Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dungeon Siege

04.04.2002
68
204 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

V království Ehb tlupa tzv. Krugů zaútočí na poklidnou farmu a terorizuje všechny obyvatele, vaším úkolem je obyvatelům pomoci a dostat se do nejbližšího města pro pomoc a pokusit se zastavit vzniklý teror. Poté co dorazíte do města je vám ale jasné, že dobrodružství zdaleka nekončí a je potřeba se pustit hlouběji.

Akční tzv. "Hack 'n' Slash" RPG plně ve 3D kabátku vás provede divočinou, lesy, horami, jeskyněmi, sněhovými pláněmi a dalšími lokacemi. Cestou potkáte několik měst i NPC, některé se k vám přidají. Předmětů je zde požehnaně - spousta zbraní, lektvarů, zbroje zahrnující několik druhů od rukavic, bot, helm a hrudních plátů. Systém skillů je intuitivně řešen tak, že se vám zvyšuje skill u toho druhu zbraně, který nejvíce používáte. Jsou zde i desítky kouzel od fireballů po blesky či led a něpřátel jsou stovky druhů od trollů, goblinů, pavouků po ledové obry.

V roce 2007 byl podle této hry natočen film s názvem In the Name of the King: A Dungeon Siege Tale od nechvalně známého režiséra Uwe Bolla.

Hudbu pro tuto hru složil úspěšný Jeremy Soule (Morrowind, Oblivion, Skyrim).


Poslední diskuzní příspěvek

@Walome (15.10.2023 08:00): To je krásný jak funguje lidská paměť. Už jsem tu hru dávno pustil z hlavy, ale jak jsi to napsal s tím bossem, tak mi to hned naskočilo :) A mám pocit, že jsem to samozřejmě "musel" posbírat i když už to bylo k ničemu - má to ukrást někdo jinej? :D

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
První Dungeon Siege vyšel necelý rok po vynikajícím datadisku k Diablo II a často s ním bývá také srovnáván. To je samozřejmě nesmysl, protože tyto dvě hry mají ve výsledku pramálo společného. Jediným pojítkem mezi nimi zůstává zařazení v kategorii "hack & slash" RPG.
Tak za prvé, DS je lineární až to bolí. Od začátku, kdy je vaše postava přepadena na své farmě, až po závěrečnou bitvu s lehce pekelným nádechech, utíkáte neustále rovně po předem vyznačené cestě. Málokdy se objeví nějaká ta odbočka, která vede někdy k zajímavému, jindy zase ke zcela zbytečnému místu, kde můžete získat pár dalších předmětů pro své drahocené družijníky. Unikátní je v této hře neustálé střídání prostředí a terénů, za těch pár hodin klikání projdete lesy, podzemí, sklepení, písečnou poušť, ledové jeskyně, zasněžené vrcholky hor, bažiny, hřbitovy, hradební opevnění, několik městeček nebo dokonce jeskyni s překvapením v podobě bláznivého vynálezce, který na vás v této fantasy rubačce posílá tančíky, roboty a jiné plechové potvory. A to jsem ještě určitě na některé lokace zapoměl.
Za druhé, hlavní postavu lze před zahájením samotného příběhu pěkně vzhledově nakonfigurovat. Já volil vždy účes "na kohouta", protože je to prý znáámka punku. Postupem času dostanete možnost přibrat do své družiny mnoho dalších hrdinů, takže váš původní oblíbenec se pak v tom chumlu tak trochu ztrácí. Hru jsem většinou končil s počtem osmi charakterů, na obrazovce jsem v nich měl akorát zmatek a řídil jsem se vždy pouze bočním panelem s jejich náhledy a stavem zdraví a many. Taktéž starat se o tak početnou skupinu bojovníků co se týče jednotlivých kusů vybavení (brnění, zbraně, boty atd.) může netrpělivému hráči začít brzy lézt na nervy.
Za třetí, grafické zpracování bylo v době vydání kritikou i recenzenty docela chválené a i já jsem z něho byl celkem u vytržení. Bohužel, po těch letech neskutečně zestárlo, zkostrbatělo a dnes už mi zajímavé vůbec nepřipadá. Zato na začátku zmíněné Diablo II mi svým zpracováním imponuje dodnes. A to je prosím ještě o dva roky starší.
Hru jsem kdysi dohrál několikrát po sobě, bavilo mě především procházení krásných a stále proměnlivých prostředí, sbírání tun předmětů a ukládání je do pomocného inventáře v podobě chudáka osla, vzpomínám také rád na dlouhý předlouhý souboj s Ancient Dragonem někde ke konci hry po odbočení do jeskyně mimo hlavní cestu. Na druhou stranu mi vadila nemožnost volného pohybu, příliš velký počet postav k ovládání a systém boje, kdy stačilo celou skupinu válečníků označit a jedním klikem poslat na nepřítele. Boj se již poté odehrával automaticky. Ušetřilo mi to sice možná zánět karpálů, ale nepůsobilo to na mě dostatečně autenticky. 70%.

