Rayman Origins

Ubisoft Montpellier

PS3 X360 Wii

15.11.2011

Vita

14.02.2012

30.03.2012

3DS

08.06.2012

160 hodnocení Platformy

Žánr: akce > plošinovka

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ano

Rayman Origins je návratem série Rayman ke klasické, ručně kreslené 2D plošinovce. Navazuje tak na stařičký první díl, jehož všichni následníci se přesunuli do již plně 3D světa.

Hra začíná poklidně, kdy Rayman s Globoxem a svými kamarády lenošně odpočívají na stromě "Snoring Tree". Jejich chrápání je však tak hlasité, že ruší protivnou stařenu ze země pod nimi "Land of the Livid Dead". Ta se po chvilce tak rozčílí, že do Raymanova světa "The Glade of Dreams" pošle armády nemrtvých, pochytá všechny růžové Electoony a uvězní vílu Betillu i všechny její sestry. Raymanovi a jeho přátelům tak nezbývá nic jiného, než vlastní nedbalostí zapříčiněnou pohromu a chaos odvrátit a všechny zachránit.

Ve hře se ujmeme role nejen Raymana, ale také modrého nešiky Globoxe a dvou maličkých magických stvoření Teensy. Každá postavička má několik různých vzhledů, známých z předcházejících her. Mezi postavičkami se dá libovolně přepínat po dokončení každé úrovně. Těch najdeme ve hře přes šedesátku v šesti pestrých a různorodých světech, každý se svojí charakteristickou hudbou. Hru lze také hrát až ve čtyřech hráčích u jedné obrazovky, kdy se každý ujme jedné postavičky. Online multiplayer chybí. Stejně jako v prvním díle, i zde se jediný zásah nepřítelem rovná smrti a vrácení na poslední checkpoint. V multiplayeru to však neplatí a postavička se po zásahu promění v bublinu, kterou ostatní mohou zasáhnout a hráče tak zachránit.

Během hry Rayman sbírá žluté Lumíky, za které na konci úrovně může získat několik růžových Electoonů. Ty je důležité také hledat uvězněné v jeskyních, ukrytých napříč úrovněmi. Po sesbírání dostatečného počtu Electoonů může hráč nejen pokračovat dál ve hře, ale také se odemknou speciální "Treasure chest" úrovně, kde ve zběsilém tempu pronásledujete utíkající truhlu s diamantem. Za získané Electoony se také odemykají zmíněné nové oblečky pro postavy. Na závěr každého světa Rayman musí zachránit unesenou vílu, která ho poté obdaruje novou vlastností, jako například plachtění nebo potápění.

Podpořte Databázi a kupte si hru na

Poslední diskuzní příspěvek

Fritol

14196

04.02.2024 18:14

Na GOGu za 2 eura a zbavite se otravneho UPlay. Výborná věc hlavně na couch coop.

Diskuze ke hře

Gerret

2792

06.04.2012 21:51

Dohráno

PC 90

Nejsem znalcem původních dílů, takže nemůžu porovnávat. K tomuto jsem se dostal hlavně z toho důvodu, že už jsem dlouho nehrál žádnou plošinovku ve stylu Maria a gameplay demo z E3 mě hodně navnadilo a tak jsem hru prostě musel okusit.

Jedním z největších kladů je špičkově propracovaná grafika, které nelze nic vytknout. Hned od začátku jsem si ji doslova zamiloval, jak je vše skvěle do detailů propracováno, od postavičky až po pozadí levelů. Hudba si mě taky velice získala, všechny skladby se do hry výborně hodí a dotváří už tak výbornou atmosféru.

Hratelnostně je vše také na bezvadné úrovni, postava má velice dobře propracované pohyby a jednotlivá vylepšení, co získáváte v průběhu hry za osvobození víl, vždy trochu osvěží hratelnost. Nejvíce jsem hrál za Raymana, ostatní postavy jsou sice fajn, ale už mi nepřišli tak zajímavé zpracováním a vzhledem.

