Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Horké léto, aneb Majer v akci

1998
74
178 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

"Jsem obyčejnej kluk. Kluci mi říkají Rambo a holky kreténe. Jinak jsem Majer. Honza Majer." Tak těmito slovy hlavní postavy začíná hra Horké léto. Majerova rodina se vydává stanovat na ostrov uprostřed Pacifiku a jak už to tak bývá, něco se zvrtne a náš hrdina se probouzí sám bez rodiny. Aby ji nalezl a zachránil, musí si poradit s lidodlábama, mafiánem a místní faunou i flórou.

Horké léto je česká adventura stojící především na humoru. Hra je kompletně nadabovaná Zdeňkem Izerem (včetně různých zvuků), stala se nejprodávanější českou hrou roku 1998 a spustila v Čechách menší vlnu her dabovaných známými českými herci.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
"Jsem obyčejnej kluk. Kluci mi říkají Rambo a holky kreténe. Jinak jsem Majer. Honza Majer." Kdo z dětí 90. let by neznal tuto kultovní hlášku, kterou začíná intro hry Horké Léto? V mém případě to však bylo to jediné, co jsem ze hry znal, neb jediný vlastník originálního nosiče byl škrťák a odmítal se zapojit do třídního výměnného obchodu. Jeho smůla, řekl bych. K Horkému Létu jsem se tak dostal až letos. Upřímně, očekávání nebyla velká. Předpokládal jsem, že pravděpodobně infantilní humor hry mne příliš neosloví. Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Na české poměry se jedná o kvalitní hru, které se však nevyhýbají některé neduhy provázející adventury z našich luhů a hájů.

Co svět světem stojí, kvalitní adventura stojí na kvalitním příběhu. A to je přesně slabina českých pokusů z 90. let. Nejinak tomu je u Horkého Léta. Honza Majer cestuje s rodinou na dovolenou. Po přistání je jeho rodina unesena kanibaly. Záchrana rodiny před kanibaly tvoří první polovinu hry. Následně si hráč zopakuje totéž, tentokrát na ostrově mafiánů. Jako příběh vážně míněné adventury nic moc, jako podklad humorné adventury dostačující. Ad humor - dle očekávání na mne příliš nepůsobil, i když pár situací ve mne vyvolalo posunutí koutků směrem vzhůru (za mě nejlepší scéna se týkala bowlingové koule, kdy Honza Majer pronese, že by ji nerad táhl a když ho k tomu jako hráč přinutíte, jen rezignovaně pronese, že to čekal). Občas Honza prolamuje hranici mezi jeho světem a světem za monitorem a oslovuje přímo hráče. Pokud vím, poprvé jsem se s touto situací setkal u Simon the Sorcerer II: The Lion, the Wizard and the Wardrobe .

Právě inspirace druhým Simonem je u Horkého Léta celkem jasná. Hra se odehrává v podobném tropickém prostředí, dochází k prolamování čtvrtého rozměru a Majer cynicky likviduje herní postavy. Někomu může tento systém hry připadat zbytečně drsný, ale mě to nevadilo, asi už jsem okoralý. I sám Majer může umřít. V průběhu hraní jsem narazil na dvě místa, která mohou končit jeho smrtí. Žádný dead end mne naštěstí nepotkal a předpokládám, že ve hře ani žádné nejsou. Pixelhunting se nekoná (s čestnou výjimkou lahve ve sklepě). Zamrzí objevování se nových předmětů na již prošlých obrazovkách. Potěší pročištění inventáře po polovině hry. To byl na svou dobu celkem revoluční počin.

Kromě humoru (který na mě příliš nefunguje) hra staví na dabingu Zdeňka Izera. Jedná se tuším o druhou hru s profi dabingem z našich luhů a hájů a dabing se povedl. OK, jedná se o vykrádání české Policejní Akademie, ale mě tento fakt nerozhořčuje. Zvuky jsou kvalitní a (až na neustálý otravný zvuk Majerovy chůze) nijak při hraní nevadí. Trochu zamrzí vynechání herní hudby, ale rozumím autorům, že hudba v pralese nedává úplně smysl. A právě pralesní zvuky jsou celkem povedené.

