Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Atomic Heart

21.02.2023
74
49 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Atomic Heart se odehrává v alternativní realitě v Sovětském svazu roku 1955. V této realitě již dávno byl vynalezen internet, hologramy a kybernetika dosahuje svého vrcholu. Speciální agent KGB označený jako P-3 byl vládou vyslán k prozkoumání určitého zařízení, se kterým bylo ztraceno spojení. Po vstupu ale zařízení začne odhalovat své podivné experimenty a některé věci se nezdají být úplně v pořádku.

Hra se prezentuje jako first-person akce s prvky RPG, kde v boji budete využívat jak střelné zbraně, tak i zbraně nablízko. Veškeré zbraně jsou podomácku vyrobené, jelikož hra obsahuje crafting systém, který umožňuje spojovat různé kovové části k jejich vytváření nebo vylepšení. Tyto části jdou sbírat z padlých robotických protivníků či rozebíráním domácích spotřebičů. Munice nebude vždy dostatek a tak se budete muset často uchýlit k plížení.

Za hudbou ke hře stojí známý skladatel Mick Gordon, který má na kontě soundtrack ke hře Doom nebo Wolfenstein: The New Order.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Atomic Heart je FPS s RPG prvky, která je inspirována sérií Bioshock a obsahuje prvky immersive sim. Technicky je to druhá hra od studia Mundfish. Jejich předchozí hra Soviet Lunapark (VR FPS) byla stažena/odstraněna nepříliš dlouho po vydání a v podstatě kompletně přetvořena na Atomic Heart, takže autoři považují Atomic Heart za jejich první výtvor.

Hra je ve zkratce o tom, že musíte zastavit robotí apokalypsu, k čemuž vám pomůže arzenál 12 zbraní (na blízko nebo na dálku) a schopnosti vaší chytré rukavice, jako je třeba telekineze, elektrický výboj, nebo led.
Hra je rozdělena na 2 části - podzemní laboratoře (víceméně lineární lokace), ve kterých se posouvá děj a obsahují různé puzzly a set pieces, a povrch, který slouží jako takový odpočinek od hlavní dějové linky, je strukturován jako semi open world a obsahuje různé vesnice a jiné oblasti, ve kterých najdete nepřátelské roboty a loot. Můžete také využít červených trabantů na rychlý přesun. Na povrchu také najdete vstupy do menších "Testing Grounds" a v nich nákresy na vytváření vybavení. Testing grounds jsou podzemí složená z unikátních puzzlů, které musíte vyřešit, abyste získali všechny nákresy.
Ve hře je tedy crafting systém, vytvořené zbraně můžete dále vylepšovat, stejně tak vaši postavu a schopnosti vaší rukavice.
Tyto aspekty více rozvádím v plusech a mínusech.

FPS a immersive sim patří k mým nejoblíbenějším žánrům takže jsem se na hru těšil už od doby, kdy byly vydány první cinematic teasery a gameplay videa, tedy před několika lety, to se ani nevědělo, jestli se jedná o skutečnou hru, nebo fake.

Hru jsem dohrál a splnil všechny vedlejší aktivity, které jsem při průchodu objevil. Hru jsem tedy procházel důkladně a celkově jsem ve hře strávil asi 40 hodin (párkrát jsem ji nechal běžet na pozadí, takže je to můj odhad na základě 51 hodin, které mi uvádí Steam). Hrál jsem na obtížnost Armageddon na PC.

Nejdříve tedy sepíšu, co se mi na hře líbilo a co ne, a poté sepíšu připomínky a celkové dojmy:

+++Plusy:

+ Grafika - Hra běží na UE4 a je to nejspíše jedna z nejlépe vypadajích her, která tento engine využívá. Grafika je až na pár výjimek skvělá. Kontrast, barvy, nasvětlení (jen na pár místech trochu ploché), textury a modely jsou všechny výborné.

