Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Commander Keen Episode 1: Marooned on Mars

14.12.1990
71
86 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Osmiletý génius Billy Blaze si ve své klubovně na dvorku vyrobí kosmickou loď a po nasazení fotbalové helmy se z něj stane Commander Keen – Obránce planety Země. Už jeho první mise na Mars ho však uvrhne do nesnází. Zlí Vorticoni mu z lodi ukradnou životně důležité součástky a rozmístí je do čtyř vzdálených marťanských měst. Keen se proto musí vypravit na cestu, aby je získal zpět...

Commander Keen 1 je klasická plošinovka a první významnější počin studia id Software. Hráč získává ovládání nad dětským hrdinou Keenem, který se za použití vlastních pohybů, energetické pistole a skákací tyče s pružinou postupně probíjí jednotlivými lokacemi. První tři díly početné série vyšly najednou jako úvodní trilogie a tvoří provázaný celek.


Poslední diskuzní příspěvek

Tohle opravdu vyšlo ve stejný rok jako Golden Axe? Ta grafika v přímém porovnání je jak nebe a dudy...

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Commander Keen je moje oblíbená série plošinovek. První díl jsem dohrál snad 20x a vždy mě to bavilo. Levelů je dostatek a částečně otevřená mapa umožňuje poměrně nelineární průchod hrou. Cílem hry je sebrat 4 součásti nezbytné k opravě kosmické lodi. Pokud už víte kde se co nachází, lze hrou projít velice rychle.
Nepřátelé jsou poměrně variabilní, někteří vás jen postrkují, jiní zabijí, některé nemůžete ani zničit a je nutné se jim vyhnout. Hratelnost příjemně oživuje pogo(skákadlo). Také prostředí levelů je dostatečně různorodé.
Grafika je sice proti některým hrám z té doby slabší, ale rozhodně doporučuji alespoň tento a 4 díl série Commander Keen vyzkoušet.

Pro: nelineárnost, pogo, hratelnost

Proti: grafika

+18 +19 −1
  • PC 60
Začátek oblíbené, přesto nijak zvlášť kvalitní série plošinovek patří k těm lepším dílů, překonaným až čtvrtou epizodou. Na dobovou konkurenci nicméně ztrácí i on. Je nutné si uvědomit, že fantastický Another World je jen o rok mladší. Marooned on Mars ovšem působí tuctově i vedle Crystal Caves a Dangerous Dave in the Haunted Mansion.

Zápletka je vcelku prostá. Jak už název napovídá, Commander Keen uvízl na Marsu. Pokud chce tuto nevlídnou planetu opustit, musí prošmejdit osm pevností (nebo patnáct, podle toho jak to počítáte). Někde v nich jsou ukryty součástky nezbytné k opravě jeho kosmického plavidla.

Úkol to není zrovna lehký. Ukládat se dá jen na světové mapě a chudák Keen nic nevydrží. Postavička sice disponuje několika životy, ale ty reprezentují jen počet pokusů zbývajících k dohrání hry. Po každé hrubé chybě tudíž následuje smrt a restart levelu. Začíná se beze zbraní, takže nezbývá než se nepřátelům klidit z cesty a být neustále v pohybu. Ani s pistolí není život snadnější. Nábojů je zoufale málo a většinu jsem jen vyplýtval. První díl je i tak z úvodní trilogie suverénně nejjednodušší.

Pevnosti jsou vcelku rozlehlé, takže k hernímu zážitku patří i hledání správné cesty. Vysloveně frustrující jsou nutné skoky do prázna, které pravidelně vedou k bídné smrti. Osvěžením je hopsací tyč, zpřístupňující i jinak nedosažitelné plošinky.

První epizoda nezaujme ani grafikou, ani netradiční mechanikou, ani chytlavými lokacemi. Jistou zajímavost má příběh, jenže jak už to v plošinovkách bývá, hraje sotva druhé housle.

Pro: částečná nelineárnost, hopsací tyč, mytologické propojení s DOOMem, sympatická délka, zvuky

Proti: grafika, mimo hopsasí tyč nemá hra žádnou zajímavou mechaniku

+18
  • PC 50
Prvního Keena jsem jako dítě měl, ale nikdy jsem ho nedohrál, a to ani s cheaty. Hra mě totiž nebavila. Když se vedle sebe postaví první a čtvrtý díl, je to jako postavit vedle sebe Miss Cheerleader a Babu Jagu. Prezentace hry sice není všechno, ale první díl vychází v souboji technologie s jen o rok mladším čtvrtým dílem a reálně i s většinou her roku 1991 jako chudý příbuzný.

