Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Gooka

1997
69
113 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Gooka je další z řady originálních českých adventur vznikajících na konci 90. let. Jako inspirace posloužila stejnojmenná kniha od Richarda Evanse.

Sotva se do hry ponoříte, budete obviněni z vraždy svého otce, který byl někým otráven. Vaším úkolem je tedy potvrdit své alibi a najít skutečného vraha. Cestou na vás čeká spousta zapeklitých problémů, jako jsou špatně použité předměty v dané situaci či klasické problémové logické hádanky.

Grafika je kompletně ručně kreslená a hráč navštíví takové lokace jako je klášter, jeskyně nebo loď. Hra vyšla kompletně v češtině včetně dabingu. V roce 2004 vyšlo pokračování Gooka: Záhada Janatrisu.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Gooka je tuším jediná česká adventura roku 1997 a zdaleka nejambicioznější ze všech českých pokusů do té doby. Po všech příšerných, dětinských, humorných, kopírujících a vizuálně otřesných pokusech přišli tvůrci se hrou, která se směle mohla podívat do tváře zahraniční produkci a neudělala by příliš velkou ostudu.

Na rozdíl od předchozích pokusů nabízí Gooka parádní fantasy příběh, který se ke konci mění ve sci-fi. Mladý Gooka žije na planetě Janatris a vydává se vypátrat kdo zabil jeho otce, váženého radního. Po odhalení vraha se vydává po stopě motivů a pátrání ho zavede mezi rozličné národy až k původu bájných Marin-Danimů, dračího boha Gluxe a původu civilizace na planetě. Je tu spousta národů, originální monstra (což hezky popíše herní příručka) a vůbec z toho číší originalita. Dlužno říct, že námět a celkové zasazení vychází z románu Vlada Ríši, svého času šéfredaktora Ikarie, což ovšem není na škodu, neboť mě kdysi donutil si knihu sehnat a přečíst. Samotný Gooka je celkem normální hrdina, tedy až na blbečkovský účes 90. let a nemáte problém mu fandit.

Stejně bez problémů funguje grafika. Jistě, špička v tom roce byla trošku jinde, ale myslím si že ručně kreslená grafika ve slušném rozlíšení nedělá ostudu ani dnes, na jednotlivé lokace se dá bez problémů koukat a nemáte pocit, že se na Vás valí nějaké ztělesněné grafické zlo ala Mise Quadam. V CD verzi je přítomno i celkem úsměvné renderované intro, ale nebudu hanit, i na něj se koukat dá.

No a hratelnost. Ta funguje z části bez problémů. Ovládání je pohodlné jedním tlačítkem, předměty se hlásí, pokud zvolíte proveditelnou kombinaci, hra Vám to dá vědět nápisem (třeba nabrat vodu atd..), pokud ne, žádný nápis se nezobrazí. I samotné používání předmětů je celkem logické a většinou tušíte co udělat. Dokonce jsem nenarazil ani pixelhunting. Tradičním problémeme je hromadění krámů v inventáři, které nemizí a z větší části je nepoužijete.

Trošku problémem jsou puzzle a design lokací. Ono skládat asi 200dílné puzzle je pořádný oser, hudební hádanka je pro mě s hudebním hluchem bez návodu nesplnitelná. Je tu pár lokací se spoustou zamčených dveří, které nikam nevedou a ve výsledku zejména v jednom hradě bloudíte x obrazovkami, než někam dojdete.

Hlavním problémem jsou dead-endy, tady se tvůrci bohužel shlédli v Sieře. Je tu spousta situací, kdy něco nevezmete a pak se nehnete, u jednoho mnicha se můžete klidně zbavit životně důležitého předmětu, jindy zase nedáte princezně kůži a ona Vám o pár kapitol později nemůže ušít životně důležité rukavice a jste nahraní. Tyhle špeky jsem si pamatoval i po letech dohrání, ale v jinak slušné adventuře stejně zamrzí.