Po příběhové stránce je hra velice jednoduchá a osvobozování Electoonů je zábavné a nemůže omrzet, protože hra nabízí spoustu levelů s různorodým prostředím, takže stereotyp se nemůže dostavit. Hra navíc nabízí ještě speciálních 10 úrovní, kde se snažíte dohnat truhlici. Tyhle levely mě skoro dokázaly dohnat k šílenství, protože to bylo vždy tak nejméně 100 pokusů, něž se mi level podařil dokončit.

Ze záporů by se dalo najít velice málo věcí. Například mně občas vadilo, že jsem s postavou někdy neviděl spodní část obrazovky, jako by byla malá část odříznutá, ale to je prkotina. Dále by neuškodilo více využití pro ostatní postavy, když už tam jsou, protože když už se člověk na jednu navykne je blbost učit se zase hrát za jinou. A hlavně chybí online multiplayer, což je docela škoda. Ve více lidech po síti by to mohla být zábava.

Myslím, že tuto hru si může zamilovat každý. Kdo hledá nějákou novodobou a zábavnou plošinovku je Rayman to pravé.

Pro: Grafika, hudba, hratelnost, spousta levelů.

Proti: Neuškodilo by větší využití pro ostatní postavy, Chybí online multiplayer.

+26

Jumas

30869

22.03.2020 15:01

Dohráno

Wii 75

Každoroční společné hraní na Wii, které si se ženou již čtvrtým rokem dopřáváme, jsme nemohli vynechat ani letos. Po Mariovi, Donkey Kongovi a Kirbym přišel na řadu Rayman, jakožto další z ikonických postav plošinovkového světa. Já hrál za klasického Raymana a Romča střídala charaktery od Globoxe přes Blue Raymana až nakonec skončila u Teensy Queen.

Po pár zdolaných úrovních si vždy stanovíme, co všechno budeme sbírat. Tady byl cíl jasný, najít všechny klece s Electoony, posbírat minimálně takový počet Lumíků, který stačí na zisk alespoň jednoho dalšího Electoona a získat všechny zuby v Tricky Treasure levelech. Medaile za 350 Lumíků jsou totiž jen pro dobrý pocit a poháry za excelentní časy také. První dva cíle až na výjimky nebyly příliš složité a v mnoha úrovních se nám podařilo získat i další Electoony, ale zubů jsme nashromáždili jen osm.

Zbylé dva bychom asi také nakonec ukořistili a kvůli tomu vůbec poslednímu jsme se dokonce museli zdoláváním několika počátečních úrovní na čas dostat na celkový počet 200 Electoonů, ale už jsme na to prostě neměli nervy. Když jsme se navíc podívali na YouTube, jakou odměnu bychom za zkompletování rudého chrupu získali, nestačili jsme se divit, co za příšernost si vývojáři vymysleli. Stačilo nám jen shlédnout gameplay bonusového levelu, abychom se ujistili, že tohle opravdu zapotřebí nemáme.

Nechybí samozřejmě i na rychlost laděné pasáže či dokonce celé úrovně, které přímo nesnáším a útěk před hordou pavouků, netopýrů, ryb a kdo ví, čeho ještě, bych z plošinovek vystřihl. Zde naštěstí není těchto pasáží tak velké množství a plnění těch deseti Treasure levelů s bonusovou zemí mrtvých je pouze dobrovolnou zkouškou nervů, kterou není nutné absolvovat k dokončení hry. Takto bych to řešil i jinde a klidně bych se obešel i bez těch několika pasáží ve standardních levelech.

Skvělý byl vývoj postav, které neustále dostávaly do vínku nové schopnosti. Ke skákání tak postupně přibylo i mlácení a kopání, vznášení se, zmenšování, potápění a nakonec i běhání po stěnách. Celkově je Rayman Origins kvalitní plošinovkou s výbornou hudbou a celkovým ozvučením, kterou bych na počítači s největší pravděpodobností nehrál, ale na Wii ve dvou šlo o skvělou zábavu.

