Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sniper Elite 5

26.05.2022
83
28 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Další díl velmi známé akční i stealth sniperské série nás tentokrát zavede do Němci okupované Francie, kde v roli hráče budeme mít za úkol překazit tzv. operaci Kraken. Novinkou, která výrazně odlišuje hru od předchozích 4 dílů, je fakt, že v rámci příběhové kampaně v módu zvaném Invaze můžeme ve zcela nahodilém momentu narazit na jiného hráče, který se nás pokusí zlikvidovat coby další sniper z nedaleké věže a zajistí tak, abychom hlavní a klíčovou operaci Kraken zdárně nedokončili.  Tento systém však může hráč deaktivovat a užít si tak výhradně sólo hraní, avšak nutno podotknout, že při zapnuté Invazi hráč získává více zkušeností a zároveň může využít nové možnosti a nápady, jak hrou jinými a neméně zábavnými způsoby proplout.

Poslední novinkou je možnost kooperace, kde je možné ještě více vylepšit zmíněný mód Invaze.


Poslední diskuzní příspěvek

jako invadera mě to začalo házet do coopu dvou hráčů na nejtěžších obtížnostech a to je jiný kind of elite :-)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Operace Kraken byla zničena a Hitler byl v rámci bonusové mise tím nejelegantnějším způsobem poslán tam, kam skutečně patřil. Asi takto bych mohl velmi krátce shrnout mnou velmi očekávaný pátý díl mojí nejoblíbenější sniperské série. A jak to dopadlo? Podle očekávání opět skvěle.

V pětce se tentokrát přesuneme do Francie, kde se Karl Fairburne pokusí překazit fašistickou operaci Kraken. Musím říct, že ačkoliv jsem si z trailerů sliboval grafický zážitek, v reálu tomu tak úplně není. Hra dobře sice vypadá, ale posun, který jsem očekával, se nekonal a zůstal na velmi solidní kvalitě čtyřky, čímž se vlastně nic tak hrozného nestalo. Pětka však doznala drobnějších změn, a to např. možnost si upravovat zbraně na lavici, což jsem však popravdě nikdy nevyužil a spokojil se tak se základní účinností těch, které mi hra nabídla, jelikož ta mi pro průchod hrou bohatě postačila.

Další novinkou je přidání animace headshotu, která se při kvalitním zásahu zobrazí i tehdy, střílíme-li precizně z krátké zbraně. Možná zdánlivá nepodstatnost, ale pocit z dobře odvedené střelby je přece jen zase o něco lepší. Pokud jde o velmi známou animaci po zdařilejším zásahu sniperkou, která v podobě rentgenu detailně ukáže, jaké orgány střela zasáhla a doslova je zdevastovala, tu jsem si já osobně deaktivoval a ponechal pouze tu základní, která mě i tak pohladila po duši a utvrdila mě v tom, že můj zásah nebyl úplně marný.

Jak už asi většina ví, hra se velmi dobře hraje stealth způsobem a nechává hlavní postavě možnost likvidovat nacisty buď holýma rukama, nebo poněkud drsněji nožem. Musím říct, že při těchto efektních eliminacích jsem velmi často poznával styl Sama Fishera ze Splinter Cell, jehož způsob tu vývojáři z Rebellionu precizně napodobili a udělali tak hru mnohem záživnější. A když si k tomu ještě vzpomenu, jak jsem nesčetněkrát nacistu nalákal do vysoké trávy, kde jsem jej tiše jednou provždy umlčel, pociťuji doslova slast.