Grafická stránka mne příjemně překvapila. Prales vypadá jako prales. To, že je hlavní postava ošklivá (neb je to hnusák) patří ke koloritu hry. Bohužel hra neobsahuje žádnou pohlednou ženskou postavu, což bych zrovna u mafiánské milenky celkem očekával.

Hra bohužel trpí některými nelogickými postupy. Za sebe přidám jeden, který tu zatím nikdo nezmínil. Ostrov lidojedů obsahuje tři ohniště - hořící vatru ve vesnici lidojedů, ohniště u Majerova stanu a ohniště pod útesem. Správný postup při výrobě lepidla bohužel funguje jen na jednom ze tří ohnišť, což považuji za OBROVSKOU autorskou botu. Těch nelogičností by se ve hře našlo víc, ale tato mne naštvala nejvíc.

Ze souboje se souběžně vydaným Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš pro mne vychází Horké Léto jako vítěz. Hra je delší, po grafické stránce lepší, co do dabingu srovnatelná a aspoň za mne se odehrává v zábavnějším prostředí. Humor mne minul v obou případech. Horké Léto je na české poměry velmi kvalitní hra, která sice obsahuje některé porodní bolesti, ale hraje se dobře a rozhodně jsem neměl pocit nudy nebo frustrace (byť jsem občas juknul do návodu, to přiznávám bez mučení). Hra má i dnešnímu hráči co nabídnout, i kdyby to byla jen Izerova one man show.

Pro: Grafika, dabing, zábavná hratelnost, pár humorných situací.

Proti: Bez herní hudby, některé nelogické postupy (by přímo chyby v designu).

+28
  • PC 85
Jednou z první her, kterou jsem hrál, je Horké léto, a protože jsem se díky výzvě rozhodl zahrát si konečně druhý díl, prožil jsem si dobrodružství Majerovic rodinky znovu. Nedávno jsem se dostal k originálce a díky DOSBoxu na mě vyskočilo legendární intro s přezdívkami Honzy Majera.

Nesmyslné kombinace předmětů mě již při prvním hraní dovedly k mnoha zákysům a nejinak tomu bylo i teď. Spoustu činností jsem si ale pamatoval, takže na řešení několika situací jsem nakonec přišel i bez návodu. Na většinu zákysů mi však dal zapomenout kontrolor topení, rozhovor o ionizačním chemomorfním galvanizátoru či hlášky typu teplej spacák.

Horké léto je prostě postavené na hláškách, protože bez nich by to nebyl ani poloviční zážitek. Polda mi svým humorem moc nesedl, za což určitě může i fakt, že jsem jej nehrál v době vydání. Honza Majer v podání Zdeňka Izera je ale jiná káva a i když mi teď už nepřijde vtipný každý rozhovor, jako kdysi, stále má Horké léto něco do sebe.

Pro: dabing Zdeňka Izera, Majerovic rodinka, humor

Proti: zákysy

+27
  • PC 70
Už je to celkem dlouho co jsem dohrál nějakou klasickou adventuru a dostal jsem znovu chuť. Ale co s tím, když ty známější mi v podstatě došly a do těch méně známých z druhé půlky 90. let se mi moc nechce - jsou tu většinou FMV záležitosti, 3D adventury, často bez titulků, často s nemožností je normálně zprovoznit. A tak volba padla na českou scénu, kde těch ke kterým jsem se dlouho nevracel mám ještě celkem dost.

Horké léto bylo s Poldou první vlaštovkou nové české adventurní školy. Po technicky nebo hratelně příšerných záležitostech jako byly Tajemství Oslího ostrova, Mise Quadam, Swigridova kletba či 7 dní a 7 nocí se zablýsklo na lepší časy - Dračí historie byla lepší, leč dětinská, Gooka byla solidní záležitost ale v rámci české scény spíše úkrok stranou. Až rok 1998, kdy paradoxně ve světě klasické adventury umíraly v Česku přišla éra vtipných, typicky českých ulítlostí.

