Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Dying Light

Dying Light: Enhanced Edition

27.01.2015
19.10.2021
08.03.2022
21.03.2022
77
181 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

V blíže neurčené části Turecka vypukla smrtící epidemie, která téměř celé obyvatelstvo proměnila v monstra s neutuchajícím apetitem. Na tuto infikovanou destinaci byla uvržena karanténa, podpořena výstavbou vysoké zdi. Hrstka přeživších se v tomto prostředí snaží při vzájemné pomocí dožít dalšího dne a vytoužené záchrany. V těchto končinách se nachází i náš hrdina Kyle Crane, z jehož perspektivy plní hráč nebezpečné úkoly (např. pokládání pastí nebo oprava opevnění).

K takovému počínání slouží plně modifikovatelný arzenál chladných a palných zbraní (známí třeba z Dead Island) a dovednost zvaná parkour. Ta vám umožní se obratně a rychle dostat na téměř každé místo v terénu, ať už jde o střechy, balkóny či jiná vyvýšená místa. Platná je tato dovednost také v bezvýchodných situacích, kdy jste obklíčeni hordami nemrtvých (nebo skupinkami přeživších, sledující své cíle). Protivníků je celá řada, od řadových zombie (Bitter, Viral, Gas Tank) až po speciální (Goon, Toad, Demolisher...). Některé typy zombie, z nichž představují největší hrozbu Volatiles, vylézají jen v noci. Gangy přeživších vede potom hlavní záporná postava hry - Rais.

Důležitou proměnou ve hře je chování nepřátel v různou denní hodinu. Když se vydáte na průzkum nebo za plněním úkolů, můžete počítat s tím, že v denní hodinu jsou zombies letargičtí, pomalí, "bez života", za to v nočních hodinách se ze živých mrtvých stávají "živí" - jsou daleko agresivnější, rychlejší, odolnější a hlavně je jich daleko více, než ve dne.

Hra obsahuje také kooperativní multiplayer pro až 4 hráče a mód Be the Zombie, kdy se hráč stává zombie a může lovit jiné hráče ve hře.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
To jsem takhle zničil kladivo o plyšového medvídka. Techland si prostě trvá na svém a pohádku o zničitelnosti zbraní, kterou nikdo neměl rád už v Dead Island, nám vypráví i zde. Jestli budu muset v Deus Ex 4 žrát snickers pro dobíjení baterek, taxe fakt naseru. Ne, vážně. Tvrdohlavost tvůrců her, kteří stále trvají na nenáviděných herních principech, je někdy opravdu napřesdržku.

Detailně a zajímavě vystavěný svět, který si nezadá ani s atmosférou Stalkera. Sílu má ale i v interiérech, které místy možná působí trochu copy-paste, ale jsou prostě krásně nadesignované, plné různých věcí. Třeba tak detailně udělaný chlebník jsem ještě v žádné hře neviděl.

Grapling hook dost kazí samotný parkour prvek hry, protože je to totální overkill na přesuny. Dokonce je s ním možné během chvilky bezpečně slítnout na zem z budovy. Stačí se přitáhnout k silnici. I proto jsem ho raději nezkoušel ani používat a při druhém hraní bych se mu rozhodně chtěl úplně vyhnout.

I přes nějaké ty zbytečné vedlejší questy ("přines 20 kusů tohodle, 15 támhletoho, dones mi tudlencto a zanes tůtamto") se tady objevují i vedlejšáky natolik zajímavé, že byla radost plnit i tak triviální věci, jako sbírání kousků stavebnice roztroušené po chodbě. Nejvíce mi pak utkvěly v paměti úkol pro Dawuda, Magic fotress a noirovská návštěva sklepa s překvapením.

Systém ukládání nefrustruje, ale je příšerný. Jednou hru vypnu v sejfhauzu, abych si po loadu objevil uprostřed města v noci, podruhé hru vypnu uprostřed města v noci, abych se po loadu objevil v sejfhauzu. Navíc často stačí po načtení pozice zatrackovat jiný quest a po znovunačtení hry se objevím zase úplně někde jinde. Nehledě na to, že hra sice neuloží můj progress na mapě, ale uloží můj progress použitých věcí. Takže to kladivo, kterým jsem si proklestil cestu přes tuny zombií, bude zničené, ale klestit můžu znova.

