Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Jet Set Radio mě na první pohled moc nezaujalo. Kultura graffiti mě nijak neoslovuje a vlastně ani samotné ježdění na bruslích nebo skatech. Hra je ale poměrně známá a má jistou pověst, takže jsem čekal, že na ní přece jen bude něco, proč stojí alespoň za vyzkoušení. Po dohrání se zařadila někam lehce nad průměr, lépe než jsem čekal. Na první pohled zaujme pěkně stylizovaná grafika a na první poslech slušný soundtrack. Celkově styl hry a atmosféra patří mezi silnější stránky. Ježdění po zapamatovatelných lokacích a sprejování mě nakonec překvapivě bavilo. Potěší postupně narůstající počet různých hratelných postav, z nichž každá má jiné silné a slabé stránky a jiné pohyby na sprejování. Samotné graffiti lze také vybrat z slušného množství a navíc je možné si vytvořit vlastní.

Potud vlastně celkem samá pozitiva. Horší je samotné ovládání jízdy na bruslích. Postava často reaguje divně a nějak jsem si na ten pohyb do konce nezvykl. Kontrola pohybu přitom není špatná a časem se dají různé triky pěkně řetězit. Na začátku jsem měl problém na autobusovém nádraží přeskočit z jednoho zábradlí na druhé a na konci jsem zvládal udělat i několik koleček. Ale pocitově to stále působilo zvláštně a občas dochází i k divným kolizím. Příběh je rozdělen na tři kapitoly a první je zdaleka nejdelší a nejpovedenější. Druhá, vložená údajně kvůli západnímu publiku, působí jako vystřižená z jiné hry. Konec je zase o něco lepší. Mimo zkulturňování města v některých misích soupeříte / závodíte. Tyto odbočky mě i navzdory vyšší náročnosti překvapivě bavily. Celou hru se vám v činnosti snaží někdo zabránit, především otravná policie. Jde asi o nejprotivnější prvek hry a při jeho omezení bych hodnotil výrazně výše.

Po dokončení určitých částí a později celé kampaně je možné se v různých režimech vracet a získávat stále vyšší skóre. Toho jsem nevyužil, ale pro fanoušky může jít o bezva prodloužení herní doby. Za některé úspěchy se také odemyká bonusový obsah. Obvykle jen nějaká hudba navíc, ale potěší především krátký filmeček o hře. Původně jsem uvažoval o sehnání originálu, Dreamcast by si zasloužil oprášit, ale ač není hra úplně špatná, za tohle nestojí když už jsem Steam verzi vlastnil. Nakonec to nebylo úplně špatné, ale na následovníky nejspíše nedojde.
+18
  • PC 50
Další hrou Retro klubu je tentokrát hra Jet Set Radio, o které si myslím, že bych si ji za normálních okolností nejspíše nezahrál. Ale když jsem viděl první videa z gameplaye, celkem jsem se zaradoval. Viděl jsem v tom zajímavou alternativu na oblíbený Tony Hawk Pro Skater. A částečně tomu tak je. Nejezdí se sice na skatu, ale na bruslích, ale skáče se po zábradlích a dělají se nejrůznější triky. Rozdíl je ale v tom, že o ty triky tolik nejde. Zde je potřeba získat určitý počet sprejů, na bruslích se dostat na příslušné místo a to otagovat.

Nuže dobrá, i tak byla hra pro mě v první misi zábavná. Objevila se tu policie společně se střílejícím kapitánem, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Druhá mise se však změnila v horor. Začal jsem bojovat s ovládáním a nemožnou kamerou, takže jsem často skákal jinam, než jsem chtěl. Policie nasadila jakýsi plyn a po asi šestém neúspěšném skoku přes rozbitý most jsem už nešel pro nadávku daleko. Naštěstí pár dalších úrovní již bylo celkem v pohodě, ale čas od času jsem narazil zase na nějakou tu zákeřnou, u které jsem si dost zanadával. A přesně tyto pocity mě doprovázely prakticky celou hru. Nejhorší pak bylo nahánění nepřátel a sprejování na jejich záda, než jsem objevil tu správnou taktiku a pak vyhýbání se nepřátel, s mnohem lepšími zbraněmi. Obzvláště v závěru těch nepřátel na jetpacku se samopalem, kteří byli snad všude

V jednotlivých mapách jsem se z počátku celkem ztrácel, zvláště když jsem nemohl najít tu jednu poslední červenou šipku. Naštěstí jsem se s nimi postupem času sžil, zvláště když se některé oblasti ve výsledku spojily do jedné mapy.

Příběh hry je vyprávěn moderátorem rádia a není to nic extra složitého, ale ke stylizaci hry to sedí. Ta je komixová a i v dnešní době mi s přihlédnutím na stáří hry přijde celkem fajn. Animace pohybu jsou plynulé a do toho hraje fajn hudba. Ta se mi teda časem trošku ohrála, ale to bylo naštěstí až když jsem se blížil ke konci hry.

Upřímně nechápu, proč je tato hra zařazena mezi 1001 her, které si musíte zahrát před smrtí, protože její hraní bylo pro mě slušné peklíčko, hlavně kvůli zmíněnému ovládání a kameře. Chápu ale, že tehdy to mohlo být vnímáno dost odlišně. Nicméně v mém případě jsem si po úspěšném dosažení konce hry utřel pot z čela a řekl, že tohle už nikdy víc.
+19
  • PC 35
Mizérie a zklamání. Oslovila mě akorát stylizace (chápu, že musela v době vydání zapůsobit) a slušný design map. U her zaměřených na vylomeniny v ulicích považuju za dobrý ukazatel, když si při rozhlédnutí po úrovni okamžitě představím, co můžu použít jako U-rampu, slidovací plochu a kde se projet po stěně... Tedy než jsem se o to pokusil a nabil si čelist. Bohužel, hratelnostně JSR nefunguje a trpí mnohými neduhy 3D her své doby. Slabší ovládání, bídný systém kolizí (hitboxy), otravné cutscény během jízdy a nešlo mi vypnout hekání hlavní postavy, takže jsem zvuk musel komplet mutnout (a tak mi unikl důležitý prvek tohoto kultu - hudba). A jako třešnička na dortu mají zdejší strážci pořádku francouzskou policejní školu.
+13