Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Empire of Sin

01.12.2020
kompatibilní
45
9 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Nová hra od legendárního Johna Romera (Doom, Daikatana) nás vezme do Chicaga za období americké prohibice, zlaté éry americké mafie.

Ve hře budeme budovat své zločinecké impérium a našim cílem bude tak ovládnout celé město. K tomu vám budou pomáhat únosy, vraždy a vydírání a nebo se můžete vydat cestou "lidumila" a ovládnout tak město skrze úplatky a různé dohody. O váš gang se budou starat vaši zástupci, kteří i budou moci přibírat nováčky do rodiny. A když už přece jen dojde na ozbrojený konflikt, střetnou se znepřátelení gangsteři v tahových bojích, ne nepodobných sérii XCOM. Vývojáři rovněž slibují i bohatou znovuhratelnost díky různým startovním pozicím a schopnostem.


Poslední diskuzní příspěvek

Nevím čím to je, ale hry s mafiánskou tématikou, post-apo. tématikou a UFOnske hry nevědí dobře udělat... Já stále čekám na nějakého dobrého nástupce Mafii, anebo Falloutu anebo něco co by připomnělo X-COM Apocalypse s real time bojem...

Nevím co je tak těžký udělat na hře když mám myšlenku a všechny tech. možnosti ...

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Koupeno pár dní po vydání (verze se všemi DLC). Zatím odehráno nějakých 10+ hodin a odemčeno 30 % achievmentů. Zatím jsem si na hru neudělal úplně jednoznačný názor, mám spíš jednotlivé poznatky.

Koncept hry mi přijde zajímavý. Kdo by i nechtěl zahrát na skutečného mafiánského bosse a ovládnout město? Horší je to ale se zpracováním. Herní mapa se skládá z několika čtvrtí. Z herního dojmu pak ubírá skutečnost, že v každé takové čtvrtí těžce převládají budovy využitelné pro mafiánské aktivity (bary, palírny, casina, bordely) nad všemi ostatními budovami. Každá čtvrť je takové malé Las Vegas. Až z toho máte pocit, že ve městě vůbec nežijí normální lidé.

Ani této hře se nevyhnuly bugy při spuštění. Občas vám některý z gangsterů umře, aby záhadně okamžitě vstal z mrtvých. Koukáte pak celý boj na jeho mrtvolu, ale zároveň ovládáte jeho samopal, který se samotný vznáší ve vzduchu. Jakmile boj skončí, gangster vstanu z mrtvých doopravdy.

Dále, složitost. Ve hře je spousta různých statistik a možností. Zdaleka ne všechny jsou ale v herním tutorialu dobře vysvětleny. Osobně tedy doporučuji začít hru na nejnižší obtížnost a na první pokus si hru důkladně osahat. Některý mechaniky totiž objevíte až po několika hodinách hraní.

A na závěr nevyváženost ekonomiky. Hra se na jednu stranu snaží plus mínus reálně vzhledem k době řešit příjmy a výdaje všech barů a casin, které ovládáte (jednotky až stovky dolarů), aby vás následně stálo stovky a tisíce dolarů koupit si lékarničku, nebo granát.

I přes všechno negativní, co jsem napsal, hru stále považuji za zábavnou. Jen bych asi doporučoval s pořízením počkat až spadne cena, vyjdou nějaké patche, dojde k opravě bugů a snad i k lepšímu vyvážení ekonomiky.

Pro: koncept

Proti: bugy; mapa města; složitost; nevyváženost ekonomiky

+16
  • PC 40
20. léta minulého století. Americkými ulicemi proudí všudypřítomný jazz a přemíra alkoholu natolik překouřená, že chlast konzervativci prostě zakazují. To umožnilo příslušnému zločinu evoluci na nefalšovaně profesionální úroveň. A v tomto duchu kdysi paní Romerová zmástrovala jednu D&D partičku, při které vznikl nápad na tuto hru. 

A nápad to byl prvotřídní. Namíchat koktejl XCOMáckých tahových soubojů s mikromanagementem hned několika organizací a všecho ještě dochutit špetkou Simsů a až úchylně hluboce řešit i konkrétní postavy a jejich vztahy? Za takovou životopisní berličku by každý virtuální barman trhal ruce. A všechno to vskutku ve zdejším hříšném impériu je. Satanužel to tu všechno je zhola zbavené jakékoliv rovnováhy, pořádné promyšlenosti a synergie.

