Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

GRIS

GRIS+

13.12.2018
09.08.2019
26.11.2019
24.03.2020
13.12.2022
77
47 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Mladá dívka Gris se potácí svým vlastním světem a na řešení problémů je sama. Tedy téměř, jelikož velkým pomocníkem jsou jí šaty. Ty ji dávají lehce nadpřirozené schopnosti a díky změně tvaru šatů může zvýšit svou váhu nebo se naopak nosit ve vzduchu jako pírko. Světu kolem sebe ale úplně nerozumí a čeká ji dlouhá cesta k pochopení a vyrovnání se s psychickými problémy.

Hratelností jde o silně relaxační 2D plošinovku s metaforickým vyprávěním. Tvůrci sází především na audiovizuální stránku, která na první pohled zaujme sama o sobě, ale zasahuje i do hratelnosti, jelikož barvy a světla hrají při průchodu hrou určitou roli podobně jako zpěv. Mimo plošinkové části GRIS nabízí i různé hádanky, v jejichž plnění napomáhají již zmíněné šaty, sběratelské předměty a skryté bonusy. Hra neobsahuje mimo menu žádný text a nelze se ani zranit či dokonce zemřít.


Poslední diskuzní příspěvek

@Strady (05.09.2023 18:06): Neřeš, Drolin tomu dal 50% jen protože je to úspěšná hra. Stejnou věc udělal u Hellblade, kde svých 75% po masivním úspěchu snížil na 20%. To by bylo, aby Drolin nešel proti proudu!

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Tuto hru jsem už měla nějakou dobu koupenou a jen čekala na vhodnou příležitost, kdy budu mít náladu na nějakou krátkou a relaxační hru, ve které se nemusím starat o své přežití, nemusím se bát neúspěchu, který by moje hraní odsoudil k nezdaru, a mohu u ní vypnout a soustředit se jen na samotnou hru.

Hraní GRIS bylo jako pohlazení na duši. Nedokážu si vzpomenout na hru, která by nabízela nádhernější vizuální zpracování (neberu vůbec v potaz realistickou grafiku). Některé hry se tomu blíží, třeba Firewatch či ABZU, ale tohle je unikát. Tato hra ukazuje, jak dokáže audio-vizuální zpracování zapůsobit na člověka a přivodit mu příjemné pocity jen z toho, že se dívá na něco estetického. Celou dobu jsem si potichu v sobě opakovaně říkala, že to, co vidím, je krásné. A ta hudba. Střídaly se klidné pasáže s těmi naléhavějšími a i moje touha zakomponovat do té hudby varhany byla vyslyšena. Skvěle doplňovala dění na obrazovce, jak kdyby to byl jeden celek a ne dvě složky.

V průběhu hraní došlo na více emocí. Například radost, kdy jsem si ve hře našla kamaráda, kterému jsem shazovala hranaté jablka. A ačkoliv to kamarádství netrvalo dlouho, neboť každý jsme šli jinou cestou, tak ten pocit, že nejsem v tom prapodivném světě sama, byl velmi hřejivý. Ale přišly i pocity strachu, kdy se hlavní postava potkala se svým úhlavním nepřítelem. Na to, jak byly tyto scény krátké, tak vydaly za mnoha minutový souboj s bossem v nějaké jiné hře.

Jsem moc ráda, že jsem si tuhle hru zahrála a při jejím hraní jsem si uvědomila, že na hrách mám ráda zvláště to, jak jsou rozdílné. Člověk si dokáže odnést stejně krásné pocity ze hraní nějaké malé indie hry jako z nějaké větší AA či AAA hry. A nebýt DH (a přidávajícímu :), tak kdo ví, jestli bych o té hře vůbec věděla.
+35
  • PC 90
Vyrovnávat se s psychickými problémy, osobní ztrátou či onemocněním není nikdy lehké. Nezávislí filmaři se temnotě lidské mysli s velkou oblibou věnují již pár let a herní vývojáři nejsou pozadu, jelikož poslední roky si lze vyzkoušet hned několik titulů především na indie scéně a zde máme další přírůstek do rodiny.

GRIS je bezesporu letos jedna z nejvýraznějších plošinovek a velkou zásluhu na tom jistě má grafická stránka hry. Způsob, kterým si tvůrci hrají s barvami je místy opravdu nádherný a ne jednou jsem se přistihl při sledování detailů a barevných fleků rozpíjejících se na obrazovce jako na mokrém papíru. Spolu s krásně plynulou animací pak svět působí až snovým dojmem. A on to možná i je sen. Reálný svět to rozhodně není a hrdinka si ve své mysli vytváří nádherný svět plný bizarních stvoření, podivné architektury a v neposlední řadě i melancholie, nebezpečí či naopak radosti. Všechna ta nádhera je pak podtržena výborným hudebním doprovodem.

Nebyla by to ale hra, kdyby se člověk kochal jen malůvkami. Jistě, nejedná se o vrcholnou výzvu jak po stránce platformingu, tak ani co se logických hádanek týče. Hratelnost je totiž velmi nenáročná a tak nějak sama plyne. Ale to vůbec nevadí, jelikož jde především o pocitový zážitek a s tím by do hry každý z vás měl jít, neb se vyhnete zklamání. Tvůrci ale dokáží překvapit i v tomhle směru. Na herní dobu něco přes tři hodiny nabízejí až neuvěřitelně časté novinky v hratelnosti. Chvíli bouráte rozpadající se podlahy, poté testujete rychlost na měnících se plošinkách, načež si trochu zalítáte, zaplavete nebo dokonce zazpíváte a tím nekončíte. Kadence nových možností je tak vysoká, že většina děl v žánru se nyní krčí v koutě.

