Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Never Alone

(Kisima Ingitchuna)

Upper One Games •  E-Line Media •  Tic Toc Games (Android, iOS)
18.11.2014
19.11.2014
25.06.2015
29.06.2015
23.12.2015
02.06.2016
24.02.2022
kompatibilní
67
98 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Never Alone je plošinovka z prostredia Aljašky. Je to prvá hra vytvorená v spolupráci s domorodým obyvateľstvom Iñupiat (Eskimáci, Inuiti...).

Príbeh sa začína odvíjať počas neutíchajúcej snehovej búrky, ktorá zapríčinila veľmi ťažké časy. Domorodci razom nemôžu loviť a nemajú čo jesť. Mladé dievča sa rozhodne zistiť, čo je príčinou týchto zlých podmienok a tak sa vydáva v ústrety dobrodružstvu, ktoré je nakoniec väčšie ako si pôvodne myslela. Úlohu spoločníka, ktorý ju sprevádza na ceste, plní polárna líška. Spoločne budú čeliť nebezpečenstvám v podobe ľadového medveďa, praskajúceho ľadovca, starodávnych duchov atď.

Hra obsahuje dve hrateľné postavy (dievča a líška) s ktorými je potrebné riešiť mnohé hádanky. Pri ich riešení je nevyhnutné medzi oboma postavami prepínať podľa potreby. Gameplay je obsiahnutý v ôsmich kapitolách. Hra obsahuje aj co-op na jednom počítači pre 2 hráčov.

Neskôr vyšla expanzia Never Alone: Foxtales.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Herní výzva 2021 - Kategorie č. 8 - Herní nášup (Light)

Never Alone je dokladem kreativitity nezávislých herních tvůrců, kteří se na rozdíl od mainstreamové produkce nebojí volby netradičních vizuálních schémat, stejně tak jako originálního příběhového podkresu i jeho zasazení. Aspoň nevím o titulu, který by využil mýtů a legend aljašských Inuitů a Eskymáků, a navíc se chová jako edutainment, tedy spojení zábavy s výukou.

Never Alone není totiž pouhou logickou plošinovkou, ale také zajímavým zdrojem informací o životě, tradicích i pověstech těchto ledových národů. Informace najdete ve formě videosekvencí opatřených komentáři. Přístup k filmečkům nacházíte v průběhu vašeho hraní po nalezení roztomilých soviček.

Titul vypráví příběh malé holčičky, která se vydává do hloubky ledové pustiny hledat zdroj blizzardu, jenž znemožnil obyvatelům její vesničky obživu. Na její cestě promrzlou krajinou ji provází polární lištička a posléze její imaginární forma v podobě ducha. Stanou se nerozlučnou dvojicí, přičemž hru máte možnost projít buď v kooperačním režimu nebo samozřejmě samostatně, přičemž podle potřeby přepínáte mezi postavami.

Hra je v základu logickou plošinovkou, v níž využíváte interakcí mezi liškou, která umí ovládat ochranné duchy, posunovat je, a tak zpřístupňovat dívce cestu. Ale na její pouti absolvujete také klasické plošinkové sekvence, uhýbání před zlými přízraky, nebo třeba útěk před nezničitelnými nepřáteli, jako například ledním medvědem.

Vizuál je poměrně monotónní, v ledové pustině Aljašky zkrátka nepotkáte rozkvetlou zahradu plnou zeleně, ale atmosféra ledové pustiny je realistická, v rámci možností autoři střídají prostředí i dekorace. Pohyb zpestřují poryvy větru, který nejen slouží jako překážka či nástraha, ale v pozdějších fázích vám může napomoci přeskočit jinak nedostupné oblasti.

Hra je vcelku jednoduchá, vždy je poměrně zřejmé, co máte dělat, i když se můžete setkat s určitými problémy. Interaktivní oblast schovaná za skalou mě donutila použít návod. Ale moje potíže spočívaly spíše ve špatné spolupráci obou hrdinů, kdy mi občas zvířátko spadlo tam, kam nemělo, nebo když postavička špatně následovala tu druhou. Zkrátka bylo jasné, co je třeba udělat, ale exekutiva mi někdy vázla. Lékem by byl asi coop režim, ale chování umělé inteligence bylo občas trochu nevyzpytatelné a autoři by jej mohli doladit lépe.