Nebýt těch dead-endů, dal bych i více, protože Gooka je i po letech slušná adventura s velice zajímavým příběhovým pozadím.

Pro: Originální fantasy svět, slušná grafika na českou hru, jednoduché ovládání, logické úkoly.

Proti: Některé puzzle, zbytečné krámy v inventáři, dead-endy.

+27
  • PC 75
Gooka - to je obrovská nostalgie a snad vůbec první hra, kterou jsem kdy hrál. No, hrál. Asi dva měsíce jsem bezcílně bloumal po Relovu s tím, že se mi nepodařilo vyřešit ani vraždu vlastního otce. Přesto jsem byl z hry tak unešen, že jsem ji rozehrával pořád a pořád dokola a pořád se zasekával na stejném místě ano, uhašeném ohni. Když jsem se pak za ty dva měsíce dostal k návodu, hru jsem dokončil za odpoledne, ale už to nebylo ono. Jednak jsem si ve svých telecích letech hru návodem úplně zkazil, jednak se mi přestalo líbit to scifi zasazení, ke kterému to spělo.

Gooka je totiž klasická point and click adventura, která se dá v pohodě dohrát pod dvě hodiny i se skladanim střepů. Za ty dvě hodiny se dostanete z klasického fantasy městečka a vlastně celého království až do scifi vesmírné lodi, ve které nepřátele zneškodňujete dálkovým ovladačem.

Ano, na jednu stranu je to kouzelné, na tu druhou mě ten závěr a vlastně celá ta druhá scifi půlka nikdy nebrala. Celkově nemám ve hrách tohle promíchávání scifi a fantasy rád (ano, koukám na Vás, série Wizardry a Might and Magic).

Ve své době mě dokázal Gooka oslnit dabingem, prostředím i ručně malovanými obrazovkami. I když toho v nich nešlo mnoho dělat, bavilo mě je prostě jen tak procházet a koukat se na ně. Holt, kouzlo dětství. I od těch dob si občas Gooku pravidelně jednou za rok za dva zahraju, to kouzlo nostalgie tu opravdu funguje. A vlastně se přitom i dost bavím a užívám si dabing, hudbu, atmosféru a grafickou podobu celé hry.

Co se týče negativů, ano, jsou tu slepé uličky, o kterých se píše snad v každém komentáři a mluví o nich každý, kdo hru hrál. Přesto mně osobně na hře nejvíc vadí úplně jiné věci. A těmi jsou především nevyužitý svět a neuspokojivý konec. Svět hry je zajímavý a dokáže Vás zaujmout, na celé ploše cca dvou hodin je ale strašně nevyužitý, spousta věcí je jen tak zmíněna a určitě by hře přispěly nějaké nepovinné pasáže nebo okomentování, které by tento svět více rozebíraly. Nebo aspoň nějaká encyklopedie. Na základě toho jsem se rozhodl si před lety přečíst i knihu, podle které Gooka vznikl, ale neradujte se, příběh se od hry v mnohém odklání a spousta věcí, postav a mytologie tam je popsána vyloženě jinak.

Tou druhou nejzásadnější chybou je pro mě strašně neuspokojivý konec.. Jedna textová obrazovka, kde je v jednom odstavci popsáno to, jak Gooka znicil vesmírnou loď a to je všechno. Jo, ještě obligátní věta - Potom se Gooka rozhodl, ale to už je jiný příběh..

Po takovém konci mi zůstala jen jistá pachuť nevyužitelnosti závěru a vlastně i celé hry.

