Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Pandora Directive

Tex Murphy: The Pandora Directive

1996
84
15 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Jako všechny hry, kde vystupuje Tex Murphy, se i Pandora Directive odehrává v San Franciscu po 3. světové válce. V případě této hry se jedná o časové období dubna roku 2043. Po událostech v Under a Killing Moon se napětí mezi mutanty a lidmi, kvůli ukončení "tažení za genetickou čistotu", začíná pomalu ztrácet a mnoho věcí se tímto začíná obracet k lepšímu.

V The Pandora Directive si Texe najme Gordon Fitzpatrick, aby mu našel starého přítele jménem Thomas Malloy. Záhy se však ukáže, že Gordon není jediný, kdo Malloye touží vypátrat. Tex zatím netuší, že při tomto pátrání se dostane na kobylku největšímu vládnímu spiknutí všech dob, které ho dostanou do řady nebezpečných situací.

Páté dobrodružství Texe Murphyho nazvané Tex Murphy: Overseer bylo vydáno roku 1998. Se značným odstupem pak vychází i šestý díl nazvaný Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure.


Poslední diskuzní příspěvek

Sakra proč tady musí být tolik puzzlů typu - posouvej destičky, přijdi na to, jakou početní metodou s čísel získáš kód a pod.? Nebýt toho, tak je to i na stovku. Ale za tohle dávám body dolů a ještě si rozmyslím, jestli to definitivně po dohrání ohodnotím tak vysoko, jako UAKM. Samozřejmě pro Pandoru hraje to, že ten příběh je prostě pecka a jde mnohem dále, než UAKM a hra je snad 2x delší. Ale ty puzzly na každém kroku to zabíjí. člověk vyřeší jeden, projde chodbou a už řeší druhý. Mám přeci jen rád adventruní rébusy odehrávající se v rámci prostředí, v kterém se nacházím než aby mě to pořád přehazovalo do deskových puzzlů. A to nemluvím o několika těžkopádných sviňárnách, kvůli kterým jsem se musel podívat asi 5x do návodu, což se mi u UAKM nestalo.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
O tom, že The Pandora Directive je jednou z nejlepších adventur pravděpodobně nikoho znalého žánru přesvědčovat nemusím. A podobně jako The Beast Within a Black Dahlia se předposlednímu titulu Access Software dostalo všeobecné chvály hráčů a recenzentů i přes nechvalně proslulou reputaci interaktivních filmů.

A důvody hry, rozkládající se na šesti CD-ROMech, jsou mimo intuitivního ovládání a v době vydání stále zdařilé a technologicky vyspělé grafiky také ty pro adventuru nejdůležitější – zajímavý příběh, do jisté míry zajímavé dialogy, vyvážená obtížnost a i nadprůměrná délka. Vše navíc podtrhují kvalitní herecké výkony, které už na rozdíl od Under a Killing Moon působí profesionálně. Oproti minulému počinu Access Software také ubylo humorně laděných scén, což jsem jen přivítal. Výraznější změny však zapotřebí nebyly, a tak engine a vše okolo zůstalo stejné, a to i pro poslední díl "moderní trilogie" Texe Murphyho.

Příběh tentokrát sází oproti minulému "noir" stylu spíše na "mysteriózně" laděnou, konspirací a vládou utajovaných projektů plnou zápletku. Deset dní však Texovi stačí na vyřešení zprvu snadně se tvářícího případu, a během této doby stihne navštívit ulice a privátní apartmány San Francisca nebo i Roswell Complex a další lokace. Jako v jedné z mála adventur je také důraz kladen na vedení rozhovoru, kdy volba směřování dialogu často rozhoduje o událostech až do samého konce. Celkově také hra působí živěji, jako se to dařilo simulovat např. v The Last Express a Blade Runner. Oproti zmíněné dvojici však nechybí doslova celá spousta puzzlů všeho druhu – a to jak v takzvaném "Enterteinment" módu, tak i v tom určeném předně těm, kteří již The Pandora Directive dokončili. To však také neznamená menší počet inventory-based problémů, které zde tvoří také podstatnou část hraní.

Prakticky tak Pandoře nelze nic vytknout. Při hraní jsem měl často pocit, že hraji tu nejkomplexnější adventuru, u které tvůrci museli strávit spoustu času vývojem. Mimo u série samozřejmého kvalitního a promyšleného příběhu tu je vše – od drobností (přehledná a velice užitečná mapa lokací, body za akce, popisky většiny předmětů, systém nápovědy...) po věci základní (délka okolo 15-20 hodin, technické zpracování, snadné ovládání, celá řadu puzzlů...). O znovuhratelnosti ústící v sedm konců ani nemluvě.

