Simmiland je "božská" karetní hra. Ve hře nepřímo ovlivňujete malou civilizaci manipulací s okolím tím, že vykládáte karty. Typů karet je zhruba dvacet a mohou jimi být například rostliny či minerály. Kombinací hracích karet s různými biomy a objekty vedou k různým efektům a vynálezům. Pokládání karet stojí body víry, které generují vaši lidští následovníci. Způsob, jakým hrajete, určuje další vývoj lidstva, které můžete například dovést k vytvoření meziplanetární rakety.
Hru lze hrát v dvou režimech – normálním, kde jste omezení velikostí svého balíku karet a po odehrání celého balíku nastane apokalypsa a nekonečném, kde vám hra neustále generuje nové karty, ale nemůžete získávat achievementy. Dohrání jedné partie hry zabere od 10 do 60 minut.
Gordon
V Simmiland jste v roli boha, vašim cílem je dovést lidstvo k soběstačnosti, toho dosáhnete formou karet, co se vám náhodně vyplivnou na hrací plochu. Počet karet je omezen a poslední kartou vše ukončíte, pak je zde ještě volný mód, který vás neomezuje počtem karet a máte k dispozici všechny, tento mod pro mě byl nudný, protože hře chybělo tempo.
Kartičky nemůžete sypat z ruky jen tak, musíte na ně mít víru od lidí, tu získáváte plněním jejich tužeb, někdo chce vítr, dáte mu vítr a pomodlí se vám za to. Kartičkami svět měníte a obohacujete, takže vaše civilizace čítající několik lidí postupně objevuje nové věci a zvyšuje své IQ nutné k dokončení hry, ovšem pokud budete hodný bůh a budete své lidi rozmazlovat, budou se vám klanět natolik že vám postaví rovnou kostel, v tu chvíli IQ vaší civilizace nedosáhne větší úrovně než 120, aby mohli planetu opustit a vám tak nezbývá nic jiného, než jejich mrzký život ukončit. každou hrou si vyděláte na odemčení většího balíčku karet.
Hra není na žádné dlouhé hraní, je jednoduchá a na jedno odpoledne je to zajímavá odychovka, osobně mě bavila, komplexní strategii ale nečekejte. Hra je v příjemném pixelartu.
Kartičky nemůžete sypat z ruky jen tak, musíte na ně mít víru od lidí, tu získáváte plněním jejich tužeb, někdo chce vítr, dáte mu vítr a pomodlí se vám za to. Kartičkami svět měníte a obohacujete, takže vaše civilizace čítající několik lidí postupně objevuje nové věci a zvyšuje své IQ nutné k dokončení hry, ovšem pokud budete hodný bůh a budete své lidi rozmazlovat, budou se vám klanět natolik že vám postaví rovnou kostel, v tu chvíli IQ vaší civilizace nedosáhne větší úrovně než 120, aby mohli planetu opustit a vám tak nezbývá nic jiného, než jejich mrzký život ukončit. každou hrou si vyděláte na odemčení většího balíčku karet.
Hra není na žádné dlouhé hraní, je jednoduchá a na jedno odpoledne je to zajímavá odychovka, osobně mě bavila, komplexní strategii ale nečekejte. Hra je v příjemném pixelartu.
Pro: Rychlé, poměrně komplexní postup na objevení, více konců
Proti: Malá hra, spíše koncept