Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Borderlands: The Pre-Sequel

2K Australia •  Gearbox Software •  Armature Studio (PS4, XOne)
14.10.2014
24.03.2015
29.03.2016
29.05.2020
kompatibilní
71
85 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Již třetí hra této pestrobarevné série je prequelem k Borderlands 2 a odehrává se na měsíci Elpis, obíhajícího kolem Pandory - prostředí prvních dvou dílů. Příběh zaměřuje především na hlavního záporáka z předešlé hry. Handsome Jack si vás najme, abyste mu pomohli zmocnit se základny na měsíci Elpis a získat tak kontrolu nad Pandorou. Postupně zjistíte, jak dobré úmysly dokáží napáchat hromadu zla. Athenu, bývalého zabijáka Crimson Lance, jste mohli vidět v Borderlands: The Secret Armory of General Knoxx, Wilhelm v Borderlands 2 dělal Jackovi pravou ruku, Nishu potkáte v Borderlands 2 jako šerifa města Lynchwood a posledním ze čtveřice je Claptrap the Fragtrap, který v Borderlands: Claptrap's New Robot Revolution zastával hlavního bosse.

Změna prostředí přinese, kromě výrazně odlišných lokalit, také zóny nízké gravitace a potřebu obstarávat si kyslík, který kromě jeho životně nezbytné funkce, budete využívat i pro svůj jet-pack. Zbraňový arzenál není o nic menší než v předchozích dílech. Nově přibyly laserové zbraně a zbraně s kryogenickým efektem, jež zmrazí nepřátele. Na výběr budete mít ze čtyř postav, které jsou od sebe velmi výrazně odlišné a které si různým levelováním můžete ještě dále upravit pro vlastní potřebu. Hra stále obsahuje online kooperaci až pro čtyři hráče. Menší změnou v tomto ohledu je jedině fakt, že každý hráč může mít své vlastní vozidlo (v předešlých hrách bylo možné mít ve hře jen dvě vozidla současně).

Hru rozšířil příběhový přídavek Claptastic Voyage, dvě menší DLC Shock Drop Slaughter Pit a The Holodome Onslaught a dva balíčky s novými hratelnými postavami, Lady Hammerlock the Baroness Pack a Handsome Jack Doppelganger Pack.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Hned moje první rozhodnutí v Pre-Sequelu bylo to vůbec nejlepší. Hrát za otravného robůtka Claptrapa. Řeči, kterými provázel celou hru mě nejednou rozesmáli a i jeho schopnosti jsou správně přiblblé. Může se zneviditelnit, přivolat miniona, maniakálně vraždit mečem nebo se třeba změnit v pirátskou loď. O to zajímavější je, že se konkrétní přeměna se vždycky vybere náhodně, takže o překvapení nikdy není nouze.

Celá série sází na humor a tady tomu není jinak. Hlavně vedlejší questy mi utkvěli v paměti. Proklepnutí (doslova) nápadníků nepříliš krásné zdravotní sestry či pomoc při vztyčení vlajky salutujícímu kosmonautovy podepřením zdvižené ruky koštětem a nejeden další podivný příběh tvoří hlavní důvod prohraní.

Ve svém jádru jsou jinak Borderlands tou nejtupější střílečkou. Přijdete někam a střílíte spawnující se nepřátele. V několika posledních levelech už toho bylo opravdu dost a chodby poseté portály pro přísun stále nové havěti mi solidně lezly krkem. Hru ale zachraňuje ohromující množství zbraní, kdy jsem za celý průchod nenašel dvě stejné. Stejně tak pomáhá k zábavě multiplayer, protože víc lidí znamená větší chaos a o to jde především.

Kritizovat by se dalo i několik dalších věcí. Vcelku malé množství druhů nepřátel. Nijak ohromná rozloha světa i, na můj vkus, malý počet originálních bossů. Celkově vzato se tak jedná o ten druh hry, který bez problému uspokojí svou cílovku, zatímco my ostatní si tuhle cestu dáme maximálně jednou.
+18
  • PC 75
Rozsahem plnohodnotná hra, obsahem spíš masivní datadisk. Leč má každý svůj způsob jak si nejvíce hru užít, Borderlands je hra dělaná pro více hráčů, a nejvíce zábavy si užijete právě ve více lidech, ideálně s mikrofonem kvůli komunikaci a stupidním komentářům. Nějaký ten panák a pivko ničemu neublíží.

Hra dokázala pobavit i rozesmát. Je zde plno absurdních situací, jako když se například stanete legendou basketbalu a to i bez míče, stačí když při tom, budete hořet, nebo jdete zavřít okno vesmírné stanice poté, co ho někdo otevřel aby... ehm, vyvětral vzduch.

