Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough

22.09.2003
72
140 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

Breaktrough je po Spearhead druhým datadiskem k populární FPS z druhé světové války Medal of Honor: Allied Assault.

Tentokrát se hráč vžije do role seržanta Americké armády Johna Bakera a projde s ním ve třech kampaních celkem jedenáct misí na bojištích Tunisu a Itálie včetně nejznámějších bitev ze spojenecké invaze na Sicílii. Novinkou v oblasti hratelnosti je několik typů nových úkolů jako ostřelování nepřátelských tanků mortarem nebo hledání min. Nechybí však ani obvyklé úkoly, řízení tanku nebo ochrana určité osoby. Nutno dodat, že hra je oproti předešlým titulům o něco obtížnější hlavně kvůli častému nedostatku munice.

Přibyly také nové jednotky a hlavně zbraně převážně italské výroby (např. kulomet Moschetto nebo útočná puška Carcano). Samozřejmostí jsou pak všechny zbraně z předchozích dvou her.

Multiplayer byl tentokrát obohacen o devět nových map vytvořených převážně podle single-playerových levelů a jeden mód nazvaný Liberation, v němž jsou padlí hráči umístěni do vězení a jejich spolubojovníci je musí osvobodit a vrátit tak do hry. Doplněny byly i hráčské modely a to o příslušníky italské armády.


Poslední diskuzní příspěvek

Tak na normal obtížnost se to až na tu střechu, kde jsem musel loadnout od začátku a sebrat náboje před počátkem přestřelky a nikoliv v jejím průběhu, kterýmžto přesunem jsem asi narušil script, dalo v pohodě, ALE ty záplavy nepřátel ke konci jsou fakt úsměvné. Hodně přiblblej a lacině působící datadisk, zvlášť po skvělém Spearhead. Věřím ale, že na hard to ke konci mohl být problém stíhat postřílet, když už takhle to byl frenetickej Moorhuhn. Člověk totiž musí občas přebíjet. :D

Konečně jsem si tedy skoro po dvaceti letech jako FPSkař odškrtnul rest v podobě (navíc kompletního) původního Medála, svého času jsem hrál pouze demo a pak jsem naskočil až do Call of Duty. :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Velmi povedený MoH, s nadprůměrným Spearheadem končí svou pouť poněkud méně povedeným Breakthrough. Začátek vypadá více než slibně – atraktivní prostředí pouště uprostřed písečné (leč mírné) bouře, vojáci v maskách (ale vy ji nemáte, vy dýcháte žábrama) a hratelnost, na kterou jsme byli zvyklí. Prostě paráda.

Někde uprostřed hry, někde kolem Itálie, se to zlomí. Lékáren je málo, nábojů ještě méně a zbraně padlých nepřátel mizí v momentě jejich smrti. Takhle měnit pravidla téměř na konci série, to se přece nedělá!

Než jsem si na tuto skutečnost zvyknul a přistoupil na ni, uběhlo několik naštvaných výkřiků a skřeků plných frustrace. Vrátil jsem tak se do dob před deseti lety, kdy jsem se rozčiloval u her. Příjemný exkurz, i když si stojím za tím, že od tvůrců to přeci jen byla trochu podpásovka.

Velký zápor vidím také v tom, že docela dost času strávíte na korbě jedoucího auta nebo v kulometném hnízdě, v obou případech pálíte z kulometu jako smyslů zbavený po nekonečné smršti přibíhajících/přijíždějících vojáků – kdyby Němci skutečně měli tak početné vojsko, tak dneska mluvíme německy. Počty enemáků jsou opět předimenzované, jak tomu bylo na konci původní hry. Po střídmém Spearheadu zklamání.

Zmíněné zápory ovšem nemění nic na jasných kladech hry – prostředí, gameplay (i když pozměněný) a atmosféra. Zmínit ještě musím demolici budov, která je sice předem daná, ale působí to velice impozantně a uvěřitelně.

