Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Duke Nukem

Duke Nukum

01.07.1991
72
157 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Série Duke Nukem začíná zde, u dvourozměrné plošinovky z roku 1991 složené ze 3 epizod: Shrapnel City, Mission Moonbase a Trapped in the Future. V roli Duka, který se snaží zastavit zlého Dr. Protona, jenž v blízké budoucnosti (v roce 1997) vybudoval svou armádu TechBotů, aby ovládl svět, budete probíhat a hopsat skrze LA (v epizodě 1), podíváte se do tajné měsíční základny Dr. Protona (v epizodě 2) a budete sledovat Dr. Protona až do budoucnosti (v epizodě 3), kde s ním budete bojovat na život a na smrt.

Již od začátku máte k dispozici pistoli, u které lze postupně znásobit množství vystřelených blesků. V bednách cestou nalézáte předměty doplňující zdraví (když střelíte do krůtího stehýnka, nabobtná a dává dvojnásobek zdraví) a různé předměty, které navyšují Dukovo skóre na cestě dál (diskety, rádio..). Další předměty, které musí Duke na své cestě sebrat, jsou barevné klíče otevírající cestu k východu do dalšího levelu, robotí ruka prodlužující plošinu, skákavé boty apod. Vaše kroky monitorují skryté kamery a spravují o vašich krocích Dr. Protona.


Poslední diskuzní příspěvek

neví někdo, jak se dostat k demo misi, do které jste se dostali, když byl duke zabit v první misi? Na plné verzi, kde mám ke spuštění všechny tři epizody, to nefunguje

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
K prvním dvou Dukům jsem se strašně dlouho chtěl vrátit. Duke Nukem 3D je naprostá klasika, Manhattan Project nebyl vůbec špatný. A tak jsem to spustil a po celovečerní a celonoční pařbě dohrál.

Duke Nukem 1 je typickou sériovou výrobou podle jednoho mustru, kterou trh zásobovalo na začátku 90. let Apogee, ale i ID Soft. 3 epizody, každá má 8-10 kol, na konci každé epizody boss. Ať už to byl Duke, Cosmic, Biomenace, Keen či Dangerous Dave, jednalo se o slušné hry, který nebyl problém dohrát, ale kvalita byla někde jinde. Stačí se podívat o rok dříve, kdy vznikl Prince of Persia a pak když uvidíte tu grafiku v titěrném okýnko, skoro se Vám přestane chtít hrát.

Graficky to není opravdu žádná hitparáda, ne že by hra byla ošklivá, jen velice jednoduchá. Kupodivu jsem si ale zvyknul a během hry objevil i pár pěkných obrázků na pozadí jednotlivých kol.

Příběh asi nemá smysl moc rozebírat - prostě je tu hrdina, který se vydá nakopat zadek dr. Protonovi a jeho armádě robotů a to na Zemi, Měsíci a v budoucnosti.

A co hratelnost? Inu Duke skáče, střílí blesky po robotech, občas vezme klíč pro cestu dál, během každé epizody nasbírá tří pomocné předměty (skákací boty, chytací rukavice, robotická ruka). Zbraň jde upgradovat, takže střílí rychleji, mezi jednotlivými koly jde ukládat.

Hra má kupodivu celkem slušné ovládání, se skoky jsem neměl problémy. Problémem je to, že každé kolo je docela velké, plné nepřátel, pastí a navíc šílené bludiště. A vy ho musíte probloudit celé a posbírat vše co jde + tunu secretů, které jsem se ani nesnažil hledat. A přestože si dáváte pozor, sbíráte energii, při té délce jednotlivého kola se nakonec může stát, že zařvete a jedete znovu. Po 10-15 minutách v kole to opravdu nepotěší. Problémem je taky to, že občas nevidíte kam skáčete, padáte, nebo se na Vás vyrojí houf nepřátel. Ke konci jsem se dokonce musel na poslední kolo kouknout na youtube na návod kam vlastně jít. Jak jsem psal, na konci každé epizody bojujete s dr. Protonem, což je kupodivu celkem snadné.

Duke Nukem není těžkou hrou i přes občasné zařvání nikdy nezakysnete moc dlouho. Nakonec je to i celkem zábava, ale nemůžu si pomoc, oproti jiným skákačkám co v té doby na PC vyšly (o konzolích nemluvě) je to prostě béčko a víc jak 60% dát nemůžu.
+26
  • PC 70
Blonďatý přisprostlý atomový vévoda je jedna z postaviček vymyšlených tvůrci shareware firmou Apogee. Domnívám se, že ze všech těch plochých 2D hrdinů to dotáhl nejdále. Duke Nukem 1 je standardní plošinovkou o 3x10 levelech, kde první epizoda byla rozkopírována zdarma a druhé dvě bylo možné dokoupit. Jako dítě jsem byl schopen první epizodu proběhnout poslepu a poté, co jsem se dostal k plné verzi, jsem na rozdíl od Cosma neměl problém s dohráním hry kvůli obtížnosti. Oproti Cosmovi druhá a třetí epizoda nepřináší nové nepřátele ani předměty, jen nová pozadí a levely, ale ty koneckonců nejsou špatné.

