GT Legends

GT Legends je dobrá hra. Aspoň pro mě. Je od Simbinu a ten závodní hry umí. Teda uměl, protože už se rozpadl. Ale jeho lidi ukazují svojí kvalitu dál, ať už v Sector 3 studiu (Race room) nebo ve Slightly Mad studiu (Project C.A.R.S.).
V GT Legends začínáte pěkně od začátku s autem té nejnižší kategorie, jaká tu je. Vyberete si Mini Coopera nebo Lotus Cortinu a hurá na trať. Ano, čtete dobře, tahle hra je o veteránech. Však to má i ve jménu.
Kariéra je rozdělená na pět částí. V první části je jen pár šampionátů právě s těmi základními auty. Když si ježděním vyděláte dost peněz, můžete si koupit něco lepšího (třeba Alfu Romeo GTA nebo Mustanga) a můžete se pustit do druhé části. Ono tu jde jezdit i s těmi základními, ale moc šancí tu s nimi mít nebudete. Jde o šampionáty cestovních aut z 60. let. A takhle to jde dál. Ve třetí části už docela přituhne, začne se tu závodit sice pořád s auty ze 60. let, ale už v kategorii GT. Takže si můžete koupit třeba takové skvosty, jako můj oblíbený Lotus Elan 26R nebo Austin Healey 3000. Ti šikovnější a šťastnější získají pro tuhle kategorii Mercedes 300 SL. Ten se normálně koupit nedá, musíte si ho vyjezdit jako odměnu za vítězství v některých šampionátech.
Ve čtvrté části kariéry se posunete do 70. let a k dispozici jsou jak cestovní vozy, tak vozy GT. Já jsem se tu kupříkladu poprvé projel v supersportu DeTomaso Pantera. A to už jsem prošel nejednou závodní hrou. Ale najdou se tu i naprosté klasiky, jako Porsche 911 RSR.
V závěrečné páté části kariéry jsou jednak speciální "smíšené" šampionáty a druhak licencované šampionáty FIA-GTC a TC. Speciální šampionáty jsou smíšené ve smyslu kategorií aut a speciální v druhu závodu. Jde o závodění v noci, závodění na krátkých tratích a taky o závodění na 60 kol. To už nebyla zrovna brnkačka, ale pořádná výzva. Nutno ještě dodat, že u každého šampionátu si můžete zvolit jednu z pěti obtížností od začátečníka po profesionála. Obtížnosti se liší úrovní soupeřů, ale také množstvím asistentů při jízdě. Já jsem drtivou většinu z celkových 23 šampionátů odjezdil jako Semi-pro a můžu říct, že zisk některých pohárů byl hodně těžký a bylo za ním dost odježděných kol v trénincích a kvalifikacích.
Šampionáty se odehrávají na celkem 11 tratích, mezi které patří klasický Donington nebo Spa-Francorchamps, ale také méně známý švédský Anderstorp nebo francouzský Dijon-Prenois.
Závěrem musím zmínit, že všechna auta jsou vytvořena kvalitně a i zvuky motorů jsou na vysoké úrovni, jak je ostatně u Simbinu zvykem. Díky kvalitnímu fyzikálnímu enginu sakra dobře pocítíte, jak těžké nebo nedotáčivé to které auto je. Na grafice je poznat, že hra vznikla už před hodně dlouhou dobou, okolí tratí a prostředí v boxech ani zdaleka nepřipomíná to, co je k vidění v současných hrách. Ale komu na tom záleží, pro mě je u závodních her nejdůležitější jízdní model.
Hře bych vytkl asi jedinou věc a to je chování AI při závodech. Neustále jsem měl pocit, že jsem sám proti všem a taky se nejednou stalo, že i sebemenší kolize mě vyhodila z trati a otočila do protisměru, kdežto soupeř si jel vesele dál. Ale beru to jako takové další navýšení obtížnosti už tak dost obtížné hry.