Jsem tedy velice rád, že jsem se po deseti letech dostal k těmto dvěma datadisků a mohl si je tak poprvé užít. Oba jsou rozhodně sympatickým rozšířením vynikající MoH, ale Spearhead přeci jen vede.

Pro: prostředí; muzika; pořád se to perfektně hraje

Proti: málo výrazných momentů; AI samozřejmě stále úděsná; změna pravidel hry;

+29
  • PC 70
MOHAA: Breakthrough je druhým a posledním datadiskem, který uzavírá PC edici Medal of Honor: Allied Assault. Tentokrát vznikl v dílně externího vývojáře, studia TKO Software, což je na hře poznat.

Autoři si zvolili v druhoválečných hrách poměrně neorané pole a přinášejí nám do hry neznámá bojiště, konkrétně na Sicílii a v Itálii, první kampaň se odehrává v severní Africe, kterou jste si mohli projít již v předchozích částech MOHAA.

Tvorba odlišných autorů je poznat na kosmeticky změněném interface a hlavně se mi zdála poněkud vylepšená grafika. Originální je první africká mise odehrávající se v písečné bouři, kde opravdu v mlze písku nevidíte takřka nic, což dodalo na realitě. Pozitivně kvituji také přitomnost exotických italských zbraní, které jsou vítaným osvěžením do všeobecně známého arzenálu vojsk Druhé světové války.

Herní náplň je prakticky identická jako v MOHAA. Opět najdete různé typy misí, které se průběžně střídají a dodávají hře na pestrosti. Takže se stereotyp nedostavil, ani když jsem všechny tři MOHAA hry odehrál prakticky v jednom zátahu. Design je tentokrát značně lineární, dokonce více než v přídavku Spearhead.

To by ani nevadilo, ale designéři se tentokrát rozhodli hráče potrápit. Cožpak o to, větší obtížnost by se dala pochopit, když jde o datadisk, ale co mi vadilo, bylo značně omezené množství munice. Zatímco u předchozích her jsem měl vždy čím střílet a munice padala ze zabitých vojáků, tady jsem mnohdy musel sahat po pistoli, a i tak bylo potřeba municí šetřit, což vadilo hlavně při palbě zdálky na kulometné palposty, kde přesné zaměření nebylo možné. Takže místy hratelnost trochu kolísala.

Navíc opětovně zlobily scripty. Kupříkladu při dobývání stanoviště s vlakem, kde zezadu přijíždí vůz s nepřátelskou posilou. Při nahrávání pozice se situace střídala, jednou přijel, jindy nepřijel. Taky jsem prskal u finální fáze třetí kampaně, kde nebyl zcela jasný cíl. Dostal jsem za úkol zničit nepřátelskou artilerii a najít přeživší kamarády.

Kanóny jsem všechny zničil, v opevněném dvoře stál ten poslední, u kterého bůhvíproč nebyl zvýrazněn indikátor k přiložení nálože. Až později mi docvaklo, že musím probourat dělem zeď a až potom šlo dělo zničit. Po zvládnutí útrpné ochrany uvězněných kamarádů stále nebyl úkol se zničením děl splněn. Příčinou bylo nejasné spontánní oživení předtím zničeného kanónu! Zkrátka hra si v tuto chvíli asi žila vlastním životem.

Breakthrough důstojně navazuje na předchozí MOHAA materiál, ale jeví se mi, zejména díky vysoké obtížnosti a omezené munici, herně jako nejslabší. Ale i tak za doporučení jistě stojí.

Pro: Atmosféra i hratelnost ve stylu původní hry. Nová a nezprofanovaná bojiště WWII. Neznámé italské zbraně.

Proti: Poměrně náročná obtížnost. Málo munice. Chyby ve skriptech.