Co dodat? Jak jsem řekl v úvodu, pátý díl byla opět rozkoš hrát a v deseti misích si tak přijít opravdu na své. Mise jsou navíc v různorodém prostředí a nesoustředí se třeba jen na uzavřené komplexy budov či podobná nezajímavá místa. Je tu však přece jen jedno zásadní negativum, který není zanedbatelné. To spočívá v tom, že na šestý díl si zas budu muset pár let trpělivě počkat. A to mě skoro až ničí.
+21
  • PC 95
Sniper Elite 5 mě tak chytl, že jsem se i já rozhodl k němu napsat krátký komentář. V první řadě musím ocenit přístup vývojářů, na který dnes už nejsme možná zvyklí. Hra byla oznámena na konci minulého roku, jen tak mimochodem, s tím, že vyjde letos. No jo, to známe, říkal jsem si, buď vyjde až před Vánoci, nebo ji stejně ještě třikrát odloží. Na jaře pak přišla informace, že hra vyjde na konci května.. A světe div se, ona opravdu vyšla. A proti svému přesvědčení jsem si ji předobjednal. Ale teď už k samotné hře.

Na jednu stranu musím říct, že stále hraju čtyřku, kterou nemám ještě úplně dohranou, takže mám bezprostřední srovnání v živé paměti a oproti spoustě profesionálních recenzí musím uznat, že zaznamenala opravdu posun. Ani ne tak jeden velký skok, jako spoustu malých krůčků. Jasně, pořád jde o sniperskou akci z pohledu třetí osoby, kde se budete většinu času stejně spíš plížit než něco opravdu celou dobu jen odstřelovat. Graficky si myslím, že se hra proti čtyřce (která už tak vypadala skvostně) posunula, hráno na PC na ultra nastavení. Ono si stačí po pár dnech zase pustit čtyřku a ten rozdíl poznáte. Mnohem více to vynikne právě díky variabilitě misí a prostředí, ve kterých hrou postupujete.

Upřímně mám čtyřku hodně rád a hodně rád mám i trojku a nemyslel jsem, že pětka tento pocit trumfne, ale troufám si tvrdit, že se tak přeci jen stalo. Odstřelování i tiché zabíjení je pořád strašně zábavné, postup misemi Vás bude bavit. Jako největší posun právě vnímám posun v jednotlivých misích. Už to není o tom, že tady máte mapu, 5 úkolů a až je splníte, je hotovo. Hlavní úkol máte většinou jeden, ale v průběhu jednotlivých misí stále odemykáte nové. Vyslechnete rozhovor, najdete dokumenty, zaregistrujete přijíždějící vozidlo s důležitým důstojníkem, to všechno Vám přidává nové úkoly do stávající mapy. Hraní je tak stále motivující, už jen neodškrtáváte úkoly ze seznamu, ale jednotlivé mise se zdají najednou takové nestereotypní, vyvíjející se.. Úkoly jsou navíc i dost rozmanité, ale to byly i v předchozích dílech..

Další změny se týkají například vylepšování zbraní, které se vrací ze třetího dílu. Tentokrát však nemáte k dispozici všechno hned, ale ve hře nacházíte ponky (upřímně konečně kolektibly, které mají ve hře smysl!), které vždy obsahují pár doplňků k už odemčeným zbraním, takže si je můžete upravovat vždy a to přímo v průběhu mise, což jsem ocenil asi nejvíc. Už nemusíte misi dojet úplně celou a na tu další si vzít třeba lepší puškohled, ale můžete si ho nasadit rovnou u ponku. Moc jsem se v tom ale nehrabal, protože to je vždy něco za něco (např. opěrka Vám sníží zpětný ráz, ale zhorší ovládání zbraně atd.), což nemám moc rád. Daleko víc mi sedl přístup vylepšování zbraní ze čtyřky. Ten zde funguje taky, jen za něj není trvalé vylepšení zbraně, ale "jen" medaile. Myslím takovéto Dát 10 headshotů na víc jak 100m, pistolí zabít 25 nepřátel v režimu Ghost atd. I tak mě plnění medailí neuvěřitelně baví. Ještěže aspoň na maximální úrovni můžete odemknout všechny skilly a už nemusíte vybírat, který si aktivujete a který ne.

