Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Doom 3: Resurrection of Evil

DOOM³: Resurrection of Evil

Nerve Software •  Panic Button (PS4, XOne, Switch)
04.04.2005
05.10.2005
26.07.2019
kompatibilní
78
192 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

DOOM 3: Resurrection of Evil je datadisk ke hře Doom 3. Děj se odehrává v roce 2147, dva roky po zakončení původní hry. Společnost UAC zachytí podivný signál z Marsu a vyšle tým, aby záležitost prošetřil. Během vyšetřování hlavní hrdina, vojenský inženýr, nalezne artefakt nazývaný Hellstone, který hráči postupně zpřístupní schopnosti zpomalení času, zuřivost a nesmrtelnost.

Mezi lákadla tohoto datadisku patří především návrat dvouhlavňové brokovnice z Doom II: Hell on Earth a multiplayer tentokráte až pro 8 lidí. Dále hra nabídne 12 misí pro jednoho hráče, tři nová monstra a čtyři nové mapy pro více hráčů. Také nemohu nezmínit zbraň, využívající fyzikálního enginu hry - Grabber, což je obdoba Gravity Gunu z Half-Life 2.


Poslední diskuzní příspěvek

jak to tak prochazim a hraju tak z toho mam spis pocit blizzsi staremu doomu 2 ...vice,akce,monster,podobne prostredi...

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Oproti základní hře se mi ze začátku datadisk ROE zdál složitější, jelikož kromě nových nepřátel se především vyskytlo i dost bossů, na něž v 1. díle téměř nenarazíme. Tady jsem opravdu narazil, jelikož všichni mi přišli téměř nepřekonatelní, ale pak se z toho záhy vyklubala špatná taktika, především u závěrečného Maledicta, kterého dneska zahraju na jeden zátah. Jinak děj a super grafika zůstala stejná, ovšem zbrojní arzenál se rozrostl o velmi šikovné "společníky", z nichž se mojí "láskou" stala dvojhlavňová brokovnice a především graber, který je neocenitelným pomocníkem vůči většině nepřátel, stejně jako zpomalovač času Artefact. To, že i v tomto datadisku se ve hře mnoho nezměnilo, bych považoval za výhodu, jelikož je dobře, že Doom zůstal Doomem.

Pro: legendární grafika, akce, ponuré prostředí, vylepšený arzenál zbraní

Proti: není Doom 4 :-)

+36
  • PC 70
Do Resurrection of Evil jsem vtrhl okamžitě, po dohrání Dooma 3. A nečekal jsem nic jiného, než prodloužení střelby do belzebubů všeho druhu.

Jak jsem si klestil cestu hrou, bylo mi čím dál víc jasné, že tenhle datadisk se nesnaží překročit svůj stín. Jak už píše například uživatel ježek - novinek je zde poměrně hodně, od zbraní po potravu pro kvéry, ale vše působí jakoby tak napůl.

Velmi mě zklamalo, že zbraním snad až na grabber chybí nějaké uvedení, třeba ve formě videa v enginu hry a myslím, že třeba ikonická dvouhlavňovka by si to zasluhovala. S grabberem jsem navíc neměl většinu hry ani co grabnout, zlikvidoval jsem s ním jen pár hořících lebek a zvedl pár odpadků...

Veškerý žádný byl také úvod většiny nových monster v datadisku, kde se mi navíc zdálo, že designéři nevěděli jak dál, to je vidět hlavně na tzv. Bruiserovi, který má místo huby obrazovku, toto monstrum považuji i po jiných stránkách vyloženě za nepovedené.
Naopak z návratu rohatých létajících lebek z nepochopitelných důvodů v základní hře absentujících jsem měl velkou radost. Tři bossové, tzv. Hell Hunters, které v průběhu hry střetnete a k jejich uzemnění musíte použít artefakt v podobě tepajícího srdce jsou pálivou chilli papričkou na pekelném dortu.

Už jsem se tolik neradoval z příběhu, který i v datadisku nestojí za nic. Proto nebyl žádný důvod, aby se hlavní protagonista měnil a místo mariňáka ze základní hry jste se vtělili do jiného mariňáka s tak trochu rybím pohledem.
Nechápu taky moc účel přítomnosti doktorky McNeilové, se kterou za celou hru prohodíte pár slov v jedné místnosti. Jinak vás celou hru, předtím, i po setkání v onom briefing roomu bude McNeilová přes komunikátor už jen komandovat, jdi tam, udělej tohle...prostě nulová kooperace.
Při jejím zajímavém vzhledu, kdy vypadá jako dospělá Pipi dlouhá punčocha z ní mohli aspoň udělat finálního bosse. Zkrátka příběh a zajímavé, vyvíjející se charaktery nejsou opět elementem, který by udržel hráčovu pozornost až do konce, ale je to opět „jen“ to střílení s tím, že jako hráče, který prošel celý Doom3 na hard, už mě nemělo co vyděsit. Faktor strachu tedy nepočítám.

