Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Binary Domain

24.02.2012
27.04.2012
kompatibilní
78
70 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

The Machine Age Has Begun. Do roku 2080 došlo k většině toho, co dystopikové ve 20. století předvídali. V jeho prvních desetiletích značně stouply hladiny světových oceánů a 3/4 světových metropolí tak byly zaplaveny. Stamilióny lidí tehdy zemřely, další stamilióny přišly o své domovy. Co bylo pro většinu pohromou, se ukázalo být příležitostí pro vybrané. Bylo třeba vybudovat nová města na základech těch starých. Do té doby spíše přehlížená a podfinancovaná robotika dostala šanci, kterou proměnila. Nejúspěšnější v tom byla americká korporace Bergen, která zrobotizovala domácí průmysl do té míry, že si USA navzdory prognózám udrželo své postavení supervelmoci i ve 21. století.

V roce 2040 už dosáhly počty robotů takových čísel, že byly přijaty "Nové Ženevské konvence" upravující vztah člověk-robot. Skutečným účelem nových mezinárodních zákonů bylo zakázat vývoj robotů příliš podobných lidem. Kvůli tomu byla vytvořena i vojenská jednotka "Rust Crews" s pravomocí zakročit kdekoliv na světě. Lidští roboti, takzvaní "Hollow Children", se však už stačili infiltrovat mezi lidi. Když spáchali teroristický útok na ředitelství Bergenu v Detroitu, nikdo nepochyboval, že za vznikem "Hollow Children" a plánem útoku stál Yoji Amada, jehož korporace se předtím s Bergenem neúspěšně soudila o (dle jeho tvrzení) ukradené technologie výroby robotů. Šestičlenný tým Rust Crews je vyslán do futuristického Tokia, aby Amadu zadrželi a předali k výslechu bezpečnostnímu výboru OSN. A právě tato přetechnizovaná metropole se symbolicky stane místem vypuknutí první otevřené války robotů s lidmi.

Týmová third person akce se hraje podobně, jako Gears of War, nicméně od tohoto velkého vzoru všech third person her se liší více, než jen svým zasazením. Členy týmu tady lze před každou misí, i v jejím průběhu, vybírat a také jim udílet různé rozkazy. Možné je i udělování rozkazů hlasem, přičemž hra rozpoznává angličtinu a japonštinu. Hráč se nevyhne ani "realtimovým" rozhodnutím, které ovlivní vztah týmu ke svému veliteli, projevující se prakticky v jejich bojové morálce. Každá zbraň jde modifikovat a každý člen týmu má speciální skill, který může rozvíjet. Plně zničitelní, nepřátelští roboti zase spolupracují, přizpůsobují svoji taktiku vaší aktuální poloze, vzdálenosti, ale také s ohledem na své počty a technický stav. I rozstřílený, beznohý robot se snaží k hráči doplazit a ublížit.

Měsíc po vydání byla uvolněna dvě DLC, jejichž obsah byl již zakomponován v předobjednávkách. Jedná se o Dan Marshall Pack přidávající jednu útočnou pušku a vylepšující startovní dovednosti hlavního hrdiny, obojí pro snadnější průchod singleplayerem. A Multiplayer Map Pack přidávající novou mapu, jedno povolání a dvě zbraně.


Poslední diskuzní příspěvek

@Dunemaster (10.04.2023 21:54): Hmm, spíš ne. Je jich tu moc už. :D Navíc tak nějak souhlasím s komentářem od JohnCZ. Snad jen mimo to, že příběh potřeboval rozvést. Dle mě to bylo dostačující a funkční.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Pokud bych měl dát na první dojem, tak bych Binary Domain hodně rychle odsoudil. Hlavní menu vypadá příšerně budgetově a hudba mi solidně trhala uši. Hra je na první pohled až nechutně konzolová a pocítily to i mé prsty, které až do konce bojovaly s tragickou akcelerací myši, která nejde vypnout. Velká část hráčů nejspíš sáhne po gamepadu, ale já s ním střílečky hraji tuze nerad.

Dojem se nezlepší ani po rozehrání. Úvodní lokace vypadá dost děsně, hlavní postava se podivně pohybuje a ovládání také není rozvrženo zrovna šťastně. Na druhou stranu nadchnou parádní animace, které vysokorozpočtovým dojmem rozhodně působí. Postupně se dojem z prostředí rapidně zlepšuje, hlavní postava dostává jiný oblek, který vypadá a hlavně je rozanimovaný MNOHEM lépe. Zhruba od třetiny se z Binary Domain stává doslova jiná hra a svěží akční jízda až do konce.

