Wing Commander IV: The Price of Freedom

A opět vracím úder u dalšího dílu WC. :) Již čtvrtý díl této série a člověk se tak musí zeptat zda-li už nedochází k jakési únavě materiálu? Ha, houby s octem dochází, ač je to neuvěřitelné tak tento díl pozvedá laťku kvality ještě výše a je absolutně nářezový. :) Koukněme se tedy detailněji na toto dílko.

Jako první na paškál si vezmu grafiku a hranou část hry. Grafika se opět o něco posunula k lepšímu. Jinak k ní už není moc co říci, snad jen že ubylo hranatých a špičatých tvarů a naopak je zde více kulatosti a detailnosti. Hra vás zároveň zavede na několik planet a ty jsou taktéž detailnější a obsahují více objektů na povrchu nežli minule Oblast kde nastal větší posun jsou hrané předěly které jsou ve značně lepší kvalitě než u třetího dílu. Taktéž technické nedostatky jako bylo špatné nasvícení scén a pod. již tento díl netrápí. Hru netrápí ani bugy a nedej bože pády. Technika je tedy v pořádku, nezaznamenal jsem žádné potíže ( hrál jsem dvě verze z GOG a originál ).

Obtížnost je zde stejně volitelná jako u trojky, což znamená 6 stupňů obtížnosti od nováčka po noční můru. Nicméně obtížnost je určována i jiným faktorem. Jedná se o docela podivnou věc. Jde v zásadě o to že stíhačky mají velmi slabé palubní zbraně. Zde uvedu příklad, hrál jsem na prostřední obtížnost a v souboji jsem se pověsil nepřítely za zadek přičemž jsem do něho začal plnou palbou střílet. Trvalo nejméně 10 vteřin než mu spadly štíty a dalších deset než odešlo jeho plátování. Navíc i když byl takto nahlodán tak i přesto trvalo neúměrně dlouho než padl. Nutno připomenout že nepřítel pochopitelně kličkuje a všelijak se snaží dostat pryč. Pokud se mu to povede tak máte další problém. Nepřátelům se děsně rychle regenerují štíty a to tak rychle že stačí 2 vteřiny a mají zpátky jednu čárku... Ovšem máte i rakety které jsou zase neúměrně silné a nepřátelé se poroučely po jediné ráně. A jelikož takových raket nesete poměrně dost tak jsou souboje značně jednoduché. Jistě vás napadlo že nepřátel bude více, a samozřejmě jich na na vás jde povícero ale zde je další změna která tak obtížnost mění. Pryč jsou doby kdy jste musely prolétat několika NAV. pointy. V drtivé většině misí letíte pouze k jednomu a tam se vše vyřeší. Přímé a rychlé, ovšem zároveň zmizely i obrovské vlny nepřátel. Nyní jich je o poznání méně a jen velmi velmi zřídka přicházejí nějaké další vlny. Takže vám většinou vystačí právě rakety... Na druhou stranu nepřátelé využívají taktéž hojně raket a věřte že na střední obtížnost znamená jedna rána raketou směr krchov. Naštěstí máte obranu v podobě klamných cílů které můžete vystřeli a raketa se tak zaměří na tyto návnady. Nepřátelé sice touto věcí disponují také ale v jejich případě se stačí přiblížit na 2000m a máte jistotu že klamné cíle nevystřelí.

Opět bohužel musím hře vytknout ovládání na K+M. Je zde sice malinkatý posun oproti WC3 ale není nijak značný. Takže se opět připravte na rozharašenou citlivost a kurzor který si dělá co chce... Jinak ovládací prvky zůstaly stejné jako minule takže veteráni se budou cítit jako doma a nenaleznete tu mnoho změn.

Kde ovšem změny naleznete je podání příběhu a možnost volby. Příběh je zde podán naprosto výborně a ač jsem ho chválil u předchozích dílů tak zde se posunuje na novou úroveň. Naprosto excelentně napsané dialogy a děj vás budou držet u obrazovky a nutit hrát stále dál. Všemu ještě pomáhají výborní herci kteří rozhodně hře nedělají ostudu a zde hrané pasáže jsou lepší než mnohý skutečný film. Jsou zde přítomné zvraty a nečekaná odhalení a to vše podpořené možností volby. Všechny WC ( až na pátý díl ) mají nelineární kampaň a od WC3 se taktéž můžete rozhodovat v samotných rozhovorech ale čtyřka tuto možnost posouvá dál. Nejen že máte možnost volby v dialozích ( přičemž se nejedná jen o kosmetické věci ale tyto možnosti vás můžou poslat na zcela jinou kolej než opačná volba ) ale dokonce si můžete vybírat i mezi misemi. Svoboda rozhodování se tedy rozšířila a díky tomu vás ještě více vtáhne do děje. Osobně považuji příběh a výkony herců zde za nejlepší v celé sérii.

AI je zde už standartně na velmi dobré úrovni a nepřátelé i kamarádi se chovají inteligentně. Kamarádi pomáhají seč jim síly stačí ( a poměrně dost toho sejmou sami ) a nepřátelé naopak zkoušejí vše možné aby se vám dostali na kobylku ( úhybné manévry, promyšlené formace aby jste se dostali do křížové palby atd. )

Takže tady je WC4, pro mě se jedná o naprostý vrchol série a ač je to k nevíře tak laťka kvality byla od minula opět posunuta nahoru. Malinko jsem se bál změny nepřátel a celkově změněné atmosféře ale není čoh ose obávat. Tvůrci sice otočily kormidlem ale zachovali si ten správný ráz a kvalitu. Škoda jen toho ovládání na K+M které je pro celou ságu tak tipicky nedotažené ( a v případě 3 i 4 bych se nebál říct přímo strašné ). Jak už jsem psal jedná se o nejlepší díl a zároveň je zde vidět jak moc by si přáli aby vznikl skutečný film ( bohužel skutečně vznikl ) a celé universum tak obohacují o další podrobnosti. Jo a abych nezapoměl Maniac je pořád stejné pako a naprsoto špičkový ťulpas. :)