Letos pro mě jeden z nejsilnějších zážitků, který sice člověka úplně nerozloží, ale místy nažene husinu, občas lehce dojme či vykouzlí úsměv na tváři, ale především zahřeje u srdce. Když se hry dělají s láskou, tak to nejspíš vypadá nějak takhle.
+31
  • PC 90
Občas se mnou dokáží hry pěkně zacloumat. Ať už se jedná o cuknutí v úleku nebo náhlé přejetí "mrazu po zádech" při něčem s hororovou tématikou. Některé mě dokázaly dojmout svým příběhem či odchodem postavy, kterou jsem si stihla oblíbit, jindy naopak rozesmát trefnou hláškou či překvapivou situací. Během napínavého boje s bossem se mi rozbušilo srdce. V závodu na předních příčkách vyletěl adrenalín. A při hře GRIS to bylo tak nějak vše dohromady a já z toho mám v hlavě pořád pěkný zmatek. Ani to nedokážu pořádně popsat, ale zanechala ve mně nečekanou stopu. Něco, co bych přála zažít i ostatním hráčům.

Jedná se o atmosferickou plošinovku v minimalistické, ale velmi pěkné grafice, se zdařilým hudebním doprovodem. Přesně typ hry, kterou si jednou za čas ráda zahraju a vyzkouším. O to víc mě namotivovala nominace na The Game Awards 2019 a její následná výhra v kategorii "Games for Impact". A po zahrání musím říct, že si svůj titul odnesla zcela oprávněně!

Uši pohladí velmi příjemný hudební podkres, který nemusíte vždy úplně vnímat. Spíš tak podvědomě. Dostanete tak možnost soustředit se na hratelnost, na svět kolem sebe, krásné animace, přelínání a rozpíjení barev a na řešení milých překážek. A pak se to stane. Z ničeho nic udeří hudba přesně v tu správnou chvíli. Momentů, kdy se mi takto vehnaly slzy do očí bylo několik. Moment překvapení podtržen nádhernou hudbou a zpěvem s tak nepopsatelnou silou čehosi, co zvládla zachytit a hlavně předat a vyjádřit. A pak jsem se přistihla, jak vší silou tisknu herní ovladač v rukou, srdce mi bije jako o závod a do toho všeho cítím příliv spousty emocí. Smutek, hněv, zoufalství, ale i odevzdanost, smíření, radost a nadšení. Něco takového jsem u hry ještě nezažila, a když si těch pár řádků po sobě čtu připadám si jako blázen nebo minimálně pěkně labilní ženská. Váhajíc, zda tyto dojmy vůbec zveřejňovat. GRIS z hlavy jen tak nedostanu. A ani nechci...
+23
  • PC 85
O hře GRIS se hodně psalo jako o uměleckém díle a celkem pochvalně. S tím musím rozhodně souhlasit, z uměleckého hlediska je hra velmi zajímavá. Grafika je specifická a zaujala mě již z prvních obrázků. V pohybu to vypadá ještě lépe, vůbec bych sed nezlobil za další podobně zpracovanou hru. To jak tvůrci využívají barvy působí nádherně a nejednou jsem se chvíli jen tak kochal. Hudební stránka také nezůstává pozadu. Krásné melodie vhodně podtrhují dění na obrazovce a stojí i za samostatný poslech. Díky kombinaci obou složek má hra úžasnou atmosféru plnou melancholie a naděje, radosti a smutku. Vzhledem k zhruba pětihodinové herní době jsou i výše popsané kvality důvodem k vyzkoušení GRIS. Ale ani hratelnost není špatná.

Jde o plošinovku, která zpočátku působí velmi jednoduše. Po úvodní části jsem měl skoro pocit, že chození a občasné skákání slouží pouze jako předěl před další animací a pokračováním abstraktního příběhu. Ale každou další částí a kapitolou přicházejí nové herní mechaniky a zpestřují tak velmi intenzivní zážitek. Řadu mechanik využijete pouze na pár místech, takže nehrozí žádný stereotyp. Obtížnost je spíše nižší, ale i tak hra obsahuje pár pasáží, které se mi nepovedly zdaleka na poprvé. V každé kapitole je také několik nepovinných činností a sběratelských záležitostí, které vyžadují větší pozornost a šikovnost. Celkově jde o povedený zážitek se skvělou atmosférou a zábavnou hratelností na dva nebo tři večery.
+22
  • PC 80
Gris je taková krásná pohádka jako o Makové panence, jen chybí motýl Emanuel, ještě že tak.

Gris je další hra, která staví na audio-vizuálním zážitku. Animovaná grafika v doprovodu s jemnou hudbou vytváří obdivuhodné kouzlo, které se nemůže líbí jen výjimkám. Tím i odpovídá herní náplň, která není nijak složitá, pár přeskoku zvládané každý.
Je jasné, že tento styl her není nikterak dlouhý, ani není na několikáté hraní ale já jsem za ty 4 hodiny nasál tolik inspirace a pohody jako u málokteré hry.
Když řeknu, že Gris stavím ve svém žebříčku hned za prvního Limba, tak si myslím že už to něco znamená. Uvidíme co na to řekne další hra v pořadí Journey. 80%

Pro: Animovaná grafika, Příjemná hudba, Barvy.

Proti: ----

+17 +18 −1