, a nejsou to zrovna malé chybičky. Ale přesto dávám vysoké hodnocení, protože...mě to prostě hrozně bavilo. Mafia 3 je asi nejblíž, co se kdy dostaneme k herní adaptaci seriálového masterpiece Quarry, což je další bod k dobru. Zasazení do New Orleans (Bordeaux) 60. let je fascinující a zde je i slušně vytěženo. V rádiu v jednu chvíli hrají perfektní muziku od Vanilla Fudge či Cream, v další komentují reálné události, např. vyšetřování atentátu MLK.
Stejně tak příběh a postavy jsou dobře napsané, Lincoln sám sice působí jako gorillovský Terminátor, ale vesměs mě bavil. A to samé platí o ostatních postavách, včetně samotného Marcana, Lincolnovy nemesis. Závěr se Billu Harmsovi také vydařil a zapůsobil víc než ve dvojce, není zde žádné "minutová cutscéna, sbohem a credits". Mimochodem doporučuji nepřeskakovat titulky, nachází se v nich moc hezká závěrečná tečka.

Abych to shrnul, Mafia 3 měla být lepší, uvidíme zda se Hangar 13 poučili (hodně vypoví tři chystané datadisky). Ale nakonec peněz nelituji.

Oblíbené songy:
Vanilla Fudge - You Keep Me Hangin On
Cream - White Room
Mourning Ritual - Bad Moon Rising
+44 +45 −1
  • PC 50
Mafia 3 je smutný příklad toho, jak udělat všechno špatně. A dokonce i to povedené úplně zazdít. Asi až časem se dozvíme, zda za výsledkem stojí protažený vývoj a přehazování studii nebo pouhá lenost a ignorance šéfů projektu. Momentálně tu máme jen hru, která si lže do kapsy a kde nic nefunguje jak má.

Příběh zpočátku upoutá, na herní poměry, netradičním zarámováním do fiktivního restrospektivního dokumentu. Osvěžující formát slibuje neotřelou dobovou jízdu, která z Lincolna dělá takřka urban legend New Bordeaux, přesně jak autoři zamýšleli. Záhy se ale z děje stane tuctová braková story o kráčející skále, ve které se nestane nic, co byste už jinde neviděli. Lincolna si navíc na ulici nikdo nevšímá, žádné vaše činy nemají následky a vy jen strojově následujete ikonku na mapě.

Snaha o zachycení doby a rasové nesnášenlivosti se cení a často atmosféra vše zachraňuje. Samotný formát dokumentu ovšem vyústí do ztracena a nedočká se žádného smysluplného zakončení. Ve výsledku tak působí jen jako náhodný nápad scénáristy, kterému to prostě přišlo cool. Podobně dopadli i tři kumpáni, kteří z počátku vypadají zajímavě, ale po čase už si ani nevzpomenete, že ve hře jsou. Kromě upgradů jejich přítomnost nemá žádný přínos a jejich příběhový potenciál je kompletně nevyužit.

K designu hry už se toho napsali tuny, tak jen krátce. Defakto tu vlastně ani žádný level design není. Nějakých 20 hodin hrajete jednu misi a když už se dostanete k jiné, tak jde o tradiční průměrnou pouťovou střelnici. Herní prvky jsou nedotažené a jen svádí k exploitům. Nejsmutnější ale je, že autoři se ani nesnaží pracovat s tak vděčným prostředím, jako je New Orleans. Prakticky nic, z poctivě vymodelovaného města, není využito a jen se v něm plácáte v nekonečných jízdách autem z jednoho konce na druhý. Kdyby to ježdění alespoň stálo za to. Americké osmiválce tu zní jako něco mezi sekačkou a Fabii HTP, až se z toho člověku chce plakat. Jízdní model neurazí, ale do zábavného má v obou módech daleko.

Kdyby alespoň takhle slabá záležitost dobře vypadala a byla plná pěkných detailů, které by daly najevo, že si s ní autoři vyhráli. Mno. Jak to dopadlo všichni víme. Takhle lajdácká AAA hra už tu dlouho nebyla. Tuny nedodělků, bugů, nesmyslů a omezení mě nejednou přenesli do éry PS2. Dokonce i předělové filmečky se pomíchají, když neplníte příběhové mise ve správném pořadí...

Nakonec i soundtrack působí stejně odflákle, jako zbytek hry. Prostě si někdo stáhl "60's Greatest Hits" playlist na Spotify a náladoval ho do hry. Žádná snaha o vlastní mix korespondující s náladou hry. Nefunguje ani snaha o hudební podkres několika herních momentů. A už vůbec ne Hendrix v hlavním menu. Prostě nic.

Téma, období a prostředí třetí Mafie mělo obrovský potenciál, který naprosto ztroskotal na zpracování a jeho autorech. Nic jsem nečekal, takže nemůžu mluvit o zklamání. Jen je to prostě velká škoda. Stejně jako to, že jsem k tomu napsal takhle dlouhý komentář.
+39 +40 −1
  • PC 45
Mafia 3 má jeden z nezajímavěji podaných herních příběhů, na které jsem za poslední dobu narazil. Forma dokumentu s flashbacky mi připomněla starou dobrou první Mafii, která je vyprávěna podobným i když ne až tak přímo dokumentárním způsobem. Určitou změnu tématiky zaměřenou na některé sociální otázky v USA z období vietnamské války jsem také uvítal. Postavy jsem si rychle oblíbil (především kněze) a celý příběh mě do sebe vtáhl stejně rychle, jako v případě první a druhé mafie. Po chvíli hraní však přišel zlom.

