Realms of the Haunting

Staré opuštěné domy, či spíše panská sídla, mají něco do sebe. Levice s lucernou vysoko zdvižená, jen pozor aby neoslepovala, pravice pevně svírající ohmatanou
pětačtyřicítku. Příliš nezáleží, zda jste tam kvůli dostaveníčku se snovou dívkou, kvůli sázce či pátrání po pokladu - sbírce sto let starých pornočasopisů. Vše má
šanci zvrhnout se v brutální vyvraždovačku, po které nebudou kousky vašeho těla ve stejné místnosti.

RotH se tohoto pevně drží. Hrdina dostane zprávu od jeho čerstvě mrtvého otce a neustálé noční můry o domě a jisté dívce ho s prázdnýma rukama naženou do prázdného
domu, jehož dveře se pevně uzavřou ihned po té, co se rozhlédne po přijímací hale. Naštěstí od hororových filmů, zde musí být jistá rovnováha (což je vlastně cílem
celé zápletky). Lucerna, sirky a první zásobník leží hned u dveří a pistole jen kousek dál.

Nejlépe by se RotH dal popsat jako Alone in the Dark z pohledu vlastních očí, proložený občasnými hranými filmečky, jejichž kvalita ke konci začala klesat. Člověk plní hádanky, hledá předměty, čte deníky a dopisy a když není zbytí, bojuje. Všechno pak bude ještě veselejší, když se k vám přidá parťák a všechny průpovídky a poznámky
dostanou ještě další vrstvu.

Ač některé hádanky a bludiště byly pekelně... pekelné, největší překážkou byly souboje. Ač na ně bylo rozhodně myšleno, což rozmanitost a množství zbraní rozhodně
dokazují, jejich adventurné zpracování, mít zbraň ve správném slotu a klik-klik-klikat na nepřátele, bylo poněkud rozpačité. Alespoň zpočátku, protože pozdější části hry byly vyloženě zaspamovány protivníky a nejlepší bylo prostě utíkat. Méně je opravdu více.

Celkově ale hra obstojně pobavila. Zápletka, ač plná klišé byla dobře zpracována, hádanek bylo více než dost a žádná z nich akutně nelogická, bojů mohlo být mnohem
méně, nebo lépe zpracované a ten mozkový labyrint v pekle si mohli odpustit. A taky to mělo FMV sekvence, které ušly.