Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

This War of Mine

This War of Mine: Final Cut

14.11.2014
14.07.2015
15.07.2015
29.01.2016
27.11.2018
10.05.2022
79
148 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

This War of Mine je simulátor přežití ve světě zmítaném válkou. Na začátku hry dostanete náhodnou skupinku civilistů v polorozpadlém domě a vaším úkolem bude přežít válku. Každý má odlišné schopnosti (někdo je dobrý kuchař, další zase rychle běhá, nebo umí dobře smlouvat). Postupem hry je možné nabrat více lidí a vytvořit tak komunitu přežívajících.

Hra funguje na bázi střídání dne a noci. Během dne můžete opravovat dům, stavět různá vylepšení a vytvářet zbraně. Například můžete vyrobit postel, aby lidé nespali na podlaze a podobně. Během noci pak rozdáte lidem úkoly, kdo bude spát, kdo střežit dům a kdo vyrazí do ulic hledat zásoby. Lidé potřebují k přežití jídlo, vodu a léky. Během nočních výletů můžete prohledávat opuštěné domy, ale nezřídka narazíte i na domy, které jsou již obydlené. Je jen na vás jaký přístup v takové případě zvolíte. Můžete se s nimi pokusit domluvit a udělat třeba nějaký obchod, nebo se potichu připlížit a nakrást co se dá. Případně můžete nájemníky postřílet, ale pokud budete vraždit nevinné lidi, vaše postava může propadnout depresím.

V roce 2016 vyšlo ke hře rozšíření This War of Mine: The Little Ones. K dispozici je také DLC Stories, obsahující 3 různé příběhy, konkrétně This War of Mine: Father's Promise, This War of Mine: The Last Broadcast a This War of Mine: Fading Embers.

Na podzim roku 2019 vyšel velký update Final Cut na počest pátého výročí vydání původní hry. V tomto updatu se kromě všech předchozích zdarma vydaných rozšíření nachází jeden nový scénář, všechny lokace z DLC Stories (i pokud toto DLC nemáte zakoupené), nová postavu, několik grafických vylepšení (podpora 21:9 nebo vylepšené rozhraní pro 4k rozlišení) a hlavně kompletní grafický remaster všech původních lokací. Tento velký update je zdarma pro všechny majitele základní hry.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Marko věděl, že tentokrát se bez jídla domů vrátit nemůže. Skupina měla hlad a v lednici zbývala jedna konzerva s jídlem. Dnes si vytipoval poměrně zachovalý dům na okraji města. Na rozdíl od předchozích se, ale tento zdá obydlený. Po chvilce přemýšlení se vydává dovnitř. Pohled klíčovou dírkou odhaluje postarší pár sedící u ohně. Možná by s nimi mohl zkusit promluvit a sjednat nějaký obchod. Otevírá dveře, ale starší pán okamžitě křičí ať zmizí, že tu nemá co pohledávat. Marko se dává na útěk. Venku se zastaví a přemýšlí, potřebuje jídlo. Vydává se znovu dovnitř s podomácku vyrobeným nožem v ruce. "Doufal jsem, že už se nevrátíš" opět křičí starší pán a na Marka zaútočí. Rychlé máchnutí nožem a chlap se hroutí v kaluži krve. Přibíhá jeho manželka a s pláčem se kloní k mrtvému muži. Marko chvílí váhá, ale pak dostane strach, že křik přiláká další obyvatele a bodá podruhé. Chvilku stojí nad mrtvým párem a přemýšlí co udělal. Musí získat nějaké jídlo a jiná možnost nebyla. Po prohledání domu skutečně nachází jídla spoustu a vrací se domů.

Doma na něj čekají kamarádi Bruno, Pavel a Katia. Jsou rádi za trochu jídla, ale Marko propadá depresím. Zabil přece nevinné lidi. To se přece nedá ospravedlnit. Z nálady ho nevytrhne ani jeho nejlepší přítel Bruno, který se ho snaží povzbudit. Depresím propadá i Katia. Jestli budou muset zabíjet, aby přežili, tak možná přežívat nechce.

