Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Jazz Jackrabbit

03.05.1994
77
191 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
freeware (dříve placená hra)
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Jazz Jackrabbit je 2D akční plošinovka, vydaná roku 1994 společností Epic MegaGames. Hra je inspirovaná klasickými konzolovými hrami Super Mario Bros, Mega Man, ZOOL a Sonic the Hedgehog. Vžijete se v ní do role zeleného zajíce Jazze, kterého vyslal král planety Carrotus pátrat po zmizelé princezně Evě Earlong, tu unesli želví teroristi v čele s jejich vůdcem Devanem Shellem.

Jazz Jackrabbit obsahuje celkem čtyři stupně obtížnosti a je rozdělen do celkem šesti epizod. Každá z epizod obsahuje 3 planety a každá planeta 2 levely, jež musíte projít. Na konci všech epizod se ještě utkáte s finálním bossem. Hra obsahuje i bonusové 3D levely, za jejichž úspěšný průchod získáte život navíc. Do těchto levelů se dostanete pouze, pokud naleznete na planetě (v jedné ze dvou úrovní) dobře ukrytý drahokam nebo získáte perfektní skóre. Další specialitkou celé hry jsou i tajné úrovně, ty mohou být přístupné v konkrétních oblastech. Poznáte je tak, že je cedule označená otazníkem. Jednotlivé levely mají i určený maximální časový limit k jejich splnění podle zvolené obtížnosti. Pokud klesne čas na nulu, ztratíte jeden život.

Do Jazzova zbraňového arzenálu patří (kromě nekonečného množství blasteru) odrážecí odpalovací granáty, plamenomet, bi-raketové střely a TNT sady. Hra obsahuje i aktuální ukazatel Jazzovy energie, která klesá pokud se hrdina zraní. Život můžete doplnit pouze pomocí mrkví. Pokud ukazatel klesne na nulu zemřete a musíte pokračovat od posledního záchytného bodu (to je buď začátek, nebo cedule přibližně v polovině úrovně). V různých částech hry můžete nalézt například i klec s papouškem, jenž pomáhá v boji a také létající plošinu.

Hra sklidila velmi solidní úspěch, hlavně díky rychlému tempu, pokročilé grafice a soundtracku. Dočkala se dvou oficiálních vánočních přídavků Holiday Hare 1994 a Holiday Hare 1995, první obsahoval čtyři nové epizody a druhý jednu. V roce 1998 vyšlo i pokračování hry, Jazz Jackrabbit 2.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Jazz patří mezi nejvýraznější plošinovky pro DOS a ve své době ho hrál téměř každý fanoušek žánru. Hra se nejvíce inspirovala Sonicem a hlavní hrdina opravdu může dosáhnout slušné rychlosti. Přesto je větší část levelů hratelná spíše obvyklejším tempem. Grafika byla na svou dobu skvělá a zestárla dobře. I dnes je radost sledovat všechen ten pohyb a barvy. Povedla se i hudba, která skvěle sedne k tempu hry.

Hrál jsem CD verzi, která obsahuje devět epizod. V disketové jich bylo šest. Každá je rozdělena na tři planety po dvou levelech plus bitva s bossem. Každá planeta má odlišnou stylizaci, trochu jiné nepřátele a překážky. Díky tomu je hra variabilní a člověk je vždy zvědavý, co ho čeká příště. Hratelnost se nemění a tak nedoporučuji hrát větší úseky v kuse. Hrál jsem epizodu denně a bylo to akorát. Po nálezu červeného drahokamu následuje 3D úroveň. Tenkrát to působilo fajn a hráč byl nadšen už jen tím, že hra něco takového umožňuje. Dnes to bylo zábavné maximálně dvakrát a byl jsem skoro rád, když se drahokam nenašel. Po úspěšném splnění sice Jazz získá život navíc, ale pokud ukládáte, tak je to vlastně k ničemu.

Nepřátelé jsou nejčastěji různé variace želv. Je jich dostatek druhů a často se mění. Bossové jsou spíše průměr a především dost nevyvážení co do obtížnosti. Zbraní je pět druhů, což není moc, ale každá má své uplatnění. Nejvíce jsem si oblíbil rakety, které se střílí po dvou. Přítomny jsou samozřejmě i nějaké powerupy. Obtížnost se napříč epizodami zvedá a nejtěžší je asi sedmá. Hodně také záleží na konkrétní planetě, některé jsou prostě nepříjemné. V částech kde lze procházet trubkami se špatně hledala cesta dál.

Příběh je klasika o záchraně, ale v manuálu je moc pěkný úvodní komiks. Celkově zpracování manuálu potěší a je prostě škoda, že se dnes už takové nedělají. Konec každé epizody je odměněn vtipnou animací. Na hru mám dobré vzpomínky a jsem rád, že nezklamala ani dnes. Jde o kvalitní a zábavnou plošinovku která rozhodně stojí za zahrání. Druhý díl je sice obecně chválenější, ale osobně doporučuji oba.
+31
  • PC 85
Na Jazze Jackrabbita vzpomínám velice rád. Jako malý jsem u této hry strávil mnoho času a procházel jednotlivé epizody stále dokola. Druhý díl si mě už tolik nezískal. Tento se mi svým zpracováním prostě líbil více a na různé změny v pokračování jsem si nějak nemohl zvyknout.