Never Alone je tak vizuálně originálním titulem, jehož měnící se herní náplň je zábavná a herní doba nastavena tak akorát, abyste se nezačali nudit. Něco málo k dokonalosti hře schází, ale šlo o příjemný a originální kousek.

Pro: Vizuální zasazení a atmosféra ledové pustiny. Pestrá herní náplň. Výukové videosekvence.

Proti: Občas problémy s ovládáním postav.

+28
  • PC 80
Hru Never Alone jsem dostala od švagra rikuhahla, protože jsem si jí už nějaký čas chtěla zahrát. Nespletla jsem se, když jsem si myslela, že mě bude bavit. Dohrála jsem ji i s datadiskem na dva zátahy a ve třetím splnila všechny achievementy.

Ve hře jsem hrála za eskymáckou holčičku a jejího kamaráda polárního lišáka. Během hraní se musí mezi těmito dvěma postavami přepínat, protože lišák umí vlézt do různých skulinek a hlavně umí poručit duchům, bez kterých by byl další postup nemožný. Holčička zase umí pracovat se speciálním nástrojem zvaným Bola, pomocí nějž střílí a rozbíjí kusy ledu a podobně.

Hraní mi umožnilo spojit mé dva oblíbené žánry, a to příjemnou plošinovku s logickou hrou. Někdy jsem byla v koncích a byla jsem ráda, že hra sama po čase nabídne nápovědu.

Doporučuji si do hry nainstalovat češtinu, příběh je velmi zajímavý a byla by škola o něj přijít, kvůli neznalosti jazyka (jazyk Iñupiaq). Grafika se vývojářům povedla, myslím si, že krásně spolu s hudbou dokresluje atmosféru hry.

Během hry jsem narazila na sovy, přičemž každá nalezená sova sebou nesla příběh o životě eskymáků Iñupiat. Líbilo se mi, že pohádkový příběh hry je doplněn na reálných informacích ze života těchto zajímavých lidí.

Pro: příběh – jak herní, tak reálný, grafika, hudba

Proti: mohlo by to být delší

+27
  • PC 60
Never Alone ma zaujalo svojím prostredím Aljašky a témou dobrodružstva polárnej líšky a eskimáckeho dievčaťa.

Úvod je rozhodne veľmi zaujímavý a prenasledovanie ľadovým medveďom mi pripomenulo Limba a veľkého pavúka. Limba mi pripomenuli aj malí mužíčkovia, ktorí sa vás snažia zabiť. Na scénu sa k dievčaťu po pár minútach pridá polárna líška a v hre tak ovládate 2 postavy. Na riešenie puzzlov je potrebné medzi postavami prepínať a kým líška má schopnosti vačších skokov a mierneho lozenia po stenách, tak dievča dokáže hádzať nejaké zviazané kamienky (čo pravdepodobne eskimáci používajú na lov). S jednou postavou teda hráte vy a druhú ovláda umelá inteligencia (v Brothers: A Tale of Two Sons ovládate obe postavy naraz). Tu sa nachádza jeden z problémov hry. Umelá inteligencia robí častokrát veľké chyby a kvoli nej budete musieť niektoré pasáže párkrát opakovať.

Hra je krátka a zaberie okolo 3 hodín, ale aj to úplne stačí. Chýbajú tomu nápady a zaujímavejšie scény. Kým Limbo mal množstvo zaujímavých puzzlov, Brothers zasa ponúkali neustále niečo nové tak Never Alone sa aj na tak krátkej hernej dobe opakuje a svojou Umelou inteligenciou nepekne frustruje. Hra je aj napriek svojím chybám sympatická, dej je rozprávaný natívnym jazykom kmeňa Inuitov a hra obsahuje dokumenty od tvorcov o výrobe hry a Aljašskej prírode.

V nejakej vačšej zľave hru odporúčam, ale v žánri plošinoviek sú na vrchole u mňa iné hry (Limbo, Brothers, Trine 1 a 2 atď.)

