Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

Tak jsem docela dost zvědavá na druhý díl Posla Smrti.Nehrál jste to už někdo v Němčině?
Nibiru je docela hruza. Sám v temnotě se ty prvni dily díky grafice docela blbě dneska hrajou a ten novej je zas uplne nekde jinde :)
JJ. To bude ta druhá nejvíc nejlepší adventura na světě. Shodou okolností taky česká. :-)
Jo, Still Life šel. Nicméně osobně mě chytil spíše předchůdce. Tedy Post Mortem. Tak nějak bych řekl, že jde o krapet atmosféričtější hru. Čímž samozřejmě nepopírám, že pokojíček hlavní hrdinky Still Life u tatínka doma byl fakt nářez. :-)
Still Life je obzvlast po technicke strance paradni a dejove (az na konec) taky. Hadanky jsou vetsinou v pohode, krom znamyho vareni, takze urcite muzu doporucit.
Zatracenci se mi uz asi pul roku vali na policce... zkousel sem jen par minut a dejove je to urcite hodne zajimavy, ale myslim ze to bude dosti ztracet po vsech ostatnich strankach... nevim :)
Muzes taky zkusit nejakyho Sherlocka Holmese, pokud chces detektivku a nebo Deset malých černoušků, kteri se mi docela libili (nedohral sem ale), akorat jsou graficky docela hnusni :)

ono zrovna moc hororovych adventur neni, kdyz uz tak starsich.
Tak jsem prošel nějaké recenze nebo názory na vaše tipy, ale došel jsem k stejnému závěru jako montana. Proto se zeptám se jinak. Jsou Poslovi smrti podobné tyto hry?
Zatracenci
Still Life
Eru: Gabriel Knight, Pamatuj na smrt, Zlomený meč, Tichý kopec, Fahrenheit, Penumbra...
Působivá hra. Doporučíte mi nějakou podobnou hororovou adventuru?
A hry jsou stále určeny k zábavě. Na tomhle se nic nezměnilo. Nicméně doba starých her, kterým jsme opravdu byli ochotni prominout mnoho, je fuč. A Posel Smrti z roku 2003 měl být v tomto ohledu poučenou hrou. Já se u něj také (veskrze) bavil. Proto hodnocení 60%. Nicméně kvůli zméněným chybám (ovládání, pomalý hrdina, občas dialogy) mě bavil méně než Syberie, Post Mortem, Tunguska, Still Life, či obě TLJ (to je ale úplně jiná liga) ba dokonce i méně než například stařičký Simon the Sorcerer či Day of Tentacle, kteréžto měly kvalitní (a osvědčené) ovládání (a minimálně v případě DoT i nestárnoucí grafiku - díky vlastnímu stylu).
Můj další "růžovoučký" úpříspěvek: Je zajímavý jak si převážně mladší generace stěžuje ve hrách na každou prkotinu. Já když byl v teenage věku, tak jsme si museli zvykat na ledacos. Pamatuji si, jak jsme byli klikrát namačkáni až tři na jedné klávesnici a ani nás nenapadlo, žvanit o tom, jak je to ovládání mizerný, nebo že je to moc těžký. Vývoj jde samozřejmě dopředu, ale dnes už mi připadá, že většina hraje hry jen proto, aby je mohla stáhnout z torrentů a zkritizovat a po pár hodiných zase vymazat. Doby, kdy hry byly určené k zábavě jsou už jaksi mimo mísu. Jasně, že Posel smrti měl pár much (ať už je to tlačítko nebo hádanky), ale to mu neubíralo na super zábavě.
Malignus: Sakra a já bych přísahal, že jsem napsal, "co tu řešim". :-) Řekl jsem, že by to byla fajn hra (okolo těch 80%), pokud by se vyhnula zbytečným chybám. Pokud se stále točíte kolem té jedné chyby, kterou jsem vytkl, tak stále odpovídám na to samé (a btw jsem se proti tomuhle stylu diskuze několikrát ohradil). Nic víc v tom opravdu není a já ani nedal Poslu smrti "jen" 60% "jen" kvůli pravému tlačítku na myši.
Nicméně tenhle argument proti jsem si i tak zodpovědně podložil konkrétnímy příklady. Pokud je to pro vás malá chyba, tak fajn. Ale opravdu netuším, proč máte stále potřebu se k tomu vracet. Evidentně tvůrci tenhle nápad zcela nedotáhli (a též evidentně nejsem sám, kdo si toho všiml). Můžeme se pak ještě dlouho dohadovat, jak moc ke škodě byl, nicméně těžko tím něco vyřešíte. A rovněž předvedeným stylem "argumentace" těžko někoho přesvědčíte, že ovládání bylo vlastně "super"...
Já si přečetl manuál, včetně sekce ovládání, a ovládání mi nedělalo sebemenší problémy. Hra mi nespadla ani jednou a kromě dvou nebo tří případů před koncem hry (několikráte se jít projít na jinou lokaci, než se mi zaktivuje předmět na jiné = jediná vada na kráse) jsem návod nepoužil. Nechápu co tu Jab řeší prošel jsem to (stejně jako Siberii) jako nůž máslem. Gabriel Knight: Sins of the Fathers byl o dost težší.
Snape, tohle neni zadny ruzovoucky fanklub, aby ses tu takhle utrhoval na lidi s negativnim nazorem, vime?
Nudí tě to? Nelíbí se ti to? Serou tě hádanky? Na to je jednoduchý řešení. Prostě to nehraj!
"Ta hra má chybu, občas padá." / "Aby ses z toho nepodělal, vždyť na to upozorňovaly recenze; prostě musíš častěji ukládat."