+ Výtvarná stylizace
Ta dle mého názoru nemá chybu. Animace jsou také velmi propracované (občas jsou podle vzdálenosti zamčené na nižší počet snímků, čehož se dá všimnout, ale nevadilo mi to). Nepřátelé reagují na zásahy i podle toho, z jaké strany je praštíte.

+ Technický stav
Hra je dobře optimalizovaná a nemá příliš vysoké požadavky na HW. Občas se objeví menší bug (např. nepřátelé probliknou než se zvednou ze země poté co je srazíte) a občas se může stát, že se zaseknete do terénu. Při hraní jsem ale jinak nenarazil na žádné bugy, které by zabránily průchodu hrou. Ve hře z nějakého důvodu chybí FOV slider, ke zvětšení FOV musíte použít mod nebo program FlawlessWideScreen. Vývojáři informovali, že FOV slider bude do hry přidán. Stejně tak nelze zvětšit velikost titulků, což by také mělo být v nejbližší době opraveno.

+ Soundtrack a zvuky
Soundtrack se mi hodně trefil do gusta, je tvořený retro songy, které byly zremixovány a přetvořeny do metalu, nebo elektro hudby. Na soundtracku pracoval také Mick Gordon, ovšem nejsem si jistý, kde jsem ho ve hře slyšel. Hlavní metalové remixy totiž ve skutečnosti vytvářel Geoffrey Day (GeoffPlaysGuitar na youtube), který má podobný styl jako Mick, dle mého názoru mnohdy ještě lepší. Soundtrack je tedy naprostá bomba (Odkaz na youtube).
Zvuky jsou pak z větší části taky super, občas se ale stane že něco není slyšet tak, jak by mělo (pád 10 tunového kontejneru na zem není slyšet, stává se spíše v cutscénách).

+ Gunplay a soubojový systém
Na internetu jsem občas četl připomínky na gunplay, což vůbec nechápu. Musíte uhýbat před útoky nepřátel (něco jako v souls hrách). V pravé ruce držíte zbraň a levou rukou používáte schopnosti vaší rukavice, což znamená že můžete zároveň střílet i používat schopnosti. Můžete například pomocí telekineze zvednout nepřátele do vzduchu a zatímco se vznáší je rozstřílet. Můžete také přebíjet při zaměření, což se mi líbí. Zbraně také můžete dočasně vylepšit různými elementy, čímž získáte bonus k poškození proti určitým typům nepřátel. Souboje jsou tedy rychlé a musíte si dávat pozor.

+ Nepřátelé
Ve hře je 10 typů nepřátel, od nejrůznějších robotů po mutanty a za celou dobu mě nepřestalo bavit s nimi bojovat. Ve hře také narazíte na bossfighty, které jsou z větší části dobré. Každý boss je jiný a má unikátní moveset.

+ Crafting a upgrady
Celkově se mi systém craftingu a upgradů líbil, i když mám menší výhrady (níže). Sbírání lootu je cool, držíte klávesu a nasáváte materiály ze všech beden nebo skříní na které se podíváte. Materiály pak používáte k vytváření zbraní a jejich upgradům. Upgrady jsou znatelné, některé mění způsob použití dané zbraně a způsob střílení, některé vylepšují poškození atd.

+ Svět
Způsob rozdělení světa jsem již popsal výše. Ve hře to není tak, že na každém místě najdete bednu, nebo se honíte za otazníčky, nic takového ve hře není. Některá místa jsou co se týče lootu víceméně prázdná, a to mi vůbec nevadí. Systém otazníčků mě už ve hrách nebaví a dávám to tedy jako plus. Ve hře nenajdete žádné sidequesty ani obyčejné NPC (najdete mluvící mrtvoly pracovníků areálů, se kterými si můžete popovídat, ale to slouží spíše k doplnění lore, žádné živé NPC, které by vám zadalo úkol ve hře nenajdete).

+ Atmosféra
Výše zmíněné prvky tvoří parádní atmosféru, umocněnou jak už zasazením, tak soundtrackem i herními systémy.