Po dějové stránce jde o klasický akčňák (parta neohrožených hrdinů proti smrtící přesile), ovšem podání příběhu je nezvykle poutavé (částečná inspirace filmem I, Robot či seriálem Battlestar Galactica je patrná) a dialogy na poměry akčního výplachu propracované. Animací je hodně a rozhodně nenudí, ba naopak. Kamera je hodně akční, pořád někde něco bouchá, do toho se hláškuje o sto šest a nechybí nějaká ta romance. Prostě ingredience pro hollywoodský biják.

Hratelnost se skládá ze střílení malých robotů, ze střílení větších robotů, občasných on-rail sekvencí a ze střílení přerostlých megahajzlů. Bossů je ve hře fakt hodně a jsou rozmanití. Obecně soubojům s bossy moc neholduju, ale v Binary Domain mě zápasy s nimi bavily, leč občas se přeci jen dostavila frustrace. Zejména v momentech, kdy se po několika minutách intenzivní řežby hlavní hrdina dostal do smyčky útoků, ze kterých nebylo úniku. Klasický hráčský problém, který značí nedotaženost herních principů. Jinak je střílení hodně zábavné, každý robot má určitá zásahová místa a postupně se rozpadá tam, kam hráč zuřivě pálí. Je to nejen efektní, ale hlavně efektivní - ustřelení nohou robota zpomalí, vystřelení zbraně z ruky odzbrojí, ustřelení hlavy ho dokonce otočí proti spolubojovníkům. Graficky není co vytknout (tedy až na tu fádní úvodní lokaci), občas trochu kolísá framerate při větším množství kouře, ale jinak hra běží dost svižně a to i ve vypjatých momentech při cutscénách plných střihu. Zvukově jde o průměr, hudba sice působí dynamicky, ale nejedná se o nic zapamatování hodného.

Zaujala mě možnost rozdávat rozkazy přes mikrofon, ale ta se mi zdála funkční jen tak napůl. Jednoduché rozkazy hra brala, ale složitější jsem mohl vyřvávat jakkoli jsem chtěl a hra na ně vůbec nereagovala a místo toho reagovala na své vlastní zvuky vycházející z reproduktorů. Přesto zajímavé oživení, které by v případném pokračování chtělo dotáhnout do funkční podoby. Nebýt tedy těch několika technických nedostatků, šel bych s hodnocením ještě výše, protože jsem se těch 10 hodin fakt skvěle bavil.

Pro: efektní a zábavné přestřelky, špičkové filmové animace a práce s kamerou, zajímavý příběh a dobře napsané dialogy

Proti: ve své podstatě je to jen střílečka, příběh by si zasloužil rozvést, toporné ovládání, nehezký HUD

+27
  • PC 80
Výborná skrz naskrz japonská střílečka, který bohužel k výjimečnosti schází lepší PC port a obecně odladěnější herní systémy. U podobně rychlý hry to musí šlapat na jedničku, a to se zde bohužel nekoná. Nevyzpytatelná citlivost myši (i po aplikaci fixů), nepříliš dobrej krycí systém a spousty dalších drobnejch much Binary Domain dost shazujou.

Celý to tak táhne dopředu především příběh, kterej sice čerpá ze všech možnejch sci-fi klasik, ale je velmi slušně zrežírovanej a i když celou dobu operuje s dosti klišovitou partou chrlící "cheesy" hlášky, až téměř do konce neztratí tempo a nezačne nudit. Škoda jen, že právě na konci se začne mírně utápět v patosu a fantasmagorickejch zvratech.

Dovedu si představit, že kdyby celá hra dostala remaster, kterej by posunul základní cover system na úroveň současnýho standardu, updatoval design některejch levelů a vyřešil technický nedostatky PC verze, klidně bych šel s hodnocením i o deset procent vejš.
+24
  • PC 65
Binary Domain je prvním zářezem do letošního roku dohraných her a hned mám pocit, že kdybych hodnotil tuhle hru 80 nebo 50 procenty, stejně je na mém hodnocení něco špatně. Jediné co jsem o Binary Domain na začátku věděl, že je to trochu jako Mass effect, ale podle hodnocení jsem tušil, že ne tak kvalitně zpracovaný. A to co jsem dostal je docela průměrná střílečka se vším dobrým i špatným co béčkové hry nebo filmy přinášejí...