Hlavní linka byla trochu zklamáním, což zase neznamená že byla špatná. Začátek je nezajímavý a pořádně se to rozjede až když to v podstatě končí. Pominu-li vážnější tón, jakoby snad šlo o záchranu světa (haha), čekal jsem hlubší prozkoumání Jackova charakteru. Vypráví se především o tom, co se dělo před událostmi druhého dílu, proč je všude tolik robotů, proč má Hyperion kontrolu nad planetou, proč Jack nesnáší Vault Huntery, a co se vlastně stalo s jeho xichtem, ale samotná postava má velmi slabý vývoj a to i přesto, že dostane relativně dost prostoru. V tomto dílu akorát vidíme jak mu narostl hřebínek, a jak tenká může být čára mezi hrdiny a záporáky. 

Hodně mě mrzela nutnost se vracet a pěšky procházet některé rozsáhlé lokace. K tomu dochází během hlavních i vedlejších misí, tedy někam přijdete, splníte úkol, a pak se musíte vrátit přes celou lokaci zpátky. Většinou nejde nasbírat hromadu questů a strávit delší dobu v jedné lokaci, takže po zabití bosse se na stejná místa budete vracet kvůli vedlejším úkolům.

Jakmile je quest k dispozici, jeho level je pevný a časem se vylevelujete tak, že jednak bude nesmyslně jednoduchý, ale hlavně jakékoli odměny za něj pro vás už nebudou relevantní. Toto se sice mění v NewGame++ módu (tzn. až třetí průchod), ale NG+ nelze hrát s jinou postavou. Pro většinu lidí to bude znamenat že se buďto nedostanou na druhý průjezd, nebo si nevyzkouší více postav. A popravdě ty postavy začínají být zajímavé až na vyšších levelech. Zkrátka a dobře, hra je nastavená hlavně pro ty, co do ní nasypou stovky hodin.

Level design některých oblastí docela pokulhává a nebyl dostatečně využit potenciál variabilní gravitace. Byly oblasti které jsem vyloženě neměl rád. Neviditelné zdi se objevovaly v místech, kde bych je nečekal, a občas se zase šlo dostat někam, kam bych se dostat neměl. 

Ve hře se objeve řada postav které už znáte ze dvojky. V některých případech se to může zdát trochu nucené, ale myslím, že se tím umocňuje pocit provázaného děje, přičemž může dojít k dodatečnému vysvětlení některých prvků z následujícího příběhu. 
Například malý spoiler: Dozvíte se že jedna z velmi nepříjemných oblud, Thresher, se na Pandoru dostala vaším zaviněním když jste dva exempláře na přání Sira Hammerlocka propašovali raketou na povrch, kde tato neškodná malá potvora zmíněnému lovci, učenci a gentlemanovi utrhne ruku. 

Co se vedlejších a jednorázových postav týče, některé jsou v rámci série už dost stereotypní; nepobaví, neohromí a brzy je zapomenete. Což je asi důvod proč se tvůrci snaží co nejvíce do vedlejších pozic osadit již známá jména. Přece jen těch hlasových herců není nekonečno a ti pozornější si eventuálně všimnou, že se opakují. 
Pokud jste si užili druhý díl Borderlands, Pre-Sequel pro vás určitě nebude špatnou hrou. Je ale nutné mít na paměti, že se jedná o velký přídavek po vydatném obědě, takže klidně po dohrání dvojky nechte hru plavat a až si jednou řeknete, že byste si to dali znova, tak si vzpomeňte na Pre-Sequel, který poskytne stejnou zábavu s novým dějem.
+15
  • PC 90
Po dohrání Borderlands se pouštím na nově vydaný díl, který svým příběhem má předcházet tomu druhému. Vybírám Athenu a pouštím se do hraní.

Novinkou je zde pro mě několik věcí. Jak customizace postavy, vylepšený interface, tak i auto pickup peněz, health packů a amma - zkrátka ulehčení života. Po prohlédnutí skillů si usmýšlím, že budu melee fighter, takže se postupným hraním snažím jít vstříc této idei. To vlastně znamená používání itemů, které jsou svou standartní efektivitou slabší, ale jedním bonusem do melee nabírají na potenciálu. K tomu také dopomáhají challenges, které nejsou pro mě nic jiného, než pouhou reflexí hraní, protože 150 000 damage a 250 zabití od všeho získám časem, takže nebudu vymýšlet nějaké farmy nebo způsoby, jak to nahnat. Ono hlavně těch 0,7% za to nestojí. V těchto číslech spočívá většina položek ze systému challenges.

Na počátku hraní jsem doufal, že všechny nasčítané bonusy budou mega boost, ale nedokázal jsem tuto domněnku prokázat.