Ve hře se mi nejvíce líbilo pěkné grafické zpracování a hodně nápaditých úrovní, které byly pokaždé v jiném prostředí a nepřátelé se měnily s ním, takže v tomto ohledu mě hra dokázala pokaždé upoutat a něčím překvapit. Dodnes si vzpomínám na vodní level, kde se Jazz ve vodě uměl i potápět a přišel mi skvěle navržený a nápaditý. Nebo Vánoční levely, které dokázali navodit skvělou a nezapomenutelnou atmosféru. Na konci každé epizody čeká hráče i boj s bossem, každý je jiný a boj s nimi pokaždé zábavný.

Mezi další velké klady patří zbraňový (nebo spíše nábojový) arzenál, který byl pro boj s nepřáteli velice dobře navržený a postačoval, já nejvíce používal plamennou střelu nebo skákací, ale občas jsem i ocenil klasické střelivo, kterého bylo neomezené množství, protože se stávalo, že to lepší už došlo. Musím ocenit i, na tu dobu, výbornou hudbu ve hře, která se skvěle hodila na zpestření a dotvářela atmosféru jednotlivých kol.

Ze záporů mě moc věcí nenapadá, snad jen to, že 3D levely mi nepřišly už tak zábavné, prostě oproti klasickým kolům byly nudnější a málo pestré.

Myslím, že hru není tak těžké dohrát do konce, navíc se dá postup i ukládat což ho značně zjednodušuje. Doufám, že se někdy k této hře vrátím. Všem, kdo mají rádi plošinovky, mohu tuto za sebe rád doporučit.

Pro: Grafika, nápadité levely a nepřátelé, boje s bossy, zbraně, hudba

Proti: 3D levely mi nepřišly už tak zábavné

+26
  • PC 70
Jazz Jackrabbit 1 a 2, Mamba a Pampuch. Co mají tyto hry společného mimo akčního pojetí? Zdánlivě nic, králík, pavouk ani nakousnutá pizza se nepodobají vzhledem, barvou a už vůbec ne činností, kterou provozují. Pro mě však tvořily herní seskupení, z něhož jsem si vybíral na hodinách počítačů na základní škole.

Jazz Jackrabbit většinou vyhrál, protože běhání, skákání a zabíjení želv, vos a kdoví, čeho ještě, je přece jen o něco zábavnější, než zmenšování prostoru hadovi nebo pojídání puntíků. Svým pojetím se Jazz Jackrabbit nejvíce podobá Sonicovi, jež má tolik dílů, že ani nevím, se kterým jsem měl tu čest.

Už vtipné intro mělo perfektní hudební podkres, a ten svou kvalitu neztratil po celou hru. Čtyři stupně obtížnosti mají skvělé ikony od batolete, přes vysmátého a zuřícího zajíce, až po kulturistu. Já vždy volil Normal, protože na těžší jsem si netroufal a přece nebudu hrát na Easy.

Jedna z mála věcí, kterou bych hře vytkl je stereotyp, který se po odehrání několika kol za sebou dostaví, a proto je lepší si ji dávkovat. 3D levely mě také zrovna neuchvátily, a kdyby nebyly obsaženy, vůbec by mi to nevadilo.

Nikdy se mi nepodařilo Jazze dokončit, což bylo především tím, že jsem na něj neměl dostatek času a často jsem seděl u jiného počítače. Vzpomínky na něj mi ale zůstanou a kdo ví, třeba jednou dostanu chuť na plošinovku z minulého tisíciletí a uvidím závěrečnou animaci.

Pro: hratelnost, zabíjení želv, intro, hudba, čtyři stupně obtížnosti

Proti: po čase stereotyp, 3D levely

+25
  • PC 75
Jedná se o můj velmi krátký komentář z roku 2010. Kromě úpravy odstavců jsem text v některých částech i mírně pozměnil, jelikož se to prostě nedalo číst.

První Jazz Jackrabbit je určitě originální a vtipná 2D (někdy i 3D!) skákačka, která mě už ale někde kolem začátku třetí epizody začala lehce ubíjet svým stereotypem. Na druhou stranu, co bych chtěl po šestnácti letech od vydání. Pokud je hra v procházení jednotlivých krátkých levelů značně sterilní, v otázce hudebního a zvukového podkresu kraluje. Graficky i všudypřítomným humorem mi taktéž vyhovovala.

Největším plusem prvního dílu je pro mě osobně, ač to může znít trochu divně, Jazz Jackrabbit 2 - jedna z nejlepších plošinovek, se kterými jsem měl tu čest. Nebýt lehce nadprůměrné jedničky, nezvnikla by ani úžasná dvojka. A to by mě setsakra mrzelo.

Pro: hudba, zelený zajíc v hlavní roli, prostředí, atmosféra, bonusové levely

Proti: stereotyp, krátké levely, malé množství zbraní

+17
  • PC 80
Moje první setkání s Jazzem proběhlo ještě na základní škole, kde jsme neměli internet a tak jsme jenom hráli. PC byli na úrovni Pentium 1 takže tam nic moc nejelo, ale Jazz jo a byla to prostě pařba. Líbilo se mi prostředí, zbraně, nepřátelé (jak na tom byly zvuky to nevím, neměli jsme repráky :D), grafika, úrovně ve 3d kde bylo úkolem sbírat nějáké bonusy. Docela příjemné spestření.

Jazz Jackrabbit nusela být na svou dobu pecka. Když mě bavila ještě 7 let po vydání to byl opravdu úspěch. Technicky sice už dnes zastaralá, přesto zábávná akce na chvilkové vyblbnutí

Pro: levely ve 3d, rozmanitost prostředí, velký počet zbraní, hodiny informatiky nebyly díky téhle hře nuda

Proti: časem omrzí

+16