Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Damnation

22.05.2009
57
31 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Damnation je neobyčejná hra které kombinuje prvky akce a boje. Děj se odehrává v rozlehlém prostředí, které je plné nejrůznějších akcí a vozidel. Velká pozornost je věnována vertikálnímu boji a pohybu trochu ve stylu Assassin's Creed. Spousta akrobacie, akce a střelby, urazíte spoustu kilometrů do dálky a do výšky.

Ve Damnation zuří obrovský boj o ovládnutí země. Na jedné straně stojí lidstvo, na druhé téměř neporazitelný obchodník se zbraněmi. Ve hře můžete jít svou vlastní cestou a konat skutky na pokraji lidských schopností. Nejste však sami a tak často narazíte na neméně zkušené přátele i nepřátele.

Samostatná hra vznikla na základě modifikace pro hru Unreal Tournament 2004.


Poslední diskuzní příspěvek

Až já tomu střelím 85 %, to budete čumět. Jsem někde před koncem a moc nevím, co by to mohlo pokazit.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 20
Ono by bylo strašně fajn chvíli šplhat po vzoru Croftové, skákat po vzoru Altaira, sjíždět lana po vzoru...všech postav, které to tvůrci naučili, a mezi tím vším střílet nepřátelé na cucky vcelku kvalitní sbírkou zbraní. Jenomže to by to nejdřív muselo celý bejt hratelný. Což bohužel Damnation není. Nemluvím ani tak moc o těch snad nejzastaralejších mechanizmech, které jsem kdy viděl. Nemluvím ani o tom vyloženě nepříjemném a divném pocitu...ze všeho. Nemluvím o absolutní odfláklosti drtivé většiny aspektů hry. Nemluvím o chybách, na které člověk narazí během prvních 5ti minut hraní. Rozhodně nemluvím o příběhu, protože ten jsem ani nestihl poznat. Tak o čem vlastně mluvím? Já vám nevím...co se týhle hry týče, vlastně není o čem mluvit. Je prázdnější, než peněženka po Vánočních nákupech. Nudnější, než zírání 5 hodin v kuse do holé zdi. Divnější, než mysl Tima Burtona. A odfláklejší, než hra vytvořena během pěti minut v Game makeru. Co mě ale sere nejvíc je to, že potenciál by se tu našel. Koncept hry je fajn. Mohlo to bejt vyloženě žůžo. Bohužel, nezrobíš nic.

Pro: koncept hry, celkem dobrý level design

Proti: především promarněný potenciál...

+16
  • PC 40
Steampunk western se nevidí až tak často. Už jen toto zasazení přece musí přinést nějaké plusové body a chtělo by to hodně umu, aby se z takové hry stal propadák a došlo až k zániku studia. V Blue Omega Entertainment takoví machři byli a nedlouho po vydání Damnation opravdu došlo na nejhorší.

Z počátku jsem si říkal, že vůbec nejde o špatný kousek a určitě se u něj budu dobře bavit. Prvních pár skákacích pasáží a několik přestřelek bylo vcelku ucházejících a neviděl jsem moc důvodů, proč by mělo dojít ke zhoršení. Jenže on se nedostavil ani žádný vývoj. Stále dokola šlo jen o skákání, které mě bavilo pořád a sem tam se objevily i nějaké prvky, které mě přiměly trochu přemýšlet. Opakujících se přestřelek jsem se však přejedl hodně rychle, a když se dostavily motorky jezdící i po stropu jeskyní, bylo mi jasné, že tohle je už trochu moc.

Ovládání mi až na výjimky nedělalo žádné problémy a stalo se mi jen párkrát, že jsem se nezachytil tam, kde jsem chtěl. Hra se sice tváří, že disponuje jakýmsi otevřeným světem, ale v podstatě byla většinou jen jedna možná cesta a jen výjimečně se našla nějaká menší alternativní odbočka. K odhalení nepřátel, kteří se v lokaci objeví až po překročení neviditelné linie, jsem hodně využíval speciální pohled. Ten mi usnadnil jejich lokalizaci a bez něj bych byl trochu bezradný.

Z postav mě zaujal asi jen Zagato, který mi byl oproti hlavnímu hrdinovi jménem Rourke celkem sympatický a indiánce Yakecan s tak úsporným oblečením, že jsem si stále říkal, kdy jí z něj vypadnou přednosti, jsem se musel jenom smát. Co se stalo z mé lásky byla jedna z největších příšerností, co jsem ve hrách zažil. Snad jen jeden z bossů v The Thing nebo v Doom 3 datadisku byl horší. Finální boss, který se musel zabíjet na třikrát, také zrovna nevylepšil celkový dojem ze hry.