Tahové souboje? Ano, ovšem bez sebemenší taktické hloubky a proti polorozbité AI, která je absolutně neschopná předpovídat alespoň jeden tah dopředu a pracovat týmově. Nabízí mnoho z hlediska inventáře, specializací a tříd, ale v rámci jen jednoho typu potyčky v jediném typu dvourozměrné mapy proti univerzálně vegetativní opozici.

Budování a management vlastního kriminálního císařství? Ano, ovšem s pouhými pěti druhy byznysu s pouhou pětkou nesmírně generických upgradů, skrz které se tomu nikdy nedaří vyvolat pocit, že jde opravdu o Váš byznys. Žádná možnost nastavení vlastních cen, žádný nábor zaměstnanců, obecně žádná personalizace. Pro Vás i Vaše nepřátele jsou všechny putyky, ať už jde o kasíno, bordel či pivovar, pocitově jen další bojovou arénou.

Historie, unikátní vlastnosti a vztahy postav? Ó ano, ovšem formou ekvivalentu nudné karetní hry, při které můžete některé párovat. A je zcela buřt, za jakého bosse se na začátku odhodláte hrát, balíček je tak či tak stejný a vybírat není moc z čeho. Když o nějakou kartu - tedy gangstera ve Vašich službách - přijdete, prostě jen tak ze hry zmizne. Nevrátí se nově zaměstnán u konkurence jako nepřítel a jejich "příběh" je naprosto irelevantní. I když od Vás někdo svévolně odejde kvůli špatné morálce, můžete prostě razit a zaměstnat je zpátky. Navzdory všem jejich statům a itemům a vlastnostem se z nich nikdy nestanou skutečné postavy, které byste neměli totálně u řiti.

Diplomacie á la Civilizace, ergo naše spory si jen vyříkáme? Bóže ano, ovšem ve hře, ve které je jediným cílem všechny ostatní zlikvidovat, je navýsost přebytečná, jedinou validní strategií zůstává jednoduše zabíjet. A to nejlépe rovnou v ústředních konkurenčních putykách, neb ztrácet čas zoufale snadnými přestřelkami v těch menších podpůrných - nebo se obracet na automatické vystřílení s absurdně mylně vypočítanou pravděpodobností úspěchu - by jen znamenalo, že by fajt v té ústřední byl snadnější. Je na hovno muset si hru sám ztěžovat, aby byla aspoň trochu zábavná, ale nezrobíš nic. 

A jelikož je i ekonomicky tou nejvýhodnější variantou jít a všechno vystřílet, všechny ty ostatní manažerské vrstvy jsou i se svou průzračnou povrchností zároveň naprosto zbytečné. Jsou to všechno takové ingredience pro pompézní vánoční večeři, kterou dlouho plánovali a ještě déle na ni nakupovali, dali dokupy ty nejlepší recepty, sehnali nádherné květiny a dokonce zajistili velmi exkvizitní vínko, ale nestihli to připravit, a tak místo lahodného bramborového salátu budete svýho nedopečenýho kapra namáčet do zbytku hrachovky a poslouchat přitom velkohubé žvásty hostitelky o tom, jak úžasně to měli vymyšlené. 

A přitom je to taková stylovka! Všechno od labužnického soundtracku přes stylizaci mapy až po elegantní násilí poprav s Vámi vyloženě celou dobu flirtuje. Mezitím do toho ale investujete pouze čas, nikoli úsilí spojené s taktickým uvažováním či strategizováním. Jo, můžete brouzdat ukrutně nepohodlnými meníčky a simulovat tak úředníka potápějícího se v nekonečných excelovských tabulkách, ale stejně to pak zavřete, vlezete do další přestřelky, a tu opět v polospánku úspěšně pokoříte ani si nevšimnete. Strašně rád bych tu hru miloval a vřele doporučoval, ale když jde o pouhou sbírku skvělých nápadů, každý z nichž se při převodu do praxe jaksi ztratil, tak to dost dobře nejde.

Pro: Nápad hry je excelentní; smysl pro styl to má prvotřídní

Proti: V důsledku asi přehnaných ambicí tu mechanicky nic nefunguje, jak má, díky čemuž to absolutně nemá šanci uspokojit ani fandy tahovek, ani fandy strategií

+13