Honza Majer je obyčejný kluk, kluci mu říkají Rambo a holky kreténe. Už jen tahle nesmrtelná hláška stojí za to a ve stejné duchu se nese i zbytek hry. Honza Majer ztroskotá s celou rodinou na tropickém ostrově, jeho rodinku unesou lidožrouti a když se mu je podaří zachránit, přichází druhá část, totiž zajetí mafiánem Floriánem Andreasem, který chce vypěstovat novou drogu. Honza celou záchrannou akci, každou věc, každý objekt komentuje lehce přitroublým, puberťácky dementním stylem, neustále chrlí šílené rodinné historky, lemtá pivo a fascinují ho bernardýni :) Ten humor je dost jednoduchý. Ale! Když hra vyšla, bylo mi cca 16-17 a byl jsem absolutně nadšený, spoustu hlášek jsem používal a některé si pamatoval dodnes.

Hra se s tím nepáře, pouští se do typicky devadesátkých záležitostí (Vietnamci, TV Nova), nemá problém ukázat kozy, dabing včetně pár imitací dělá Zdeněk Izer, který dokazuje, že Miloš Zeman byl k smíchu už v roce 1998 (jsem ztroskotanec, životní ztroskotanec). Nepáře se s tím ani Honza Majer, který hned na začátku sestřelí brokovnicí opici, rozpáře ji, nacpe do ní podomácky vyrobenou bombu a odpálí s ní žraloka :) Pak to schytají dva strážní (u druhého přijdou potoky krve, ale určitě jenom spí) či jeden zahradník.

Ani proti jednoduché, účelné a pěkně barevné grafice s karikovanými postavami nelze mít moc výhrad.

O něco horší je na tom hratelnost. Líbí se mi ovládání dvěma tlačítky, prakticky absence pixelhuntingu a na rozdíl třeba od Gooky se nedostanete do slepé uličky. První ostrov se dá s trochou trpělivosti vyřešit bez návodu, stejně tak ten druhý. Jakmile se ale dostanete do vily, začne hra házet klacky pod nohy. Backtracking na dávno prošlá místa s nutností projít vše znovu, protože se může něco objevit. Předměty lze použít na sebe až v určité situaci, dříve ne, navíc přesně (to znamená předmět A na předmět B ano, naopak ne). Některé věci nedávají smysl - třeba proč jde slaná voda nabrat jen na jednom místě a do jedné konkrétní nádoby, když jsou tu tři různé moře a Majer sebou táhne x nádob. Samozřejmostí jsou i nepotřebné krámy v inventáři, které nepoužijete, nebo aktivní místa k ničemu.

Zkrátka typicky česká záležitost, bez pořádného příběhu, s tradičními adventurními nelogičnostmi, ovšem s parádním dabingem a českým 90s humorem, který víceméně funguje i dnes, přestože už dávno nejsem cílová skupina. Ostatně už jen ten dovětek je prostě nádherně český - a tak jsem získal čtyři tisíce dolarů a vzal si nejhezčí holku ze třídy, která mi za rok utekla i se 4 tisíci dolary :)
+23
  • PC 70
Má první originálka. Má první česká adventura. A hra, kterou jsem snad nejčastějši dohrál (minimálně šestkrát). Rozhodl jsem se ji ale podrobit zkoušce času a po mnoha letech si ji znovu zahrát.

Horké léto pro mě vždy představovalo především neuvěřitelně vtipnou adventuru. Ještě jsem ani nebyl v pubertě a hltal jsem v podstatě jakoukoliv hlášku a jakýkoliv popisek, protože autoři všude vpasovali nějaký ten vtípek. Kdysi jsem uměl spoustu vět ještě dlouhé měsíce po dohrání zpaměti a citoval i části rozhovorů. Jenže to mi bylo 12. Naštěstí Horké léto pořád JE vtipné, jen už to není taková nekonečná řachanda. Většina vtípků je postavená na "hloupém" humoru, kde je to samá vzpomínka na zastřeleného dědu, nevěrného strýce a především Majerova oblíbeného bernardýna, kterého vidí ve všem. Nyní bych řekl, že humor je to většinou příjemný, ale opravdu vtipný pouze místy.