Dying Light je ultimátní zombařina. Možná nejlepší. Vypadá úchvatně, hraje se příjemně vyhnile, pěkně odsejpá a až na pár nepovedených lokací nebo nebo herních mechanik, je to prostě pětková hra. Vo tom žádná.

A to jsem se nezmínil o tom, jaxem si při první noční vycházce mále stříkl do textilu...

✰✰✰✰✰ / 5
Herní doba: 32hod 38min

Dojmy po dohrání na Nightmare obtížnost:

Začátek byl krušný. Bez pořádných zbraní na blízku, žádných střelných zbraní a s minimem vybavení je přežití v Harranu závislé jen na parkouru. Prakticky nemá smysl se pouštět do větších bitek se zombajny a už vůbec nemá cenu se pouštět do bitek s lidskými protivníky.

Teprve až při získání první pistole jsem si mohl dovolit konfrontovat přesilu. Nočním vycházkám jsem se snažil vyhýbat úplně, Volatile dávají obrovské poškození a mají mega výdrž. Ty čtyři kusy, které jsem zabil, jsem musel sejmout v interiéru.

Se zbraněma je to trochu na štíru... i obyčejná 9ka má naprosto přestřelený účinnek při headshotech a šišky pukají často na jediný zásah, ale pokud střílím do těla, třeba i s brokovnicí, je potřeba opravdu hromada munice. A to se bavím o lidských, né zombie, protivnících. Bullet-sponge enemies jsou ale nic, v porovnání s výdrží, kterou mají při zásahu z meele zbraní. S postupujícími levely se i tyto stávají slabší a slabší a to i na stále stejných protivnících. Jakýsi level-scaling, který tady Techland použil, tak ještě více bije do očí právě s vysokou obtížnosti.

Rozhodl jsem se taky trochu modifikovat zničitelnost zbraní, protože mě začala neskutečně srát jejich nízká výdrž. Nutno dodat, že jsem se k tomu odhodlal až poté, co jsem měl tu kritickou první část hry za sebou.

Jakmile ale člověk dostane lepší zbraně a výbavu, je hraní hned veselejší. Smrt ale stále čeká všude a smrtelný zásah může přijít odkudkoli. Za těch 47hodin jsem chcípl přesně 96x. Při prvním hraní, na standardní obtížnost, 42x.

Průser je trochu systém čerpání staminy, která se na Nightmare vyčerpává i při používání nenáročných schopností. Takové rozšlápnutí hlavy nebo odhození protivníka vezme více staminy, než šplhání po zdi.

Myslím, že větší množství získávaných zkušeností není dostatečným důvodem hrát na Nightmare. Zůstává tak pouze větší výzva, v podobě těžko umlátitelných a ustříletitelných nepřátel.
+24
  • PC 65
Dying Light je nová tříáčková hra od polských vývojářů ze studia Techland, kteří v minulosti stáli především za tituly ze sérií Chrome (odtud ostatně název jejich enginu), Call of Juarez a především Dead Island, přičemž Dying Light je něčím jako duchovním nástupcem posledně jmenovaného. A já bych v podstatě šel ještě dál a poukázal na to, že až na novou a pro hratelnost poměrně klíčovou fíčuru parkouru, tedy schopnosti se rychle a dynamicky přesouvat po svých napříč lokacemi, je Dying Light lautr to samé jako Dead Island.

Totiž hra tak trošku klame tělem - v prvních několika minutách vás skutečně nabaží relativně pěkně zpracovaným prostředím, hezkými animacemi a dobře padnoucím (pochopitelně anglickým) dabingem - jednoduše vše je oproti Dead Island zdánlivě na mnohem vyšší úrovni a člověk je docela rád, že za DI utržené peníze pánové z Techlandu neutratili (jen) za drogy a lehké děvy.