Pro: prostředí, počet předmětů a kouzel, osel pomocník, Ancient Dragon

Proti: systém boje, lineárnost, příběh

+28
  • PC 70
Zase jsem si po delší době něco zahrál, Dungeon Siege jsem objevil na GOG a jelikož jsem ho hrál snad před 15 lety a vůbec nic si nepamatoval, zkusil jsem ho.

Dungeon Siege je diablovské RPGčko, Je to prostě nekonečný klikfest (a vlastně ani ten ne, ale o tom později). Diablo 1-2 mělo aspoň trošku epický příběh, tady nic moc. Farmáře přepadnou doma monstra, tak se je vydá pobít a přitom zachraňuje království před děsivou zapomenutou rasou z podzemí... Dialogy a NPC prakticky neexistují, stejně jako města - těch je tu pár a většina lidí vám řekne jen to základní, je tu nějaký obchodník a někdo kdo Vás nasměruje dál. A když jsem u toho, prakticky tu nejsou ani questy. Jen ty hlavní v rámci kapitoly a pár drobností, které se splní tak nějak víceméně samy po cestě... občas je pravda potřeba někam uhnout.

Grafika je na rok 2002 slušná, žádný zázrak, ale ani žádná hrůza. Je tu spousta prostředí - ledové pláně, poušť, louky, lesy, močály to vše pravidelně střídáno s různými kobkami, jednou také procházíte luxusní hrad. Když jsem u vizuálního pozlátka, tak intro a veškeré dějové animace jsou v enginu hru. No a outro se mi nespustilo... po udolání finálního bosse černá obrazovka, napodruhé pád do menu. To u GOG verze opravdu nepotěší, někde jsem se dočetl, že bych složitě musel instalovat nějaký mod a konvertovat savy, tak jsem se na konec podíval na youtube. A ten konec je pár blábolů napsaných a odvykládaných na černé obrazovce jak ze starých nintendo her... fakt úžasná odměna za mega dlouhou štreku.

A samotná hra? Spousta věcí je perfektně odladěných. Po cestě najímáte postavy, některé zadarmo, jiné za peníze, Vaše parta se utěšeně rozrůstá. Můžete si nastavit formace, označit celou partu, nebo jednoho, kterého ostatní inteligentně následují. V boji to funguje naprosto perfektně - když dáte postavám volnost, bojovníci se vrhají na nepřátele, lučištníci zdálky ostřelují a mágové stojí bokem a buď praží útočná kouzla, nebo léčí. V podstatě stačí postavy hlídat a občas jim zadat aby útočili na nějaký silnější cíl... dá se říct, že se hra vlastně hraje sama. Jestli je to výhoda či nevýhoda těžko říct, ale kolem Vás je většinou taková vřava a smršť všeho možného, že se to ani ručně nedá stíhat. Když jim zadáte příkaz, rozptýlí se a posbírají na zemi všechen loot, který je zvýrazněný nápisy a to i na mapě.

Mapa samotná je parádní, perfektně přehledná, dá se po ní cestovat. Výborné je také ovládání různých pohledů. Sice bych se oldschoolově spokojil s jedním nastaveným pohledem, ale na to jednoduché natáčení, zoomovaní či naklánění jsem si rychle zvykl. Nakonec jsem si nastavil oddálený pohled, při kterém jsem si většinu monster ani pořádně neprohlédl, ale zato jsem měl přehled co a jak. Mimochodem monster je opravdu milion druhů, nechybí bojovníci, střelci, nejrůznější bestie (pavouci nesmí chybět fuj!), mocní mágové a samozřejmě pár epických kousků v čele s unikátním snad stometrovým drakem. Občas přijde nějaký úlet typu pevnost gobliního vynálezce s roboty, věžičkami a tanky :)

