Cryostasis

Hry z Ruska a států bývalého sovětského bloku bývají velice kreativní, ale mnohdy těžko uchopitelné a také provázené technickými problémy a bugy. Cryostasis od ukrajinských vývojářů Action Forms zapadá zčásti do obou kategorií. Není to špatná hra díky originálnímu příběhu a zasazení, ale mohla být daleko lepší.

Cryostasis, jak již název napovídá, se odehrává na palubě sovětského ledoborce, jenž uvízne a ztroskotá v záplavě arktického ledu. Hlavním hrdinou je meteorolog Alexander Nesterov, který se při nehodě na saních dostane na palubu lodi. Pomocí unikátní schopnosti Mental Echo, umožňující proniknout do paměti postav a změnit jejich chování v minulosti, je nám vyprávěn příběh o kritických událostech na lodi, vedoucí k její zkáze a proměně posádky ve zmutovaná monstra.

Události se odehrávají ve dvou rovinách - sledujeme současnost na mrtvém plavidle a zároveň odlesky minulosti v sekvencích, v nichž se Nesterov dostává do paměti zemřelých námořníků, ve snaze změnit proběhlé události. K tomu navíc nacházíte útržky legendy z pera Maxima Gorkého, která nabízí určitou analogii příběhu na ledoborci. Abych pravdu řekl, úplný význam příběhu jsem zcela nepochytil, k čemuž trochu napomáhala i matoucí kulisa od Gorkého. Scénáristé si jistě s dějovým podkresem dali velkou práci, ale podání mohlo být přece jen jasnější a přístupnější.

Na svou dobu hra exceluje grafickým zpracováním, které dodává hře jedinečnou a realistickou atmosféru. Opravdu máte pocit, že jste zavřeni v útrobách zmrzlého ledoborce, všechno je zasněžené, promrzlé, procházíte se nejen ocelovými chodbami a místnostmi plnými strojů a zařízení, ale i po palubě s vanoucím mrazivým větrem. Lokace jsou plné autentických detailů dodávajících dokonalou iluzi ruského ledoborce. Navíc atmosféru skvěle doplňuje perfektní ozvučení.

Hra se tváří primárně jako 3D akce, ovšem boje jsou spíše komorního rázu a postaví se vám maximálně tak tři protivníci najednou. Cryostasis bych možná trochu přirovnal k walking simulátoru, kdy prozkoumáváte útroby lodě a snažíte se řešit nástrahy prostředí a zadané úkoly. Musíte dávat bedlivý pozor, abyste se dostali dál, protože v monotónním a zasněženém prostředí není orientace jednoduchá, i když je vaše cesta lineární.

Hra vás nevede za ručičku, žádné šipky či mapa. Ačkoliv aktivní místa jsou červeně nasvícena, dají se lehce přehlédnout a často se mi stávalo, že jsem nevěděl kudy dál, nebo co mám udělat. Velice originálně autoři vyřešili léčení pomocí tepelných zdrojů, které vám rovněž poskytnou energii pro sprint, jež vám po chvíli i tak klesne na minimum. Takže zejména pohyb venku je nutno plánovat a strategicky rozvrhnout.

K boji máte k dispozici celou řadu dobových zbraní. Pomiňme pěsti, ventily a požárnickou sekeru, kterými bojujete v úvodu hry na blízko. Posléze získáte pušky a ikonický samopal Špagin. V závěru najdete signální pistoli a posledním kouskem, ale spíše do počtu, je jakási stříkačka nebo snad zmrazovač, ale na princip funkce jsem nepříšel. Zbraně jsou mimochodem velice pěkně animovány.

Tempo hry je poměrně pomalé, čemuž se ani nedivím díky zasazení do arktického počasí. V takové zimě by vám taky asi nebylo do skoku. Střídají se atmosférické průzkumy lokací spolu s hororovými sekvencemi a občasnými lekačkami, promíchané se souboji s protivníky. Nemůžete příliš běhat, navíc mutanti taky příliš rychlosti nepobrali, pocit ze soubojů byl tak pro mne poměrně těžkopádný a hra klade důraz spíše na hororovou atmosféru než frenetickou akci.

Snad jen bossové vyžadují rychlejší pohyb a reakce, zejména otravný pavouk ke konci hry. A taky finální boss Chronos, u kterého jsem vůbec nepochopil, co se po mě chce a musel jsem kouknout do návodu na Abecedě her. Odměnou byly tři možnosti zakončení příběhu, sice končící stejně, ale mohl jsem si užít tři možné způsoby změny situace na lodi.

Problémem Cryostasis je mizerná optimalizace. Nedokážu si představit, jak hra běhala v době vydání na tehdejších strojích. I tak mi to na obrazovce mnohdy zacukalo zejména při rychlejším pohybu. Kamenem úrazu jsou ale pády, které se začaly ve větší míře vyskytovat v druhé polovině hry. Zcela nahodile, zkoušel jsem zredukovat detaily, ale hra běžela stále stejně a patrně je to daň za nekompatibilitu s dnešními moderními operačními systémy. Moje hra se tak zvrhla v quick save festival za každým rohem, abych nemusel opakovaně procházet jednotlivými úseky.

Zmínil jsem už zákys u finálního souboje, ovšem návod jsem musel použít ještě jednou, díky přehlédnutí montážního klíče, a i po jeho nalezení jsem se nemohl pohnout z místa, jelikož jsem jej používal na nesprávném místě.

Cryostasis je tedy hrou dvou tváří. Na jedné straně velice zajímavé prostředí, podání příběhu v sekvencích z minulosti, pěkná grafika i atmosféra. Ovšem díky ne zcela jasně daným úkolům, nejasnému příběhu a hlavně pádům je pro mě Cryostasis průměrným titulem. Ale za zahrání určit stojí, pokud se vám ovšem chce bojovat s neustálými technickými obtížemi. Možná by to chtělo remake, ovšem díky malé popularitě hry je to pouze zbožné přání.