Začnu tedy netradičně - jak hra působí navenek? Grafika hry je špatná. Postavička Keena je malá, barevná paleta je chudá. Celá hra je poskládaná ze samých kvádrů. Já vím, není to na plošinovku své doby nic neobvyklého, ale u CK1 to opravdu bije do očí. Hra nemá hudbu, pár zvuků cezených přes PC speaker zní děsivě. Ovládání je také bída. Postavička při doskoku jakoby prokluzuje dál. Keen sice může skákat opravdu daleko, po nalezení pogo tyče ještě dál, ale vzhledem k pekelnému vynálezu střelby dvojklikem alt+ctrl postava místo skoku mnohdy vystřelí a pouze plýtvá municí. A munice je v tomto dílu opravdu málo.

Ani nepřátelé to tentokrát nezachraňují. Malý marťánek Yorp pouze postrkuje nepřítele směrem propast. Sekunduje mu agresivní Garg, který má obří tlamu a oči na stopkách. Poslední živý nepřítel je Vorticon, což je jakýsi poskakující antropomorfní pes. Ty ve hře potkáme jen čtyři a to je jedině dobře, protože sežere čtyři střely a kvůli jeho poskakování ještě minimálně 1-2 střely vyplýtváme. Dále hra obsahuje dva druhy robotů - jeden je střílející, druhý otravný, oba jsou nesmrtelní. Toť vše. Přestože jsem zatím hru pouze haněl, nepřátelé občas překvapí svou inteligencí. Čekal jsem onehdy, až se Garg na plošince nade mnou otočí, abych ho mohl zastřelit. On se místo toho odpíchl a skočil mi na hlavu. Tady před autory smekám, protože to jsem opravdu nečekal.

Z hlediska hratelnosti je hra středně pekelná. Keena zabije jediný zásah a ukládat se dá pouze mezi levely (i když aspoň něco). Kvůli monotónnosti levelů se v nich hráč orientuje špatně. Hru doprovází příběh psaný textem. Keen přistál na Marsu a místní obyvatelé mu rozebrali jeho vesmírnou loď. Cílem hry je najít všechny 4 chybějící součástky a dále v každém levelu 1-4 přístupové karty. Hra se hraje na podobné mapě jako čtvrtý díl. Není lineární a spoustu levelů není vůbec třeba navštívit. Tuto nelinearitu hodnotím pozitivně a sám jsem se po několika neúspěšných pokusech rozhodl vynechat nepovinný level Red Maze City.

Závěrem řeknu asi tolik - Commander Keen je známá série. Některé díly jsou kvalitní, jiné třeba zase ne. První díl položil základní kámen pro následná lepší pokračování. Z hlediska hratelnosti je hra průměrná, navíc je oblečena do vypelichaného a flekatého kabátu slabé grafiky a nulové hudební stránky. Těch pár zvuků hru nevytrhne. Jednička mi přijde ze všech doposud odehraných dílů nejslabší a fanouškům plošinovek, kteří se se sérií nikdy nesetkali (je někdo takový?) bych doporučil spíš Commander Keen Episode 4: Secret of the Oracle nebo Commander Keen 6: Aliens Ate My Baby Sitter! . Jednička je pouze pro kompletisty a pro archeology.

Pro: Nelineární svět, nepřátelé občas hráče zaskočí nečekaně inteligentní reakcí.

Proti: Mizerná grafika, bez hudby, slabé zvuky, nelze ukládat v průběhu levelu, střelba po zmáčknutí dvou tlačítek, průměrná hratelnost,...

+18
  • PC 75
Herní výzva 2023 - 2. Debut

Úvodná časť série Commander Keen a súčasne prvý titul, s ktorým prišli legendárni id Software je v dnešnej dobe už síce len prežitok, no stále si myslím, že ide o titul, ktorý sa oplatí niekedy zahrať (pokiaľ ste teda nikdy s touto sériou neprišli do styku). Dokonca si myslím, že niekedy by mohli túto sériu oživiť a priniesť do nej niečo nové. Minimálne by som bol zvedavý ako by sa táto hra dostala do dnešného 3D sveta.

