Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Myst

Myst: Masterpiece Edition

Cyan Worlds •  Sunsoft (Saturn) •  Micro Cabin (3DO) •  Atari (Jaguar) •  Visual Sciences (PS1) •  Ledge Multimedia (CDi) •  clickBOOM Interactive (Amiga) •  Hoplite Research (PSP, DS) •  Mean Hamster Software (WMobile)
24.09.1993
1996
30.09.1996
1997
02.03.2005
20.10.2006
07.12.2007
03.05.2009
08.02.2012
28.08.2012
05.10.2012
74
12 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Myst je prvním dílem ze stejnojmenné adventurní série od Cyan Worlds z roku 1993 a vyšel na různých platformách, jako byl Macinthosh, Amiga, PlayStation nebo i například Panasonic 3DO.

Hlavní předností bylo technické zpracování, které dalece předčilo svou dobu. To však znamenalo nutnost CD-ROM mechaniky i jinak dostatečně výkonný hardware, který byl vše v detailní SVGA grafice vykreslit. Specifické zpracování hry, které nemuselo každému vyhovovat, plně zastoupil poutavý příběh a velký počet různorodých hádanek a puzzlů. Jako cizinec na ostrově Mystu musíte řešit řadu hádanek a pomocí speciálních knih vědce Atruse se přenášíte do jiných světů.

První Myst měl úspěch nejen v obchodech, ale i u kritiků, což mu pomohlo k dalším pokračováním i remakům. Postupně se tak objevil čtyřikrát větší a celkové nejlépe přijímaný Riven. Později, již v rukou Presto Studios Myst III, Myst IV a pátý, již závěrečný díl, zpátky v rukou Cyan Worlds.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Prvopočátek, a titul, který změnil – respektive rozdělil – jeden herní žánr. Ne, Myst zdaleka nebyl první adventurou z prvního pohledu ani jedinou hrou z žánru majoritně orientovanou na logické hádanky, kladně přijímané The Labyrinth of Time i The 7th Guest se objevily o pár měsíců dříve a nabídly velmi podobný zážitek. Tedy z čistě funkčního pohledu. Produkční hodnoty díla Cyanu však ustálili nový standart, který však, na druhý pohled, nestál jen a pouze na technické stránce ale i na celkové unikátnosti, která je plně hmatatelná i při dnešním spuštění Mystu.

Ve své podstatě je Myst nepříliš rozsáhlou hrou, kde prim hraje atmosféra založená na specifické architektuře, nereálném designu ostrova a na první poslech rozeznatelné hudby a zvuků techniky i přírody.

Minimalistický příběh, rozvíjený celou sérii, by možná nestačil u většiny point n click zástupců žánru na několik kapitol, zde je však vše dávkováno pouze v jemných náznacích. Otázky, proč jste se, jako „Cizinec“ ocitli zde na ostrově, jak je možno do knih zapisovat nové světy a jaké role oba bratři hostí nebudou více méně zodpovězeny. Je třeba přijmout zákonitosti nastavené autory. A to platí, dvojnásob, i pro logiku převážně mechanických úkolů. Prvotní díl ještě nejde tak komplikovanou cestou, jako je tomu u Rivenu, který byl bez návodů hrán dlouhé měsíce. Stop, i intuitivních řešení, je zde velký počet. Koneckonců Myst lze dokončit na pár desítek úkonů, pokud máte štěstí (pokud to tak jde říci, při přeskočení osmdesáti procent obsahu). Většina je však radost řešit – klasické posuny páčkou do ideálních poloh, spouštění kotlů, vyznačení určitých bodů… dnes již mnohokrát viděné postupy, které byly zkopírovány do desítek „myst-like“ her.

Vizuální stránka již zdaleka nevynikne (a to zvláště platí pro verzi pro PlayStation, kterou jsem hrál), ale hudba Robyna Millera to plně vynahrazuje. K ní jen dodám, že není náhoda, že se objevuje ve většině seriózních žebříčku videoherní hudby. Hraných scén je minimum, také na jediné CD se toho příliš nevešlo.