Jenže po první hodince zaujatého hraní přijde hned několik studených sprch. Tentokrát jsem se je rozhodl rozdělit do číslovaných paragrafů, aby vše bylo přehledné a čtenář se mohl snáze orientovat:

1) Parkour je fajn, ale..

Je pravda, že parkour byl a je hlavním tahákem hry, ovšem zastírá jednu zásadní skutečnost - oproti Dead Islandu je herní mapa řádově menší a nahrávací obrazovky stejně tak časté, jako v případě výše zmiňované hry. Zcela chybí jakékoliv dopravní prostředky, takže neexistuje, že byste parkourově plavmo naskočili do auta, nastartovali a vydali se vstříc světlým zítřkům jako v DI. Benzínové pumpy (i auta) sice v Dying Light jsou, ale očividně zombies všechny pohonné hmoty vypumpovali a ani od různých překupníků (a že je jich ve hře víc jak stánkařů na polských hranicích) nelze sehnat ani kanystr. Na druhou stranu se všude nachází hodně vybuchujících a hořících barelů, ale ty jsou určitě plné vodíku. To dá sakra rozum.

2) Zombii dvakrát neuhodíš.

Opět je zde ta otravná fíčura s rozbíjením zbraní, jako v případě Dead Islandu, což jsem osobně již minule považoval za nejhorší část celého game designu. Opět tedy vezmete ocelovou trubku a po několika ranách se o očividně plechová těla Romerovsky pomalých zombíků rozbije na maděru. Je úplně jedno, z jakého materiálu vaše právě používaná zbraň je - jedinou možností, jak si zbraně udržet v kondici, je nacházení lepicích pásek a kovových úlomků, či vylepšování Survivor skillů, které vám magicky umožní zvyšovat výdrž vašich zbraní. Kouzla..

3) RPG prvky a crafting

Já sakra nechápu, proč ve hře, kde máte adrenalinově zdrhat před zombíky, musí být opět onen otravný crafting ve stylu Dead Rising (najděte elektrický obvod, hřebíky, pistoli lepicí pásku a máte ultimátní elektrický metač hřebíků). Nejsem si opravdu jist, jestli by v okamžicích zombie apokalypsy měl někdo čas zabývat se bastlingem ala Přemek Podlaha. Další problém je s násilnými RPG prvky, přičemž většina skillů je pouze přejmenována z Dead Islandu, tedy kromě těch, které se týkají parkouru (je potřeba si odemknout i slide, jelikož ze začátku váš hrdina sice slajdovat po asfaltu neumí, ale naštěstí posléze prostřednictvím skillu získá asi nějaké lyžiny, které mu tyto pohyby umožní. Já to tedy v reálu zkoušel a - nejde to. Svůj skill tree jsem ovšem rovněž hledal marně, takže to považuji za uměleckou licenci a jdeme dál.

4) Staří známí se opět vracejí

Pamatujete si na velkého, svalnatého pomalu se sunoucího zombíka z Dead Islandu? Ten je zpět, tentokrát se sekerou. Pamatujete si Boomera, který na vás ze svého žaludku chrlil hnusnou tekutinu a pak vybouchl a jednou ranou vás zabil? Jo? Ten je zpět taky. Během dne se tak Dying Light mění na párty starých známých modelů, ovšem já myslel, že Dying Light má být nová tříáčková hra za 60 USD. Asi ne.

Lepší je to v noci, kdy na vás vyleze něco ve stylu Clive Barkers Undying, šmrncnuté se služebníky boha Dagona. Kolik že to tedy máme originálních "special infected" (jak originální..)? Dva. Je to moc, je to málo? Samozřejmě se zde nacházejí i prozatím živí lidští protivníci, ale ti jsou naprosto stejní jako minule, včetně AI a kromě zbraní na blízko umí používat i ty střelné a vrhací. Nic nového pro gameplay ovšem nepřinášejí, snad s výjimkou toho, kdy na ně (pokud jsou ozbrojeni pouze zbraní na blízko) namíříte kvér, oni zvednou ruce nad hlavu a pomalu se odklidí ze scény. To bylo zase relativně fajn a pro atmosféru určitě přínos.

Grafika je v pohodě, ale..