+ Celkový gameplay loop
Podzemní laboratoře jsou, jak jsem již psal, víceméně lineární lokace, kde plníte úkoly, abyste se dostali dále, přičemž si samozřejmě zastřílíte a vyřešíte různé puzzly. Gameplay na povrchu je o hledání lootu a střílení, kdy si musíte dávat pozor na hlídací kamery rozmístěné různě po lokacích. Tyto kamery na vás mohou přivolat roboty (pomocí systému "hvězdiček", něco jako v GTA). Lokace však zároveň obsahují strážní balony, které udržují systém robotů v provozu a obstarávají nekonečné spawnování opravných robotů, kteří na nic nečekají a opraví vámi zničené nepřátele. Pokud tedy chcete mít klid na lootění, musíte hacknout tento strážní balon, což vypne všechny roboty v lokaci.
Tento systém se mi líbí, po příchodu do lokace na povrchu běžíte, střílíte a snažíte se co nejvíce lootit a případně najít hackovací stanici pro zastavení robotů. Je to hektické a akční, někomu to nemusí sedět, protože jste pořád pod tlakem, mě to ale bavilo.

---Mínusy:

- Dialogy a dabing
Dialogy jsou prostě špatné a celkem cringe. Na to si zvyknete a po pár hodinách to už nebudete vnímat, ovšem hlavní problém je to, že postava NEUSTÁLE mluví se svou chytrou rukavicí. To vám sice doplní informace o ději a postavách, ale je to tak časté, že to hodně rychle začne vadit. Uvědomíte si, že mít němou postavu ve hře není tak špatné. Je to také důvod, proč jsem hrál s anglickým dabingem, pokud budete hrát s ruským, budete se co chvíli muset zastavit, abyste si přečetli titulky a věděli o čem zase mluví (pokud tedy neumíte rusky nebo jiným jazykem, ve kterém je hra nadabovaná).

- Příběh
Příběh je v průběhu hraní jako takový celkem OK, budete chtít vědět, co se stane dále ale... nevím jak bych to popsal, některé pasáže jsou super a některé zase působí jako ten nejvíc béčkový film, který jste kdy viděli. Je strašně nekonzistentní co se týče samotných zvratů a událostí a také cutscén. Některé custcény jsou hodně dobré (například cutscéna s dvojčaty Levou a Pravou, kdy dojde k "odstranění" těla soudruha Molotova je perfektní), některé jsou naprosto hrozné, hlavně v závěru hry. Myslím si že vývojářům prostě docházel čas nebo peníze, jinak si to neumím vysvětlit. Nechci spoilerovat, jen řeknu, že závěr hry je pak co se týče cutscén naprosto strašný.

Další připomínky a věci, které jsem nevěděl, kam zařadit:

Pokud důkladně lootíte, zdá se mi, že hra vás až příliš zásobuje materiály. Od doby, co jsem vylezl z první laboratoře a prošel první vesnici jsem musel jen párkrát vycraftit lékárničku nebo náboje. Ke konci hry jsem měl tolik materiálů, tolik nábojů a tolik lékárniček, že jsem musel asi 10 sekund scrollovat mojí úschovnou. To má výhodu i nevýhodu - můžete si pořádně zastřílet a nemusíte šetřit, ale začne se vytrácet pocit, že se musíte rozhodovat, do čeho investujete. Stejně je to s XP na vylepšení vaší postavy, kdy jsem v pozdější fázi hry ani neměl co vylepšovat. Toto má za následek, že obtížnost hry s průchodem klesá, protože můžete mít v inventáři plno lékárniček, kterých máte navíc v úschovně desítky. Toto by mohlo být vyřešeno, kdyby byl limit na počet lékárniček, které můžete mít u sebe, alespoň na vyšší obtížnost.