Atmosféra herního světa je skvelá. Jelikož zbožnuji pohled na vesmír, libuji si a častokrát se zastavuji a hledím na tu krásu oblohy. Na měsíci působí slabší gravitace, takže se dost skáče. Skáče se částečně z důvodu, že je třeba, ale taky ze zvyku, pro zábavu nebo pohyb, který je za vypuštění vzduchu během letu vcelku rychlý.

Okolo 10. levelu lootuji pistolku, která disponuje zaměřovačem a kadencí tak rychlou, jak stihnu naklikat na myši. Působí to jako samopal, ale je to pistolka a zabijí to rychle. Zde si říkám, že systém zbraní je super. Jsem nadšen. O něco později, stejně jako v celém prvním díle, začíná ovšem dominovat brokovnice. Brokovnice, se kterou se nemůže rovnat ani můj class skill a ani melee útoky, které se snažím podporovat skilly a bonusy.

Zhruba po 10 hodinách hraní respecuji do shield specu a testuji potenciál své class abillity, která se jeví vcelku slušnou a více vyhovující. Opět až v pozdější fázi hraní. Zato zbraně jsou najednou slabší, protože se mi nepodařilo získat nic zajímavého. To se změnilo až ke konci hry, kdy jsem nějaké nové nasbíral, ale to už mi nebylo tolik platné..

Běžel jsem táborem, na jednom místě se vojáci nějak odpálili a jeden z nich odletěl směrem ke mně. Stál jsem u nějakých schodů u platformy. On se tím jumpem zasekl o zábradlí na platformě a nemohl nic dělat. Křičel ''I'm stuck!!'' - Skoro se teď ptám, zda se mi to celý nezdálo. Rozhodně skvělá situace :)

Během hry došlo víckrát než jednou k nadchnutí. U jednoho bosse jsem strávil více jak hodinu. Situace se lišily, zábava to vcelku byla pořád.
+14
  • PS4 80
Na Pres-Sequel jsem se vážně těšila, zajímalo mě jak to bylo s Jackem a vší tou Vault agendou. Bohužel jsem si hned na začátku zvolila hrát za sniperku Aurelii Hammerlock (ano, sestra Sira Hammerlocka), která má sice skvělé schopnosti, ale za to naprosto otřesnou povahu. Povýšená aristokratka, která všechny okolo vnímá jako otravné poddané, rozhazuje penězi a hláškami o chudobě, negramotnosti a nadřazenosti aristokracie. Prvních 15 levelů jsem Aurelii nesnášela natolik, že jsem vždycky hrála maximálně hodinku, dokud jsem jí neměla dost. Ano, mohla jsem si vybrat jinou postavu, ale ty její schopnosti jsou vážně bezva!

Herní prostředí není moc rozlehlé ani rozmanité. Všechno je buď šedivé, fialové nebo ledově modré a působí dost jednolitě. Tohle všechno ale naprosto vyvažují questy. Jestli vám ty v BR2 přišly groteskní, ujeté a vtipné, to jste ještě nic neviděli. Mezi moje nejoblíbenější patří hledání vhodného nápadníka pro ruskou ošetřovatelku Ninu, nebo eskortování robotů, kteří musí doručit naléhavou zprávu jistému Toby Van Adobe (nepřipomíná vám to něco?). Absolutním topem pro mě byl quest s NPC jménem Sterwin (Steve Irwin, australský "lovec krokodýlů" a nadšený přírodovědec), který vám australským přízvukem vysvětluje, jak si ty potvory chtějí jenom hrát, jak jsou nádherné a jedinečné a že si nezaslouží být loveni a umírat.v laboratořích "Mate, just look at them!"

Novinek Pre-Sequel moc nepřináší. Ve vesmíru není kyslík a tak si musíte hlídat zásoby toho svého, ale nijak náročné to není. Nízká gravitace nám dovoluje skákat a plachtit vzduchem na velké vzdálenosti, což může být zábava, ale blbě se natočíte a už si plujete někde mrtví uprostřed vesmíru. Objevuje se také nový druh zbraně - laser, což může být sranda, pokud umíte mířit.

To nejzajímavější na Pre-Sequelu pro mě byl právě příběh, který se ze začátku nezdál nic extra, ale společně s postupem ve hře gradoval. Jack je postava, kterému prostě stojí za to věnovat celou hru. Dozvíte se spoustu zajímavých drobností, které vám pomohou si spolu s BR2 utvořit kompletní obrázek o tom, proč se Jack v BR2 chová, jak se chová. Například, proč jsou Hyperionští roboti žlutí, jak vznikl Constructor anebo to nejzajímavější, proč má Jack svůj obličej přidělaný sešívačkou.

Pre-Sequel se možná BR2 se nevyrovná, ale i tak je to parádní vtipná a ujetá jednohubka, kterou stojí za to si alespoň jednou zahrát. Stejně všichni čekáte na BR3 tak proč si zrovna tímhle kouskem to čekání trochu nezkrátit?
+10