Damnation nemá moc co nabídnout. Přišlo mi, že toho oživování některých přátel i nepřátel zde bylo až příliš mnoho a rýpnout si musím i do uzamčené nejtěžší obtížnosti, kterou si tvůrci nejspíše slibovali znovudohrání, ale kdo má chuť to celé absolvovat znovu, opravdu netuším.

Pro: steampunk zasazení, skákací pasáže, speciální pohled

Proti: přestřelky, jízda na motorkách, většinou jedna možná cesta, Dayden, finální boss

+15
  • PC 60
Nemohu souhlasit s názorem, že by se jednalo o hru vyloženě podprůměrnou (nebo dokonce řádově katastrofální). Jistě, její technické zpracování moc neodpovídá roku vydání, to ale neznamená, že by šlo o apriori špatný kus. Při hraní převyšovaly kladné aspekty nad ty záporné a v konečném výčtu se Damnation zařadil mezi oddychové, lehce nadprůměrné, akční gamesky, u níž z každého koutu čouhá konzolovitost (typické ovládání, nesouměrné postavy, bojový systém) jako sláma z Dorotčina strašáka.

Pokud bych měl někomu Damnation trochu přiblížit, řeknu, že se jedná o akční hru, viděnou z pohledu třetí osoby, zasazenou (dle mého skromného pozorování) někde do období kolem války severu proti jihu, ovšem ve steam-punkovém úpravě, kde důležitou veličinou jsou technické vymoženosti a zbraně spojené s magií a přírodou. Hlavní kostra příběhu není napsána špatně, příběh o mocné zbrojní korporaci v čele s Lordem Prescottem a jeho přisluhovači (velmi hot Jack a Selena), který se za pomocí návykové chemikálie snaží podrobit celý americký kontinent. Vy v roli Rourka, jednoho z mála přeživších, musíte tuto chtivou společnost zastavit – za pomoci nemnoho zbraní (což rozhodně není zápor), několika málo sympatických parťáků a pohybů á la Prince z Persie.

Co se týče zbraní (a s tím spojené množství nábojů) je situace ve hře vcelku vyvážená i díky tomu, že je možné nést právě tři z nich, navíc na postavě jasně viditelné. Rozhodně za klad považuji také ne zcela přesné nasměrování při daných skocích, kde i větší odchylku hra vezme a Rourke se pohodlně chytá tam kde má. Další dobrou myšlenkou je systém ukládání, který vkusně vyvážen a po smrti nedochází k znovu projití celé části, bonusy, speciální vidění a dopravní prostředky v podobě futuro motorek a tříkolek, které nepůsobí špatně, pasáže s nimi jsou ale dle mého názoru zbytečné a samoúčelné. Jinak co se týče technického ztvárnění, hra opravdu není na špici, nijak zásadně ale také nevybočuje. Po grafické stránce se ve hře nachází pár míst, které vypadají velmi dobře, hra oplývá také slušným dabingem, ale co se týká třeba zvuků zbraní, ty se moc nepovedly.

Tím se ostatně dostávám k záporům hry. Typicky je to kamera a nějaké ty kolize s texturami. Některé pasáže jsou neúměrně natahované, inteligence protivníků není vysoká, hra se zasekává, level design se stává rychle stereotypní (nahoru-vystřílet,dolů-vystřílet) - naštěstí je podávaný zábavnou formou (možná jej beru na milost také proto, že nepatřím mezi striktní NO konzole hráče) - a v neposlední řadě nevelká obtížnost.

Pro: zbraně, vision, systém ukládání, myšlenka příběhu, postavy (hlavně ty něžného pohlaví), občas grafika

Proti: umělá inteligence, level design, nízká obtížnost, zbytečné nastavování některých pasáží

+14
  • PC 65
O Damnation jsem několikrát slyšel, ale odrazovaly mě vesměs negativní recenze. Dle videí mě ale tato budgetovka velmi lákala a tak jsem se do ní přeci jen pustil a rovnou si ji střihnul s Jackem přes coop.

Příběh hry mi přišel dost zmatený, v postavách jsem se začal orientovat až někde za půlkou hry a animace, které jsou v enginu hry, vždy povedené rovněž nebyly. Děj hry bych zařadil do jakéhosi cyberpunkového a westernového prostředí. Skvělej nápad, ale přišlo mi to VELMI nevyužité. Damnation mi připomínal řadu her – místy Tomb Raider, někdy zase Prince z Persie a občas zase Mass Effect. Hráč se to dočká skákání, střílení, zase skákání a nějakých těch hádenek, byť opravdu velmi jednoduchých.