Pro: Natívny jazyk, prostredie, dokumenty o tvorbe hry, nápad a pár scén

Proti: Umelá inteligencia, aj na tak krátkej hernej dobe občas hluché a nezaujímavé

+24
  • PC 60
Never Alone se mi hodnotí docela špatně, hra má své klady, ale bohužel i dost výrazné zápory. 

Největším kladem je samozřejmě prostředí Aljašky a život zdejších obyvatel ukázaný ve formě minidokumentů. Ty se nabídnou ke shlédnutí pokaždé, když ve hře najdete sovu. Většinu z nich nejde minout, je tu však i pár skrytých. 

Dalším kladem je vizuální stránka hry a atmosféra. Přestože se hra odehrává v prakticky zamrzlém světě, tvůrci se snažili vždy přijít s něčím novým. Každá taková kapitola je vždy dlouhá tak akorát a až na výjimky nezačne prostředí nudit. Atmosféra je povedená i díky vyprávění v jazyku Iñupiat. Příběh sleduje eskymáckou holčinu Nunu, která se spolu s přátelskou polární liškou vydává zachránit vesnici. Odvyprávěný je dobře a nejlépe funguje právě spolu se sledováním přítomných dokumentů.

Bohužel mi dokázaly hru více si užít zhatit zápory. Ruku na srdce, po hratelnostní stránce hra není na bůhvíjak vysoké úrovni. Ovládání je těžkopádné, což občas způsobí problémy při skákání, zvlášť v případech kdy hrdinka před něčím utíká. Hra kombinuje skákání s hádankami a všechny karty vyloží hned  v první půlce a pak už nemá moc co nabídnout, tedy až na jednu lehkou obměnu na závěr hry. Posledním velkým záporem je pak umělá inteligence, počítačem ovládaná postava se neustále někde zasekává a skáká kam nemá.

Přesto se nejedná o špatnou hru, spíše rozporuplnou.

Pro: Vizuál, atmosféra, vyprávění, dokumenty

Proti: Ovládání, umělá inteligence, průměrná hratelnost

+24
  • PC 95
Never Alone je nadmíru poetická eskymácká legenda či pohádka překrásně a elegantně převedená do herní podoby. Co se formy týče, jedná se o klasickou plošinovku, která herními mechanismy sice možná nepřekvapí, ale rozhodně neurazí. Hratelnost a ovládání jsou příjemné, obtížnost přiměřená (ačkoliv by někdy bylo možné přitvrdit). Některé překážky a nástrahy by rovněž občas mohly být kapánek kreativnější a sofistikovanější, ale to je jen moje poznámka, ne výtka.

Graficky je hra na slušné úrovni, díky 3D zpracování prostředí působí velice plasticky, ačkoliv se samozřejmě stále pohybujeme v jedné rovině jak se ve správné plošinovce sluší a patří. Narozdíl od Monochromy, kde 3D postavičky působily poněkud jako pěst na oko, zde všechny prvky vytváří harmonický celek.

Na hře nejvíce oceňuji snahu tvůrců nejen pobavit, ale především přirozeně a nenásilnou formou hráči předat něco z inuitské moudrosti a myšlení. To se jim mimochodem daří na výbornou. Děje se tak nejen během samotného hraní, ale z velké části také formou krátkých dokumentů zaměřených na určitý aspekt života v nehostinné pustině, životní filosofii či soužití v komunitě apod.

Fascinují mě autentické komentáře příslušníků etnika Iñupiat, ze kterých čiší zdravý a realistický přístup k životu, spjatost s přírodou a nenadřazenost člověka v přírodě. Je potěšující vidět, že ačkoliv mladší členové komunity již žijí modernějším způsobem života, stále si zachovávají tradiční způsob uvažování a chování.

V neposlední řadě mě fascinoval fakt, že veškeré dění vypravěč komentuje v jazyce Iñupiaq, který jen tak někde neuslyšíme. Díky tomuto a dalším aspektům hře dávám téměř absolutní hodnocení. Jedinou vadou na kráse je snad poněkud kratší rozsah.

Never Alone je dalším příkladem využití herní formy jinak, než pro čistě konzumní účely.

Pro: Autentické komentáře a dokumenty, vyprávění příběhu v "eskymáčtině"

Proti: Kratší rozsah

+19