Co se týče postupu jednotlivých misí, musím říct, že je těžší, než býval v předchozích dílech. Na těžších obtížnostech už to bude hodně znát. Klasický oříšek bude tank nebo obrněné vozidlo. Ve trojce ve čtyřce stačilo vozidlo prozkoumat, najít slabé místo a pak přesným výstřelem mezi mřížku motoru, do průzoru řidiče nebo třeba slabým místem v nádrži tank zneškodnit. Tady už to tak jednoduché není. Tank zničíte pouze umístěním výbušniny na zadní straně a rozstřelením. Odpočet funguje taky, ale nikdy mi tank nezničil. Jen ho zastavil a pak jsem musel použít panzerfaust. Ostatně výbušninu ani nedáte na tank, který jede nebo je v režimu hledání. Pokud se rozhodnete ho zničit panzerfaustem, musíte mířit, vybírat slabé místo a ani tak Vám nebude stačit jeden. Už nestačí tank prostě nějak trefit. Systém výbušnin funguje i na bunkry, kryty a důležitá místa a objekty. Pokud máte zničit dveře do bunkru nebo protiletadlový kanón výbušninou, vždy ji musíte někde najít a sebrat. Kárl už ji nenosí v kapse tak nějak erárně. Navíc, když ji seberete, máte prostě jednu. Což byla pro mě ve srovnání se čtyřkou asi největší bolest. Proplížíte se k objektu, chcete ho odpálit a nemáte čím - musíte se proplížit zpátky do skladiště, kde vezmete výbušninu. Což Vám při přechodu ze čtyřky prostě nedojde. Stejně jako odlákávání, které jsem hodně využíval. Ve starších dílech Kárl hodil kamínek, kterých měl tak nějak nekonečno (nebo ho vždy sebral, vysvětlení nechám na Vás), tady hází lahve, kterých může pobrat jen omezené množství. navíc se při dopadu rozbijí a musíte hledat novou. Pokud seberete nepřátelskou zbraň, vezme ji Kárl jaksi navíc, takže už se nestane, že ji omylem vyměníte za tu svoji, což jsem naopak ocenil. Konec nechtěnému vyměnění zbraně, když se snažíte prohledat mrtvého nepřítele a omylem se překliknete. Zbraň sice vezmete, ale ta původní Vám zůstává.

Velký důraz se kladl i na jistý open world prvek, se kterým to ale není tak žhavé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jasně, máte spoustu možností, odemykají se Vám další úkoly v průběhu mise atd. atd., ale např. hned v první misi máte úkol zničit vysílač. Podíváte se na mapu, cesta vede z jihu a z východu. Sice se jí můžete proplížit nebo prostřílet, ale jinudy se do základny prostě nedostanete. Mimo cestu je neproniknutelné / nepřeskočitelné křoví, kterým se prostě neproplížíte. Kárl prostě není Assassin's Creed, aby si našel cestu všude, což mě možná trochu omezovalo.

Starší díly byly hodně ulítlé na double killy, řekl bych. Stačilo, aby byly dva nepřátelé jen trochu za sebou a když se dráha střely protla s oběma těly, byl to automaticky double kill. A bylo úplně jedno, že jste jednomu prostřelili kotník a druhému předloktí. Tady to tak nefunguje. Pokud nedáte vyloženě double headshot, double kill to prostě není. Často ani když se vyloženě nabízí - střela prostě neprojde. A takových malých rozdílů tam je hodně a rozhodně osvěžují hratelnost proti předchozímu dílu.

Příběh mě tak nějak nezajímal a upřímně jsem ho ani nesledoval. Hodně lidí si stěžuje na jeho naivitu a taky na unylost obličejů v cut-scénách, ale upřímně, kdo by hrál Sniper Elite kvůli příběhu, že. Módů hra nabízí opravdu hodně. Kromě klasické kampaně, která jde hrát i v kooperaci, se jedná o survival (který jde hrát taky v kooperaci) nebo klasický multiplayer. Nově přibyla i možnost hrát za německého odstřelovače a "nabourat se" jinému hráči do kampaně, což jsem i zkusil. Upřímně je to zajímavá možnost, ale asi nejsem cílovka. Zkusil jsem to jednou, získal achievement a stačilo. Co je ale přetrvávající bolest, je možnost vybrat si po dohrání mise, projít si ji znovu a vybrat si jinou postavu. Což moc nedoporučuju, protože hra na to tak není úplně stavěná. Už ve čtyřce jsem plnil výzvy v misích se svou sovětskou odstřelovačkou, která se ale v cut-scénách měnila zpátky na Kárla, a navíc komentovala vše jeho hlasem. Takže když jste přiběhli k cíli, moje Rusanda sice otvírala pusu, ale mluvil za ni Kárl a tady to funguje na chlup stejně. Chápu, že s takovým postupem hra nepočítá, ale celkem Vás to vytrhne z pohlcení hrou. Navíc je absolutně jedno, jaké zbraně si do mise vezmete a jaké skiny jim přidělíte, anžto v cut-scénách bude mít Kárl stále ty stejné zbraně ve stejném provedení, jako měl na začátku a s jakými hra asi počítá.