Myst je třeba brát jako určitý základ, který je třeba k širšímu pohledu na hry jako médium. Běžnému hráči již příliš neřekne, a to platí i pro strukturou od původního konceptu prakticky neposunuté další díly série, mimo pátého, již pro „moderní“ potřeby lehce upraveného.

Pro: technické zpracování, puzzly, atmosféra, hratelnost

Proti: hw problémy

+30
  • PC 70
Mám opravdu rád adventury z pohledu první osoby a Myst, jakožto jeden z průkopníků, pro mě byl na dlouhá léta nesplnitelnou výzvou. Ať už pro svou velkou náročnost, tak pro svou odcizenost, tak i pro nepříliš přehledný skokový systém pohybu. Snažil jsem se ho dohrát opravdu mockrát, ale většinou jsem skončil hned na začátku, protože jsem netušil, co se po mně vůbec chce.

Ale tahle hra vyžaduje trpělivost. Až poněkolikáté (i díky tomu, že jsem se trochu naučil anglicky) jsem přišel na to, že Myst, ač se to nezdá, vede hráče relativně za ručičku a na spoustu informací ho navede. Nikde se nestane, že by byl nějaký puzzle na totální náhodu. Vždy se dá potřebná informace někde najít.

Celou atmosféru hry bych si dovolil drze přirovnat k dílu jiného média a mladšího ročníku, a sice seriálu Lost. Během hraní jsem si připadal jako John Locke, co touží poznat byť i jen nepatrnou část z celé záhady ostrova a jeho zvláštních zákonitostí a technických přístrojů. Hodně tento dojem podporují i poškozené nahrávky, které se sem tam ve hře objevují a hráči skládají střípky informací dohromady.

Jenže má to háček. Příběh zde hraje druhé housle. Prvořadé jsou hádanky, které jsou sice výborné (nejvíc mě těšily hádanky hudební a zvukové), přeci jen mám však radši pojetí mladšího Atlantis, které dokázalo puzzle hádanky spojit i s výborným pojetím příběhu a konfrontací s jinými postavami. Tady za celou dobu potkáte na živo jednoho až tři lidi a to ještě jen na konci a sotva. .

Na svou dobu je to grafický unikát, ale jen díky tomu, že se jedná v podstatě o obrázkové slideshow kombinované s animací, stejně jako ve hrách od Crya.

Hudba je rovněž na vysoké úrovni, problém je, že si ji málokdy užijete, protože se mění v závislosti na tom, kde se zrovna nalézáte, takže po třech skocích začne zase jiná.

Jeden ze zásadních problémů Mystu vidím v opakování a ve zdlouhavosti některých puzzlů. Při honbě za stránkami knihy musíte vždy konkrétní pasáž projít dvakrát a zvlášť při jednom bludišti je to šílený opruz.

Oceňuji přitomnost tří různých konců, co naopak neoceňuji, že hra při jednom z nich hráči ani neřekne, že skončila, takže hráč může bezcílně bloudit herním světem dlouho, než mu dojde, že už nemá, co na práci.

Je také poznat, že Myst je stará hra, a proto tu má taky hráč absolutní volnost v tom, co chce dělat dříve (respektive na co přijde dříve) a co později, s čímž souvisí i jedna zvláštnost, že 90% celé hry se pachtíte za jednou blbou informací. Pokud tu informaci znáte od někoho předem, nebo máte kus pořádného štěstíčka, můžete hru dohrát za pár minutek. Je otázka, zda je to nutně špatně, ale je to rozhodně zajímavé pojetí.

Myst je zvláštní hra, která mě podivným způsobem vždycky přitahovala. Je to chladná záležitost, co dokáže trpělivému hráči nabídnout radost z ohromných maličkostí a nenapádných postupů ve hře, což dnešní hráč už neocení.
+13