Jistě jste již všichni slyšeli hororové historky o optimalizaci, které jsou hororovější, než hra samotná. V podstatě se nyní čeká na drivery (pro NVidii již v době psaní tohoto spektáklu jsou k dispozici, přeci jen se jedná o Gameworks titul), ale dá se říci, že launch nebyl pro Dying Light právě nejšťastnější. Interiéry jedou slibně, ovšem exteriéry už mají drobné problémy a nejspíše budete muset snižovat nastavení textur a pokud jste majitelé AMD, vypínat HBAO a další NVidia Gameworks nastavení, jelikož ty jsou optimalizovány jen pro - no NVidii. Na mé sestavě (8GB RAM, i5 3470 3,8GHz, R280) však hra jela obstojně po snížení draw distance, což je další z položek, která ještě bude potřebovat optimalizaci. Problematické pro některé osoby může být využití chromatic aberration, které má simulovat chování fotografické čočky (ono slévání barev známé z Payday 2) a nelze jej vypnout - motion blur naopak vypnout lze, ale nedoporučoval bych to, jelikož s ním hra vypadá o poznání lépe, bez ní je skutečně znát její konzolový původ, jelikož některé propy jsou zde opět v rozlišení 320x240, stejně, jako v původním Dead Islandu. Proč je tedy ta hra tak zatraceně náročná? Není, jen zatím neoptimalizovaná.

Poutníče znavený, noc přichází

Dosud jsem jako nerudný dědek jen kritizoval, nyní přichází oddíl, kde naopak pochválíme. Dynamická změna dne a noci tu již byla minule, tentokrát ovšem čas lze kontrolovat prostřednictvím hodinek i in-game menu a je potřeba jej sledovat, jelikož hraje proti vám. Jakkoliv i za dne se sice rovněž můžete dostat do úzkých když vás obklíčí horda zombíků (a že jich je), v noci se stáváte skutečně lovenou zvěří, jelikož z hnízd vylezou potvory, které hlídkují na ulicích města a nahánějí všechny živé. Hráč má z noci skutečný respekt a snaží se tedy vycházet co nejméně - bavilo mne, že hra má tendenci si s hráčem nebrat servítky a posílat jej do nehostinné noci prostřednictvím hlavních questů - je tedy nutné riskovat krk ať chcete, či ne a na jistotu se hrát do nekonečna nedá. Pro někoho nucení ze strany vývojářů, pro mne snaha přinést hráči celistvý zážitek. Tohle se opravdu povedlo a není nad pocit, když se hráč snaží kličkovat mezi patrolami, jen aby byl objeven kvůli tomu, že cestou povalil plechovku s barvou.

Přines, Zanes, Odnes
Jedna z těch slabších věcí je samotná náplň questů. Ty jsou stejné jako v Dead Islandu - dostaň se do obchodu, přines knihy, léčiva, kazetu, bonboniéru, figurku, trhavinu atd. Prostě klasická poslíčkovská práce, no naštěstí jsme spasitelé všehomíra, tak si vyhrneme rukávy a vzhůru do toho. Zde vývojáři mnoho originality (jako v jiných aspektech) nepobrali a že by vás zrovna questy hnaly dopředu, se říci skutečně nedá. Dying Light se tak ocitá spíše v pozici takového Borderlands, takže stejně, jako minule. Lepší loot, vylepšení postavy za pomoci RPG systému, tvrdší a rychlejší speciální zombíci a vyšší koncentrace těch stávajících. To je vše, co vás tak nějak táhne vpřed.

Kolektivní masakr
Největším trumfem tak opět zůstává coop, který je funkční, byť krátce po vydání měl problém s hráčskou synchronizací a častými disconnecty. Stejně tak je teoreticky zajímavý mód "Be A Zombie" (marketing comedy gold), v jehož rámci se můžete někomu připojit do hry a prudit jej jakožto super chytrá zombie. Tento mód se však dá správcem hry zakázat, což většina hráčů rychle učinila (kdo by při prvním průjezdu hry s přáteli chtěl být rušen nějakým neznámým kolemjdoucím), takže je zatím k ničemu. Třeba pokud se časem najde někdo, kdo by hru chtěl rozehrát podruhé, či pokračovat po skončení hlavní dějové linky se zevlováním ve městě, tak by mohl mít mód smysl, ale o tom docela pochybuji.