Další noc se Marko vydává na místní náměstí. Slíbil si, že už nikdy nevytáhne zbraň proti nevinným a raději nechal nůž doma. Říká se, že na náměstí se dá obchodovat, což zní mnohem lépe, než rabování a krádeže. Do batohu, proto přibalil nějaký alkohol a cigarety, které by mohl směnit za trochu jídla.

Náměstí vypadá pustě. Kousek dál stojí u ohniště dva muži. Marko opatrně přistoupí, ale vypadá to, že nemají zájem o návštěvu. Jeden z nich vytáhne zbraň a varuje Marka ať se nepřibližuje. Marko se pokouší dát najevo, že není ozbrojený, ale výstřel z pistole ho obrací v útěk. Druhá střela ho zasáhne na útěku do zad. Jak tam tak leží v kaluží krve a vyprchává z něj život, přemýšlí o tom, že ho vlastně dostihla spravedlnost a jiný osud si ani nezasloužil.

Můj první průchod hrou nedopadl nijak slavně, ale užil jsem si to parádně. Hra je velmi atmosferická a depresivní. Je jen na vás co vše jste ochotni udělat pro přežití vaší skupiny. Líbil se mi crafting, kdy na začátku nemáte skoro nic a postupně můžete postavit věci jako postel, židli, zachytávač dešťové vody, vařič, rádio apod. Znovuhratelnost nebude kdovíjaká, jelikož na druhé zahrání, až na drobné odlišnosti jako počáteční složení skupiny, hra probíhala dost podobně. Hra se nedá uložit, což na jednu stranu přispívá k atmosféře hry, na stranu druhou, ne každý má trpělivost hru začínat znovu, když se něco nepodaří.

Pro: Grafické zpracování, atmosféra

Proti: Znovuhratelnost

+42
  • PC 75
Herní výzva 2021 - Čas je relativní

Hra, která mě potrápila jako málokterá. Tahle hra vám rozhodně nedá nic zadarmo a jakmile si myslíte, že jste hru obelstili a s každým dalším gameplayem jste chytřejší, tak vám do toho prostě něco hodí vidle. Ta deprimace je tu vskutku veliká a jelikož hra se v podstatě neukládá a žádná vaše zásadní chyba nelze napravit, tak jste nuceni hru tolikrát opakovat, než válka skončí. Je to sice jen něco málo přes čtyřicet dní, ale věřte mi, že každý den bude sakra pomalu utíkat.

Zde se musíte rozhodovat, jak moc hajzl budete, jak moc budete pomáhat či škodit. Jak vám bude záležet na ostatních nebo bude upřednostňovat svou skupinu, ale pokaždé to má nějaký háček. Jakmile se zaměříte čistě na svou skupinu, tak budou všichni deprimovaní a dospěje to do takového bodu, že nebudou ochotní vůbec nic dělat. Naopak, když se budete snažit být pouze za dobráka, tak zjistíte, že máte všeho příliš málo a začnete sami trpět.

Hru se mi povedlo dohrát asi až na pátý pokus, ale i tak polovina mé skupiny nepřežila. Každou oblast člověk musí opatrně prozkoumávat a zjišťovat, co si ještě může dovolit a co už ne. Většina soubojů skončí vaší rychlou smrtí, případně fatálním zraněním, které budete ještě několik dní léčit, což se často ukáže jako zásadní a zase jste na začátku. 

Samotné hraní mě většinu času hrozně štvalo, protože jsem si neustále přišel beznadějně. Ale zároveň jsem to prostě chtěl pokořit, chtěl jsem být ten, co přežije nesnáze války a bylo to sakra náročné a musel jsem schýlit k věcem, které ve hrách nerad dělám, být trochu... trochu hodně sobec. A i tak jsem nedospěl uspokojivého konce.
Celé to má hrozně nepříjemnou atmosféru, což doplňuje soundtrack. Není zde prostor pro nic humorného, veselého či příjemného. Když někoho zabijete, tak z toho rozhodně nebudete mít uspokojení, stejně tak, když někoho okradete. Budete mít třeba vybavenou vaší základnu, ale budete vědět, co to stálo...

