Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Test Drive

1988
21.03.1989
75
53 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Prvá zo série automobilových simulátorov, resp. arkádových závodov, ktorá bola aj predobrazom prvého Need for Speed. Hráč si v nej mohol vybrať jedno z piatich športových áut a uhánať po horských cestách, ako to je najrýchlejšie možné. Nezabudnúť pri tom na policajtov, na ktorých prítomnosť ho upozorňoval detektor radaru. Nabúranie bolo štýlovo prezentované popraskanou obrazovkou – a to platilo i v prípade, že ste pretočili motor (žiadna automatika, len manuál).


Diskuze ke hře

Doposud o hře nikdo nediskutoval.


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Jedna z prvních závodních her, které jsem měl možnost hrát. Neobvyklá tím, že se nejela na okruhu, ale na běžné silnici, s rychlostními limity, za normálního provozu. Zajímavý námět, ze kterého tato série her těží dodnes...
Šlo o docela realistický závod, na skalním útesu. Realistický - mám na mysli jeho obtížnost, ne provedení hry samotné. Není tu žádný soupeř, jede se pouze na čas. Lepší čas v cíli = vyšší body. Přejetí okraje vozovky nebo naražení do stěny = okamžitá smrt. Taktéž jakýkoliv kontakt s cizím vozidlem, nebo přetočení motoru.
Hra měla ovšem dost velkou nevýhodu (jakýsi bug) v ovládání. Nešlo držet plyn a zatáčet zároveň, taktéž řadit nešlo pod plynem. Cokoliv se zmáčklo, okamžitě přestala reagovat předchozí klávesa... buď plyn nebo zatáčení. Výsledek bylo jakési přemačkávání kláves, na které si musel člověk nejdřív zvyknout. A ještě k tomu všemu se nevracel volant :( Co ale chtít po průkopnických hrách, že? ...
Na hře se mi líbily hlavně reálné kokpity vozů, hezky udělané a Corvette měla místo budíků LCD! Od té doby mě asi začali magicky přitahovat silniční čára a závodní hry kde máte palubní desku před sebou.

Pro: Silniční závod s reálnými sportovními auty, palubní desky, honičky s policíí.

Proti: Bug v ovládání.

+15
  • PC 65
  • Amiga 70
  • AtST 60
  • C64 90
Jedná se o celkem jednoduchou závodní hru, závodí se na čas a na body. Hráč má na výběr z několika špičkových vozidel té doby, nicméně nečekejte nějaké rozdíly ve fyzikálním modelu jízdy – ten je dosti jednoduchý a osobně mi přijde všemi vozy prakticky stejný – liší se jen vzhledem palubní desky. Kamera, jak bychom dnes řekli, z pohledu řidiče je jediná možná, není možné sledovat jízdu vozidla ze zadního nadhledu.

Na silnici hráče čekají překážky v podobě ostatních účastníků silničního provozu, policejních kontrol měřících rychlost a El Camino de la Muerte, tedy samotné silnice, která je z jedné strany tvořena smrtelným pádem bez zábradlí, a na straně druhé tvrdou skálou. Tedy v nadsázce (až na ten asfaltový povrch) velmi obdobné právě zmíněné bolivijské silnici smrti.

První díl ještě ani nemá vymodelované objekty, takže hráče zastaví u checkpointu v podobě benzínové stanice, která ale není vlastně vůbec vidět.

Je také nutné řadit, což se provádí stiskem tlačítka joysticku a současným směrem páky (dopředu – zařadit, dozadu – podřadit). Vytočení motoru do maximálních otáček znamená okamžité zničení vozidla doprovázené prasknutím skla. Zřejmě se tedy motor při dosažení omezovače rozletí na díly, které proletí skrz uložení až k přednímu oknu.

Co je pro tuto hru typické, je samotná jízda, ta velmi, jak by se dalo říct, uskákaná – vozidlo se po silnici pohybuje přískoky, a než si člověk trochu zvykne, je velmi obtížné odhadnout pohyb vozidla. Je téměř úplně jedno, na jakém hardware hru pouštíme (na ST i Amize, u PC se to ještě liší dle konfigurace, nicméně o plynulý zážitek se nejedná snad nikde), prostě se hra takhle chová.

Pokud jde o samotnou hru, byl jsem velmi mile překvapen verzí pro osmibitové C64. Když pomineme nižší detaily, počet barev a rozlišení tabulek s údaji o vozidle, je hra velmi obdobná svému protějšku. Na začátku hráče uvítá stejné logo protnuté červeným obdélníkem, obrazovka výběru vozidel funguje stejně, máme jich tu stejný výčet, a při zvolení vozidla otevře řidič okénko a odjede směrem z obrazovky. Stejně tak hudba, která je jen její SIDovou verzí. Včetně úvodního syntetizovaného hlasu pronášejícího „Accolade presents”.

Samotná hra je velmi obdobná, jak jsem zmínil, ve verzi pro C64 se liší prakticky jen méně barvami, menšími detaily palubní desky a jednoduššími modely ostatních vozidel, nicméně jinak samotný herní zážitek je prakticky stejný, jako u pokročilejší verze. Byl jsem velmi příjemně překvapen. Snad jen zvuky za jízdy, smýkající se kola zní na C64 spíše jako nějaký tichý bzučák.
+15
  • PC 65
Test Drive je další se stařečků, držící si primát ve svém žánru - v tomhle případě, jak název napovídá, simulátor závodní.

Žádné závodění o čelní pozice tady nenajdete, jde vlastně jen o soupeření s nekompromisní časem, sebemenším kontaktem nebo vyjetím z dráhy, který Vás vyřadí ze hry a nechybí ani úniky před těmi, co Chrání a Slouží. Aby toho nebylo málo, programátorům se moc nevyvedlo ovládání, které jaksi ignorovalo předchozí zvolenou klávesu.

No ve výsledku to vidím na lepší průměr, žádná zvláštní pecka to nebyla.

Pro: palubky

Proti: ovládání, stereotyp

+8
  • PC --
Jedna z prvních her, které jsem viděl na tehdy pro mě bolestně nedostupném PC. Nesmírně mě to bavilo. Hru hodnotit dnes nedovedu a nedovedu si představit, že by to dnes nějaký maniak ještě hrál, je to prostě nostalgická vzpomínka.
+4