Ve výsledku, ač The Pandora Directive působí skoro stejným dojmem jako Under a Killing Moonu, sedlo mi po obsahové stránce daleko právě TPD. Může za to pravděpodobně zkušenost autorů s FMV žánrem (v případě UKM se to teprve učili) a zdařilejší scénář.

Za mě má tak Pandora Directive jasné doporučení, i kdyby to měla být jediná hra série, kterou vyzkoušíte.

Pro: příběh, délka, technické zpracování, znovuhratelnost, dva módy, herecké výkony, detaily

Proti: problémy (DOSbox)

+22
  • PC 95
Pandora Directive se těžko hodnotí a komentuje. Zatímco Under a Killing Moon bylo pro mě obrovské překvapení v hratelnosti i celkovém zpracování, Pandora Directive nepřináší absolutně nic nového.

Hned po zapnutí hry se budete cítit jako doma, protože všechno od ovládání, slovních soubojů, výslechů, cestování po mapě i pohybu lokacemi zůstalo naprosto stejné. V předchozím díle to fungovalo, takže není proč to řešit a jsem s tím naprosto spokojený. Ostatně třeba v Doom/Doom 2 nebo Fallout/Fallout 2 nejsou žádné rozdíly a nikdy mi to nevadilo. Co mi ale trošku vadí, že se nezměnila ani grafická stránka, tady jsem za dva roky čekal trošku zlepšení a že autoři zrecyklovali i základní lokaci. Takže Vás čeká stejná Chandler Avenue se stejnými domy, postavami i dialogy. Pravda není to úplně totéž, protože hra solidně navazuje na předchozí díl - a tak je pryč třeba majitelka pizérie, který získala díky Texovi peníze za rozvod nebo zaostalý recepční hotelu posedlý požární ochranou - hotel totiž vyhořel. Objeví se i pár nových jmen, ale jinak to zůstává totožné.

Co se změnilo je délka hry - Pandora Directive je totiž mnohem delší, složitější a komplexnější. Nechybí tu spousta puzzlů a většina z nich je pekelně těžká, počet dní ve hře se zvětšil na 9 a přibyly i další možnosti. Hru můžete hrát ve dvou módech (zvolil jsem ten těžší) a slovní souboje tentokrát vedou k tomu, jak se na Vás lidi koukají, jak se vyvíjí Váš vztah s prodavačkou novin Chelsee a především také k jedné ze tří cest a šesti zakončení. Na adventuru docela slušné možnosti. Ve hře také sbíráte body a přiznám se že tohle byla první hra, kde jsem se maximu ani nepřiblížil, protože spousta puzzlů je na čas a některé nejsou v lidských (nebo aspoň mých) silách stihnout. Z jedničky se vrací možnost získávání peněz, které ovšem Tex většinou použije na placení dluhů z minulého dílu :) a novinkou je přesnější cestování na mapě, kde si můžete vybrat i to kde ve svém apartmá skončíte.

A příběh? Jestliže minulý díl byl v bondovském duchu, tady mě okamžitě napadly Akta-X. Tex začíná pátrat po zmizelém vědci, který pátral po spojení Mayů a mimozemšťanů a navíc se kolem potlouká sériový vrah Black Arrow Killer. Tentokrát ale příběh začne gradovat do sci-fi roviny hodně rychle a brzy se to hemží důvěrně známými věcmi právě z Akt-X. Mimozemské přistání u Roswellu, vládní konspirace, zlotřilí agenti NSA, umírající svědci. Zní to možná trošku lacině, ale je to výborně napsané, zahrané, doprovází to parádní filmové sekvence (třeba boj o záchranu Emily). Budete pátrat po 5 částech mimozemského zařízení, podíváte se v naprosto parádní sekvenci do Roswellu či do prastarého chrámu a celkově je poměr mezi výslechy a klasickým adventuřením mnohem vyváženější. Jediná drobná výtka jsou určité úkoly na čas, které v adventurách opravdu nemám rád. Trošku mě zamrzelo to klišé lidstvo není na mimozemskou technologii připraveno na konci.

Celkově? Pandora Directive je k dokonalosti dopilovaný předchozí díl, mnohem větší, s novými možnosti a lepším příběhem. Nebýt totožné grafiky a recyklace lokací, bylo by to i za 100%.

Pro: Parádně napsaný a zahraný příběh, možnost jít třemi cestami a několik konců, to co fungovalo v předchozím díle zůstává.

+14