Jakmile se zaměříte na jednu věc, třeba dostatek jídla a myslíte si, jak jste hru konečně doběhli, tak zjistíte, že vám najednou chybí obvazy, zateplení, zbraně... Prostě pořád něco. Nikdy nebudete mít dostatek. Nikdy nebudou všichni spokojeni... Dobře, možná po padesátém hraní či s výpomocí návodu ano, ale běžný hráč bude neustále něčím trpět. A o tom přeci je válka. Válka je utrpení, je to hnus a nic na ní není hezkého a přesně tohle se tvůrcům náramně povedlo převést do This War of Mine.

Pro: Atmosféra, podání války, silné emoce

Proti: Jednotvárnost, stereotypnost

+26
  • PC 90
O hře jsem tak nějak věděl, že je dobrá, dotýká se tématu, které není běžné a má zajímavé zpracování, dál jsem se k dalším informacím nějak nepídil, jen jsem měl hru v hledáčku, že až nadejde čas, tak si jí zahraju. Ten čas přišel právě teď a strávil jsem s hrou asi týden večerního hraní a až do konce se nenudil.

Na začátku jsem dostal partu 3 lidí. Herní mechanismy jsem rychle pochopil, ale co se ukázalo jako oříšek, bylo to, co vyrobit/vylepšit a sehnat jako první. Ukázalo se, že stěžejní věci jsou jídlo a různý zdravotnický materiál. Chodil jsem tedy do různých lokací a sbíral, co se dalo, protože jak na potvoru se jídlo a léky skoro nikde neválí :) Něco jsem si doma vyrobil, ale jaksi jsem podcenil zabedňování baráku, takže ke mě každou druhou noc chodili nezvaní návštěvníci a něco pěkného si odnesli, to narušovalo stav zásob, morálku a tomu, kdo byl zrovna na hlídce přibývaly šrámy. Vše vyvrcholilo 13. den. Šel jsem si takhle do školy pro zásoby a potkal tam párek důchodců, kteří měli trochu zásob (jídlo a léky), rozhodl jsem se je okrást, ale oni kladli odpor, byl jsem nucen je pozabíjet a to byl začátek konce. Domů jsem se vrátil tak deprimovaný, že si ten jedinec hned za dveřmi sedl na zadek a byl tak mimo z toho zločinu, že tam vydržel sedět celý den a jen naříkal. Aby toho nebylo málo, tak druhá postava schytala v noci od návštěvy taková zranění, že ležela na smrtelné posteli. Třetí člen party, který byl do té doby relativně v pohodě tak musel v noci vyrazit na zkušenou, otevřel dveře supermarketu a dostal dávku ze samopalu. To znamenalo první konec hry, hra mi to sice nenapsala, ale v dané situaci už nemělo valný smysl pokračovat.

Hru jsem pak rozehrál ještě asi pětkrát a dostal se do podobné fáze +- 10. dnu, kdy se začalo vše víceméně hroutit. To jsem si začal říkat, že jsem fakt lama a skončím jako Walome, který hru taky nikdy nedokončil, ale řekl jsem si ne, tak to skončit nemůže.

Nakonec jsem využil partu, která byla vcelku kompaktní, rychle obrnil dům, aby nedocházelo ke ztrátám a začal pomalu rozjíždět své survival impérium. No, co si budeme povídat, hlad byl vlastně permanentní, ale nedostal se do kritických hodnot. Drobné oděrky, nebo nemoci se dařilo kurýrovat, občas jsem dopřál kuřákům i nějakou tu cigaretu. Během hry jsem narazil na pár nebezpečných situací a 2 členové při hledání zásob byli zastřeleni, ale nakonec se povedlo přežít rabování, zimu i nedostatek "bezpečných" lokalit se zásobami a 2 postavy se dožily konce války.

Hra nabízí směs různých zážitků a emocí, od radosti z dobře vykonané práce, nebo rozdělení se o zásoby s potřebnými po frustraci a smutek, když se nedaří, nebo když nějaká postava zemře. Myslím si, že hra pěkně ilustruje hrůzy války, i když skutečnost je ještě asi o kousek horší. Někdy se ke hře ještě vrátím, rozhodně stojí za to.