Ve výsledku jsem se u RoE bavil o krapet víc než u základní hry, ale do devítkové hry má RoE, přes své nezpochybnitelné kvality velmi daleko.

Pro: RoE udrželo laťku kvality nastavenou základní hrou...

Proti: ...kterou bohužel nezvedlo ani o kousek.

+28 +30 −2
  • PC 85
Doom 3: Resurrection of Evil, jenž se odehrává v roce 2147, jsem rozehrál nedlouho po původní hře doufaje, že dojde k dokončení příběhu (zabitím Dr. Malcolma Betrugera), a tak se také skutečně stalo.

O co více začínal Doom 3 poklidněji, o to více začal datadisk RoE akčněji, protože vypadlo přátelské přijetí na základně a místo toho jsem byl vhozen přímo mezi nepřátele. Shledal jsem se tu jak se starými známými, tak i s novými ještě neznámými jedinci, přičemž se mi zdálo, že dosti ubylo zombií, což jsem s radostí uvítal.

Změn doznal i zbraňový arzenál, ze kterého sice zmizela motorovka, ale na oplátku přibyl Grabber, se kterým jsem se sice musel chvíli učit zacházet, ale pak se stal, spolu s dvouhlavňovou brokovnicí, mou nejpoužívanější zbraní.

Stejně jako v původní hře jsem i zde narazil na herní automat, tedy konkrétně na tři, s hrami Sarge's Big Game Hunt, Hellanoid a Martian Buddy Blaster, které mi značně prodloužily celkovou herní dobu, jenž sice není nijak oslňující, ale myslím si, že plně dostačuje.

Jediné, co mě hodně zklamalo, byla atmosféra, která podle mě doznala značných ztrát hlavně kvůli světlejšímu prostředí. Možná to bylo tím, že jsem Doom 3: RoE hrál brzy po původní hře, ale prostě strach již nepřicházel v takové míře, jak jsem před hraním očekával.

Přesto tento datadisk předčil svého předchůdce díky spoustě novinek, které kdyby přinášel každý podobný přídavek, tak by na světě bylo hned o něco veseleji.

Pro: dokončení příběhu, úbytek zombií, Grabber, dvouhlavňová brokovnice, herní automaty

Proti: světlejší prostředí, značná ztráta atmosféry

+25
  • PC 80
S Doomem trojkou mě pojí mnoho vzpomínek. Na boží hod vánoční (roku 2004) jsem byl obdarován slavným Jeruzalémským hipíkem originálním CD tohoto dlouhodobě očekávaného produktu. Zatím, co celá famílie sledovala po 20té epický příběh utlačované děvečky se třemi nepoživatelnými ořechy, s bratrem jsme potili olovo a srali maggi v kostkách, zatímco jsme se zaujetím pubertálních výrostků kosili démony. Na to jsem vyzvrátil při hraní štědrovečerní večeří, abych se zase mohl vrátit k pekelné anabázi zpět. Bylo to dobrodrůžo, na které má mysl 14letého jinocha jen tak nezapomene.

Tedy si asi dovedete představit, co se mladému Pajmovi honilo makovicí, když zjistil, že na trhu je již expansion pack! To byla sháňka, to bylo hledání! Nakonec jsem měl štěstí, neboť jeden otec mého kamaráda mi to za 100kč na CD vypálil, tehdy to bylo celé jmění, ale nakonec se to vyplatilo!

Nyní jsem plně způsobilá, mentálně vyvinutá osoba s vlastním příjmem, tedy jsem si před rokem pořídil, za stejnou cenu jako před lety, digitální verzipůvodní hry i rozšířením.

V RoE hrajete opět za bezejmennou, němou, zelenou gumu, která si usmyslí "Hele, levitující věc neznámého původu na místě, kde se nedávno odehrál šílenej masakr, sundám si helmu a holou rukou na tu věc sáhnu, co se může stát?"

All Hell breaks loose, again! muhahaha!!!