Naprosto perfektní je loot, práce s inventářem a vůbec celá práce se statistikami. Máte základní statistiky (síla, obratnost, inteligence), vedlejší statistiky (bojová/přírodní magie, střelba, sekání), které trénujete používáním. A pár jednoduchých ukazatelů - rozsah útoku, obranné číslo atd.. Zapomeňte na kombinace, specializace jsou naprostý základ, jinak se v pozdějších fázích hry nedostanete k mocným předmětům a nebude stíhat. Já měl tři bojovníky, dvě lučištnice a tři mágy a byl jsem naprosto spokojený. Magie je složitá, ale já si vybral ty nejsilnější kouzla na útok + léčení a to mi stačilo. V rámci vřavy není čas na vyvolávání či nějaké kletby.

Práce s inventářem je opravdu vyšší dívčí, já se na tom vyblbnul. Když jsem zaplnil inventáře, vrátil jsem se přes půl mapy k obchodníkovi (ano diablovský town portal by se hodil!) a začalo zkoumání co kdo může a nemůže nosit. Každá postava má prosto pro zbraň/staffku/luk, štít, brnění, helmu, boty, rukavice, amulet, prsteny... vynásobte to osmi a k tomu co táhnete přidejte nabídku obchodníka a máte na hodiny zábavu. Ta se ale vyplatila, protože jsem pak hru s nejlepší výbavou procházel z 99% jako nůž máslem.

Loot, statistiky, odladění všechno funguje, ale pravdou je, že bez pořádného příběhu, dialogů a questů je to zábava tak trochu dementní. A navíc silně úmorná. V devíti kapitolách procházíte nekonečné mapy a zabíjíte tisíce monster. Mapy jsou silně lineární, občas je tu nějaká krátká odbočka... jen v bažinách si při mapování pobloudíte. A klikáte a klikáte a pak zjistíte, že ani klikat nemusíte, že si to postavy obstarají samy a občas jen určíte správný cíl. Nedá se to hrát v kuse, ale po kouskách, jinak to začne být brzy nuda a vzpomněl jsem si, že podobně jsem to cítil i před těmi 15 lety.

Nakonec jsem měl v savu 41 hodin a řekl bych statisíce mrtvol. Na odreagování slušný, ale Diablo 1-2 mě bavilo mnohem víc a nedivím se, že mě to nějak netáhlo shánět tehdy druhý díl.
+22
  • PC 75
Asi každý z nás má nějakou tu hru, která v něm z nějakého důvodu rezonuje i přesto, že není váš typický šálek kávy. Dungeon Siege je u mě přesně ten případ. Podobné hry mě totiž příliš nelákají, Diablo jsem sice hrál, ale nikdy úplně nemiloval a další podobné hry mě vesměs míjejí obloukem. Nicméně DS hrál taťka a já na něj koukal (což mě tehdy bavilo víc než hru hrát). Párkrát jsem se snažil DS pokořit, ale vždy mě umořil jednotvárný gameplay. Nicméně nyní, po 20 letech mohu říct, že jsem se dobojoval až do konce.

Bez mučení se přiznám, že jsem hrál na EASY. Prostě jsem chtěl hru dohrát a ne se trápit. Hra se vesměs hraje sama a já si mohl užívat jedinečnou atmosféru, která je i díky zvuku a hudbě parádní. Prostředí se relativně často mění, v každém biotopu žijí jiné potvory (v dungeonech jsou pavouci, v lesích trollové, v horách sněžní muži) a je na co koukat. Letos poprvé jsem také odhalil spoustu skrytých lokalit a vedlejších cest (ale nenechte se mýlit, hra je čistě lineární).

Přišlo mi, že je ve hře zbytečně moc předmětů, které k ničemu nejsou, což platí hlavně o kouzlech, kterých je zbytečně moc. A když vše prodáte, máte spoustu peněz, které nejsou za co utratit. Což pravděpodobně řeší vyšší obtížnost.  

Co chci pochválit je design světa. Je to čistá high fantasy v evropském stylu s několika dalšími vlivy. Temné kobky nejsou jen nevýrazné chodby, ale mají v sobě fontány, rozbité sochy, zchátralé oltáře a další celou řadu detailů. Atmosféra je skutečně parádní. A co mě dodnes neskutečně fascinuje, že ve hře není jediná load screen. A kdybyste chtěli, můžete z konce hry dojít zase na začátek, na svou „humble farm“.  