K vtipům a celkové atmosféře vydatně pomáhá Zdeněk Izer, který dabuje všechny postavy. Využívá také svého talentu, že i ten sebeohranější vtip zní v jeho podání dobře. K celkové absurditě pak ještě přispívá to, že postavy mluví různými hlasy známých osobností, které Izer umí imitovat... i když vzhledově vypadají úplně jinak (jednoruký vyhublý děda - Miloš Zeman, tlustý Majerův taťka - Felix Holzmann...).

Těžko říct jestli kvůli určité nostalgii, ale Horké léto si u mě rozhodně ponechalo ten zajímavý a originální "feeling". Krásně nakreslené lokace jsou zajímavé na pohled, ať už jste v džungli, vesničce lidojedů či v nevkusné vile zbohatlého mafiána. Všechno to tak nějak žije, je to samý zvuk, samé křepčení neznámých zvířat, vrčení strojů a dalšího bordelu, co postavy vyluzují, že ani hráči nedojde, že se ve hře vlastně nevyskytuje hudba.

Největším problémem je však Horké léto jakožto adventura. Máme tu sice občas klasické zaúkolování hrdiny, kde má přinést tohle a támhleto, ale neustále se hráči hážou klacky pod nohy všelijakého charakteru. Postavy sice mají velmi zábavné dialogy, ale moc vám neporadí (ani když je to vyloženě na místě). Charaktery v adventurách mívají téměř vždy výraznou roli "rádce" (i často nepřímého) při vašem postupu, to zde autoři bohužel nedodržují. Podobně tak prozkoumávání slouží jako zdroj vtipů, ale jen ve vzácných případech vám nějak napoví.

Předměty se sice kombinují a používají povětšinou logicky (až na čestnou výjimku opičí bomby), ale často je to poměrně nečekané, obtížné (získání soli) a co si budeme říkat, amorální - za hru zabijete několik zvířat a i minimálně jeden člověk to díky vašemu adventurování nepřežije.


Horké léto je pěkná česká adventura s trochu buranským, ale často vtipným humorem, která dodnes může okouzlit svou příjemnou grafikou a atmosférou. V adventurních mechanismech však často tápe.

Pro: Grafika, atmosféra, dabing.

Proti: Místy hra "drhne" kvůli nedodržování adventurních principů.

+22
  • PC 70
Jednoduchá ptákovina na uvolnění. Druhá kapitola mi už přišla nadbytečná, ale o propojení s První, Barbaru ve vaně a napodobeného! Sobotu v garáži bych nechtěl přijít.
Balíkovské bonmoty tak poctivé, že jim musíte chtě nechtě přijít časem na chuť: kecy kolem Opičí bomby; "Skála. Divná to rostlina."; všudypřítomný univerzální Bernardýn a MOJE bezedná plechovka; Zemanův Ionizační Chemomorfní Galvanizátor a "Dominikovi to vadit nebude" či ráčkující papoušek nazývající Majera dokonale trefně - Mamlas.

Příjemná ruční grafika ve stylu Trnky Brnky sedne a zvuky nepotřebují hudební doprovod.

Inventář měli dát na klávesovou zkratku. Napadá mě I.

Účelově pokroucená (kreativní a vesele frustrující) logika kombinování předmětů a akcí a tajnůstkářské pozadí: První zásek, když jsem nenašel cestu za stanem k moři k hrochovi; První nakouknutí do návodu, když jsem jako ostatní nevěděl co s tou třetí ingrediencí lepidla - napadlo mě, že vezme zrcátko ségře o kterém se sama zmiňovala a její padající slzy prolité nad zničeným líčením a rozcuchanými vlasy nasbírám do kokosové misky :) - tohle matení nepoužitelnými předměty a náznaky zavádějících dějových uliček bylo jak psaní vlastního Majerova dobrodružství - Druhé použití návodu, když jsem si nevšiml pidi detailu láhve ve sklepě; Třetí, když jsem si myslel, že žebříkem vyleze k oknu ne ke zdi, protože ten žebřík byl prostě malej! a Naposledy, když už jsem chtěl finišovat a mátla mě anténa na bouráku. Rrrráčkující papouch mi za arrrrašídy dal drrrát. Dobrrrý ne :)

Proti: Druhá polovina měla být druhá hra.

+17