Skákání se povedlo. Stěžejní část hry, která mě začala lehce nudit až v úplném závěru hry. Hlavní postavy umí skvělé skoky, přemety atp. Je trochu divné, že jakmile není co čapnout, tak už tolik pohybliví nejsou.

Střílení se díky absenci krycího systému stává v pozdějších fázích hry docela stereotypním. Naštěstí přestřelek není zas úplně tak moc, aby začaly štvát, a tvůrci je dávkují v přijatelných mezích.

A hádanky? Ty bych spočítal na prstech jedné ruky a fungovaly jako velmi příjemné a nenáročné zpestření. Jednalo se především o posunování různých beden atp.

Po technické stránce už ale moc spokojený nejsem. Nemyslím grafiku, ta je vesměs povedená a místy až kouzelná. Spíše mi vadily časté kiksy ve hře. Počínaje zasekáváním o textury, konče úplným zatuhnutím. Taky je vidět, že coop není moc doladěný. Často mě štvaly nepříjemné lagy a neplynulá animace a nebyl to problém připojení. Dalším problémem bylo občasné omráčení postavy na místě, kam se druhý nemohl dostat a tak byl nutný reload posledního checkpointu. Jako poslední závažnější bug bych uvedl pasáž, kdy bylo nutno „vypnout“ páčkami 3 komíny (tuším, že to byly jakési generátory). Jakmile ale hráči zátahli za některé páčky oba zároveň, spustila se animace, ale nenačetl se skript, který posunul děj. Díky tomu jsme jak idioti běhali hodinu po jedné lokaci snažíc se najít cestu ven. Až svatý youtube pomohl!

Verdikt: Damnation je zábavná, ale technicky nedoladěná střílečka/hopsačka, která navíc nemá moc výrazný příběh (i když dabing je skvělý). Na jedno zahrátí je to supr, ale znova bychom si to už nejspíš nedali. 65%

Screeny: 1 2

Pro: prostředí, hopsání, někde nádherné scenérie a dohlednost, veliké lokace (jak vertikálně, tak horizontálně), dabing i zvuky, coop

Proti: technické bugy, blbej závěr, slabší a nepřehledná story, přestřelky by mohly být propracovanější

+13
  • PC 65
Skôr ako obhájim svoje relatívne vysoké označenie pre jednu zo 100 najhoršieh hodnotených hier v databáze, dovolím vyjadriť svoje pocity ihneď po dohratí (singleplayer); prečo keď hra má co-op mód ma nenapadlo hrať za akúkoľvek inú postavu, nemusel som behať s cowboyom celý čas :(.

Postava Jack ► screen

Kľúčom k užitiu si hry je chcieť si ju užiť. Jasné, chyby nemusíte nejako snaživo hľadať, stačí stretnúť ktoréhokoľvek nepriateľa. Pokiaľ sa však rozhodnete hru prežiť ako rýchly akčný film, ja si myslím, že strávený čas nebudete ľutovať a možno dokonca budete aj v dobrom spomínať. Hneď ako som si uvedomil, že nepriateľov je utrpenie sledovať pri ich strategickom zmýšľaní a že som celkom dobre pochytil ovládanie, stal sa z hry príjemný akčný balet. Hrajte hru rovnako ako musíte hrať jej motorkové pasáže a za pár hodín spotený odídete od PC spokojný.

Blbosť bol maximálny počet nábojov 12 do sniper pušky v porovnaní s 300 pre samopal. V zásade dve najlepšie zbrane s ktorými sa hra prechádza asi najlepšie. Ostatné som skúsil, ale najefektívnejšie je toto kombo.

Kto má rád steampunk, nech si k hodnoteniu priráta +5%, lebo veľa až takto oku lahodiacich hier z tohto prostredia nie je. V budúcnosti snád nájdem kamoša, čo si to bude chcieť rozdať Hardcore co-op.

Keby som mal 5 rokov a mal akčnú postavičku hlavného hrdinu, cowboya Rourka, asi by to bol môj idol. So všetkými parádnymi zbraňami a kamarátmi. Bolo príjemné sa vcítiť do 5 ročného seba samého a hru si v rámci hernej výzvy 2017 prebehnúť.

Pro: priestranná grafika, level design, parádne modely motoriek, zbraní a dievčat, dobrá ovládateľnosť, bohovské steampunkové kulisy, príbeh kvalít dobrého komixu

Proti: nepriatelia sú tupelá, checkpointy sú tak časté, až to robí hru veľmi ľahkou, 2 dlhodobo použiteľné zbrane, kým ostatné sú fajn, no akurát na efekt

+10