Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dungeons of Dredmor

13.07.2011
70
28 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Temný Lord Dredmor se po letech opět probouzí a síly, které ho věznily kriticky slábnou. Je třeba zkušeného a protřelého hrdiny, aby ho opět poslal k ledu. Naneštěstí jediný hrdina, který je zrovna po ruce, jsi ty.

Dungeons of Dredmor je poněkud netradičním pokusem o roguelike. Tak především, má animovanou grafiku, možnost volby obtížnosti, vypnutelnou permadeath a jediného hrdinu. Jeho povolání se určuje podle výběru 7 skillů z 34 možných.

Dredmor čeká na desátém podlaží, z nichž každé má svůj specifický styl a představí nové nepřátele. Rozložení levelů, předmětů a questů je samozřejmě náhodně generováno. Vše je ještě přibarveno všudypřítomným humorem, monstra hrdinovi nadávají ve stylu Svatého Grálu (Monty Pythonů), odkazy na různé filmy jsou všude a základní vrhací zbraň je softballový míč, ale dojde i na Holy Hand Granade.


Poslední diskuzní příspěvek

Ale nééé! Už jsem se konečně dostala do devátého patra, už se připravovala na Dredmora, zbýval prozkoumat jen kousek, i zoo už jsem měla vybitý... a pak omylem šlápnu na minu a okamžitá smrt. Já to snad s tím permadeath nedohraju :(

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Děkuji bohům, že jsem se nakonec dokázal od této hry odlepit.

Je to totiž neskutečně návyková záležitost. Především díky té myriádě různorodých možností, jak si nadesignovat postavu, a z toho vyplývajících myriád herních stylů. Každá z volených charakteristik má pak navíc hodně zajímavou vývojovou větev. Člověka potom pěkně dráždí zvědavost, jakou vypečenou schopnost získá Assasin na páté úrovni apod. Dosáhnout během hry na nějaké schopnosti / kouzla hromadného ničení byl vždy mocný ("zhyňte, mrzká kuřata! buhahaha!") zážitek.

Prima jsou také jednotlivé úrovně dungeonu - i když generické, tak většinou umí být zajímavé, napínavé, mnohdy překvapivé (monster zoo zvedne hladinu adrenalinu vždy). Hodně z jejich záživnosti dělají nepřátelé, kterých je široká škála, jsou rozmanití, vtipní a mají po ruce kopu hlášek. V samotných tahových bojích jste pak nuceni velmi často velmi opatrně taktizovat a využívat rozvážně celou škálu nabytých schopností, abyste vůbec přežili.

S čímž souvisí hlavní booster hry, kterým je permadeath. Bez toho nemá cenu hrát, protože závod se smrtí z toho dělá tu správnou jízdu, přesně podle slov ze stručného intra: "unfortunatelly, the heroe is you". Jak zmiňuje Bodkin, těsné úniky zubaté z pařátů jsou extatické okmžiky. A ty momenty, kdy se to náhodou nepovede a Vaše milovaná postavička navždy a bez možnosti odvolání zhebne - to je emocionální šleha.

Geniálně nadesignovaná arkáda, která má jedinečný říz a heroinovou návykovost.

P. S.: Bodkine, doufám, že se budeš smažit v pekle za to, že jsi mne k této hře nevědomky přivedl a způsobyl mi tu hroznou otrockou závislost, kterou způsobuje;-)

Pro: možnosti, tempo, možnosti, vtip, možnosti, PERMADEATHHHHH!!! GRRR!, možnosti

Proti: náročný detox, celé to vlastně vůbec nemá žádný smysl... uh

+22
  • PC 85
Parní počitadlo ukazuje 99.9 hodiny. Nejhlouběji jsem se dostal do dvanáctého patra a pod rukama mi umřely stovky hrdinů obojího pohlaví.

Viděl jsem stovky gratulací k úmrtí, stovky náhrobních kamenů. Zabil jsem stovky diglů všemožných barev a šlápl na stovky pastí všemožných účinků. Zabili mě magií nafetovaní termiti, naháněly mě magické zlobrambory a mé stylové pončo(Poncho with no name) stokrát proklel Krong. Stokrát jsem zmasakroval Zoo a stokráte mě Zoo zmasakrovala při jejím masakrování. Přesto jsem nikdy neviděl ani náznak Lorda Dredmora, jeho sochy nepočítám.

A přesto se stále vracím a nevypínám permadeath. Protože jsou to právě ty okamžiky, po nichž mám pocit, že kolem mne právě prošla smrt a já jí unikl jen o vlásek, které dělají z DoD a rogueliků obecně digitální obdobu nejsladšího heroinu.

DoD po všech třech DLC už není tím, čím tenkrát byl. Počet skillů utvářející postavu se téměř zdvojnásobil, craftování nabralo šílených rozměrů. Je možné stvořit téměř jakoukoliv postavu, kung-fu upíra držícího v rukou štíty, střílejícího z očí laserové paprsky a recitujícího k Vikingským bohům nebo šíleného vědce v párou poháněném brnění s motorovou sekerou v jedné ruce a laserovou hůlkou v druhé či komunistického veganského nekromanta se specializací na kopí, pěstování hub a archeologii.

Ještě budu vzpomínat, jak jsem ze svého nadupaného vrhače na hodinový strojek začal v zoufalství pálit atomové střely, když jsem se v obklíčení napil teleportačního lektvaru a byl hozen do obklíčení jinde či jak jsem ve dvanáctém levelu pokoušel uniknout za pomocí specielní schopnosti a zemřel kvůli jejím vedlejším účinkům (rozuměj: výbuchům).

Občas mě štve jistá pomalost, než člověk poctivě vyčistí patro, tak to chvíli trvá, místy i několik hodin. Inventář se stává neuříditelným, pokud má člověk více než jedno craftovací povolání.

A hlavní hrdina za celou hru neřekne ani slovo, zato nepřátelé hráče neustále uráží a hláškují jako oživot. Něco na tom asi bude.

Pro: Ty možnosti!

Proti: Místy příliš pomalé, příliš mnoho věcí na příliš malý inventář

+16