"Ta hra má chybu, hádanka X nemá logické řešení." / "Aby ses z toho nepodělal, vždyť na to upozorňovaly recenze; prostě se mrkneš do návodu."

"Ta hra má chybu, začátek je nuda na druhou." / "Aby ses z toho nepodělal, vždyť na to upozorňovaly recenze; prostě ty dvě hodiny přetrpíš."

Asi toliko k Snapeově "argumentaci"...
Aby ses z toho taky nepodělal. Tak občas klikneš pravým tlačítkem myši (trvá t oasi 0,5 sek.). Před hraním sis mohl přečíst recenze, kde tě na to upozornili...
montana: Řešíš jí tu dokolečka se mnou TY. ;-P Btw nelogičnost si podkládám příklady. Pokud už chceš dále diskutovat, pak mi neváhej vysvětlit, v čem přesně to "tlačítko navíc" mělo smysl a za jakých přesně okolností se používalo. Normálně totiž vím (a často si to i mohu nastavit), co které tlačítko ovládá.
Btw namátkou cituji z recenze na bonuswebu:
"Rád bych vás však upozornil ještě na jednu věc, která mi alespoň zpočátku trochu ztěžovala život. Souvisí s ovládáním, o němž jsem se v recenzi doposud nezmínil. Zatímco levé tlačítko myši vykonává prakticky všechny herní funkce včetně prozkoumávání zmíněných nedůležitých předmětů, které posléze přestanou být aktivní, lze předměty na obrazovce prozkoumávat i pravým tlačítkem myši. Ovšem pouze výjimečně, což vede k tomu, že hráč na funkci pravého tlačítka zapomíná a může se tak ve hře naprosto zbytečně zaseknout. Kdyby bylo možno pravým tlačítkem prozkoumat jakýkoliv předmět a nikoliv pouze pár vybraných, k podobným problémům by nedocházelo."
Jako mínus označuje pravé tlačítko i recenze na sectoru.
Zcela signifikantní je pak příklad z recenze na tiscali games: "Jedna zvláštnost mě přece jen vzala. Když se mi rám dveří v Samuelově pokoji hlásil, že na něj nevidím, protože je to příliš vysoko. Hledala jsem tedy něco na co vylezu, nebo čím předpokládaný klíč smetu. Jaké bylo pro mě překvapení, že stačilo stisknout pravé myšítko a Samuel stoupnul na špičky a klíč podal."