Aktuální proběhnutí kvůli komentáři jsem zvládl během dvou dní (včera první dvě epizody, dnes třetí) téměř bez ztráty kytičky. Jediné úmrtí přišlo v levelu 3-9, kde jsem spáchal sebevraždu, protože kvůli likvidaci podminovaného mostu jsem uvízl v dead endu (jediném, o kterém ve hře vím).

Grafika prvního Duka je slabší než u Cosma. Jedná se o stejnou 16barevnou EGA grafiku, ale působí na mě hranatě. Vše je navíc studené kovové sci-fi, což koneckonců asi bylo cílem, protože našimi protivníky jsou téměř výhradně roboti. Co se mi ale velmi líbilo, to byla pozadí levelů. Tak jako Cosmo i Duke občas trpí přehnanou křiklavostí. Ve třetí epizodě je jeden level vyveden v kombinaci žluto-zeleno-hnědé, což je brutální útok na nebohé oči. Hra obsahuje zvuky a na rozdíl od Cosma není doprovázena herní hudbou.

Duke Nukem je osamělý pistolník, kterého CIA najala v daleké budoucnosti roku 1997 (ha!) na likvidaci šíleného doktora Protona, který si skrze svoji armádu robotů dělal zálusk na světovládu. Inu o příběh tu nikdy nešlo. Naším cílem je totiž hledání klíčů, pár speciálních předmětů, sbírání bodů a bloudění bludištěm. Upřímně, někdy toho bloudění bylo snad až příliš a bylo vidět, že bludiště je cíl, nikoliv cesta. K likvidaci nepřátel používá Duke pistoli, přičemž nábojů je nekonečně mnoho. K pistoli je možné sbírat speciální bonusy, pomocí kterých může Duke střílet rychleji (tedy na obrazovce se může nacházet od 1 do 4 střel). Na konci každé epizody následuje bossfight s výše zmíněným doktorem Protonem vznášejícím se v létajícím křesle. Proton dvakrát uletí, potřetí už ne. K jeho likvidaci stačí 10 střel, takže souboj s ním není obtížný.

Duke Nukem 1 je jednoduchá plošinovka. Obtížnost vzroste až těsně před koncem v levelech 3-9 a 3-10. Na nepřátele nemusíme (a ani nesmíme) skákat, k dispozici máme střelnou zbraň. Hráč má k dispozici 8 životů s častou možností jejich doplnění, hra neobsahuje nekonečné jámy a až na jediný dead end se z každé situace dá nějakým způsobem dostat. I když to může být otravným šplhem přes půlku vyčištěného levelu.

Já mám na Duka nostalgické vzpomínky, protože to byla hra, na které jsem se učil hrát. Proto asi nadhodnocuji plošinovku, která není ničím výjimečná. Dnes mi obtížnost hry přijde směšná, ale v dětství pro mě byl každý postup do dalšího levelu první epizody vydřený a někdy jsem i potřeboval radu spolužáků (např. jak se dostat v levelu 1-3 k modrému a zelenému klíči). První Duke není milníkem v dějinách herního průmyslu, ale pár příjemně strávených odpolední jistě hráči poskytne.

Pro: Grafika pozadí, střelná zbraň, bez nekonečných jam, nostalgie.

Proti: Není to žádný milník v historii plošinovek, chladná hranatá sci-fi grafika, levely jsou bludiště, všechny nepřátele hra ukáže již v první epizodě.

+21
  • PC 75
Prvního Duka jsem hrál poprvé už dávno. Apogee, ale i jiné firmy tenkrát chrlily plošinovky jak na běžícím pásu. První epizody těchto shareware počinů jsem hrál všechny co se mi dostaly do ruky. K plným verzím jsem se dostal až později. Duke Nukem je podle mě jeden z mála, který nemá první epizodu stokrát lepší než ostatní. Sice dvě placené epizody obsahují jen málo nového, ale kvalitou nezaostávají za tou první "reklamní".

Hratelnostně a graficky jde o klasického zástupce žánru a doby. Ovládání je jednoduché a přesné, většina misí nemá přehnanou obtížnost a je tak s trochou cviku hratelná i v dnešní době. Grafika zestárla sympaticky a příjemně se na ní kouká. Dnes je pixelová grafika moderní, tak by asi neurazila ani nové hráče. Největším problémem jsou občasné skoky do neznáma, hráč někdy nemá možnost prohlédnout si jak dál, což vede ke ztrátám životů a pádům do již projitích částí. Finálové souboje na konci epizod pro mě byly asi nejobtížnější části hry.

