Legendary

Hráli jsme všichni to samé? Ano, chápu rozčarování v době vydání, kdy se to prodávalo za cenu AAA titulu (podobně jako Turning Point: Fall of Liberty) a hra AAA nebyla, ale dnes, za cenu, za kterou se to dá sehnat, je to rozhodně hidden gem.

Je asi jasné, co je na hře lákavého. Spark Unlimited má dobré nápady a minimálně dle popisku si jejich hry chcete zahrát. A asi jsem Spark Unlimited pozitivní, protože jak ten Turning point, tak Lost Planet 3 se mi líbily (LP3 do okamžiku, než mi gamebreaking bug znemožnil pokračovat). A Legendary není výjimkou.

Nemá smysl psát, co je v jiných komentářích, takže vezmu to od pozitiv:

Atmosféra
Skvělá práce, zejména s přihlédnutím k datu vydání. Hra umí perfektně vystihnout jak atmosféru naprosté apokalypsy v ulicích a pádu civilizace, tak stísněnost a nebezpečí potvorama prolezlé kanalizace či různých katakomb. S tím jde ruku v ruce příběhová linka táhnoucí se hrou. Ne, není to bohatý román, ale vždy víte, co děláte, proč to děláte a co je vaším cílem. Příběh vlastně není to správné slovo, slovo "děj" je přesnější. A hra dávkuje různé události tak akorát, aby měla spád. Vždy něco chcete, něco se podělá, situace je ještě bezvýchodnější než před tím, je tam jiskřička naděje, pak to vypadá, že jste snad konečně u cíle, zase se něco podělá a tak furt dokola. Výsledkem je atmosféra ztísněnosti, bezvýchodnosti a zoufalství. Hodně pomáhá i sound design. Za prvé muzika je skvělá (už hudba v menu mě potěšila, protože ji používá v pozadí recenzent JarekTheGamingDragon ), za druhé ambietní zvuky byly kolikrát fakt děsivý. V kombinaci s tím, že se na mnoha místech střílí vlkodlaci jsem si nemohl nevzpomenout na Metro 2033, jiné části bych se nebál srovnávat s F.E.A.R.. Vcelku kvituju, že chvíli je člověk sám, chvíli nato se k němu přidá parta. Dobře to navozuje pocit, že je člověk součástí něčeho většího, nějaké organizace, co bojuje za svojí věc. Ne že je sám spasitel světa. Takže za mě ano, atmosféra, tíživost a bezvýchodnost situace, to jsem si užíval nejvíc.

Gameplay
Rozhodně spíše střídmější množství potvor hře prospívá. Tady je potřeba zmínit jednu věc. Hrál jsem na gamepadu. Hra ho nativně podporuje včetně vibrací, ale páčky jsou podivně akcelerované a hrálo se mi špatně, minimálně dokud jsem si trochu nezvykl. Poslední level jsem pak nebyl schopen vůbec udělat, byť v kombu MKB jsem ho dal napoprvé. Díky téhle uměle zvýšené obtížnosti ale pro mě byl každý vlkodlak výzva. Když se někde objevili dva, šlo do tuhého a reálně hrozila smrt. A to asi také dost pomohlo té atmosféře, kterou velebím v prvním odstavci. Zbytek je tak nějak klasika. Od každého druhu zbraní jedna, s tím nemám problém. ADS jsem moc nepoužíval, protože FOV je už tak brutálně nízké. Hack na jeho změnu bohužel nic nedělal.

Technické zpracování
Grafika je na rok 2008 imho v klidu. Někde vypadá lépe, někde hůře, je to trochu nevyvážené, ale celkově je to klasický UE3, kterému jen chybí tu a tam v nějaké místnosti trochu vypilování. Horší byl stuttering, co nebyl vidět na frametimes grafu, tudíž problém přímo v enginu hry, takže ani DXVK nepomohl. Otravné, ale ne gamebreaking. Elevator bug jsem tak jako všichni musel řešit lockem na 30 FPS v daném momentu. Trapná chyba. Jinak ale tak nějak v rámci standardů roku 2008.

Ostatní
Bohužel jsou ve hře sekce s nekonečným spawnem potvor. Není jich moc, ale tak jako vždy, i tady jsou otravné. Zejména když jsou v místnosti, kde je třeba řešit nějaký puzzle a případně trochu hopsat. Další výtkou jsou někdy blbě umístěné checkpointy, které jsou buď daleko od sebe, nebo třeba před nepřeskočitelnou animačkou. Jestli jste také sledovali mé příspěvky tady v diskuzi, mohli jste vidět, jak jsem čím dál tím nadšenější. A je to tak. Začátek, byť vzhledem k událostem jistě působivý, je trochu nemastný, neslaný. Pak se to ale lepší, radikálně lepší, až přijde za mě vrchol v podobě boss fightu v Londýně. Pak bohužel přišel návrat do New Yorku (právě plný nekonečných spawnů vlkodlaků) a za mě nepříliš záživný závěrečný level, který mi konečný dojem zkazil. V Londýně jsem byl přesvědčen, že tomu střelím 80 %. Takhle dávám 75 %.

EDIT druhý den:
Zapomněl jsem zmínit ještě jednu věc. Během celého hraní jsem měl tak trochu pocit, že je to passion project. Krom tu a tam technických nedostatků (které ale nijak nevybočují ze standardů data vydání) jsem nikde neměl pocit, že by se někdo snažil něco odfláknout. Krásným příkladem budiž vlastně úplně zbytečná část v laboratoři, kde člověk proti sobě může poslat různá monstra nebo lidi, nechat je se bít a koukat, kdo z nich zvítězí. Úplná blbost, která by tam nemusela být, ale je tam a je s ní sranda :-)