P.S. Ještě bych rád opětovně zdůraznil, že jsem na hře nekritizoval pouze tuhle věc (když už se k tomu opět vracíš).
Chapes ze resis s prominutim naprostou pycovinu? Mackas tlacitko navic. Boze to je hruza, jak je to strasne nelogicky a nema to smysl...
Ovládání je naprosto dementní a s používáním hlavy to nemá mnoho společného, anžto kombinování tlačítek povětšinou nedává žádný smysl. Viz příklad v mém komentáři.
montana: Myslíš ten příspěvek v komentářích nebo ty planety? Pokud planety, tak šlo jen o další příklad, jak je ovládání na ho*no. A to z toho důvodu, že tenhle nesmysl musíš provádět stále. Je to asi jakoby ti do auta dali další dva pedály s tím, že jde o nový čupr způsob ovládání.
Nedávno jsem si ji koupila, hraji ji, ale nevím jak mám dát planety na správná místa, abych mohla hrát dál...Nemůžu na to přijít
3krista: Jednak otázky se píší do diskuze a druhak vlastně ani není jasné, s čím máš problém. Jak tam planety nacpat nebo v jakém pořadí (to druhé by ale bylo celkem trudné)?
Jináč se to dá celkem snadno vygooglovat:
http://bonusweb.idnes.cz/pc/navody/posel ... oselsmrtinav1_bw.idn
Btw je to další hezký příklad pravo-levého komba: "Levým tlačítkem uchopíte planetku, pravým vrátíte zpět do jamky."
montana:
1) Mně nešlo jen o ta tlačítka. Ale jo, je to hodně debilní. Vzpomínám si třebas na scénu hned po té šílené brance v dolech (která se dala otevřít jen a právě psychedelickou kombinací obou tlačítek). Pokud jsem nejprve neprozkoumal zámek na dvěřích ven (abych zjistil, že je zrezlý), tak jej ten idiot na jeden náboj nesestřelil a venku jej následně sežral vlk (jelikož už neměl čím ho zastřelit). V tu chvíli už jsem přemýšlel, zda by nebylo bezpečnější pravé tlačítko do konce hry něčím zatížit. :-) Zde přirozeně ani nešlo o logický puzzle. Autoři mě jen chtěli nasrat (úspěšně).
2) Vybírat si z kritiky jednu věc je na dh evidentně v módě. Nevez se prosím na téhle vlně. :-) Abys to nemusel hledat - kritizoval jsem i dialogy, zdlouhavost vlivem kombinace "pomalý hrdina & aktivní předměty dle postupu ve hře" a animace postav.
3) Dal sem stále 60% a ne 30% či 20%. Netvrdím, že jde o blblost. Naopak jsem několikráte deklaroval, že pokud by se Posel Smrti vyhnul chybám, tak by šlo o příjemnou adventuru s hodnocením kolem 80%. Tedy i tak žádná devadesátka či stovka.
90% aktualnich adventur pouziva dvojtlacitkovej system na kterym nevidim nic spatnyho. Jednim pouziju, druhym prozkoumam. TO ze se ta funkce ve hre trikrat prohodi je opravdu fatalni chyba, diky ktere je to blbost ze.
Posel Smrti je vyborna hra a je uplne jedno, ze je ceska.
Ty tvoje "neduhy" co tu vypisujes sedi na 90% vsech aktualnich i starych adventur.
Memphis: První Broken Sword je už ale starší hra. A Posel smrti se měl poučit z neduhů žánru. Nadto přiznejme si, že jich spíše několik přidal. Zejména ovládání bylo na draka. Kombinace levého a pravého tlačitka často nedávala smysl (kdy použit co - ostatně viz můj komentář) a některé na pohled triviální problémy se tím neúměrně natahovaly. Obdobně tak možnost sebrání některých předmětů až v určité době (kdy měl být jasnější účel jejich použití) vždy nefungovalo zcela hladce. Často jsem tak musel posílat onoho hlemýždě ("our hero") přes tucet obrazovek, aby něco konečně sebral. A to mi pilo krev.
Lokace jsou nádherné, ale také mrtvé (ne jen polomrtvé jako u jiných adventur, kterým je vyčítáno totéž). A táhnout se přes ně kvůli nějakému předmětu, který mi hra nedovolila dříve sebrat, bylo tedy neskutečně úmorné.
Je pravdou, že Posel smrti obsahuje i něco více než jen "nadšení tvůrců". Nicméně ta snaha udělat díru to světa v posledku vyznělo dosti naprázdno (a slouží ku cti západním recenzím, že si toho na rozdíl od českých všimly). I pokud by se ale podařilo ovládání (atp.) zcela doladit a o něco vylepšit grafiku postav (jež též do určité míry zaostávala), tak by se jednalo stále o tuctovou dobře odvedenou práci. Tzn. v těch mezích Still Life, The Moment of Silence, Syberia atp.
Ale to je klasický úděl adventur, člověk prostě občas neví, co má dělat, kam jít, co zmáčknout... Nevidím v tomhle rozdíl třeba s Broken Swordem, jakožto legendou v adventurním žánru.
Memphis: je to vysoký český nadstandard, to rozhodně, ale ve světovém měřítku?

Je už to nějaký pátek, co jsem to hrál, ale matně si vzpomínám, že tam byly pasáže, kdy jsem vůbec nevěděl, co dělat, kam jít nebo tak... příběh prostě čekal, až náhodou zjevím v nějaké obrazovce (kterých teda bylo docela dost), aby mohl pokračovat dál - hrozné.
Fascinující jak takhle zoufale průměrná hra může získat vysoké hodnocení jen kvůli tomu, že je česká. Resp. žádný jiný "racionální" důvod mě snad ani nenapadá.
"Kdo nedá Poslu smrti víc jak 85% není Čech. Hop, hop, hop." :)