Pro: Rayman, nové schopnosti postav, hudba, ozvučení, multiplayer

Proti: některé levely, na rychlost laděné pasáže

+20

RomcaT

8332

30.03.2020 21:36

Dohráno

Wii 80

Raymana jsme na Wii pařili s Jumasem. Jumas hrál za klasického Raymana a já jsem postavy střídala, jak mě zrovna napadlo. Chtěla jsem hrát hlavně za fialového Raymana, ale byl za hodně „usměváčků“, takže jsem se na něj nakonec vykašlala. Ke všemu mi přišlo mnohem přehlednější při hraní, hrát za postavu co vypadá jinak než Rayman, abych jí snáze odlišila od Jumase.

Dokonce jsme přišli na to, že každá postava má trošku jiný styl skoků a pohybu celkově. Každá se maličko jinak ovládá, ač jsou tlačítka na ovládání totožná. Ale bylo to v rámci citu, úplně jemné rozdíly.

Do prostředí jsem se zakoukala hned na první pohled, tyhle infantilní postavy se spoustou barviček mám moc ráda. Vše šlo jako po másle, obtížnost se s postupem času navyšovala přesně tak, jak by člověk čekal. Většina kol byla příjemná zábava, nejvíce mě bavila lítací kola. Lítalo se na speciálních komárech a zvláště vtipné bylo, když jsem hrála za velkého Globoxe, který by asi komára rozmáčknul, kdyby si na něj sednul, a tak ho komár táhnul pod sebou.

Také s úsměvem vzpomínám na vodní levely, ty už byly o dost těžší, ale pořád mě hodně bavily. Ovšem jakákoliv kola, kde se vyskytoval oheň, pro mě byla utrpením. Nejhorší však byla kola, kde se muselo běžet jak o závod. Museli jsme to opakovat opravdu mnohokrát, než jsem se naučili přesně všechny překážky a citlivost s jakou skákat a na kterých místech.

Chtěli jsme starouškovi, který nás nechtěl pustit do tajného levelu posbírat všechny jeho zuby, poslední 2 nám ale chyběly. Myslím si, že by jsme je nakonec získali, ale podívali jsme se pro zajímavost na youtube, co by nás čekalo za překvapení a uznali jsme oba, že tohle nechceme. To bychom se hodně trápili a nejspíš by jsme se akorát tak zbytečně pohádali. ;o)

Takto jsme zakončili Raymana s úsměvy na tvářích a s pocitem úlevy, že do bonusového levelu nepůjdeme. Nebylo to třeba, titulky se pustili za dohrání posledního světa. Musím zmínit hudbu, ta byla skvělá, zvláště rybí zpívání se mi líbilo. Řekla bych, že se ke hře ještě vrátím a to se svými syny. Snad se jim to bude také tak líbit jako mě.

Pro: grafika, hudba, hratelnost

Proti: obtížnost bonusových kol, herní postavy za mnoho bodů

+20

ripper

6215

24.08.2022 11:54

PC 60

Původní Rayman se mi vizuálně moc líbil, ale zpětně (mnoho let po vydání) jsem do něj nedokázal proniknout, protože byl tuhý jak podrážka od bot. S moderním pojetím v Rayman Origins, všeobecně výborně hodnocené a oceňované hry, jsem si sliboval, že se konečně s touto sérií pořádně seznámím. To se sice částečně stalo, ale... navzdory předpokladům mě to nijak moc nezaujalo a nedokázal jsem se přinutit pokračovat (skončil jsem někde uprostřed druhého světa).

Celá hra je moc pěkně kreslená a rozpohybovaná. Možná až moc, protože na mě působila snad až příliš dětsky a může to být jeden z důvodů, proč mě tolik nechytla. Prostředí je hodně barevné, bláznivé, fantaskní. Chápu, že to odpovídá originálu. Ale necítil jsem se tam jakkoliv vtažen, na rozdíl například od taktéž nově přepracovaného Oddworld: New 'n' Tasty! (který měl příběh a nebyla to jen náhodná sbírka úrovní). Zároveň sbírání světlušek, růžových pidižvíků a drahokamů má v současné době pachuť mobilních her, i když to opět víceméně odpovídá originálu.