Pokud máte náladu na starou plošinovku Dukem chybu rozhodně neuděláte. Pokud jste hru nikdy nehrály, je nutné počítat s jednoduchou, ale zábavnou hratelností. Přesné skoky, střelba a úhyby před nepřáteli, hledání klíčů a jiných předmětů pro postup, to je to co tvoří jádro hry.
+20
  • PC 60
Když se řekne Duke Nukem, většina lidí si vybaví drsného blonďáka v akční střílečce z pohledu první osoby střílejícího mimozemšťany. To samé bych si vybavil i já na konci devadesátých let v době, kdy jsem hodně hrál Duke Nukem 3D. Až několik let poté jsem zjistil, že se vlastně jedná o třetí díl a že jeho dva předchozí díly byly plošinovky. A hraní úplně prvního dílu jsem si po letech zopakoval i dnes.

Jedná se o akční plošinovkovou střílečku s jednoduchým příběhem i hratelností. Duke se snaží zmařit plány doktora Protona, který chce ovládnout svět. Ve hře se nacházejí celkem 3 epizody (L.A., Základna na Měsíci a základna v budoucnosti) po 10 levelech, kde je cílem najít dveře vedoucí do dalšího levelu (s výjimkou posledních levelů, kde je třeba porazit samotného Dr. Protona). V cestě stojí především několik druhů robotů a sem tam nějaké ty zamčené dveře nebo silové pole. Duke cestou nachází v krabicích nejrůznější bonusy, ale občas i vybuchující dynamit. Škoda jen, že nebyly souboje s Dr. Protonem trochu náročnější, ve výsledku prostě nebyl problém ho během chvilky ustřílet.

Co se týče level designu, tak na první pohled vypadají některé levely značně nepřehledně, ale po krátkém průzkumu není obvykle problém se v nich vyznat. Horší je to se samotnou hratelnosti, tam mi všechno bohužel přišlo na jedno brdo. Myslím, že by bohatě stačila buď jen jedna epizoda případně by to chtělo něco nového v těch dalších (jiné nepřátele, nějakou novou mechaniku, apod.).

Vyzdvihnout ale musím poslední dvě úrovně třetí epizody, které jsou mírně obtížnější, ale jinak je hraní zcela bezproblémové. Stejně tak se mi líbí, že nelze hru ukládat kdykoliv, ale jen mezi jednotlivými levely a taky, že se na začátku úrovní neobnovují životy.

Pro: Nenáročné

Proti: Stereotypní levely, málo nepřátel

+18
  • PC 65
První vévoda byl v mém případě před dávnými časy hrdým nositelem titulu "První spuštěná 2D skákačka". Zřejmě i proto jsem jej dlouhou dobu považoval za skvělou a bezkonkurenční hru. Té doby osmiletý oldgamer89 ovšem vůbec neměl ponětí, že existují i jiné a lepší plošinovky. Zkusil totiž tak akorát spustit Another World, který ho zaujal, ale absolutně netušil, co má dělat a dle toho usoudil, že se jedná o blbost nevalné kvality.

Dnes už samozřejmě vím, že Duke Nukem je čistě průměrná hopsačka, kterých firma Apogee Software "vyprdla" na počátku devadesátých let snad milión.

Do příběhu se vžít vlastně ani pořádně nejde, tady si prostě jen dvě postavy (kladná a záporná) střídavě vyhrožují vzájemnou likvidací. První epizoda je ještě ucházející, hráč se zatím seznamuje s herními možnostmi (ručkování, zvyšování síly zbraně, boty hopíkového stylu) a prochází různorodá prostředí až na konec, kde se utká s hlavním záporákem Dr. Protonem, který vypadá jako obloustlý terminátor. Poprvé. Tady bych ještě dodal, že jeden z posledních levelů s pohyblivými pásy mi kdysi pěkně zatápěl.

Následuje druhá epizoda, která jede úplně v tom samém duchu od začátku až do konce. Tam se utkáte opět s Protonem. Podruhé. No a zbývá ještě třetí část hry, která je zcela překvapivě úplně stejná jako ty předchozí dvě. Nuda na druhou. Závěrečný level celé hry celkem chválím, nějaký alespoň průměrný „skill“ to k dohrání chtělo.

Pokud by si někdo náhodou chtěl doplnit své znalosti devadesátkových her, doporučuji projít si pouze první třetinu, bohatě to stačí. O něco lepší a promakanější je poté určitě druhý díl Duke Nukem II. 65% z mého zkresleného a ovlivněného pohledu, reálně asi tak o 10% méně.

Pro: boty hop-hop, zbraň paf-paf, nepřátelé, první epizoda, závěr

Proti: zbytečná druhá a třetí epizoda

+17