A tak lov na zbabělého fašistického dědka, Betrugera, opět nabyl platnosti.

Nerve software, na rozdíl od svých slavnějších kolegů z ID, vůbec neztráceli čas. Hnedka na vás vybafne přeskynovaný lost soul, nyní pojmenovaný "Forgotten One" poslechnete si ve vysílačce staré voice samples ze trojky+charismatický hlas Jennifer Hale, dostanete do pařátů "gravity gun: Doom edition" která má při zapnutí AA tento zajímavý vizuální artefakt. Potkáte křížence mezi Impem a Alienem, jenž nese jméno Vulgár. Dále najdete lásku svého života "Super Shot-kun" a taky narazíte na nejnebezpečnější potvoru v celé hře, Bruisera, který patrně byl na kontrole u svého stomatologa, když se otevřel pekelný portál. Jak jinak si vysvětlit rendgen jeho chrupu na xichtě?

Jedna z věcí, která je tak trochu rozbitá, je obtížnost, která je díky vašemu kouzelnému měšci zcela triviální, nebot po zabíti z jednoho bossů ve hře nasajete schopnost právě onoho bosse. Nejprve je to sloooooow moooo, následně double damage a nakonec nesmrtelnost. Tyto vlastnosti z vás dělají mobilní deflorátor pekelných análů a celé se to mění v jakousi zvrhlou power fantasy, což by jeden od rozšíření původní hry nečekal.

Všichni si pamatujeme, jaké rozčarování jsme prožili u závěrečného souboje s Kyberdémonem, že? Nu, u Betrugera Palpatina platí jednoduchá taktika - BFG to the face! Jak to máme rádi. V závěrečné animaci se však pseudo doktůrek zadáví vaším magickým šourkem a je po srandě...představoval bych si výbušnější zakončení.

Tak či onak je RoE kvalitní přídavek s dobře nastaveným tempem a tak akorát herní dobou, jež to utne dříve než se začnete nudit.

Pro: Dvouhlavňová brokovnice! Akčnější a svižnější než Doom 3, stále solidní atmoféra.

Proti: Balanc obtížnosti, artefakt, "gravity gun"

+24
  • PC 80
Líbí se mi, že datadisk se nesnaží jen kopírovat styl původní hry, ale jde tak trochu svojí vlastní cestou. Když si odmyslím nesmyslný děj, kdy rok po totálním a krvavým masakru lidé opraví svou základnu a pokračují ve výzkumu. Svědectví jediného přeživšího mariňáka asi neberou moc vážně a pošlou další lidi na porážku do toho samého místa. Na prostoru cca 5 hodin nabídne datadisk pořádný masakr.

Nepřátelé se tentokrát po sebrání brnění neobjeví jen za zády a občas i vepředu, ale pro jistotu v každém rohu. Často i v několika vlnách. Naštěstí vám k tomu hra dá takový arzenál, že se tím vůbec nemustíte trápit. Díky zpomalení času nepřátelé nemají šanci. Artefakt, který to umožňuje se nabíjí mrtvolama, které se všude válí. Stačí jen zpomalit čas a všechny je postřílet dvouhlavňovkou na jednu ránu. Ta se mimochodem v reálu nabíjí strašně pomalu a na rychlé nepřátele není moc ideální.

Další vychytávkou je, v té době módní, obdoba gravity gunu z Half-Life 2. Tvůrci si asi uvědomili, že moc té revoluční fyziky v původní hře nepředvedli. Je to trochu na sílu. Klaustrofóbní design základny na Marsu se na hrátky z fyzikou moc nehodí. Akorát to překáží. Zachytávání nepřátelských ohnivých koulí je zase moc neohrabané a zbytečné. Nábojů je spousta a hru jsem úplně bez problémů prošel na obtížnost veterán (jestli je to tak léhké díky BFG edici si už nepamatuju). Proč bych měl v tom případě používat nějaký grabber? Třeba to někoho bude bavit.

Datadisk je mnohem akčnější a rychlejší. Hra je naplněná nepřáteli a zábavnými bossy až po okraj. Já se bavil. Jen mě trochu zamrzelo, že ze hry skoro úplně zmizela hororová atmosféra, je to méně temné a příběh se nerozvinul někam dál, než na úroveň příběhu z porna.

Ať jsi kdo jsi, vítej doma mariňáku.

Pro: je to akčnější, je v tom větší koncentrace bossů, zpomalení času dodá pocit božství

Proti: méně hororu, nesmyslný děj, podivné zakončení

+21