Herni vyzva 2017: No fujtajbl!
V dobe hrani hry (posleze v dobe psani prispevku) tu bylo uz sedm vice ci mene (ne)unikatnich komentaru. A ted mi reknete uprimne: zaslouzi si tahle hra sedmy, podobne (ne)objevny?
Ani ne.
Tim bychom to mohli uzavrit.
Ale to by mi asi neproslo, ze? :-P
No, tak se do toho dame.
"Kazde zbytecne slovo je zbytecne." - pripisovano Jarovi Cimrmanovi
Kdyz jsem se po vyhlaseni Herni vyzvy 2017 rozhodoval, jakou hru do kategorie c. 7 si vlastne vyberu, The Graveyard byla celkem jasna volba. Proc? Protoze je to kratke, mnoho podobne kratkych titulu jsem uz mel tu smulu (do)hrat, ale predevsim pro zarazeni v podkategorii interaktivni film. Pote, co jsem si hru odsedel, si uz nejsem tolik jisty, ale podkategorii Walking Simulator tu jeste nemame. Treba to ale vyresi stitky...
Hrbitov je generovany krasne, coz o to, i kdyz podivate-li se na nahrobky pozorne, velice rychle vam dojde, ze tu autori jen zkopirovali nekolik malo ruznych typu teto kamenicke dekorace. Na nahrobcich se nenachazeji zadne napisy, coz by alespon mohlo mirne zprijemnit putovani k lavicce.
Babka se totiz soura. Babka se soura pomaleji, nez Commander Shepard ve snovych sekvencich Mass Effect 3. Pomalejsi chuzi jsem snad jeste v zadne hre nezazil, i kdyz ani v takove Dear Esther si o nejakem kalupeni nemuze byt rec.
Tyhle experimentalni hry to ani u mne nemaji moc lehke. Ale paradoxne hry, ktere se snazi hrat jen na grafiku (napada me treba Dear Esteban, ziskavaji nizsi hodnoceni, nez treba Passage ci Proteus, i kdyz jde na urcite urovni o to same. Cim to? Napada mne jen tolik, ze u her ve 3d zobrazeni se ocekava vyssi interaktivita a jakakoli vizualni nepresnost ci nedoladenost je daleko vic videt...
Tak mam pocit, ze napsani tohoto komentare mi trvalo dele, nez dohrani cele hry. Hm...
PS, namatkou prehlidka her s atmosferictejsimi hrbitovy: Dracula: Resurrection, Dracula: The Last Sanctuary, Baldur's Gate, Baldur's Gate II: Shadows of Amn, Cosmo's Cosmic Adventure...
V dobe hrani hry (posleze v dobe psani prispevku) tu bylo uz sedm vice ci mene (ne)unikatnich komentaru. A ted mi reknete uprimne: zaslouzi si tahle hra sedmy, podobne (ne)objevny?
Ani ne.
Tim bychom to mohli uzavrit.
Ale to by mi asi neproslo, ze? :-P
No, tak se do toho dame.
"Kazde zbytecne slovo je zbytecne." - pripisovano Jarovi Cimrmanovi
Kdyz jsem se po vyhlaseni Herni vyzvy 2017 rozhodoval, jakou hru do kategorie c. 7 si vlastne vyberu, The Graveyard byla celkem jasna volba. Proc? Protoze je to kratke, mnoho podobne kratkych titulu jsem uz mel tu smulu (do)hrat, ale predevsim pro zarazeni v podkategorii interaktivni film. Pote, co jsem si hru odsedel, si uz nejsem tolik jisty, ale podkategorii Walking Simulator tu jeste nemame. Treba to ale vyresi stitky...
Hrbitov je generovany krasne, coz o to, i kdyz podivate-li se na nahrobky pozorne, velice rychle vam dojde, ze tu autori jen zkopirovali nekolik malo ruznych typu teto kamenicke dekorace. Na nahrobcich se nenachazeji zadne napisy, coz by alespon mohlo mirne zprijemnit putovani k lavicce.
Babka se totiz soura. Babka se soura pomaleji, nez Commander Shepard ve snovych sekvencich Mass Effect 3. Pomalejsi chuzi jsem snad jeste v zadne hre nezazil, i kdyz ani v takove Dear Esther si o nejakem kalupeni nemuze byt rec.
Tyhle experimentalni hry to ani u mne nemaji moc lehke. Ale paradoxne hry, ktere se snazi hrat jen na grafiku (napada me treba Dear Esteban, ziskavaji nizsi hodnoceni, nez treba Passage ci Proteus, i kdyz jde na urcite urovni o to same. Cim to? Napada mne jen tolik, ze u her ve 3d zobrazeni se ocekava vyssi interaktivita a jakakoli vizualni nepresnost ci nedoladenost je daleko vic videt...
Tak mam pocit, ze napsani tohoto komentare mi trvalo dele, nez dohrani cele hry. Hm...
PS, namatkou prehlidka her s atmosferictejsimi hrbitovy: Dracula: Resurrection, Dracula: The Last Sanctuary, Baldur's Gate, Baldur's Gate II: Shadows of Amn, Cosmo's Cosmic Adventure...
Lesokraj