Mercenaries: Playground of Destruction

Již zaniklé studio Pandemic je dobře známé zejména díky jejich poslední, a mnou velmi oblíbené, hře The Saboteur. Předtím vydali Full Spectrum Warrior, oba původní Star Wars: Battlefront a právě také Mercenaries.

Hru jsem si pořídil na PS3, abych poté zjistil, že běží přesně jako na PS2. Oproti Xboxovým verzím zde není vidět absolutně žádná péče ze strany vydavatele. Malé rozlišení, nízký frame rate, input lag. Jako kdybyste se vrátili v čase do roku 2005. Prvních pár hodin celkem utrpení, nakonec jsem si ale zvykl a hru dohrál až do konce za vysoce nadstandardních 22 hodin. Hra není těžká, umírat budete především kvůli explozím a pádům z výšky. Vcelku brzy vás to začne štvát, protože se nepřítel neostýchá odpálit RPG, i když stojíte přímo u něj. Ze smrti se tak stává dílo náhody, a když se vám přesně taková situace stane krátce za sebou hned třikrát, začne se ve vás kumulovat opravdový vztek.

Ve hře máte za úkol najít a eliminovat 52 pohlavárů korejské armády. Můžete je zabít nebo také zajmout, za což dostanete více peněz a informací, které vedou k dalším cílům. Zajmutí probíhá omráčením významného nepřítele a jeho donesením do přivolané helikoptéry. Pokaždé stejně. Akce je občas bohužel nepřehledná (i díky propadům snímkovací frekvence), a tak se mi nejednou stalo, že jsem jednoho z nich sejmul při explozivním přeletu helikoptérou nad nepřátelskou základnou.

Nakonec jsem se celkem slušně bavil, ale na PS3 bych vám to rozhodně nedoporučil. Pokud ovšem vlastníte prakticky jakýkoliv Xbox, můžete první Mercenaries směle zkusit.