Outlast je hra, kterou zabíjí hratelnost. Po skvělém začátku vás čeká jenom sešup dolů. Impozantní části jsou vykoupeny těmi vyloženě nudnými, kdy se musíte vyhýbat nepřátelům a hledat pojistky/otáčet kohoutky, aby se vám otevřela cesta dál. Postupné rozuzlování strašlivého tajemství v psychiatrické léčebně se mění v hloupou duchařinu pramenící z (…chvilka napětí…) nacistických kořenů! Samotná závěrečná část je navíc předvídatelná a veskrze zbytečná.

Abych ale jenom nehanil, tak uznávám povedenou atmosféru v první polovině hry. Používání zeleného nočního vidění kamery vykouzlilo dost nepříjemný pocit a zvuková složka ho vhodně doplňuje. Herní doba se drží na ideálních pár hodinách, takže ji nejspíš každý bez problému dohraje, už jen tím, že na normal obtížnost je odpuštěno i několik chyb.

Outlastu by prospělo vynechání schovávacích částí. Jednat se pouze o walking simulator s občasnými lekačkami, půjdu s hodnocením výš. Navíc dnes, poměrně dlouho po vydání, už žánr nabízí lepší alternativy.