Zmínit bych měl asi i animace zabití nepřátel, které jsou nově rozšířeny i o pistole, sekundární zbraně a zabití zblízka. Je neuvěřitelné, jak si na to člověk zvykne a pak mu to ve čtyřce chybí. Rentgenové záběry jsem si ale vypl, nějak mi do hry nesedí. Přitom rozstřelení mozku ze Sniper: Ghost Warrior Contracts 2 mi přišly v pohodě, ale ty rentgenové záběry lámajících se kostí mě moc nebavily. Střela se navíc po průstřelu tělem nepřítele opět nedeformuje. I tak jsem si ale zpomalené záběry užíval a přišly mi neuvěřitelně odměňující a zadostiučinění hodné. (snad to nezní moc kostrbatě).

Na závěr musím uznat, že hra je to opravdu povedená, zábavná, motivující a doladěná. Na pár bugů jsem sice narazil (především v Survivalu), ale nic, co by znemožňovalo hraní jako takové. Stále musím ocenit, že hra vyšla relativně brzy po oznámení, neodkládala se a nabízí spoustu obsahu. Navíc je spoustu obsahu již teď přislíbeno a už teď se těším, jak se pustím do dalších misí nebo si vezmu další zbraně, u kterých se budu snažit získat zlatou medaili.

Pro: Další Sniper Elite, zasazení, prostředí, pocit ze střelby, vylepšování postavy, hudba, zpomalené záběry, hodně módů, vylepšování zbraní

Proti: Příběh do počtu, unylé obličeje a nezajímavé postavy, relativně málo zbraní (ale to se do budoucna zlepší), není to takový open world, jak by se mohlo zdát

+21
  • PS5 85
Sniper Elite 5 nás po Itálii zavede do Francie. Je věrný svým způsobům a mechanik, ale přináší i pár novinek a z mého pohledu jsou jen ku prospěchu, ale vše pěkně popořadě.

Příběh zde opět hraje vedlejší housle. Znovu jsme postaveni do role Karla, který jako jediný může překazit vypuštění nové nacistické superzbraně, tentokráte se jedná o operaci Kraken. Hra nám nabídne opět nemastné, neslané postavy, které jsou buď zcela znuděné životem a nebo naopak zcela přehrávají a samozřejmě nikdo vám nepomůže (krom kamaráda, jakožto kooperátora), ale na to jsou asi už fanoušci zvyklí. Příběh u této série nikdy nebyl nějak oslnivý.

Po grafické stránky udělal Sniper krok kupředu a za mě se na něj hezky kouká. Pokrok dostál i pohyb vaší postavy, kdy se konečně postava v podřepu pohybuje plynule a ne jak když hledá místo kde by si ulevil. Dominantou je samozřejmě je X-Ray, který zůstává prakticky stejný, což nevadí jelikož je udělán dobře. Jedinou novinkou je, že se X-Ray může spustit i u pistole nebo samopalu. Co se týče zvuků, tak ty jsou na dobré úrovni a to ať jsou to zvuky zbraní, tak i techniky. Hudba jako takové neurazí, ale ani nepotěší.