Sečteno podtrženo - z trailerů jsem čekal něco jako Mirrors Edge se zombíky a dostal pokračování Dead Island s, oproti DICE daleko méně dynamickým parkourem. Pro milovníky původního DI, kteří při tehdejším hraní přistoupili na všechna designová rozhodnutí, se bude jednat o dobře strávený čas, opepřený o zajímavý twist v podobě přicházející noci, pro ty, kteří Dead Island nehráli a mají o zombie hry enormní zájem, o zajímavý upgrade, který DI činí v podstatě zastaralým a zbytečným. Toliko ode mne, vy sami se rozhodněte, jestli vám za to Dying Light stojí.

Pro: Hezké prostředí, nostalgické pasáže exoticky vypadajících oblastí, vylepšený engine, Vylepšení střelby, Adrenalinová noc

Proti: Optimalizace, Neoriginalita, Herní mechanismy stejné jako v Dead Island, Nevyužitý potenciál

+23 +25 −2
  • PC 80
Je to docela dlouhej koment, můžete přeskočit na poslední odstavec:

Další zombie řezničina zalila můj pokojíček krví! Co já nato?

Očekávání byla docela vysoko, přičemž jsem dostal v podstatě to, co jsem očekával. Tam kde mě Dead Island nebavil, Dying Light boduje a to ve volném pohybu po světě… a v porcování masa. Tady je opravdu jedna radost běhat po mapě a skákat kde se dá a na co se dá (a že se dá opravdu všude a na všechno). Nuže můj způsob pohybu byl hezky pěkně po střechách, neviděně a neslyšně, abych pak udělal hroznej vzdušnej impact. Co se týče svobody, je DL opravdu pecka.

Porcování zombíků je ovšem taky hodně velká sranda. Zprvu kde jakym klackem, záhy ostřím všeho charakteru, řezal jsem do nich hlava nehlava a bavil se, jak pod tíhou mých úderů bědují. Skákavky jsem pak vtipně kopal ze střech a lidské padouchy kropil olovem, davy podléhaly pod brokovnicí a noční běsové… Těm jsem podléhal já.

A noc je právě to, čím Dying Light překvapil nejvíc. Jakmile zapípají hodinky, ozve se hlášení „schovejte se!“, padne tma, rozezní se řev, rány, bušení a započne survival inferno, který nemá obdoby! Už jenom proto, že tma je tady opravdu tmou, kdy prostě nevidíte kam jdete, dokud si nerozsvítíte… a to když uděláte, strhne se boj o přežití. Ve dne je to rutina, ale v noci na zemi nepřežijete. Ne sami a ne s nohou od stolu.

Je proto skvělý, že můžete přespat v bezpečný zóně, já bych ovšem uvítal možnost nastavit si čas, protože probouzet se v devět večer, nebo v sedm ráno mi přejde docela omezující. S časem se pak pojí nutná kontrola, zda už není chvíle jít někam zalézt. Proto by taktéž byla vhodná klávesa, po jejíž stisku by postava ukázala hodiny (mačkat „M“ a zobrazovat tím mapu a celej inventář je otrava).

Co se atmosféry týče, není ve dne tak patrná, stejně jako nevnímáte tu zkázu. Prostředí vypadá sice skvěle, ale působí spíš jako hřiště pro srandu, než pro přežití (ale je docela interaktivní). Jistý lokace ovšem atmosférou překypují (zejména tunely a kanály).

Výborná je i škála nepřátel. Je to sice stejná havěť jako v Dead Island (až na děti), jsou ovšem „živější“ a ta jejich tupost je vyloženě vtipná (což nepřekvapí vzhledem k tomu, že jde o zombie). Lidští nepřátelé jsou pak překvapivě inteligentní. Když na vás vyběhne trojice maníků s mačetama, jsou nebojácní. Jakmile jednoho zabijte, začnou se stahovat. Pakliže mají střelný zbraně, vůbec k vám nejdou, ale kryjou se opodál, přebíhají pozice a čekají, až vylezete (to je docela opak oproti jiným hrám).

