Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Bard's Tale

Tales of the Unknown: Volume I - The Bard's Tale

Interplay Productions •  Electronic Arts (AmstCPC) •  Atelier Double (NES) •  Krome Studios (XOne) •  Square One Games (Android, BBerry, iOS)
1985
1986
1987
listopad 1991
30.11.2011
13.09.2012
20.09.2012
13.08.2019
kompatibilní
64
7 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

The song I sing Will tell the tale of a cold and wintery day...

Těmito slovy začíná úvodní píseň titulu Bard's Tale těžícího z atmosféry dávných časů. Ve starém Skotsku bardi obcházeli taverny, aby za hlt piva a za doprovodu loutny lidu zpívali hrdinské příběhy. První díl dnes již legendární trilogie je inspirovaný soudobými tituly ze sérií Dungeons & Dragons či Wizardry.

V dávných časech, když ještě byla magie běžnou součástí života, si zlý černokněžník Mangar the Dark zasedl na poklidné a malebné městečko Skara Brae. Zaklel jeho okolí věčnou zimou, aby zvenčí nemohla přijít žádná pomoc. Jeho bestie šíří hrůzu a stahují smyčku kolem Skary. Jednoho dne zmizela i místní domobrana. Když už to s městečkem vypadalo tuze zle, přichází mladý hrdina se skupinkou svých přátel dost starých na to, aby mohli pít. Dokáží však krom zpěvu a vysedávání v hospodě také pozvednout zbraně na obranu zemitého lidu?

Hráč může vytvořit a ovládat až 6 hratelných postav najednou. Povolání je celkem 8 a zahrnují typické fantasy třídy jako rytíř, mnich, či vyvolávač. Hra je zástupcem dungeon crawl RPG subžánru, kdy hrdinové získávají zkušenosti průzkumem a vybíjením zatuchlých kobek, ve kterých není těžké zabloudit. Řada puzzlů není řešitelná bez toho, aniž byste nezaposlouchali/nezačetli do některé z bardských písní, které slouží jako nápověda pro jejich řešení.

Hospodský příběh pokračuje v The Bard's Tale II: The Destiny Knight (1986). V srpnu 2019 vyšlo první The Bard's Tale jako součást audiovizuálně vylepšené trilogie.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Série Bard’s Tale je mnohými hráči především na Západě velmi oceňována. Mnozí totiž prvním dílem začínali své pletky s cRPG žánrem. A v kontextu doby je třeba uznat, že umožnila mnohým zažít opravdu ohromné dobrodružství plné nástrah, fatálně nebezpečných nestvůr, exploraci rozsáhlých prostor. A především možnost si otestovat, zda hráč dokáže vycvičit svou partu tak, aby ji dovedl do vítězného konce. A tuto možnost koneckonců mají hráči i dnes. I já jsem tuto meducínu zakusil…

Your first task is to create a strong enough group to survive the rigors of Skara Brae.
Výběr postav, povolání a rasy je celkem uspokojivý, ačkoliv hra si nehraje na některé klasické prvky jako je přesvědčení nebo pohlaví. Poměrně originálním prvek, který mě potěšil, je Monk, který nenosí žádnou zbroj, žádné zbraně a jeho AC je tedy zpočátku hodně vysoké. Ale s každým dalším levelem se AC snižuje a jeho schopnost boje beze zbraně jej postupně morfuje do slušné mlátičky. Hra také nabízí 2 magická povolání, které je možné později změnit na další 2 (celkem tedy 4) a umožnit postavám naučit se kouzla všech 4 profesí (a že to je potřeba!).

Vytvořená parta je vržena do města Skara Brae. Město je poměrně velké, ale vy z něj dlouho uvidíte jen malou část. Hned od počátku totiž každý náhodný souboj testuje hranici přežití. Pokud se vám do cesty postaví 7 barbarů v počátcích hry, vezměte nohy na ramena. Nezbývá než se chopit osvědčeného grindu a v blízkosti chrámu si počkat na náhodné souboje a družinu pořádně vycvičit.

Souboje jsou velmi podobné těm ve Wizardry pentalogy. První tři postavy čelí fyzickým útokům, zbytek může kouzlit či používat předměty. Tahové souboje jsou zábavné a mají určitou strategickou hloubku. Kouzla např. umožní přivolat různé nestvůry, které pak obsadí jakousi nultou pozici a bojují na vaší straně až do jejich smrti. Kouzla jsou docela pestrá, ačkoliv jsem v krizových situacích některý postrádal (např. ekvivalent Stone to Flesh !).

One drawback to the game is the fact that you can’t save it anywhere but in the Adventure’s Guild.
Co přidává k soubojům (a nejen k nim) adrenalin je možnost uložit pozici pouze na jediném místě ve hře. Není tedy zde perma-death jako ve Wizardry, ale ukončení hry bez uložení znamená ztrátu všech peněz. A protože i „dobití“ many je možné opět na jediném místě (jiném), řeší hráč v dungeonech neustále dilema, zda pokračovat v průzkumu, když je mana na 1/3 anebo pokračovat dál. Či zda seslat kouzlo na odstranění pasti z truhly nebo nechat past být.

And for you cartographers out there, be prepared to do A LOT of mapping. Stock up on graph paper now…you’ll be needing it (a supply of erasers will also come in handy)
Hra neobsahuje automapping (ten až v remasterované verzi). To znamená poctivé zaznamenávání každého políčka. Město Skara Brae je největší lokace ve hře, dungeony pak mají všechny 22x22, což tedy je úctyhodný rozměr.