Hra má také trochu jinou atmosféru / styl vyprávění příběhu a loru, než jsem si myslel že bude mít. Atmosféru jsem dal do plusů, takže se mi líbila, jen jsem na základě původních, několik let starých teaserů měl jiné očekávání. Tyto trailery jsou tajemné (řeknete si "WTF?") a očekával jsem, že hra nebude neustále vysvětlovat, co se děje. Čekal jsem, že na to co se děje (proč jsou věci tak jak jsou, proč mrtví lidé mluví, proč ve vzduchu levituje voda a červené želé, co se tady sakra stalo) vám hra nedá odpovědi, ale budete na to muset přijít sami. Ve skutečnosti je to pravý opak. Youtube odkazy na některé z prvních teaserů o kterých mluvím:

Pushistov 
Escape 
Snakes 
(Asi je to kanál vývojáře, pokud to někoho zajímá, tak tam najdete další trailery, nebo odstraněné/nepoužité věci z vývoje hry)

Některé bossfighty jsou pak lehčí než bych chtěl, ale to je opět důsledek toho, že pokud důkladně prozkoumáváte, jste zásobováni velkým množstvím materiálů a budete mít vylepšeny všechny zbraně. Dokážu si představit, že kdybych neprocházel všechny lokace tak důkladně, tak by byly bossfighty těžší a nepřišlo by mi, že někteří bossové mají málo životů. Například bossfight s Hog-7 robotem je skvělý a je udělaný tak, že bosse nemůžete jen tak rozstřílet pomocí vašich silných zbraní, ale boss sám určuje tempo souboje.

Závěr
Hru určitě doporučuji si zahrát, její klady výrazně převyšují nad jejími nedostatky. Běžte do hry s tím, že se zaměříte na to, v čem exceluje a připravte se na to, že má některé nedostatky, se kterými se budete muset smířit.

Pro: Grafika, výtvarná stylizace, technický stav, soundtrack, gunplay, mnoho typů nepřátel a zbraní, svět a atmosféra, crafting, celkový gameplay loop

Proti: Dialogy a dabing, příběh

+27
  • PC 70
Tak najkontroverznejší titul tohto roku a možno aj desaťročia mám oficiálne za sebou a neviem aké mám vo výsledku pocity. Sú tu elementy, ktoré som si nadmieru užil no taktiež sú tu veci, ktoré ma teda vôbec nenadchli. V mnohom musím tvrocov z Mundfish pochváliť, no rovnako musím byť aj fér. V prvom rade si teda povedzme čo ma na hre bavilo.

V prvom rade hra prináša solídnu akciu od začiatku až do konca. Máme tu dobré množstvá protivníkov, rôzne typy robotov, každý so svojimi vlastnými metódami útoku a každý z nich má aj úplne inú výdrž. No rovnako tu máme aj solídny arzenál zbraní, ktoré budeme postupne odblokovávať a keď pochopíme ich silné stránky a budeme ich vedieť využívať vo svoj prospech, šlape všetko ako má. Okrem toho hra nám aj vie solídne pomáhať vďaka skeneru, ktorý nám môže čo-to o našich protivníkoch povedať a dokáže tak zmeniť prehru na výhru. Treba s ním len vedieť pracovať a najmä sa na každý boj správne pripraviť a mať zbrane, ktorými dokážete zaútočiť na slabé miesta protivníkov. Okrem robotov vás tu budú ale čakať aj nejakí tí mutanti, ktorí sú celkom vítanou zmenou.

Bavili ma celkom aj vedľajšie aktivity ako napríklad "Testing Grounds", ktoré slúžia trošku ako bonusové trezory, v ktorých môžete nájsť kvalitné vylepšenia na vaše zbrane. Otvorený svet Atomic Heart mi síce nepríde nejako extra zaujímavý a najmä nie je nejakým zaujímavejším spôsobom zapracovaný do príbehovej časti hry. Čiže pokiaľ nemáte chuť sa túlať po mape, môžete prejsť iba hlavnú dejovú líniu, no rovnako sa môžete občas aj trošku zatúlať. Je to už všetko len na vás. Ja som sa pár aktivítám venoval a riešiť hlavolamy ma celkom bavilo, no mrzelo ma, že to nebolo nejakým spôsobom ukotvené do príbehu.