Pro: Nostalgie, dabing, hudba, první fantasy půlka hry

Proti: Nevyužitý svět, neuspokojivý konec, druhá scifi půlka hry

+27
  • PC 90
Gooka, hra která mi v osmi letech zničila slibně rozvíjející se kariéru Doomguye a také první originální hra pro mé AMD K5 133 MHz. Při instalaci, prvním spuštěním hry a shlédnutí intra (což byla velká událost, u které museli být přítomni i oba rodiče) jsem si vědomě promýšlel taktiku postupu zobrazeným prostředím a jakou asi zbraň použiji na masožravou Synchu. Přitom jsem byl svou maminkou nepatrně upozorněn, že v této hře se nestřílí. Blbost! Co by to asi tak bylo za hru bez střílení, no ne? Vyjma jedné animace s předpotopním lukem se ve hře opravdu nestřílelo, postava se neovládala na šipkách, dveře se neodemykaly mezerníkem a celkový počet (nepřímo) zobrazených úmrtí se zastavil asi tak na čísle 2. Zkrátka, tohle bylo mé první, šokující a do značné míry i formující setkání s adventurou.

Příběh byl výborný a okamžitě vtahující. Historické komorní drama v rodné usedlosti přecházející do fantasy prostředí dračích bohů, královských zrad a skokově až ke sci-fi závěru. Na pěknou ručně kreslenou grafiku se dá dívat bez sebezapření i dnes. Výjimečný byl též profesionální (!) český (!!) dabing (!!!), který velmi obstojně zajistilo 8 českých herců. Žádné sáhodlouhé vysvětlující dialogy, nápovědy nebo vodění za ručičku se nekonalo, bylo na denním pořádku zakysnout takovým způsobem, že jedinou cestou ven byl restart celé hry a hledání nového postupu. Vzpomínám na klášter Orintský a nutnost při vstupu poskytnout dar, kdy mnich od hráče naprosto nenávratně přijal cokoliv. To, že sluha boží ve skutečnosti čeká na láhev pálenky, jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem mu vyprázdnil celý inventář a hru tak mohl začít vesele hrát od začátku.

Některé puzzly byly skutečně hardcore. Dodnes s hrůzou vzpomínám na skládačku na Gluxově ostrově. Ve většině případů naštěstí šlo o logické řešení dané situace, a pokud člověk nic neopomenul učinit před tím, nebyl v dalším postupu problém. I když hra není výrazně dlouhá, její pozvolné dohrání mi i tak zabralo možná i celý rok. Trpělivost byla v té době evidentně mou silnou stránkou. Mnohdy, když už jsem nevěděl kudy kam, jsem se ve hře jen tak procházel, zjišťoval limity herního prostředí a užíval si výborný a naprosto sedící soundtrack. Je zajímavé, že tehdy kladně recenzovaná hra se postupem času stala symbolem jakéhosi průměru, možná až podprůměru. Popravdě nemám tušení, kde se tento trend vzal a proč má někdo potřebu na českou hru z roku 1997 uplatňovat moderní měřítka, ale je mi to také jedno. Gooka je stále má srdeční záležitost, která za málo peněz přinesla hodně muziky.
+25
  • PC --
Já vlastně skutečně nevím, jak Gooku objektivně ohodnotit. Asi zůstane jedinou hrou, kterou zkrátka nechám bez číselného hodnoceni. Už jsem nadhodnotil dost her, a necítím se za to blbě, ale já vlastně nedovedu posoudit, což je v Gookovi špatné, co je dobré, co si přibarvuji a co je zkrátka objektivní. Nedovedu posoudit, jestli mám dát vážně 50% nebo spíš 80%. Nechci dávat ani nic mezi. Prostě to nejde.

Gooka je jednou z prvních her co jsem hrál. A řadí se vedle adventur jako Ve Stínu Havrana a Ztracený Ostrov. Tyto hry mě dlouho nutili tvrdit, že mým oblíbením žánrem jsou adventury, než jsem pochopil, že bohužel na zlaté české ručičky, které za těmito hrami stáli, dosáhne málokdo. Jde o to, že pro mě to zkrátka byli mé první brány do světa fantazie, a dost mě ovlivnili. Asi jako knihy o Harrym Potterovi probudilo v celé generaci touho po čtení, jak Gooka a pár další her ve mě probudili o herní příběhy.