Tento zlom přestavují jednotlivé mise. Nevím, kdo se staral o jejich konstrukci , ale k tomu jak to odflákli skoro nemám slov. Když jsem poprvé musel vykosil stejnou lokaci znovu, protože teď tam přišel její šéf, tak jsem ještě netušil, že to v téhle hře je regulérní praktika. Celkově najdete jen několik unikátních misí. Valnou většinu přestavují jakési "hit mise", kdy někam přijedete a někoho zabijete/vyslechnete, případně něco zničíte. Občas jsem měl štěstí, že hned po příjezdu k lokaci šlo zahlédnout cíl, takže stačilo vzít sniperku a odstřelit ho či po něm hodit granát, ale častěji jsem se k němu musel prostřílet. Nejhorší na celé situaci je skutečnost, že všechny tyhle mise jsou označené jako příběhové a nedají se tedy obejít. Málokdy mě trápí, když se do hry nacpe hromada generických side questů, ale pokud z nich někdo vytvoří většinu hlavní linie, tak to už je sakra problém. Nemít u hry puštěnou audioknihu, tak celkem pochybuji, že bych jí vůbec dohrál. Jestli vás zajímá příběh, tak si raději jen pusťte nějaké video se sestříhanými cutscénami. Alespoň za předpokladu, že nebudou zahrnovat všechnu tu omáčku o tom, jak abyste se dostali k šéfovi, tak nejdřív musíte poškodit jeho živnost. Ani jeden šéf se totiž čirou náhodou zrovna nenalézá na svém pracovišti a ukáže se jen, když mu to tam nejdřív někdo celé vystřílí ...

Tahle hra je zkráceně řečeno tragédie. Bohužel ani příběh to příliš nezachrání, protože celé to tak nějak padne na hubu, když vám nějaká třeba i zajímavá postava začne blekotat něco o tom jak musíte napadnout byznys nějakého týpka a vy už máte v hlavně jak opět budete jen jezdit z místa na místo, ničit krabice a odstřelovat dealery.



Nakonec bych ještě rád dodal některé menší připomínky, které k samotné hře mám.

V první řadě celé to propagované budování vlastní organizace nestálo za nic. Před vydáním se mluvilo o tom jak budete muset spolupracovat se svými poručíky při jejím budováním, ale ve výsledku je to jen o tom, které upgrady pro svojí postavu chcete a podle toho svým poručíkům rozdáte území. Žádná kooperaci či plánování postupu jak převzít město se tedy nekoná. Celé to spíš působí jako hra za jednoho akčního hrdinu, který si celé město podrobí prakticky sám. Trochu mě potěšila možnost si například nechat přivézt zbraně nebo auto, ale na atmosféře vlastní organizace, kterou máte pod palcem to moc nepřidalo.

Stealth ve hře je založený na těch skutečně jen nejprimitivnějších mechanismech. Stačí vzít pistoli s tlumičem a pokud zvládnete dát headshoty, tak je z vás stealth král. Ani se nemusíte trápit s přesouváním těl, protože i když někdo tělo objeví, tak se tak maximálně projde po okolí při pokusu vás najít, ale poplach nevyvolá.

Nemožnost se ve hře převléci mě taky celkem zklamala, chtěl jsem zase hrát za mafiána v obleku (navzdory tomu, že oblek se k charakteru hlavního protagonisty moc nehodí :D).

Pro: postavy, začátek a konec příběhu, soundtrack

Proti: generické mise, stealth, slabá AI nepřátel, téměř nulová interakce se samotným městem

+36
  • PC 70
Třetí díl Mafie u mě nedopadl tak, jak jsem se po její koupi obával, přestože jsem při hraní prožíval pocity značně smíšené a nevyvážené.

Začnu tím nejvíce ožehavým a tou je proslulá optimalizace. Přestože jsem se pořízením nové grafické karty oproti bývalé dostal v plynulosti hry mnohem dál a užíval si cca 53 FPS, občasné prudké poklesy a následné trhání obrazu nebo dokonce jeho několikavteřinové zastavení mě i tak hrou doprovázely, což pochopitelně dávalo mému hernímu požitku vydatně zabrat.

Pokud jde o samotný gameplay a zejména příběhové postavy, v roli černošského Lincolna Claye jsem se sice necítil špatně, horší to už však bylo s postavami kolem něj i mimo něj. Výjimku tvořil snad jen Vito, ovšem vzpomenu-li si na uslintaného a sebelítostivého Burkeho, cutscény s ním jsem měl rád jen tehdy, pokud byly již konečně u konce.

Z hlediska příběhu jsem zklamaný určitě nebyl. Moje očekávání splnil, nebyl zbytečně překombinovaný, dobře pochopitelný a takto zaměřené hře odpovídající.

Jelikož z celé série jednoznačně nejvíce tíhnu ke druhému dílu, poměrně často jsem ho s dílem třetím srovnával a musel uznat, že spoustu věcí bych do trojky zkopíroval. To ale zřejmě autoři nehodlali, a tak už jsou pryč krádeže vozidel nepříliš násilným vyháčkováním, úpravy všech vozidel, které hlavní postava ukradne, zmizely i garáže, kde by si Lincoln mohl libovolně volit auta pro danou misi, nákup nového oblečení pro případ jeho pronásledování před policií a mohl bych takhle celkem dlouho pokračovat i dále. Bohužel nerad, ale v této souvislosti musím konstatovat, že jsem na trojce nenašel snad ani jednu změnu, která by mi ve dvojce chyběla a ve trojce ji s otevřenou náručí uvítal.

Co dodat? Třetí díl velmi populární gangsterské série nakonec i přes nemálo neduhů u mě nedopadl špatně, hrál se mi dobře, ale už teď se obávám, že na něj poměrně brzy zapomenu.

Pro: příběh, herní prostředí

Proti: optimalizace, většina postav, možnosti hlavního hrdiny

+36