+27
  • PC 75
Na záčátku to byla taková klasika. Hra vás hodí do boje. Nechá vás kosit nepřátele po desítkách. Nepřítel jde na jednu ránu. Z každého vypadne zbraň. Z každého druhého uzdravovací lahvička. Prostě pohoda. Ale už ve druhé misi si asi autoři řekli, že válka vlastně není tak růžová a dost razantně přitvrdili. Najednou kolikrát nestačí ani dvě rány do hrudi ze samopalu. Z nepřátel nepadají zbraně ani lahvičky. Musíte se krčit, vším šetřit a čekat až někde najdete něco položeného na stole.

Nepřátel je pořád stejné množství. Nábojů je o dost méně. Párkrát se mi stalo, že všechny došli. Hra vás donutí používat všechny zbraně. I tu pitomou brokovnici. Nebýt save/load, tak by se to na normální obtížnost nedalo hrát. Zabil jsem nepřítele, aniž by po mě stačil vystřelit? Okamžitý quicksave. Načítal jsem tolikrát, že bych díru do světa jako youtuber asi neudělal. Ani spolubojovníci moc nepomohou. Hra vás netrestá za jejich smrt a obvykle zahynou velmi brzy.

Hratelnost mi hodně připomínala hry typu Virtua Cop. Jdete dopředu a skriptovaně na vás vyběhnou nepřátelé z několika úhlů. Vlastně se celková hratelnost moc nelíší od toho, když musíte používat stacionární zbraně. Nepřátelé na vás pokaždé vyběhnout, překonáte-li nějaký bod a pak jde jen o rychlost, přesnost a načasování. Komplexní design tady opět nehledejte. Jde se jen dopředu a kosí. A mě to bavilo.

Datadisk totiž nabízí výzvu, kterou předchozí datadisk neměl. Je důležité postupovat opatrně, střílet pokud možno přesně alespoň do těla. Nepřátelé jsou rychlí a každá jejich rána stojí 10 bodů života. Často jsem běhal z jedním životem a měl pocit válečné beznaděje. "Vím, že za chvíli zhebnu, ale alespoň se s tím pokusím něco udělat". Najít pak v téhle situaci lékárnu zvedalo můj pocit sebeuspokojení. Stejně tak závěrečné titulky, které přišly po obzvlášť tuhé bitce.

Hra mi vydržela mnohem déle, než Spearhead.

Pro: vysoká obtížnost, pocit beznaděje, uspokojení při vítězství, slušná herní doba

Proti: je to turbo arkáda, voják by něměl přežít dvě rány do hrudi ze samopalu, nebo ránu do hlavy (pochybuju, že by z takové blízkosti helma pomohla)

+20
  • PC 70
Rok se s rokem sešel a přišel na svět další datadisk, tentokráte s podtitulem Breakthrough, který nás zavedl do severní Afriky a Itálie do bojů na Sicílii nebo Monte Cassinu. Opět se ocitáme v kůži nového vojáka, seržanta Johna Bakera z americké 34. pěší divize. Stejně jako v datadisku Spearhead si zahrajeme 3 akty, na datadisk akorát dostačující.

Na začátku se ocitáte v severní Africe, kde právě zuří obrovská písečná bouře, ve které vidíte tak sotva na pár metrů, ale náckové jsou na tom stejně. Společně s vašimi přáteli vykopete Němce, a nově také Italy, ze Severní Afriky. Poté se společně přesunete na Sicílii, kde spadnete s letadlem a zase budete za nepřátelskou linií. Po osvobození Sicílie se přesunete do Itálie, kde prožijete bitvu u Monte Cassina a nakonec přispějete k porážce Němců u Monte Battaglia. Závěrečným bombardováním zámečku hra končí a vy si můžete gratulovat k úspěšnému dohraní.

No a když jsem se již zmínil o Italech, tak z toho vyplývá to, že jsem se poprvé v jakékoliv hře setkal s italskými zbraněmi, tanky a letadly. Z prvně jmenovaných třeba samopal Moschetto nebo puška Carcano. K tomu ještě přibylo pár britských zbraní, ze kterých mě nejvíce zaujala puška DeLisle s integrovaným tlumičem.