Co mi hodně chybí je systém krytí či vyklánění. Aplikovat tam systém ala Far Cry, bylo by to hned lepší a záživnější. A co mi chybí ještě víc je možnost vykrývat rány. Když udeříte vy, nepřítel ránu vykryje, když oni, dají vám na prdel.

Hodně se mi líbilo „kraftování“ – věc která mě obvykle akorát rozčiluje. Možná to bude nutností vážně stavět a tvořit nové zbraně, lékárničky apod. abyste byli před nepřáteli neustále o krok napřed. Třeba ve Far Cry mě to vyloženě sralo a vůbec jsem to nevyužíval.

Graficky je hra trochu zklamání, nevypadá sice špatně, ale přece jenom jsem čekal trochu víc. Efekty větru a počasí jsou ale parádní, stejně jako oheň, stíny a světla. Hodně se mi líbil taky zvuk ať už vašeho okolí, tak výstřelů a úderů (pocit ze střelby je vyloženě skvělej). Ani soundtrack není špatnej, kdy chvíli hraje osmdesátkový retro a jindy zase atmosferický dunění.

Příběh hry je poněkud rozporuplnej a působí dost rozkouskovaně (navíc si vyloženě říká o možnost voleb, je ale přímočarej bez možnosti ho ovlivnit. Možnost zda pracovat pro Reise nebo Breckena je jedna z těch, která by ze hry udělala totální parádu, ale bohužel). Chvíli plníte pro ty, pak tamty a posléze zase pro jiný, přičemž postavy tak nějak mizí a objevují se další. Délka je ale docela přijatelná (cca 15 až 18 hodin) a když si připočtete řadu vedlejšáků který jsou mnohdy docela dlouhý, máte vystaráno na několik dnů (minimálně na dva). Ten konec je strašnej. Všechno se tam na mě kupí a všechno po mě leze. Tohle kdyby dali do kterýkoli části hry, tak jim to sežeru, ale když to vrazí trapně na konec, kdy už po těch třiceti hodinách hraní chci už konečně nějaký rozuzlení, tak mě to fakt sere!

Jedna pasáž - na konci kdy se Jade mění - je úplně stejná jako v Dishonored (snový svět). Nevim jestli je to dobře nebo špatně. Do hry se to totiž moc nehodí i když to vcelku dobře reflektuje ten stav člověka během proměny.

Nuže Dying Light dá se říct splnil to, co sliboval. Je to zábava (v noci dokonce infarktová), slušně to vypadá (ač jsou hry vzhledově hezčí a líp hrajou) a dějově, byť je příběh vcelku bezduchej, nabízí několik výbornejch momentů. Chybí mu ale duše a celá řada prvků, který by tomu teprve daly adekvátní šťávu.

Pro: parkour, akce, noc a její atmnosféra, porcování, zvuk, soundtrack, vcelku grafika a efekty, interaktivita s prostředím

Proti: HW nároky, příběh, absence krycího systému a dalších prvků, prezentace světa mohla bejt víc procítěná

+21
  • PC 80
Při příležitosti vydání Dying Light 2 jsem se rozhodl, že si znovu projdu jedničku - tentokrát ale v platinové edici - a zhodnotím ji. Mělo by se jednat o totálně kompletní edici obsahující naprosto všechny doposud vydané DLC ale není, musel jsem zvlášť dokupovat několik dalších jež jsou sice zaměřené na kosmetické úpravy ale když chce člověk komplet, musí pro to něco ještě udělat. No a když už jsem měl hru v rychtyku, mohl jsem se konečně pustit do hraní.

