Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dracula 3: Path of the Dragon

25.08.2008
21.01.2010
70
15 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Po dlouhých osmi letech se mohli fanoušci hororové série o Draculovi dočkat třetího pokračování s podtitulem Path of the Dragon. To se nese ve stylu předchozích dílů. Opět je hra z pohledu první osoby, přičemž se můžete otáčet libovolně o 360°. Ve hře samozřejmě nechybí různé hádanky a puzzle, navíc jsou na internetu k dispozici české titulky.

Ve třetím pokračování nebudete hrát za Jonathana Harkera jako v předešlých dvou dílech (Resurrection a Last Sanctuary), ale za mladého kněze s jménem Arno Moriani. Ten vyšetřuje v Transylvánii jeden až příliš podezřelý případ, který ho dovede až do hradu tajuplného hraběte Drákuly.


Poslední diskuzní příspěvek

Potřeboval bych pomoct. Mám tuhle hru z GOGu ale trpí několika problémy. Rozlišení se mi už podařilo vyřešit ale nepřehrávají se mi videa. Ani loga vývojářů a ani úvodní intro. Neví někdo jak to spravit?

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Francouzska serie (v roce 2014 jiz petidilna) o Draculovi je pomerne unikatni v tom, jak na sebe jednotlive dily navazuji a ze na jednotlivych dilech pracuji ruzna studia. Prvni dil (Dracula: Resurrection) je vpodstate jen nanicovate a z prstu vycuvane pokracovani puvodniho romanu Brama Stokera, ktere si castecne vypujcuje vizual z Coppolovy filmove verze (Harker je podobny Keanu Reevesovi tak moc, az je to na zalobu). Hospoda, dlouha noc v Transylvanii, hrbitov, doly a nakonec Draculuv hrad, na kterem jsou pametihodne snad jen nahe upirky a zaverecny odlet na letajicim kole Jana Tleskace (ehm).

Druhy dil, Dracula: The Last Sanctuary, je pak epictejsi, obtiznejsi, hadanky jsou zvlaste ke konci, v Draculove tajne skrysi, opravdu hodne brutalni.

O treti dil se postaralo moje oblibene, nejmenovane studio a po vetsinu herni doby jde o jednu z nejlepsich adventur, kterou jsem kdy hral. Obrovska skoda, ze si hra sve tempo zajimavost neudrzi az do sameho konce (posledni den aka Path of the Dragon).

Pro Kheops Studio je tu tentokrat pomerne netypicky nizke mnozstvi predmetu do inventare (bohate si vystacite se dvemi strankami) a ani na nejakou kombinaci predmetu neprijde rada. Bohate to vsak vynahrazuje zkoumani desitek tistenych, fotografickych, auditivnich i vecnych pramenu (obrazy, vazy...) a predevsim puzzly mechanicke. Je libo zalustit si pomoci predchudce sifrovaciho stroje Enigma? Nebo snad odebirat krev a testovat ji na krevni skupiny ci primo pod mikroskopem? A nebo se procitat triceti lety vesnickeho vestniku? Nemluve o naprosto neskutecne knihovne, ve ktere je snad kazda kniha popsana nazvem a autorem (zdravime Indiana Jonese) a KATALOG BYL SPALEN NA POPEL.

Jako bonus pak autori pridali kompletni Bibli v latine (pres 5000 stran huste popsaneho textu, z nejz jen casti jsou prelozene do anglictiny) nebo samotny roman Dracula (Stoker je ve hre primo zminen, stejne tak jako Murnauova nelegalni filmova verze pod nazvem Nosferatu: Symfonie hruzy). Krome zminene latiny si polygloti prijdou na sve predevsim u textu v nemcine (a to nejen te soucasne) nebo v rumunstine. Jako by tohle nebylo malo, nechybi ani zminka o spolecnosti Thule a dokonce prijde na pretres i jista strana Antona Drexlera, ktera se rada schazi v jedne mnichovske pivnici.

***

Hrat za kneze se cloveku v pocitacovych hrach prilis nepostesti, vybavuji si maximalne slizkeho padre aka prestrojeneho Gabriela Knighta v Sins of the Fathers. Zde nemohu souhlasit s kolegou Lukasonem, Father Arno si me ziskal od prvni minuty ve vatikanskem prologu. Pravda je, ze se za nej hraje jinak, nez za dobrodruha z povolani ci cloveka z lidu.

Co rict zaverem: jsem neskutecne rad, ze jsem si tuto hru mohl zahrat (navic zase jednou v anglictine - jsem zvedavy, jak je na tom cesky preklad, jestli napr. pouzili ekumenicky preklad ci primo kralickou verzi:-P) i kdyz je mi jasne, ze adventura tohoto typu a zamereni asi neuchvati vsechny. Byt jsem chtel se serii nadobro skoncit po druhem dilu, jsem rad, ze jsem to neudelal a dokonce jsem i zvedavy na ctvrtou a patou cast (opet od jineho studia). Pro porovnani jsem rozehral i paralelni titul Dracula: Origin, ale zatim v nem nejsem tak daleko, abych mohl zodpovedne posoudit jeho kvality. No a stale po ocku koukam po Black Dahlia, ktera ma s timto Draculou spolecneho vic, nez by se na prvni pohled mohlo zdat...

EDIT: PS1. V cestine podle vseho hra vubec nevysla, na rozdil od Originu a prvnich dvou dilu. Dostupny je amatersky preklad.

