Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nihilumbra

27.06.2012
25.09.2013
27.01.2015
14.05.2015
30.09.2016
03.05.2018
kompatibilní
71
16 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Jste nejnovějším členem rodiny prázdné, bezduché Nicoty, nesoucím jméno Born. Jste zárodkem sobectví, zcela bez emocí, avšak přesvědčen, že svůj osud můžete změnit. Odmítáte být něčí loutkou na háčku bez vlastních názorů a pocitů. Vzepřete se tedy účelu, pro který vás Nicota hodlá použít, uprchnete na planetu Zemi a doufáte, že zde naleznete pravý smysl svého života a citové rozechvění. Víte, že máte v patách spáry Nicoty, přesto se vydáváte na nehostinnou pouť za nalezením a znovuobjevením své pravé podstaty.

Cesta je dlouhá, plná nástrah, a zvládnete ji jen v případě správného kombinování stěžejních pilířů této hry, a to paletou pěti barev "Momenta", modré, zelené, hnědé, červené a žluté, přičemž každá z nich reprezentuje elementární živel, popř. disponuje nějakou sekundární vlastností či funkcí. V jednotlivých lokacích obarvujete povrchy tak, abyste si připravili ideální podmínky k snadnější cestě vpřed. Modrým zbarvením přeměníte plochu na kluzký povrch, díky němuž se lze pohybovat hbitěji nebo lze pohybovat s těžkými objekty. Zeleným počmáráním povrch transformujete na trampolínu, s níž docílíte vyšších skoků, klíčových k pokoření vysokých překážek, nebo odrazu nepřátelských projektilů, jejž lze využít k osobnímu prospěchu. Hnědým podkreslením dojde k rozleptání, sloužícímu pro stealth chůzi kolem spících protivníků, eventuálně jako magnet ke zdolávání úhlových stěn, popř. i jako lepidlová past. Červené tónování bere na sebe podobu ohnivého koberce, který nejen usmrcuje, ale rovněž plní konstruktivní i osvětlující poslání, a žlutý odstín vdechuje syntetický život přístrojům skrze elektrický proud.

Nesmrtelností neoplýváte. Mějte na paměti, že barevný štětec může být dobrý sluha, ale i zlý pán. Totéž platí i pro nevlídné počasí sužující určitou oblast. Blizard, písečná bouře, lávová koupel, zástupy rozmanitých nestvůr i dotírající pařáty Nicoty deroucí se z levé obrazovky vám mohou vyřknout ortel smrti. Navštívené backgroundy nesou velkou míru melancholického vyznění. Zmrzlé hory, hluboký les, vyprahlá poušť, chřtán vulkánu či zdevastované mechanické velkoměsto. Vaše kroky po celou dobu hry doprovází hlas vypravěče, který vás provází dějem, seznamuje s událostmi a také se snaží přivést do sebeklamu a svést na scestí.


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Hned na úvod musím říct, že už dlouho jsem nehrála tak neuvěřitelně frustrující hru.
Ale pěkně popořadě:

Nihilumbra si mě od prvního okamžiku získala svou krásnou audiovizuální stránkou a melancholickým příběhem. Vypravěčův hlas se velmi dobře poslouchá a hra pěkně odsýpá bez větších zádrhelů. Až jsem si často říkala: ,,Není to nějak moc jednoduché?", což se vysvětlilo na konci ... tedy vlastně uprostřed.

Když totiž projdete všechny lokace, hra vás vyzve projít je všechny ještě jednou, ovšem s tím, že přestává veškerá legrace. Najednou musíte začít opravdu používat mozek a to, na čem celá hra stojí a padá - vaši schopnost přesně skákat. První kolo hry tak při zpětném pohledu působí jako takový tutorial, kde se seznámíte s ovládáním a naučíte se používat všechny barvičky. V kole druhém (pokud jste na tom stejně jako já) budete neustále umírat, protože se se skokem netrefíte o centimetr, a budete muset začít celou mapu od začátku. Pořád a pořád dokola až dokud level nezdoláte, popřípadě rovnou nevypnete v záchvatu hněvu.

Pro: audiovizuál, příběh, dabing, myšlenka

Proti: potřeba vraždit roste s každým dalším neúspěchem

+14
  • PC 60
Znáte pravidlo "Show, don't tell"? Tvůrci Nihilumbry asi ne. Velkou roli zde hraje vypravěč - popisuje vám co vidíte, co cítíte, co si máte myslet, co máte dělat a neustále opakuje zcela zřejmé věci. Kdo to ale vlastně je? Někdy vám pomáhá, někdy jde proti vám (hlavně na začátku) a někdy se zdá že to je hráčova postava. Je neskutečně schizofrení. Celkově si myslím že celá hra by byla daleko lepší bez něj, kdy by si hráč mohl domýšlet co se děje a jaké jsou následky jeho činů.

Celkově vás hra strašně drží za ručičku - jak se setkáte s nějakou novou herní mechanikou, je okamžitě do detailu vysvětlena, nebo jen chvíli počkáte na místě a už se vám ukáže co máte dělat. Neexistuje že byste na něco přišli sami. Řešení je vždy přímočaré a obtížnost je směšně jednoduchá.

No, kdyby hra měla jen příběhový mód, nebála bych se napálit třicítku. Naštěstí se po dokončení příběhové části odemkne void mód, který to celkem zachraňuje.

Zde už je obtížnost výrazně vyšší, až bych řekla že šok z obtížnosti je opravdu hrozivý. Chtělo to zvyšovat obtížnost postupněji, takhle se vám často stane že na řešení sice přijdete, ale říkáte si: "To je strašně složité, to po mě přece nemůžou chtít!" Ale můžou. Void mód už vyžaduje nejen myšlení ale i preciznost. Někdy až přehnanou - stávalo se mi, že jsem na řešení přišla, ale protože mi tak těsně nevycházely skoky, říkala jsem si, jestli náhodou není řešení jiné a já se jen snažím ho obejít.

Nicméně void mód konečně využívá veškerý potenciál herních mechanik Nihilumbry, vyžaduje kreativně myslet a nemazlí se s vámi. Tím hru vyzvedává do lehkého nadprůměru.

Grafika je slušná, i když v některých scénách nesmyslně přechází do 4:3 obrazovky, což je zřejmě způsobeno tím, že se původně jedná o hru na iPad. Hudba je asi nesilnější stránkou hry - je příjemná a ke hře se skvěle hodí.

Celkově jsem na hraně jestli Nihilumbru doporučit. Má řadu nedostatků ale špatná hra to není.
+6