Nečekal jsem a překvapilo mě, že Rayman umírá po první chybě (s tím, že může najít dočasné srdce, které mu jednu ránu vykryje a pak zmizí). Hra se naštěstí poměrně často ukládá a neopakujete moc dlouhý úsek. Přesto mě tento přístup trochu vadil, což může být s podivem, protože např. takový Super Meat Boy jsem si strašně užil. Rozdíl možná bude v přístupu k přesnosti ovládání. Když už umírám po jediné chybě, tak chci velmi přesně umět kontrolovat postavičku. S Raymanem mi to moc nešlo. Změny směrů mu strašně dlouho trvají. Rozběhnutí mu strašně dlouho trvá. Při výskoku jsem měl problém odhadnout, kam přesně dopadnu (možná proto, že Rayman nemá spojené tělo) a ovládání pohybu ve vzduchu bylo opět těžkopádné (jakmile člověk dostane vrtulku, tak to část problémů řeší). Z menších problémů bych ještě vyčetl ovládání kamery, kdy se nelze skrčením podívat dolů, takže se člověk občas úplně zbytečně zabije.

Původně jsem si myslel, že by hra vzhledem k až přehnané roztomilosti byla vhodná pro hru s dětmi. Ale po vyzkoušení si myslím, že budou muset ještě hodně poporůst, protože navzdory vizuálu cílovou skupinou nejsou a není to pro ně uzpůsobené.

Celkově mě Rayman Origins přišla jako příjemná plošinovka, která mě ovšem nedokázala oslovit, a u které jsem poněkud bojoval s ovládáním. Vůbec se ale nedivím vysokým hodnocením od ostatních, protože zpracování je parádní, a pokud vás hra zaujme, tak určitě poskytne spoustu zábavy. Já osobně hodnotím rezervovaněji.

Celkové hodnocení: Dobrá

+18

Fatality

6449

02.01.2019 12:45 (poslední úprava 02.01.2019 12:46)

Dohráno

PC 80

Rozhodně jeden člen party zfetovaných negrů s kleštěma a letlampou Marsella Wallace, který si se mnou trochu zablbnul. Návrat k vyšší obtížnosti, který byl poznávací značkou úplně prvního Raymana, mě v některých levelech doháněl k šílenství. Rayman Origins má průměrnou hrací dobu 14 hodin, mně zabral 21. Provokující obrazovku objevující se po několika marných pokusech s dotazem, zda chci vůbec pokračovat, jsem upřímně nenáviděl.

Na rozdíl od mnoha ostatních jsem neměl větší problémy s parkourem za unikajícími truhlami nebo s odemčeným bonusovým levelem - oproti některým úrovním z hlavní linky jsem to bral jako balzám. Vždy jsem chtěl posbírat všech pět Electoonů (dokončit aktuální úsek, najít v něm dvě skryté místnosti a nashromáždit 300+ Lumíků) a to byl onen kámen úrazu. Občas se mi stalo, že jsem docválal do cílové rovinky s 294 Lumíky. Občas se mi stalo, že jsem přehlédl klíčové schované dveře. Nemít služební notebook, mnohokrát bych si praštil. Jenže nakonec se mi to vždycky povedlo a dostavil se slastný pocit zadostiučinění. Toho Rayman nabízí přehršel, pokud stejně jako já bažíte po vyzobaném světě.

Hudba krásně sounáleží v eufonii s pestrou grafickou stránkou hry. Když se daří a levely svištíte jedna báseň, budete mít na tváři blažený úsměv, jak to všechno do sebe pěkně zapadá. Rayman Origins je řemeslně skvěle odvedená práce, neměl jsem sebemenší problém s technickou stránkou hry. Líbily se mi i získávané dovednosti, nejvíce plavání, které mě opravdu bavilo a raymanovský podmořský svět je vskutku nádherný. A trochu i nebezpečný.

Pro opravdové fajnšmekry jsou tu i medaile za získání 350 Lumíků v úrovni a každou můžete zkusit pokořit za neúprosný časový limit. Na to už jsem se však vykašlal, neboť nervy mám jen jedny. Cože? Vzhůru na Rayman Legends?

Pro: Hudba, úrovně, satisfakce, svižnost, plavání

Proti: Frustrace, délka, bossové, vrtulka

+17

Všechny komentáře

PC 152 82
PS3 2 80
Vita 2 70
X360 2 72
Wii 2 78
3DS 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).