Mechanika hry doznála asi největších inovací a ty trochu podrobněji rozeberu. Mapy jednotlivých misí jsou rozsáhlejší a daleko komplexnější. Více vás hra nutí k tichému průzkumu, než k bezhlavému odstřelování, protože novinkou je zde i poplach základny, kdy si nepřátelé mohou přivolat posily a kor na vyšší obtížnosti se to stává fatální. S tím souvisí i další novinka a to je tzv. invaze (kdy vás po vzoru dark souls, může napadnout jiný hráč) a když vás někdo invadne a někdo vás odhalí (myšleno nepřátelské NPC), dostane invader echo o vaší pozici a je pro něj lehčí vás najít, Samozřejmě tuto mechaniku můžete vypnout, ale byla by to škoda. Novinkou také je, jak moc si můžete vylepšit své zbraně a to tak že spíš připomínají moderní zbraně, než-li ty z 2. světové. Ku příkladu si můžete nainstalovat optiku jak na pistoli, tak i na samopal a mnoho dalších modifikací. Mise se dají plnit různými způsoby, až mi místy přišlo jako kdybych hrál MGS V nebo Hitmana místo Snipera, ale vůbec to není na škodu. Rozmanitost misí je taky velmi dobrá, jednou jste na otevřeném prostranství, pak zas v troskách města nebo v útrobách továrny, takže jeden přístup nestačí a tak se stávají jednotlivé mise daleko jedinečnější a nejsou tak stereotypní jako v předchozích dílech.

Snipera jsem hrál na PS5, kde byla skvěle udělaná haptická odezva a to jak při střelbě, nebo když napůl zmáčknete L2 míříte přes rameno a když ho promáčknete koukáte přes mířidla.

Závěrem se za mne jedná o nejlepší díl série a nejvíce jsem si ho užil. Inovací je zde dost, ale zároveň vývojáři zůstali věrni osvědčeným mechanikám. Příběh je ztěží průměrný, ale vůbec to nevadí, jelikož Sniper Elite nesází na příběh, ale na mechaniky a hratelnost, což vývojáři umí zatraceně dobře a proto tato série bude vždy stát za koupi a za dohrání.

Pro: Coop, X-ray, autentická obtížnost, invading, modifikace zbraní

Proti: příběh, spřátelené NPC (přehrávají nebo jsou jak leklé ryby)

+14
  • PC --
Po prvním dohrání převládalo zklamání z velkých zjednodušení a odklonu od původní myšlenky hry. Přirovnal bych rozdíl mezi čtverkou a pětkou ke splinteří Chaos Theory vs. Conviction. Pětka je akčnější a jednodušší a prakticky si z toho můžu udělat TPS. Obratem jsem ji rozehrál znova, tentokrát s aktivním módem invaze a křivka zábavnosti začala stoupat. Výzva a napětí jsou dvě ingredience, které v sólo kampani chybí a i když invaze má své mouchy, dokáže okořenit jalový single-player. 

Stejně tak na level-designu je znát, že je uzpůsoben novému hernímu módu. Mapy jsou velké, hezky členité, s otevřeným prostorem pro různé možnosti postupu nebo opakování průchodu z několika směrů. Obsahují spoustu pěkných, ale zoufale prázdných míst, které slouží jen jako manévrovací prostor při duelu dvou lidských protivníků... Velkou pochvalu si autoři zaslouží za třetí misi, které dominuje reálná inspirace Mont-Saint Michel, snad ještě hezčí než ve skutečnosti. Pod tohle by se klidně mohli podepsat world-buildeři z Ubisoftu a uvěřil bych jim to. Naopak s poslední misí se Rebellion příliš nevytáhli a v sérií SE patří k nejhorším. 