Keď som to hral prvýkrát ešte ako asi sedemročný, tak ma hra neskonale bavila. Rád som prechádzal jednotlivé levely, a tí veľkí zelení mimozemšťania so zubami ma vedeli neskonale vytáčať. Po rokoch sa dokopy nič nezmenilo, až na jednu vec. Konkrétne to, že som si tentokrát aj naštudoval vesmírnu abecedu a rozhodol sa prečítať všetky odkazy, ktoré mi hra počas mojich niekoľkých hodín zábavy ponúkala. A hoci som sa nedozvedel nič prevratné, bol to minimálne zaujímavý bonus, ktorý sa sem dostal. Okrem toho som sa však rozhodol prejsť aj jednotlivé mapy trošku poriadnejšie a podarilo sa mi vďaka tomu nájsť niekoľko solídnych secretov, ktoré ma svojimi super odmenami vedeli príjemne potešiť.

Čo sa hrateľnosti týka, je to celkom solídna zábava, aj keď po rokoch som mal pocit, že určité elementy mi už trošku nevyhovovali. Neviem prečo na streľbu je nutné stláčať dve tlačidlá súčasne. Nemohla sa nájsť lepšia cesta? Nepriateľovi si tu až tak veľa neužijete. V princípe sú tu malí mimozmšťania, veľkí zubatí mimozemšťania, malí a veľkí roboti a vesmírni vlci. Zabudol som na niekoho? Technicky by som ešte mohol spomenúť finálneho vesmírneho vlka, ktorého nemôžete zastreliť a jediná účinná metóda na jeho likvidáciu je privaliť ho obrovským kvádrom.

Skákanie bolo podľa mňa už vo svojej dobe spracované slabšie, kde Keen sa musí od miest odraziť a dokopy som nemal pocit, že by to malo nejaký výraznejší dosah. S pogom to ide o niečo lepšie, no niekedy som mal problém, že počas odrazenia som vôbec nevedel akú silu som do skoku vložil a ako ďaleko a kam skáčem. A kým si človek uvedomí, že sa dostáva do nebezpečenstva, už je väčšinou neskoro. Ale zase dá sa na to zvyknúť. Hrateľnosť celkovo teda okey. No strieľanie stláčaním CTRL a Alt súčasne mi nikdy nepasovalo. Mohli to vymyslieť tvorcovia trošku inak.

Čo hre podľa mňa tiež trošku chýba je väčšie množstvo levelov, ktoré by nepôsobili len ako krátke malé odbočky. Viac veľkých levelov, kde by sme sa dočkali nejakej dávky nebezpečia. Technicky sa to síce udeje po tom ako sa dostaneme na druhú časť mapy, no ako prvá epizóda to pôsobí ako celkom maličký titul. Takže pre plnohodnotný zážitok to asi chce pridať k tomu ešte epizódy 2 a 3, aby to bolo na kompletku. Neviem ani čo viac ešte povedať. Je to maličký titul, na svoju doby vyzerá veľmi dobre, na nejaký čas to zabaví, prípadne aj solídne frustruje pokiaľ sa vám bude dariť neustále zomierať. Čo je pri tejto hre celkom bežná vec. Každopádne, solídny debut od dnes už legendárneho štúdia.

Pro: solídna zábava, dobrá dávka secretov so solídnymi výzvami a odmenami

Proti: krátke, málo variácií nepriateľov

+17
  • PC 60
Po celo víkendové pařbě a jedné probdělé noci jsem dojel všech šest epizod Keena a rozhodl jsem se nespamovat databázi psaním šesti komentářů. Jednak se mi nechce a jednak je Keen v podstatě epizodickou záležitostí podobně jako Duke Nukem, Biomenace. Dá se rozčlenit na dvě trilogie, přičemž v jednotlivých dílech není moc rozdíl, jen v tom co v daných dílech sbíráte.

Keena jsem měl zafixovaného snadnou jako hru pro děti, ale první trilogie mě přivodila kruté vystřízlivění. Grafika je ošklivá, ale to by bylo to nejmenší. Hratelnost je to oč tu běží a ta je doslova pekelná. Obtížnost je doslova delirická, protože Keen má přesně jeden život. Cokoliv se ho dotkne, cokoliv ho trefí, na cokoliv špatného skočí znamená konec a nutnost hrát kolo odznova. Životů můžete mít kolik chcete, mezi koly můžete ukládat, ale prd Vám to pomůže. Hra hází klacky pod nohy tak nechutným způsobem, že jsem určitě po dohrání zas o něco šedivější, než předtím.