Pro: emoce, inovativní koncept a nápad

Proti: frustrace

+25
  • PC 95
Naprostá paráda, aneb jak prosedět dva dny u počítače a nevnímat okolí. Ještě že mám tak tolerantní rodinu, ale ty nevyžehlené hadry na mě stará házet nemusela, to fakt ne.
Opravdový boj o přežití v černobílém kabátě. S pozadím jak od Thomase Otta. Neuvěřitelně mě to pohltilo. Budovat a vylepšovat polorozbořený barák ve zdevastovaném, válkou zmítaném městě. Takoví The Sims pro dospělé.
Pořádně jsem se do toho dostal až na potřetí rozehrání za první partu. Předcházely tomu nezdary v podobě sebevraždy jednoho člena. Od té doby jsem se snažil neokrádat a hlavně nezabíjet nevinné lidi. No a podruhé mi půlka skupiny umrzla. Kdo by si pomyslel, že se v zimě musí topit.
Nemožnost ukládaní, dělá ze hry opravdu hardcore záležitost a dvakrát si rozmyslíte plenit třeba vojenskou základnu, ale nějakou možnost návratu by to asi chtělo, třeba o pět dní nazpět. Začínat úplně od začátku, nemusí být pro každého.
Parta je hodně různorodá a postupem času se naučíte využívat její členy jen na to, co opravdu umí. Takže třeba bachor uměl vařit a prakticky nevytáhl paty z domu, motal se jen kolem kamen. Na druhou stranu bývalý hasič, toho unesl nejvíc, takže byl permanentně v zápřahu. Taková mula na tahání všeho možného.
Je prostě potřeba zaúkolovat každého jinou činností. Jeden jde v noci ven, druhý stojí na stráži a dva chrápou. No a přes den se to obrátí. U postav se vám odkrývá jejich příběh, pokud přežijí až do konce, dozvíte se o jejich osudu po válce. Jak postoupíte hrou, odemknou se vám další party, za které hru můžete rozehrát. Nebude to žádný med, páč začínáte třeba v zimě, nebo máte jenom starou bábu s dědkem. Většina lokaci se opakuje, ale přibudou i nové. U druhé skupiny to byly garáže a nějaký motel.
Za celou dobu hraní se mi podařilo vylepšit dva postavené montovací stoly a to ještě jenom o jeden level. Na kamna a sporák prostě nevyšly součástky, takže jsem měl jen ty základní. Stůl na zeleninu jsem nestavěl pro jistotu vůbec, kdo by to taky jedl. Věřím tedy, že hra může ještě při dalším hraní překvapit a ukázat něco nového.
K baráku vás chodí různí otrapové žádat o pomoc, léky, nebo jídlo. Já jsem pokaždé vyhověl. Je za to malá odměna a hlavně se zvedá morálka, která může být po nočních přepadech na nule. Ty představují velký problém. Je potřeba zabednit rozpadlé zdi, vlastnit nějaké zbraně a hlavně náboje. Těma obránci rozhodně nešetří a i tak se nájezdníkům většinou podaří něco ukrást. Dělají vlastně jenom to samé co vy.
Ke koupi hry mě nalákal úžasný Reveal Trailer a nelituji ani peněz ani času, který jsem tomu dal a ještě určitě dám. No a vzhledem k tomu co se momentálně děje ve světě, si tvůrci nemohli vybrat vhodnější dobu k vydání. Válku stejně vždycky nejvíc odnesou obyčejní lidi. Fuck the War!

Pro: vylepšování domu, emoce postav, velké množství věcí ke sbírání, opravdový pocit zdevastovaného města

Proti: obtížnost, občasné zaseknutí nepřítele

+22
  • PC 90
2D survival plošinovka??? No moc jsem nevěděl co od toho čekat a moc jsem si i přes solidní recenze nesliboval. A o to bylo lepší překvapení. Naprosto geniální hra, se super atmosférou a příběhem. Někdy až frustrující. Velký důraz je kladený na povahu a náladu postav. A lze hrát různým stylem, jako zlý a bezohledný nebo jako slušňák, případně i něco mezi tím. Velký důraz je kladen i na výběr postav (pokud to nenecháte na náhodě), a tím jakou postavu (s jakou povahou) si zvolíte postavy, takový můžete hrát styl hry. Takže pokud chcete zabíjet a loupit musíte mít postavy, které z toho nebudou v depresi nebo to zkoušet vyvažovat dobrými skutky.

Pro: Nápad, zpracování, napětí, charakter postav

Proti: Časem může být stereotypní

+20