Vizuálna stránka hry je tiež celkom solídna. Na debut sa Mundfish postarali o kvalitnú grafiku, prostredia sú solídne, vynikaúco je tu zachytená atmofséra alternatívneho ZSSR (normálne si to viem predstaviť) a rovnako aj jednotlivé podzemné labáky, nepriatelia... všetko vyzerá dosť schopne. Teda až na jednu vec. Telá mŕtvych podľa mňa pôsobia ako figuríny z výkladov v obchode.

Hudba v hre je takisto solídna, oddychové miestnosti, v ktorej môžete pozerať krátke segmenty zo seriálu No Počkaj Zajac! ma bavili a schopnosti, ktoré môžete postupne odblokovať a zlepšiť tak svoje zbrane alebo naopak schopnosti sú dobré.

O zábavu teda máme v tomto smere postarané. Teraz sa ale pozrime na pár vecí, ktoré hra naopak úplne nezvláda. Príbehová stránka hry je podľa mňa celkom okey. Čakal som ale, že ma to zasiahne o niečo silnejšie. To sa však nestalo, pretože primárne s nami hra nevie moc dobre komunikovať. Stretneme malé množstvo živých, ktorí by nás lepšie dostali do obrazu. Informácie skôr získavame cez dialógy s mŕtvolami, ktoré majú ešte aktívne mozgové polyméry, niektoré maily, ktoré si môžeme prečítať, alebo sú tu ešte hlasové správy, v niečom čo vyzerá ako vreckové hodinky. Ten posledný spôsob je asi najviac zaujímavý, lebo maily som postupne prestal čítať a nebavilo ma zase počúvať niektoré dialógy v hre.

Tie totiž občas tiež celkom solídne škrípu. Najmä čo sa týka debát s Charlesom. Občas vám vie poskytnúť užitočné informácie, no k takýmto momentom príde až oveľa neskôr. Spočiatku som mal pocit, že dokopy len neustále mláti prázdnu slamu, alebo sa vás snaží otravovať. Čo robilo potom ale niektoré scénky aspoň trošku komickejšie. Lebo s tou frustráciou agenta P-3 som sa vedel miestami stotožniť. Bohužiaľ o najväčšiu časť dialógov sa stará práve on. Ak je však ešte niekto otravnejší ako Charles, tak je to váš upgradovací robot Nora. Jej sexuálne narážky mi pripadali, ako keby chcela mať sex so mnou moja chladnička.

Čo sa príbehu týka, tak musím ešte aspoň spomenúť záver. Nebudem tu písať žiadne spoilery, ale naštvalo ma, že tvorcovia prinesú celkom zaujímavý moment, ktorý by sa dal ešte vybičovať do niečoho silnejšieho, no v tomto bode jednoducho ukončia hru a môžeme si myslieť asi čokoľvek. Alebo to má byť veľký sequel bait, ktorý ma ale úprimne viac naštval, než potešil. Pretože keď človek hodiny hrá hru, do ktorej sa postupne dostáva a konečne má pocit, že sa niekam dostane, tak odrazu máme v posledných pár minútách nejaké vysvetlenia, bum a titulky. Aby som bol fér sú tu síce 2 konce, no ten druhý zase pôsobí vysoko irelevantne v celkovom kontexte. Nemyslím si, že by sa ktokoľvek z akéhokoľvek dôvodu rozhodol ísť tou cestou.

Čo sa týka áut, dokopy môžete využiť len tie staré červené lady, ktoré sa zlikvidujú viac-menej pri prvom silnejšom náraze. Šoférovať ich som sa postupne naučil, no mám pocit, že niekedy je jednoduchšie proste ísť peši. Trvá to dlhšie a treba sa vyhnúť kamerám, no autá tu pôsobia len ako bonusový materiál, ktorý však nemá taký efekt, ako keď sme to mali v niečom ako Far Cry.