Příběh je zasazen do Tureckého městečka Harran kde momentálně bují zombie apokalypsa a vy se tam chystáte jako agent GRE na dovolenou. Vaše jméno je Kyle Crane a do všeho toho bordelu se snášíte padákem protože město je v lockdownu a nikdo nesmí dovnitř ani ven. Hned po přistání jste napadeni, pokousáni a před jistou smrtí zachráněni lidmi jež vládnou místnímu věžáku. Zpočátku zjišťujete, že proti proměně je třeba si občas střelit do žíly Anitizn což je pro vás skvělá zpráva. Ta horší je, že žádný skoro nemáte. A tak začíná vaše zprvu tajná miste která se později promění v totální nasazení a boj za přeživší jež vás na začátku vyslali na vaši první výpravu.

Hra je velmi podobná předchozímu titulu tohoto studia, Dead Islandu, akorát do Dying Lightu dodali lepší grafiku a především parkur.  Jakmile se tak před vámi otevře město jež je rozděleno do dvou částí, brzy zjistíte, že chození po zemi se spíš konat nebude. Budete muset využít akrobacie, skoků a parakotoulů k tomu abyste se mohli volně pohybovat bez menšího obtěžování. Nejdříve mi tento prvek vůbec nesedl ale jakmile mi přešel do krve byl jsem nezastavitelný což mě velmi bavilo. To však neznamená, že nedojde na krev.

Váš arzenál zbraní je obrovský a zahrnuje vše od bodných, sečných, tupých, střelných či vrhacích zbraní. To však není vše. Nejdůležitějším prvkem je totiž takzvaný tuning. Každá zbraň se dá modifikovat na něco z úplně jiné ligy. Na zemi můžete například najít trubku ale když k ní najdete i plánek lze z ní udělat pořádnou trubicu alias můžete s ní nepřátele například zapalovat, mrazit, elektrizovat nebo jim prostě drtit hlavy na potkání. To vše do doby, než se rozbije. Je samozřejmě možnost zbraň dát do kupy ale každá má určitý počet oprav a pak čauky. To ale nevadí, protože po herním světě je nástrojů k zabíjení více než dost. Samozřejmostí jsou potom střelné zbraně. Dostat se můžete k pistoli, samopalu nebo třeba brokovnici. Nicméně jejich použití je omezeno rychlou spotřebou munice a hlučností (pokud nemáte tlumič) jež přitahuje nezvané hosty.

Kromě běhání, skákání a zabíjení všeho co vám stojí v cestě a chce vás sežrat či zastřelit nebo rozkrájet mačetou město nabízí možnost sbírat různé sběratelské předměty. Audiozáznamy, deníky, sošky, vlaječky atd. Ani na druhé dohrání se mi však nepodařilo sesbírat všechno - každopádně to, co jsem si přečetl nebo poslechl mi rozhodně obohatilo lore a vtáhlo mě to více do role a světa. Mimo collectibles lze samozřejmě plnit kupu vedlejších úkolů a aktivit mezi něž patří třeba běhání po střechách nebo zabíjení zombíků na čas. Při tom všem je potom potřeba všechno prohrabat - od popelnic po bedny (zamčené i nezamčené) a hledat náhradní díly, potraviny, lékárničky či třeba raritní zbraně nebo munici. Všeho všudy je kromě hlavní linky opravdu co dělat a třeba vedlejší úkoly jsou rozhodně dobře napsané a místy i poměrně vtipné.