Následující odstavec mohou přeskočit všichni senioři, padáci, padafky a padáčata, kteří využívají snajpovací berličky a našeptávače. Kdysi nejzábavnější mechanika celé hry je totiž ohlodána na kost... Ryska síly větru je k ničemu, skoro žádný tady nefouká. Nově přibyla ryska horizontálního dopadu kulky, o kterou se nikdo neprosil a která je absolutně nepoužitelná. Nemusím řešit úsťovou rychlost ani tlumení zpětného rázu, vlastnosti zbraní byly okleštěny a prakticky celou kampaní jsem prošel s Geweherem 43, což je rychlopalná puška, nejméně vhodná na odstřelování. Ve čtverce jsem s ní netrefil skoro nic, protože korekce ve větru a na velké vzdálenosti byly loterie a risk. Tady pukají šišky jak na běžícím páse… 

Nepochopitelným nápadem jsou „dočasné“ zbraně, které můžu ukořistit mrtvým nebo posbírat v okolí. Mají vždy plný zásobník a po jeho vyprázdnění Karl zbraň odhodí a vrátí se zpět ke své přednastavené zbrani. A aby to nebylo tak jednoduché, tak drtivou většinu zbraní loadoutu je potřeba nejprve odemknout různými výzvami na odstranění některých VIP na mapě, po vzoru Hitmana. Pokud toto hráč ignoruje, dojde na konec hry s uzamčeným arzenálem těch několika málo kousků, co autoři nechali k dispozici bez DLC.

A do třetice nemůžu nezmínit poněkud kreativní autorské střevo s veškerou to modifikovatelností a sci-fi příslušenstvím, jako noční optika nebo tlumiče pochybných tvarů, které v dané době buď neexistovaly nebo by nebyly funkční ani dnes. Široká škála možností úprav arzenálu tady musí především vypadat a působit cool, dobové reálie jdou stranu. K čemu mi jsou non-lethal náboje mi hlava nebere, stejně tak jsem neocenil odstranění některých typů min. Vždyť - jak skvělé by bylo používat různé nástražné výbušniny na rozdílných površích?

Katastrofální je umělá inteligence. Narážel jsem na komické situace, kdy např. odpálení vozidla nepřerušilo rozhovor dvojice důstojníků vedle v budově, reakce na granáty probíhá zakleknutím, i když ho mají hozený přímo pod prdelí nebo jsou schopni do nekončena střílet proti zdi. Nejvíce jsem se nasmál, když mě dostali na zem, vítězoslavně chodili kolem, zatímco já jsem se léčil a následně jim vrazil kudlu do zad. 

I když chci vypnout všechny HUDoviny, stejně mi tady toho svítí požehnaně. Přímo uprostřed obrazovky středová stříška, která se mi snad vypálila do rohovky a jejíž existence je mi záhadou. Nejde vypnout ukazatel hluku ani obrys postavy Karla ve vysoké trávě a pokud nácek dostane ránu, dává mi velkým rozkazníkem nad svou hlavou najevo, že teď se teda jako fakt nasral…

Od pětky je potřeba očekávat akčnější zážitek, než na který byli fandové zvyklí. Netvrdím, že je to špatně, ostatně i Conviction jsem si nakonec docela užil. Soustředění se na duel dvou hráčů dostalo prioritu před čistým průchodem jednoho hráče a mrzí mě, že obtížnost singlu a invaze není oddělená. Chápu, že agresivita skopčáků jako ve čtverce by znevýhodnila bránícího se hráče až příliš, ale ústupky jsou znát v každém aspektu do takové míry, že se směrování pětky odklání od původní ideje série.  
 
Hodnocení: ✰✰✰
+12
  • PC 70
Jako milovník stealth módu uznávám výhodu dohrát tu hru v tomto režimu, nicméně udělat randál a stoupnout si za dveře a pak zabíjet po desítkách vojáky v boji zblízka, co projdou dveřmi, je trochu nepromyšlené. Ta grafika grimas, tváří, postav a celkově ten design pokulhává, když si uvědomíme, že je rok 2022. Děj máme vcelku jednoduchý, akorát padnoucí na elitního snipera. Rentgenová animace po chvíli spíš otravuje a znevýhodňuje při potřebě zabíjet víc vojáků po sobě. Hru jsem dohrál doslova během pár večerů, což mě trochu zamrzelo, ocenil bych delší příběhovou linii.

Pro: Sniper hra, těch nikdy není dost

Proti: Grafika není úplně roku 2022, krátký příběh

+5