Komentáře

Stíny nad Rivou jsou jedinou hrou ze světa Arkanie (Das Schwarze Auge - DSA), kterou jsem dohrál a pravidelně se k ní vracím. Jedná se o dungeon z vlastního úhlu pohledu, ale na rozdíl od starších kousků není krokovací, ale herní postavy se v něm mohou pohybovat volně. Hra obsahuje řadu adventurních mechanismů - používání předmětů, enormní množství textu a dokonce i herní body známé ze Sierráckých adventur.

Šest hrdinů přibylo do přístavního města Rivy. Jejich pouť začala v chrámu Travie, jehož kněžka nasměrovala dobrodruhy dále. Na nedalekém hřbitově prý straší a další informace prý podá kněžka Firunova chrámu. Postupně se dozvídáme další problémy, které město trápí. V přístavní hlásce straší, v bažinách provádí mág nebezpečné experimenty, trpasličí důl byl napaden orky, piráti ze Sorreku jsou stále troufalejší, v kanalizacích se potulují příšery a postupně se dozvídáme o spiknutí ohrožujícím nejen Rivu, ale i celý Nordland. Je vidět, že hrdinové mají co dělat. Ale nestěžují si, koneckonců je to jejich práce.

Dosud jsem vždy hrál českou verzi hry vydanou na cover CD Gamestaru. Nyní poprvé jsem zkusil anglickou verzi. Anglická verze je bezchybná, bugy v ní neexistují. Česká verze se oproti tomu potýkala s řadou porodních bolestí. U hádanek zde docházelo k problémům s vkládáním českých znaků (písmen s háčky a čárkami), který byl řešitelný pouze přes vkládání pomocí ALT+XXX (trojmístná kombinace hledaného znaku). V anglické verzi je v úvodní partě druid, který nahradil kejklíře Galendora z české verze. Bez druida není možné dosáhnout maximálního počtu herních bodů, protože žádná jiná postava není schopna zakouzlit kouzlo "banish spirits" potřebné v druhém patře trpasličích dolů v jednom nepovinném questu. Tohle považuji za OBROVSKOU chybu české mutace a podle mě si to autoři měli pohlídat. Konečně známý bug s podivným druidem očividně nesouvisel s českou lokalizací, ale šlo o nekompatibilitu hry s Dos Boxem. Tento bug byl opraven. V anglické verzi jsou oproti české verzi lokalizovaná jména, takže místo Boroniana Steinhauera potkáme Boroniana Stonemasona a Rohezal Von Amboss se jmenuje Rohezal of the Anvil. Asi je to síla zvyku, ale německá jména mi k severské trilogii seděla víc.

Jako správný dungeon i Riva obsahuje množství soubojů. Boj je tahový na čtvercové síti, což je asi nejlepší možný soubojový systém před vydáním Falloutu (šestiúhelníky). Hráč si může boj zjednodušit s výpomocí počítače, který místo hráče může ovládat jednu či více postav, nebo je dokonce možné boj pouze nasimulovat. A počítač nebojuje vůbec špatně! Tento systém není povolen u důležitých soubojů. Bosse a jejich knechty si musíme porazit sami. Ale v potyčkách se slabými nepřáteli (brouci, gnómové a podobná havěť) je možnost nasimulovat souboj osvěžující.

Herní svět neobsahuje jediné NPC. Veškeré dění je hráči předkládáno prostřednictvím textových oken, přičemž textu, jak už jsem říkal, je ve hře ohromné množství. Nedostatek NPC mi vůbec nevadí. Naopak, liduprázdné ulice jen přidávají na pochmurnosti celé Nordlandské trilogie. Působí to na mě mnohem lépe než dva druhy naklonovaných NPC potulujících se po Caredbaru v Branách Skeldalu. Navíc město není mrtvé. V Rivě jsou lázně, bordely, člověk se může dlouhé dni potulovat po hospodách, vydělávat peníze hraním na hudební nástroje, kejklířskými kousky či kapesními krádežemi. Kdybych si někdy mohl vybrat svět, ve kterém bych chtěl žít, vybral bych si město Rivu.

Hra vychází ze světa deskových her Das Schwarze Auge, což je silou i slabinou hry. Silná stránka hry je vypracovaný svět včetně rozsáhlého lore. Slabinou je (zřejmě) překlopení deskové hry do počítače 1:1, přičemž postavy mají obrovské množství schopností a statistik a kouzelníci pytel kouzel, ale většinu z nich ve hře vůbec nevyužijete. Musím ovšem uznat, že mi nadbytečné statistiky a kouzla v ničem nepřekážejí, byť stručnější Albion měl kouzla a statistiky vyřešeny lépe.

Hra byla ve své době kritizovaná kvůli grafice. Mně nepřijde vůbec špatná a podle mého názoru dobře dotváří iluzi severského přístavního města. Hra dále obsahuje skvělou hudbu a spolu s hudbou k Star Trailu jde podle mě o jeden z nejlepších soundtracků k PC hrám vůbec.

Rivu jsem dohrál již po několikáté a pravidelně se k ní vracím. Je zajímavé, že nemám problém s hraním adventur z poloviny 80. let (Psycho, King's Quest 1), ale starým dungeonům se vyhýbám jako čert kříži. Možná je na čase pokusit se dohrát alespoň Star Trail, tedy dá-li všech Dvanáct a Boron mne předčasně nepovolá do svých komnat.