Jak asi na šestiletého caparta působí nádherného intro s nádherným soundtrackem? Je to jako kouzlo. Byla to jiskra, která pak dále pokračovala, protože najednou vyšetřujete vraždu, muzika je stále krásná, koukáte na malovanou grafiku a hlavně se pohybujete ve světě který nechápete ale strašně ho chápat chcete a toužíte do něj proniknout. Hra v tomto neodvedla tak perfektní práci jak to dělají současné tituly, ale navodilo dokonalou snovost a fantastičnost. Ta nikdy neodezněla hlavně díky plynulé přechodu od fantasy ke sci-fi s mytologicko-náboženským mezidobím. Dost možná to zaselo semínko k mému současnému životnímu směru a studijními oboru.

Nyní co je na hře špatné. V první řadě to, co nenávidí každý hráč. Akce která blokuje další postup. Dvě slova - klíč a krb. A každý kdo Gooku hrál si už rve vlasy. Další věc je dabing. Vtipné je, že mně to kdysi nikdy nepřišlo a i dnes to ve mě budí spíše pousmání. A samozřejmě by někdy mohl považovat za mínus neodpovídání knižní předloze, a pokračování, které působí v mnoha směrech odlišným dojmem, a to i v samotných základech universa. Ale čert to vem :) Gooka je prostě Gooka.

Pro: Vzhůru na palubu, dálky volají, vítr už příhodný vane nám...

+17
  • PC 75
"Pekař peče housky,
Uždibuje kousky,
kousek housky,
i knedlík by se hodil
... a ryby by brali" (Digor)


Hra, ktorá bude určite pre mnohých nostalgickým zážitkom a ktorú som ani neplánoval hrať, bola za víkend dohratá v duete s partnerom, pre ktorého to bola obľúbená detská hra :)

Pre mňa typický zástupca adventúr z 90. rokov, ešte k tomu z českých končín: je mi jasné, že pre mnohých to v tej dobe muselo byť malé zjavenie: pekná, ručne kreslená grafika + česká lokalizácia v časoch, keď mnohí z nás angličtinu ešte neovládali, robia z hry príjemné sústo.

Nezaobišlo sa to bez klasických zádrhelov, ktoré sa nedajú riešiť inak ako kombináciou všetkého možného v inventári ako napríklad vytváranie vlastného vynálezu, spojením háku a žufanky a hádaniek, ktoré by som bez návodu nedal dvojité dno v truhle Gookovej sestry, elektrický obvod v hrobke kapitána, zahranie melódie - to som okamžite gúglil (ľudia s hudobným hluchom musia mať radosť) .

Úprimne som rozosmial partnera, keď som mníchovi pri vstupe do kláštora dal hneď na prvý raz, bez zaváhania, ten správny predmet :)

To, čo by som vytkol, je uponáhľaný koniec počas príbehu je nám predstavených niekoľko postáv, ktoré sa na obrazovke len mihnú, napriek tomu, že pre príbeh hrajú zásadnú rolu (Gookova sestra , Gurha, Gurham) očakával by som nejakú konfrontáciu s časom-manipulujúcim Gurhom, stretnutie so sestrou, keďže jej strážnika sme našli zabitého v kobkách, väčšie využitie lietajúcej lode a celej tej techniky celkovo – koniec prišiel príliš rýchlo a dizajn niektorých lokácií dom v úvodnej lokácií je ešte ako-tak v poriadku, ale ten kaštieľ v Avarale, kde je zbytočne veľa dverí a žiadne z nich sa nedajú otvoriť – vyvolanie predstavy priestranného hradu, napriek tomu, že väčšinu z jeho miestností ani nenavštívime, sa dalo aj inak.

Príbeh potenciál má, tak som zvedavý, nakoľko sa im podarilo toto univerzum rozviesť v dvojke.

Som vďačný, že som si túto hru mohol zahrať, pretože hrať som ju nikdy neplánoval a sám by som sa k nej neodhodlal.

Pro: zaujímavé univerzum, dabing na svoju dobu v poriadku, Digorove hlášky za senilna,

Proti: príliš rýchly koniec, dizajn niektorých lokácií, mierne otravné používanie inventáru

+15