PS2. Pisu to jiz v diskuzi, ale pro jistotu i sem. Byl jsem nemile prekvapen verzi z Big Fish Games, ktera je rozdelena na tri casti, obsahuje zjednodusujici overlay vrstvu, ktera ukazuje aktivni mista (kam jit a kde co pouzit) a predevsim vysekava vetsinu hadanek. GOG verze je naprosto v poradku a verze ze Steamu snad taky, ale tu jsem nezkousel.
+14
  • PC 80
Třetí díl Drákulovské adventurní série na sebe nechal čekat dlouhých osm let. Původní vývojáři zanikli už krátce po vydání druhého dílu a zdálo se, že série je uzavřena. Drákula je však vděčné téma pro knihy, filmy i hry a tak bylo otázkou času, kdy se postava mocného milovníka krve vrátí na monitory. Vesla se chopili hoši z Kheops studia, kteří jsou známí řádkou komplexních historických adventur přeplněných logickými rébusy a rozhodli se myšlenkově navázat na Harkerova dobrodružství. A tak nevznikl nový titul, nýbrž pokračování série Dracula. Cesta Draka je stejně jako její dva předchůdci poctivým temným příběhem v němž lze Drákulu popsat jako smrtící bestii.

Už první díly série nabízely silnou atmosféru, řadu zapeklitých hádanek a žádné ústupky hráčům (latinské texty, hezky latinsky, vzpomínáte? :) ) Cesta Draka, přestože vznikla až po takové době, není jiná a i pro zkušené adventuristy bude představovat dlouhé dobrodružství, které silně prověří vaše mozkové závity. Třetí Drácula nabízí atmosférickou podívanou, řadu velmi obtížných logických úloh, zajímavé charaktery i velmi propracovaný příběh s nejedním zvratem. V roli mladého kněze Arna Morianiho se hráč vydává do Rumunska, přesněji do městečka Vladoviste, které je, stejně jako celá země, poznamenané nedávnou válkou. Zprvu "obyčejný" úkol - prověřit život ženy, jež by mohla být prohlášena za svatou, se mění v momentě, kdy vše začne smrdět temnými silami.

Grafika, ozvučení i zpracování lokací je jedním slovem parádní. Vladoviste je sice malé a nabízí v podstatě jen pár uliček, hotel, ošetřovnu, hřbitov a blízký hrad, nicméně všechny tyto lokace jsou do detailu propracované a silná atmosféra je z nich kolikrát přímo cítit. Velice potěší i mnohé efekty jako například déšť, bouřka, či váš odraz v zrcadle. Je vidět, že oproti předchozímu dílu doba výrazně pokročila a technologie se posunuly dál.

Co je snad každým aspektem dnešních adventur jsou logické hádanky. Stačí se podívat na tvůrčí studio a hned víte, že těch si užijete dostatek a mnoho z nich může s klidem poskytnout zákys na dlouhé hodiny nebo i dny. Především poslední třetina hry je těmito úkony doslova prošpikovaná a jakmile se hráč zaraduje, že něco vyřešil, hned stojí před dalším, zdánlivě neřešitelným problémem. Při mnoha hádankách je navíc nutná spolupráce s úložnou na dokumenty, kterých jsou ve hře desítky. Chvílemi se tak z kněze stane spíše detektiv pátrající po jakémkoli vodítku, jež by ho posunulo dál. Právě obtížnost hádanek způsobuje, že spád hry čas od času zadrhne. Hráč je po většinu času vláčen vpřed a hnán za dalšími informacemi i předměty, aniž by věděl k čemu mu to může být dobré. Až když to přece jen zjistí (obvykle před logickou hádankou), začíná maraton průzkumů, hledání spojitostí, pátrání v historiích rozhovorů,... zkrátka ne zrovna příjemná detektivní práce, jež má jediný cíl - zjistit, jak to vlastně funguje. Klasické adventuření - předměty a rozhovory, bývá často upozaděno hádankami, nad kterými si však ne každý chce lámat hlavu dlouhé hodiny. Cesta Draka adventuristům začátečníkům zkrátka nesedne, tedy pokud tito začátečnící nejsou ochotni zakousnout se do hry, hledat náznaky, nacházet vodítka a luštit jeden zapeklitý logický rébus za druhým. Další možností je pochopitelně sáhnout po návodu, ale poctivý adventurista se návodu vyhýbá jako upír česneku, protože ví, že když do něj byť jen jedenkrát nahlédne, žádný zářez na pažbě za pokořenou adventuru si nezaslouží. :)

Návaznost na první dva díly je jen minimální a podaná vskutku jedinečnou formou, totiž přes Stockera a jeho román. Nikde ve hře nenajdete odkazy na děj prvního a druhého Drákuly, nicméně díky Stockerova románu, který má být založen na reálných událostech, se dá předpokládat, že univerza všech tří her jsou stejná.

Třetí Drákula by mohl přinést výtečný hororový zážitek s až detektivně laděnými úkony, kdyby však dokázal udržet spád. Podobně inteligentních her opravdu není mnoho a o to víc výsledek zamrzí. Konflikt vědy a nadpřirozena, mýtů a reálií i dobra a zla je udusán přílišnou obtížností a častým odbočováním od tématu. Mám za to, že mnoho hráčů hru vzdá už jen kvůli frustrující obtížnosti některých logických hádanek (testy krve, dekódování dopisů, samotná Cesta Draka) nebo kvůli nesympatickému hlavnímu hrdinovi, ke kterému je těžké si najít cestu (zvláště, pokud jste ateista). Pokud ale vytrváte, čeká vás na adventuru velice pěkných deset hodin (pomineme-li delší záseky) hraní a desítky náročných hádanek v příběhu, který je propracovaný do posledního detailu. To pro adventuristy veterány vůbec nemusí znít špatné.

Pro: Promyšlený příběh, pěkné lokace, logické hádanky (jen některé), atmosféra, efekty

Proti: Nesympatický hrdina, místy přílišná obtížnost

+7