Na debutový titul ide teda o solídnu akciu, ktorá mi asi najviac pripomenula moje zážitky s Half-Life, no asi by som si po príbehovej a atmosférickej stránke radšej zapol ten, alebo aj jeho pokračovanie. Ak pokračovanie Atomic Heart bude, som určite minimálne zvedavý, no nemám z hry nejako vysoko silné pocity. Chvíľami si ma získavali a pri konci som bol v napätí, no o to viac ma štve, ako prudko to celé ukončili a najmä tomu nepriniesli nejaký punc finišu. Skôr naopak. Baviť ma to bavilo, no nebudem sa tváriť, že pôjde o jeden z mojich titulov roku. To určite nie.

Pro: Akcia a zbrane, hlavný hrdina, hudba, grafika, Testing grounds, No Počkaj Zajac!

Proti: Dialógy Charlesa a Nory, Príbeh je poslabší, autá, záver príbehu ma naštval

+21
  • PC --
Od května 2018 pobýval AH v mém Seznamu přání na Steamu a když se mě někdo během těch pěti let zeptal, na jakou hru se nejvíc těším, odpověď byla jasná. Už od prvních trailerů působil taxtrašně divně, že mi z něj naskakovaly pupeny zvědavosti. Retro futuristický art style, v kombinaci s mnoha bizarnostmi, se zdál být až příliš fejkový a dlouhou dobu jsem ani nevěřil, že by to mohlo někdy vyjít.

Atomic Heart se může pochlubit snad nejpůsobivějším videoherním openingem v historii. První hodinu jsem vejral na obrazovku nad mírou nápadů a prvotřídního zasazení. Alternativní Sovětský svaz vyobrazili autoři naprosto dokonale. Tedy, až na vozový park, který zůstal ve vývoji tak nějak pozadu.

Ve hře se střídají lineární interiéry a rozsáhlé exteriéry, v obou případech to ale skřípe. Zatímco uvnitř se hra stane rychle repetivní, venku je zase až příliš hektická, díky nekonečnému respawnu nepřátel. Za naprostou kravinu potom považuju nepovinné Testing Grounds - obrovské podzemní komplexy, ve kterých jsou k nalezení upgrady zbraní. Je potřeba se k nim ale proklestit přes rádoby logické překážky, u kterých jsem chcípal. NUDOU!

Obtížnost je nastavená hodně nízko a naštěstí se dá celá hra projít i se základním arzenálem, bez upgradů. Škoda, že se tady nedá vykraftit lopata, abych měl čím přehazovat ty hromady munice. Lékárničky? Ty jsem vůbec nevyráběl a na konci jich bylo v inventáři přesně 98. Jo, počítal jsem to. Ikonky v inventáři jsou tak obrovsky humpolácké, že jsem od začátku na jeho konec scrolloval asi čtvrt minuty.

Nejhorším protivníkem tak pro mě byla samotná Xbox aplikace Gamepassu, která několikrát hru úplně shodila. Nepříjemné bylo zasekávání se v prostoru, což taktéž vedlo k nutnému restartu. Nepotěšily mě ani horší zvuky, pokud tedy zrovna úplně nechyběly. Na hudbu jsem se hodně těšil a samotné songy nejsou špatné, ale do atmosféry hry se nehodily a často jsem je musel utlumit.

Za největší průšvih ale považuju příběh. To, jakým způsobem je hra napsaná, jak hráče zahltí absolutně povrchními a zbytečnými rozhovory, textovými zprávami (které ani není příjemné číst, protože text se různě vlní) a videosekvencemi, u kterých jsem zažíval jen jedno velké WTF. Nemluvě o zakončení, u kterého mi už nezbývalo nic jiného, než pokrčit rameny a mávnout nad vším rukou...

Žánr "chytrých 3D akcí" patří mezi mé nejoblíbenější a i když je gunplay zábava a námět neskutečně sexy, tenhle ruský Bioshock nakonec nedopadl skvěle. Jen dobře. A dobrý je za tři.

Hodnocení: ✰✰✰
+20