Army Men: Sarge's Heroes je další hrou o příbězích zelených plastových vojáčků od firmy 3DO, tentokrát v akčním podání. Vžijete se zde do role Sarge - seržanta Hawka zelené armády, který má za úkol porazit generála Plastra a jeho žluté vojáčky.
Hra obsahuje dvě kampaně (pro jednoho hráče) a multiplayer. Kampaň pro jednoho hráče nabízí dva módy (Campaign a Boot Camp). Campaign je hlavní část hry, obsahující 15 misí, ve kterých seržant plní úkoly (záchrana rukojmích), zabíjí nepřátele nebo likviduje vojenskou techniku za použití různých zbraní (M16, M60, Sniper Rifle, minomet, granáty atd.). Hra začíná napadením zelené báze vojskem žlutých jednotek. Sarge na poslední chvíli zachrání plukovníka Grimma a společně prchnou ve vrtulníku. Díky nalezeným portálům, které vedou ze světa plastových vojáčků do toho normálního, mají možnost zastavit generála a armádu žlutých, kteří již uskutečňují své ďábelské plány.
“Boot Camp“ je svým způsobem výcvikový vojenský tábor, ve kterém se budete učit používat zbraně, přeskakovat překážky na opičí dráze nebo se učit plazit za střelby kulometu nad hlavami. Ve hře se potkáte se známými tvářemi série Army Man (Vikki Grimm, Hoover, Riff). Multiplayer obsahuje hru pro 2-8 hráčů, kde si budete moci vybrat ze známých charakterů a různých map.
Dreamcast verze hry se drobně odlišuje od ostatních verzí a to hlavně v tom, že obsahuje některé nové postavy ve hře.
Tyrael
Army Men, ke mně doputovala na piratských cdčkách s mnoha dalšími hrami. Vždy se vyplatilo mít kamaráda, jehož starší bratr poctivě posháněl všechny novinky, při vzpomínce na tu distribuci přepalovaných cd se musím pousmát. Vedle Dark colony, či
Jazz Jackrabbit 2 jsem se dostal i k této hříčce.
Inu zábavná v té době opravdu byla, sice se už nekryla s dobou, kdy jsem poctivě budoval své vlastní plastové vojsko, ale i tak mě zabavila na dlouhou dobu. Kampaň pro mně byla mírně kostrbatá, čistě z důvodu, že vyuka angličtiny mě dostihla až o rok pozdějí (ačkoli na druhou stranu fráze jako "Jack and Jill are in a hall", by mi byla k ničemu). No, tak jsem prostě střílel, a prohrával dokud jsem náhodou nezjistil co mám dělat.
Na této hře mně ale mnohem více bavil multiplayer. Pěkně na jednom počítači, monitor rozdělen na dvě obrazovky. Snaha o přehledu nad svým vojáčkem a nad nepřítelem, kterého ovládal můj bratr. Vždy to končilo nějakou absurdní smrtí, a hromadou smíchu.
Pěkný relikt, dnes už sice o ničem ale v době kolem roku 2000-2004, pořádný kopec zábavy.
70% - ale ve svém plastovém vojsku jsem měl vždy radši "ty" žluté vojáčky - měl jsem tam kousky s karabinou M4, zelení měli jen brokovnice a kulomet - v Predatorovi měl Schwarzenegger přece modifikovanou M4 - to je zbraň hrdiny
Jazz Jackrabbit 2 jsem se dostal i k této hříčce.
Inu zábavná v té době opravdu byla, sice se už nekryla s dobou, kdy jsem poctivě budoval své vlastní plastové vojsko, ale i tak mě zabavila na dlouhou dobu. Kampaň pro mně byla mírně kostrbatá, čistě z důvodu, že vyuka angličtiny mě dostihla až o rok pozdějí (ačkoli na druhou stranu fráze jako "Jack and Jill are in a hall", by mi byla k ničemu). No, tak jsem prostě střílel, a prohrával dokud jsem náhodou nezjistil co mám dělat.
Na této hře mně ale mnohem více bavil multiplayer. Pěkně na jednom počítači, monitor rozdělen na dvě obrazovky. Snaha o přehledu nad svým vojáčkem a nad nepřítelem, kterého ovládal můj bratr. Vždy to končilo nějakou absurdní smrtí, a hromadou smíchu.
Pěkný relikt, dnes už sice o ničem ale v době kolem roku 2000-2004, pořádný kopec zábavy.
70% - ale ve svém plastovém vojsku jsem měl vždy radši "ty" žluté vojáčky - měl jsem tam kousky s karabinou M4, zelení měli jen brokovnice a kulomet - v Predatorovi měl Schwarzenegger přece modifikovanou M4 - to je zbraň hrdiny
Bedivere
rtguti
