Dark Train

Dark Train je další nesmírně zajímavý kousek z české dílny, tentokrát celý vyrobený z papíru. Určen je ovšem výhradně pro fandy obtížných hádanek a rébusů.

Na začátku není nic. A to doslova. Jen černočerná tma. Vůbec nevíte, co máte dělat. Natož jak to máte dělat. Na všechno si musíte přijít sami. A právě nevědomost je paradoxně jednou z nejsilnějších deviz této hry.

Pokud patříte mezi hráče, kteří mají rádi logické hry, rádi objevujete nové světy a jejich zákonitosti a chcete si skutečně vychutnat tuto logickou hru se vším všudy, už dál ve čtení nepokračujte a běžte si hru rovnou koupit. Jakékoliv další informace totiž mohou zážitek ze hry zkazit. Opravdu si to nerozmyslíte a chcete pokračovat ve čtení? Dobrá, ale varoval jsem vás.

Psát recenzi Dark Train je hodně ošemetné. Neznalost prostředí a přicházení na veškeré mechanismy celého světa je jejím základním hnacím kamenem. Proto jakákoliv prozrazená informace zákonitě sníží ten správný pocit z následného zkoumání. Najít tu správnou tenkou linii mezi tím, co je možné ještě prozradit a co raději ne, není vůbec jednoduché.

Ale vraťme se zpět na samotný začátek, do černočerné tmy. Právě zde ožívá mechanická krakatice nesoucí podivné jméno Ann 2.35f, která se na několik hodin promění na hlavního protagonistu ovládaného hráčem. K tomuto ovládání je zapotřebí buď klasická myš, nebo gamepad, klávesnice má tentokrát smůlu.

Ovládání krakatice je totiž hodně specifické, proměňuje se de facto v kurzor myši, ale má svou vlastní fyziku a zvláštní zákonitosti. Hlavně zpočátku je potřeba si na ovládání zvyknout, protože krakatice je všeobecně rozvláčnější a její reakce jsou záměrně zpomalenější. Součástí řešení tak není jen přijít na to, jak jednotlivý úkol vyřešit, ale také jak to správně provést. Tak jako má celý svět svou vlastní logiku, tak má svou logiku i ovládání krakatice. A když do ní hráč dokáže proniknout, radost z úspěchu je o to větší.

Také je potřeba si zvyknout na omezenost. Krakatice je připoutána řetězem k jedoucímu vlaku a dostane se pouze tam, kam dosáhne. Tím pádem se každý logický puzzle vměstnává do minimálního prostoru jedné obrazovky (až na pár výjimek), a nechává tak prostor pro genialitu tvůrců při designu jednotlivých úkolů. Ty se všechny odehrávají na jedoucím vlaku v papírovém fantasy světě.

Ale není to vlak ledajaký. Má řídicí kabinu, čtyři různé vagony a také různé zdroje energií – elektřinu, vodu a oheň. Ty je potřeba průběžně doplňovat, aby všechny části vlaku fungovaly, jak mají. S postupem hry je totiž možné zmíněné čtyři vagony různým způsobem řadit, čímž se vytváří prostor pro různé variace jednotlivých obrazovek a úkolů. Řazení vagonů ovlivňuje, jak vypadá jejich vnitřní prostor a s tím související hlavolamy.

Kromě toho se některé puzzly odehrávají i mimo vlak, ten totiž občas zastaví a je nutná interakce s okolním prostředím. Na začátku je však potřeba vlak vůbec rozpohybovat. A právě tady se ukáže hráčova trpělivost a odhodlanost objevovat zákonitosti celého světa. Zde se odděluje zrno od plev a méně zdatní/vytrvalí jedinci zde mohou skončit.

Jakmile se ovšem krakatici podaří pochopit základní zákonitosti a rozpohybovat vlak, začíná neuvěřitelně zběsilá jízda modelem lidského světa vynálezce Tagrezbunga. A zatímco v úvodu vypadá hra hodně zmatená a náhodně seskládaná, postupně začnou střípky příběhu zapadat do sebe a dotvářet unikátní svět celé hry.

Puzzly jsou hodně zajímavé a nápadité. Je pravdou, že s pokračujícím časem se některé prvky opakují a hráč znalejší prostředí z předchozích úkolů si s řešením poradí mnohem snadněji. Hlavně zpočátku je však prvotním úkolem po započetí logického úkolu vůbec zjistit, co lze v daném prostředí dělat a čeho je potřeba dosáhnout.

Tyto úkoly jsou hodně variabilní a oscilují mezi hodně jednoduchými, kdy stačí jen párkrát projet po obrazovce, až po náročné šifry, které dají zabrat i zkušeným hráčům. Celkově lze obtížnost ohodnotit spíše jako vyšší, ale v tomto případě to není vůbec na škodu, spíše naopak.

Všechno pak probíhá za specifického, ale nádherného audiovizuálního zpracování. Celá jízda vlakem má od začátku až na konečnou stanici velmi osobitou temnou atmosféru, která hráče neuvěřitelně pohltí. A pokud se nezasekne na některém logickém úkolu, vydrží v tomto zběsile rozjetém tempu až do konce, který však přichází krapet dříve, než by si hráč přál.

Konec to však naštěstí nemusí být úplný. Jak hráč může na konci hry poznat, neexistuje jediný ideální průjezd hrou. Díky variabilitě vagonů i možnostem proměnlivého vnějšího okolí je možné docílit různých kombinací. Tvůrci navíc pracují na dalších puzzlech, v minulých dnech přidali některé nové prvky a v budoucnu se plánuje i rozšíření, přičemž to první by mělo být k již zakoupené hře ke stažení zdarma.

Tvůrcům z českého týmu Paperash je potřeba pogratulovat. Podařilo se jim vytvořit unikátní logickou hru s neotřelým konceptem a úchvatným audiovizuálním zpracováním, která je určena hlavně hráčům, kteří rádi s trpělivostí a zarputilostí objevují nové světy a mechaniky. A to všechno dohromady bezvadně ladí, žádná složka se nepovyšuje nad jinou, všechny si udržují nadstandardní úroveň. Už teď se těším na jejich další herní počin.