Ve všech dílech Keena procházíte nějakou mapku a vybíráte si lokace k navštívení. Těch je celkem 15 a některé jsem opakoval klidně 20-30*. Důvody? Monstra. Elitní strážní vydrží 4 výstřely a v epizodě 2 jich je vždy několik a hlídají důležité instalace. Navíc střílí ultr arychle a vy uskočit nestihnete. Proskáčete kolem 30* a umřete, mezitím umíráte kvůli frustraci, vzteku a nesoustředění na zbytečných místech a nakonec začnete hledat cheaty. Ano přiznávám, souboje s touhle přesilou jsem nakonec vzdal a použil nesmrtelnost - jen na tuhle chvíli. Podobné, naštěstí již zvládnutelné monstra jsou i v epizodě tři - ninjové, u kterých nevíte kdy, jak a kam skočí, vydrží 4 zásahy a je jich tuna. Naštěstí nestřílí a dají se zaseknout v úzkých tunelech. Pak jsou tu nezničitelní roboti s rychlopalnou střelbou, monstra střílející přes zdi, které pochopitelně nemám čím zasáhnout.

Kromě toho je tu plno pastí, často zařvete že někam padáte a nevidíte kam a pochopitelně do nějakých bodáků. Potěší to zejména před exitem. Občas Vám dojdou náboje a jste v háji. Aby toho nebylo málo, máte dvě klávesy na tři funkce. Jednou se skáče, druhou aktivujete skákadlo pro vyšší skok. Speciální hmat druhá a první klávesa udělá vyšší skok, bez kterého se nehnete, problém je že stisk obou kláves zároveň je střelbou. A tak plýtváte náboji, kterých je málo při pokusu o vysoký skok. Proč? Protože ovládání je šílené. Všechno trvá, všechno je se zpožděním, lagující, nepřesné, skoky mají podivnou setrvačnost, každý sebejednodušší skok je tak sázkou do loterie.

První trilogie má kupodivu slušný příběh. Jako malý kluk se vydáváte raketou na Mars, kde mu ale raketu rozeberou Vorticoni. V první epizodě tak sháníte 4 části do rakety. V té druhé se vydáváte na jejich vesmírnou stanici zastavit jejich paprsky smrti od zničení pozemských měst. A ve třetí podniknete plnohodnotnou invazi na jejich svět s cílem zničit inteligenci, která je ovládá. Přiznávám, že jsem byl tak frustrovaný, že jsem si v duchu maloval tisíce způsobů jak tomu zmetkovi na konci zakroutit krkem. Celkově bych první trilogii dal tak max 50%.

Druhá trilogie je trošku jiné kafe. Grafika je o fous hezčí, ale ne zas o moc. Keen tentokrát stojí proti Shikadi, kteří dobývají galaxii. Ve čtvrté epizodě zachraňujete 8 věštců, aby jste zjistili více, v páté likvidujete postupně jejich vesmírnou stanici. A v šesté? V šesté se nic nedořeší, místo toho stojíte proti nějaké další rase a zachraňujete svou chůvu. Je to dost velké vaření z vody s pomrknutím na další díl, který se nekonal.

Díky bohu ID Softu došlo, že první tři díly byly nehratelné a tak vše trošku vylepšili. Střelba má konečně vlastní čudlík, nábojů je dostatek. Keen se umí skrčit, podívat se po pod sebe i nad sebe, střílet nahoru a ve výskoku i pod sebe. Skoky jsou odladěné a fungují, pasti a překážky jsou méně frustrující, nepřátelé jsou jednodušší. Stále ale platí některé konstanty. Jsou tu nezabitelné potvory a Keen má stále jediný život.

Tvůrci tak přišli s novinkami - zaprvé volba obtížnosti. A zadruhé ukládání kdykoliv ve hře. Což mě v plošinovce přijde divné a ze začátku mi to přišlo i zbytečné. Ale nebylo. Obtížnost opět roste, většinou po klidných pasážích přijde nějaká brutalita, a tak se hra často mění v jeden velký save/load fest. A protože nejsem zvyklý v arkádách ukládat, často jsem si poměrně velké pasáže kol zopakoval.

Tvůrci také přišli se spoustou předmětů a tajných chodeb. Má to ale háček. Do spoustu chodeb se dostanete, ale cesta ven znamená smrt - většinou jsou někde poblíž propasti a nemáte jak vyskočit. Jiné předměty jsou bez cheatování (létání, procházení zdí) nedosažitelné, k dalším se nedostanete protože jsou poblíž nějakého ostnu, bodáku nebo něčeho podobného a není šance je vzít. Prostě sadismus na ntou.

Každopádně nebýt ukládání, obtížnost by byla opět delirická o tom vůbec nepochybuji, takže druhé trilogii bych dal max 70% za o něco lepší grafiku, ovládání a hratelnost. Celkově tedy 60% s tím že Keen rozhodně není oddechovka, naopak mám po něm pocit, že si od skákaček dám na chvíli pokoj.
+16