Absolutely, and without question, map EVERY single space in every dungeon.
Ano! Na spoustu otázek, na něž musíte odpovědět, je klíč někde jinde (buď na jiném patře nebo v jiném dungeonu). A v řadě případů za nějakou sérií pastí, teleportů apod. A skoro vždycky jde o odpověď, kterou nebudete znát, musíte tedy to příslušné políčko dřív nebo později najít a pak dát odpověd dohromady. Na druhou stranu...Tyhle dungeony hrají stejně hráči, kteří by neskousli, že je nějaké políčko neobjevené :)

Zajímavou postavou ve hře je bard. Umožňuje totiž používat hudební nástroje, které se jsou k mání v obchodech anebo vypadávají z nepřátel. Jelikož bard asi většinou zaujme pozici číslo 4, tak to bude asi jeho jediné zapojení do hry. Bohužel.

Jakmile se prokoušete úvodním martyriem, zjistíte, že najednou se hra hraje docela příjemně, už téměř neumíráte a když hrajete s rozmyslem, stíháte se i včas vracet do města ke spánku. Dungeony postupně přestávají být neprozkoumaným místem a vy začínáte pomaličku myslet na konec hry. Jenže pak přijde závěrečná lokace – pětipatrová Mangarova věž. A tady narazí kosa na kámen! Cestu těmito patry si sice můžete malinko zkrátit teleportačním kouzlem, ale i tak než dorazíte do finálního souboje, tak vás všelijaké nástrahy řádně prověří. A když je překonáte, tak v posledním patře přijde nějaký náhodný souboj, kde proti vám stojí lítí protivníci schopní vás zabít jedním dotykem, vysát level, zkamenět vaše postavy. A vám nezbyde než load. A pak musíte tuto cestu znovu vykonat a fakticky to není žádný med! Já tuhle závěrečnou cestu vykonal minimálně tucetkrát. Finální souboj už tak obtížný nebyl. Ale proč došlo k tak drastické změně obtížnosti netuším. Moc smyslu to nedává.

Hru je možné ovládat klávesnicí i myší, ale jednoznačně nejlepší jsou klávesy.

Na závěr bych mohl učinit malé srovnání prvních dílů slavných sérií. Z nich vítězí s velkým náskokem Might and Magic. NA druhém místě je pak Wizardry. Sice nabízí horší grafiku (mně se Bard’s Tale opravdu vizuálně líbí!), ale není tak megalomanská rozlohou. V souboji o třetí místo pak poráží o fous Ultimu 1.

(citace z recenze od slavné redaktorky Scorpie)

Pro: Grafika, tahové souboje, Monk

Proti: Rozloha (spousta prázdných míst), nevyvážená a v závěru fatálně vysoká obtížnost

+29
  • PC 70
Nemám ve zvyku komentovat hry, které jsem nedohrál...ale u této hry učiním vyjímku. Jak jsem se již nekolikrát zmínil, miluji herní archeologii. Vytáhnout z dávna časů old school gamesu, a zjišťovat, zda je i v dnešní době hratelná a dohratelná. A hra Bard` Tale je jednou z nich. Jedná se o hry z tzv. skupiny RPG simutations- tzn. že vaše PC vystupuje z pozice Pána jeskyně, spousta informací je popisného charakteru (podobně jako v sérii Realms of Arkania, MM I + II apod). Souboje kolové, klávesové zkratky výrazně zrychlují hru a tak bych mohl pokračovat.
Grafická stránka hry mi přišla velice povedená, zvuky (nebo hudba) na PC verzi prakticky chybí.
Příběh je klasický: zlý kouzelník Mengar zakleje celé město do sněhové bouře, po ulicích nechá potloukat zástupy nepřátel, zbylí obyvatelé se stáhli do několika lokací, hospod, nebo pod ochranu kněží. A na Vás (a vaší družině) je (po prozkoumání četných dungeonů) město zachránit.
U hry jako takové jsem vydržel cca měsíc (=cca 30 hodin času) a tak si dovolím rekaputulovat. Hra je hratelná, ale asi nedohratelná. Hned vysvětlím proč. Není to jen tou old skůlovostí, jak by jste se mohli domnívat. Nedohratelná je pro kombinaci několika faktorů. Faktorů, který by samy o sobě nevadily- prostě taková byla doba, ale ve výsledku se jedná o fatální kombinaci. SAVE: jen v Adventure Guild. O.K., něco podobného bylo i v prvních dílech Might&Magic. Těžký začátek, smrt na každém rohu: také žádné překvapení, po zakoupení základního vybavení a pár levelech je vše O.K.
Ve hře však i perličky typu: léčení jen v chrámech (za vysoké peníze), obnova many jen u chlapíka v Rescoe`s...opět za peníze. A zapommeňte na to, že když zemřete, tak vypnete hru a znovu se naloadujete. Ono to jde, ale .... všechny postavy přijdou o VŠECHNY peníze. A mrtvá postava? po reincarnaci: O EXPY. To vše dává prozkoumávání dungeonů patřičné napětí.
Tak proč jsem hru vlastně nedohrál: Dungeony je nutno proléz políčko po políčku, protože v každém patře se může nalézat důležitý předmět, či vodítko k pozdějším hádankám. Jenže: druhé patro vstupního dungeomu mi zabralo 52x47 čtverečků, a to ještě nejsem na konečné velikosti... Docela mně to mrzí, protože mně hra bavila a baví, jen ten čas mi chybí...

Resumé: hratelná gamesa, kterou ve výsledku sráží k zemi vzájemná kombinace: omezené SAVE x nemožnost regenerace zdraví + many v dungeonech + příliš četná frekvence soubojů.

Pro: zajímavá hra z dávnověku

Proti: fatální kombinace herních mechanismů

+26