Tyto všechny věci rozhodně patří ke kladům tohoto datadisku, stejně jako všechny klady, které jsem zmínil u datadisku Spearhead. Ve zkratce zlepšené efekty výbuchů, možnost střílet ze všech stacionárních zbraní, které najdete a také možnost bashovat každou zbraní. K poslednímu kladu patří věc, která byla ve spearheadu spíše zápor. Náplň misí. Na rozdíl od Spearheadu, kde byly mise neoriginální a občas nudné, jsem se v tomto datadisku nenudil ani chvíli a dohrál jsem to prakticky na jeden zátah. Mise byly nápadité, originální a hlavně zábavné. Až teda na poslední misi u Monte Battaglia, která byla velmi těžká a také dost nudná.

No ale bohužel i zde musím zmínit zápory, které byly i u Spearheadu. AI nepřátel je zde opět přehnaná, i s obyčejným samopalem střílí jako s odstřelovací puškou, stejné pády fps se zapnutými komplexními stíny, chybějící ironsighty a hlavně, co je v tomto datadisku ještě markantnější než ve Spearheadu, nedostatek munice a lékárniček, kdy jsem velmi často přežíval s pár procenty hpček a pár náboji. Jednou se mi také stalo, že mi náboje došly úplně a jediné mé štěstí bylo, že už byl konec mise. Navíc se zde ještě více projevil bug ve hře (možná to není bug a je to vývojáři uděláno schválně), kdy po zabitých nepřátelích zbraně prostě mizely.

Tímto jsem vše shrnul, herní doba je oproti Spearheadu asi o hodinu delší, přičemž je zde o 1 misi více. Všehovšudy byl pro mě tento datadisk lepší než Spearhead a jen kvůli stejným chybám jako ve Spearheadu a trošku zmírněné zábavností misí hodnotím 70%.

Délka:
3 akty, 11 misí, herní doba asi 6 hodin na střední obtížnost

HW nároky:
91 fps stabilně, občasné pády fps, nejspíš omezeno. Problém s komplexními stíny jsem již popsal v textu.

Pro: + Nové italské zbraně, tanky a letadla + Nové britské zbraně, hlavně netradiční kousky + Zábavné a originální mise. + Stejné jako ve Spearheadu

Proti: - Extrémní nedostatek munice a lékárniček - Stejné jako ve Spearheadu krom náplně misí

+18
  • PC 85
V MoH Breakthrough sa ujímate postavy istého Johna Bakera, s ktorým opäť pošlete na druhý svet nehorázne kvantá nacistov.

Ako už bolo povedané, hrateľnosť v tomto datadisku je ešte akčnejšia ako minule a zdala sa mi aj trohu náročnejšia, čo sa týka obtiažnosti.
Náplň misií je taktiež podobná, opäť sa tu nachádzajú rôzne spestrenia ako napr. jazda tankom. Vrátili sa aj moje obľúbené "one man army" misie.
Čo ma potešilo, bola zmena prostredia. Africký začiatok a neskôr ťaženie v Taliansku boli pre mňa vítanou zmenou.
K zbraniam: stretnete staré známe kusy, ale aj niekoľko nových.
Grafické spracovanie sa od minule o moc nezmenilo (aspoň ja som nepostrehol nejaké výraznejšie zmeny). Quake III engine sa hýbe slušne a to je hlavné.

Verdikt:
Celkovo sa mi Breakthrouhg v porovnaní s predchádzajúcim Medal of Honor: Allied Assault - Spearhead páčil o trochu viac, opäť ponúka kvalitnú zábavu, ale kvality pôvodného Medal of Honor: Allied Assault nijak neprevyšuje. A je aj trochu krátky.
Ale aj tak si myslím, že sa jedná o vydarený datadisk.

Pro: akcia, nové prostredie, zbrane

Proti: dĺžka

+16