První dojem rozhodně nebyl pozitivní, divné menu bez kurzoru, zvláštní hudba, ovládání naprosto konzolové a první parťák hláškující tak, že jsem ho chtěl poslat do... no řekněme do jiné hry... Zakladní lokace hloupá a ve spojení s divným ovládáním jsem se musel trochu donutit abych hru nevypnul a navždy neodložil. Protože pokud vytrváte není to až taková hrůza jak to na první pohled vypadá.

Už když na vás naběhnou první vlny zelených terminátorů je vám vysvětlen nejúčinější způsob likvikace všech nepřátel ve hře (kromě bossů) a tím je ustřel nohy a doraž na zemi. Střílení je v pohodě i ten postupný rozklad protivníků je pěkný, jen je to vlastně jediné co ve hře děláte. Bossů je tu celkem dost, ale většina je zaměřená na znehybnění bosse, které vám usnadní odstřelení určité jeho části. Celkem v pohodě až na jednu "gorilu", kterou kosíte na třikrát a společně s toporným ovládáním postavy je to neblbější souboj ve hře.

Přiběh má sice zajímavý i když klasický námět o robotech v moderní společnosti, ale tak jako celá hra je to naprosto totální béčko, ať už jde o vykreslení postav, zvratů a divných rozhovorů vašich parťáků které si naštěstí můžete do jednotlivých částí volit, takže jsem našel ty dva nejvíce snesitelné a těch jsem se držel. Na ostatních členech mi vůbec nezáleželo nebo jako v případě prvního z nich mi vyloženě lezl na nervy. Takže když v závěru umírá jako hrdina co zachrání jiného člena, já si jen řikal, proč až tak pozdě...

Ale abych jen nenadával tak k fajn střílení se přidává i dobrá grafika, občas snaha o nějaký ten humor nárážka na Jamese Bonda jako nějakého filmu pro pamětníky či prohození zachráněného člena střešním oknem pobaví. Tak nějak jsem si cestu našel i k hratelnosti, dvěma parťákům a s tím ovládáním jsem se ke konci už taky tolik nepral :) Ještě bych zmínil dvě části na dálnici, které jsou nejhorší částí ve hře, kde i to střílení je otravné a vůbec celý koncept téhle Kobra 11 události je hrozný, naštěstí je tam jen dvakrát.

Jako začátek herního roku sice žádná pecka, ale narozdíl od podobně hodnocených her v sobě mám malou touhu si hru projít znovu, nezabere ani 10 hodin, takže se možná k Binary Domain ještě někdy vrátím...

Pro: Střílení, grafika, občas se zasmějete...

Proti: Koridor, příběh, ovládání...

+20
  • PC 75
"She looks familiar. Reminds me of an actress. Or someone. - Come on Bo, you know, the only movies you watch are porn...OH YEAH!" 

Musím říct, že první ze šesti kapitol mě zaujala. Vlastně mě na první dobrou zaujala celá hra. Binary Domain totiž vypadá jako třiáčková záležitost a hned z kraje Vás oslní totální béčkovou atmosférou, že kdyby se v hlavní roli objevil Steven Seagal, ani by Vás to neurazilo. To mě imponovalo, co Vám budu nalhávat.

Binary Domain je ale v podstatě hrozně jednoduchá střílečka. Její největší devizou je ale právě ten béčkový příběh, o kterým jsem mluvil. Ta béčkovost totiž skrývá super postavy, poměrně skvělý hlášky a momenty, které nebudete chtít zapomenout. Na úkor toho všeho se ale odehrává v hi-tech prostředí, které je víceméně hnusné. Vypadá tak, jak by mohlo vypadat Tokio za sto let s tím, že doufáte, že se toho nedožijete. Navíc většinu času kosíte unylé roboty, kteří Vám jsou u prdele a jediné štěstí hry je to, že tu sem tam (poměrně často) vyskočí nějakej ten super boss, kterej Vám chce řádně nakopat prdel, ale je na Vás, abyste mu jasně ukázali, kdo je tady hrdina dne.

Tomu, že hru dohraju, jsem v prvních minutách ani náhodou nevěřil. Hru jsem spustil někdy lehce před půlnocí, kdy přítelkyně spala a hra samotná se mi hned v úvodu snažila vysvětlit, že jedna z její vlastností je ta, že budu rozdávat rozkazy přímo skrz mikrofon. To jsem o půlnoci zkusil, ale zjistil, že když to nebudu dostatečně řvát, tak jsem prostě v hajzlu. Jako, tvůrci hry, super nápad, ale ne pro někoho, kdo doma nežije sám. Samozřejmě jsem tu možnost hlasového vyvolávání rozkazů vypnul a hrál po zbytek hry bez toho. Vždyť bych kvůli Vám vyvolal hádku, diskuzi, nepříjemnosti....a to jsem samozřejmě nechtěl. Jako fakt super nápad kluci, ale totálně k hovnu...