Nehrát hru taťka, tak mě asi úplně mine a neměl bych sebemenší důvod ji dneska hrát. Nicméně takhle jsem si obléhání podzemí neskutečně užil.

Pro: vypravěč :), atmosféra, design světa, zvuky (hlavně vodních příšer), tajné cesty bokem, muly, barvičky (osvětlené meče, světélkující víly atd.)

Proti: jednotvárný gameplay, příliš mnoho předmětů

+22
  • PC 65
Napojen fenomenálním Diablem 2 byl Dungeon Siege druhá rubačka v tomhle stylu, co jsem zkusil a dohrál. Tehdy jsem ještě na hry neměl takové nároky, a mým hlavním měřítkem na mém tehdejším novém počítači byla hlavně grafika. Těsně po vydání měl špičkovou grafiku. Ale jo, i ta hra mě docela bavila.

Po několika letech jsem se k ní vrátil znovu. Hned jsem si všiml, že hra je strašně lineární, ale zábavná. V posledních fázích hra už ničím nepřekvapí, a to stále stejné rubání tupých nepřátel začne nudit. Hra je zbytečně dlouhá. Nějakých 25 hodin (čistého) lineárního postupu. Příběh je kýčovitý (dobro vs. zlo), stokrát viděný a pár větami vyprávěný. I když musím přiznat, že díky stále se měnícímu prostředí. Díky stále novým nepřátelům a absenci jakéhokoliv dlouhého nahrávaní, mě hra udržela až do konce. Technické zpracování je celkově na špičkové úrovni. Žádné chyby, pěkné zvuky, žádné zdlouhavé přechody z dungeonů do exteriérů. Všechno krásně plynulé.

Co mi ale dost vadilo, byl RPG systém. V praxi se žádné přerozdělování bodů do různých atributů nekoná. Jsou tu jenom síla, mrštnost, inteligence. Jinak, meč, luk, kouzlení. Zkušenosti se rozdávají podle rozdané damage. Takže už někde v polovině těžce ztrácí lučištníci a mágové, protože nemají tak rychlé ruce. Během chvíle se udělá strašná propast ve výkonnosti. Lučištníci jsou úplně k ničemu a mágové jen na léčení dvou, tří bojovníků vpředu. Je to strašně nevyvážené a strašně debilní. Věcí padají víc než v Diablu. Kromě zbraní co používáte je můžete nechat ležet. Ke konci už zlato ani neunesete a věci ztratí cenu.

Hra mě zabavila, ale rozhodně nemám chuť se k ní vracet.

Pro: technické zpracování, docela slušná odreagovačka, různorodá prostředí a nepřátele

Proti: lineárnost, RPG systém, délka, téměř nulový příběh

+21 +22 −1
  • PC 80
Dungeon Siege je typická rubačka, kde se vlastně většinu času jen díváte na to, jak vaše postavy likvidují nepřítele. Kupodivu je to i přesto zábava :) Nějaká ta taktika se ale při soubojích přecejen najde (pokud nehrajete osamoceni a přiberete si někoho do party) a samotné vybavování postav a hledání stále nového a lepšího vybavení mi přišlo taky celkem zábavné. Co bych rozhodně vyzdvihla, je systém vylepšování té schopnosti, kterou používáte (jak je asi tak realistické, když vyšlete tisíc fireballů a pak si zvýšíte sílu?) a velmi různorodá prostředí.
Na druhou stranu hra je příšerně lineární. Jdete chodbičkami dál a dál, jen čas od času je tu nějaká odbočka, kterou když půjdete, možná dostanete nějakou odměnu, ale jinak nikam nevede. Vůbec celý svět kvůli tomu vypadá dost nerealisticky (celkem brzy na začátku narazíte zničený most, vedoucí do města Stonebridge. Nakonec se do Stonebridge dostanete oklikou, ale nemělo by náhodou být možné se k tomu mostu dostat i z druhé strany? Podle tvůrců asi ne :)) Vše je prostě viditelně připravené jen pro vás, abyste měli co rubat.
Ale jako oddechovku, když nechcete moc přemýšlet, můžu Dungeon Siege doporučit.

Pro: Dobrá hratelnost, různorodá prostředí, spousta itemů, hudba

Proti: Strašlivá lineárnost a nerealističnost prostředí

+20