Co dál? Jelikož zde píšu o platinové edici je čas provětrat DLCčka. Jejich valnou většinu tvoří především kosmetické přídavky jako obleky či plány zbraní nebo různé skiny. Najdou se zde však tři kousky o kterých zde něco málo řeknu. První z nich bude DLC The Bozaak Horde - to vás vezme na Harranský stadion, dá vám na nohu bombu a donutí vás plnit různé bláznivé úkoly na čas při nichž bude třeba přežit. Můžete jej zkusit hrát sami ale myslím, že se daleko nedostanete a bude třeba sáhnout do kooperace. Nejedná se o nic extra ale je to fajn rozšíření. Dalším kusem na holení je Hellraid. Jedná se o mnohem větší a propracovanější kousek díky kterému se podíváte do fantasy kobky plné kostlivců, zombies, magie a pokladů. Po splnění hlavní dějové linky lze toto rozšíření hrát pořád dokola, těžit z něj mince za které nakupujete speciální vybavení a přitom se zlepšovat v průchodech pater budovy ve které se nacházíte. Setkáte se zde především se sekyrami, palicemi, meči či lukem nebo kouzelnou hůlkou a své zranění budete dávat do kupy pomocí léčivých lektvarů. Při opakování úrovní máte omezený počet životů ale na druhou stranu narazíte na více tajemství a lepší loot. Celé mi to přišlo jako solidní kousek který má dobrou hudbu, myšlenku a je perfektním nástrojem pro sběr zkušenostní. Poslední přídavek je zároveň ten největší. Jmenuje se The Following, příběhově se nachází po konci hlavní story a vezme vás do venkovské osady vedle Harranu jež tvoří vskutku velkou novou lokaci. A když říkám velkou, myslím velkou a proto je potřeba dát hráči novinku ve formě automobilu - respektive buginy se kterou budete lítat po světě sem a tam, shánět na ní díly, doplňovat palivo a zkrášlovat její vzhled. Mimo jiné vás čeká mnoho úkolů, ať už hlavních či vedlejších, kupa sběratelských předmětů a nových výzev. A pokud se řadíte mezi kompletisty, klidně si připravte minimálně 20 hodin času, protože tohle bude dlouhé.

Celá edice působí vyladěně, uhlazeně a optimalizovaně. Po celou dobu hraní jsem se nesetkal s bugy či pády hry a celé to svištělo v těch nejvyšších frejmech za sekundu. Jediné, co mě při každém spuštění trápilo, bylo to, že jsem musel vždy znovu a znovu zapínat fullscreen protože to titul nechtěl akceptovat - to je však ta nejmenší ač lehce otravná vada na kráse. Jestli jste první Dying Light neměli tu čest ještě hrát, rozhodně bych se do něj před dvojkou pustil protože za váš čas rozhodně stojí. Pakliže hru už znáte, možná vás naláká celková vyladěnost nebo DLC přídavky. Tak či tak se jedná o solidní a čistokrevný titul jež za veškerou tu práci co mu vývojáři za ty roky dali nakonec stojí.

Pro: Optimalizace, herní obsah, příběh, tuning zbraní, bugina

Proti: Hra občas nereaguje na to co mačkáte nebo čeho se chcete při parkuru chytnout, střelné zbraně příliš ulehčují hru

+19
  • PC 90
Poláci zkrátka ví, jak dělat dobrý hry. Techland sice posledních pět let sází na zombíky, ovšem takováto zombie rubačka v open world světě nemá konkurenci, kromě snad vlastního Dead Islandu, ze kterého si bere prakticky všecko dobrý a přidává parkour. Člověk tomu třeba zprvu nevěřil, ale je nesmírně osvěžující místo aut a nebezpečné chůze mezi rojem zombíků jen tak pohodově lítat po střechách jakoby nic. Vylepšit nějaká ta komba a odemknout nejrůznější druhy zabití je už zažitý trend z Dead Islandu a v tomhle ohledu se příliš dál nejde. Příběh je klasické béčko, díky zpracování však nekazí dojem a naopak přidává na začátku a táhne dál. Ze začátku je třeba si zvyknout na pozměněný HUD a minimapu, která už kvůli přehršelu živých mrtvých neukazuje obyčejné pochůzkáře a leckdy se jim povede vaší postavu překvapit. Rozhodně hra, u které se dá strávit několik desítek hodin než se dostaví stereotyp.

Jedna rada : Co nejdřív získat vystřelovací hák! S nim je pak děsná bžunda.
PS : Milovníci craftingu se z týhle hry poserou. Teda než zapnou Zaklínače 3, vzhledem k rozloze je však v Dying Light sesbírat tolik blbostí, až se člověku zatočí hlava..

Pro: Parkour, to dobré z Dead Island, rpgy prvky, stylizace, vystřelovací hák, osvědčené metody open world hry (základny, vedlejší úkoly, crafting, manipulace se všemožným zbožím a zbraněmi), hororové noci

Proti: až moc sázka na jistotu, utahaný závěr příběhu, ze začátku hráč postrádá vehikly, ale vlastně nejsou vůbec třeba

+18 +19 −1