Magic Carpet: Hidden Worlds

Tím, že jsem dohrál Magic Carpet Hidden Worlds a jeho 25 světů, jsem konečně dorazil všechny díly Magic Carpet, který jsem poprvé začal hrát někdy v roce 1996. A pořád mě to, i přes všechny technické nedostatky, bavilo.

Datadisk k prvnímu Magic Carpet se nese v duchu všech datadisků od Bullfrogu. Znamená to, že je pekelně těžký. Ať už v Dungeon Keeper: The Deeper Dungeons nebo v Syndicate: American Revolt, je i tady obtížnost vytažená někdy až neúnosně vysoko. Od začátku každé mise je to doslova boj o přežití. Když jsem byl od první vteřiny pod palbou dvou velkých draků, do toho mi vysávali manu čtyři džinové naráz a já měl jen obyčejný fireball a kouzlo na postavení zámku, bylo to opravdu o nervy. Některé mise jsem začínal i sedmkrát. Ale když jsem přežil prvních cca 5-10 minut každé mise, byla to už tradiční rutina, kdy stačilo oslabovat ostatní kouzelníky a likvidovat všechny nepřátele.

Co mi hru hodně kazilo, a to bylo i v případě původní hry, je špatná optimalizace. V okamžiku, kdy se ve hře objevilo město se spoustou civilistů, hra začala dělat nesmysly. Například nešel zničit nepřátelský zámek a s ním i jeho kouzelníka. Naopak nešlo rozšířit můj zámek apod. Prostě věci, díky kterým některé levely nešly vůbec dohrát a musely se začínat pořád znova. Dokonce jsem v jedné z misí byl nucen použít cheaty a zničit tak všechny potvory včetně civilistů, protože jinak by se hra zasekávala a nešlo by se posunout dál.

V samotné hře se změnilo jen málo. Nejvýraznější změnou je přenesení prostředí do země sněhu. Mezi další změny patří jiný design zámků a nové kouzlo v podobě meteoritu, který se sám navádí, který nahradil původní ohnivou zeď. Mimochodem obě dvě kouzla jsou použil za celou hru asi jednou.

Za ty roky, co je Magic Carpet na světě se ještě neobjevil žádný jeho nástupce, který by tak úžasně spojil zběsilou střílečku s taktickou strategií. Na obzoru se rýsuje Arcane Worlds, který má ale pořád do atmosféry Magic Carpet hodně daleko. Magic Carpet je tak unikátem, který (zatím) nemá žádného důstojného nástupce. A ono je to možná dobře.