To zbytek už je jiná sranda. Je totiž znát, že hra je primárně na konzole, takže jsem měl co dělat, než si zvyknu na ovládání. Nejhorší asi byla ta citlivost, která mi dala hodně zabrat. Zaměřit robota bylo kolikrát umění, ale na druhou stranu jsem v dialozích slyšel české slovo "robot" a to mě nutilo hrát dál. Minimálně se dozvědět více o příběhu, který začal poměrně zábavně, aby se z něj postupem času stala vážnější...a hlavně daleko akčnější...záležitost.

Během hry kosíte na co přijdete. Také sbíráte body a nebo nějaká ta vylepšení. Za body si ostatně také kupujete vylepšení a celkově jste ve hře lepší a lepší, což je logické, protože se postupem času objevují stále lepší a lepší roboti. Binary Domain je v tomto jednoznačně přímočará a musím uznat, že v rámci odpočinkové střelby mi to totálně vyhovovalo.

Je otázka, co o hře víc napsat. Na první dobrou očekáváte solidní událost a výsledek je poměrně jednoduší, než by Vás napadlo. Hloupí nepřátelé, které kosíte lusknutím prstů. Nevýrazná hudba, hnusné prostředí, ve kterém nechcete být už ani minutu. Tomu všemu ale dává valeé příběh, který je zábavný a napínavý až do samotného závěru. Postavy jsou živé, máte k nim vztah, je Vám s nimi fajn, baví Vás volit si koho si do party do bojů zvolíte. Prostě z tohoto úhlu podařená záležitost, o jejíž partě byste neměli problém říct, že se jedná o Expendables herního světa. A ono to tak nejspíš asi i bude. Binary Domain totiž nabízí parádní herní týmovku dnešní doby...a který jiný film by tomu mohl být podobný, než právě série Expendables, která z béčkových borců, které všichni milujeme, dokázala udělat něco víc. Tak, jako tato hra.

Pro: Totální béčková událost, které dominuje skvělý a zábavný příběh se živými postavami, u kterých se každou další minutou těšíte, co za hlášku zase vyblejou..

Proti: To vše ale v industriálně hnusném moderním prostředí se sterilní hudbou, která na hře nepřidá, ale Vám je to ve výsledku vlastně jedno, protože jste za tu chvíli dokázali zjistit, co je Binary Domain zač.

+20
  • PC 80
Binary Domain vždycky vypadala dost béčkově, tuctově, nebýt letních slev na Steamu, nehrál bych ji.

První dojmy nebyly zrovna pozitivní - hra vypadá tak 5 let stará (i když třeba postavy jsou skvěle rozanimované) a mechanismy se nezdají být moc dotažené. Je to jedna z těch stříleček, kde často máte nepřítele na mušce, ale projektily se zahryzávají do nějaké překážky poblíž trajektorie. Krom toho první úrovně do setkání s anglickou a čínskou jednotkou vypadají vážně tragicky a negr, který vám během nich dělá společnost, je tak nějak na zabití.

Ale nakonec jsou přestřelky v BD docela fajn. Ustřelení hlavy robota ho obrátí proti ostatním robotům, což akci celkem přidává na zábavnosti a originalitě. Bossové jsou vesměs nápadití a člověk se na ně celkem těší. Hra má řadu on-rail shooting sekvencí a jiných variací na ně, ale tak proč ne. Jediná opravdu otravná část pro mě bylo ovládání samohybného howitzeru někde ve 2/3 hry, který se otáčí půl hodiny a pomalu netrefí stodolu.

Příběh je dost béčkový, ale pořád zajímavý. Akorát je škoda, že se v něm hra šťourá spíš až ke konci. Drtivá většina hry je prostě cestou do sídla záporáka. A rozhodně má námět mnohem větší potenciál, ale i s tímhle se dá v klidu žít. Hlavní předností Binary Domain jsou imho skvěle napsané postavy, které se sice často chovají docela klišovitě, ale pořád zvládají působit přirozeně. Můj favorit byl francouzský robot Cain.

Dneska bohužel Binary Domain působí tak nějak zastarale, určitě by mu slušel blockbusterový rozpočet. Určitě by mu pomohlo, kdyby úvod nestál za prd, kdyby hra vypadala méně tuctově, a kdyby demo obsahovalo nějakou solidní část, kde Cain hláškuje. Nečekejte od toho perfektní hratelnost, ale dobré to je a za zahrání to stojí.
+16