Od pořízení PS4 ke mě jako první hra přilít pack s Heavy Rain a Beyond: Two Souls. Heavy Rain chytlo hned a pustilo až na konci. Beyond trošku škobrtal ale i tak se mi hodně zalíbil. To samé a ještě mnohem lépe dokázal Detroit. Díky těmhle hrám mi k příjmení Cage, sedí více jméno David než Nicolas. Tak si říkám, chlapče přeci nebudeš hlupák . Fahrenheit, nejvíce opěvovaná hra Quantic Dream a ty si o ni sotva zavadil pohledem. Steam mi tuhle hru nabízí za necelé dvě eura, pomalu začínám věřit na osud a hned kupuji.

No a tak jsem se ponořil do hry. Začátek mě celkem mile překvapil. Remaster celkem povedený a když příhlédnu k původnímu datu vydání, tak musím uznat že hra vypadá nadmíru dobře. Od příběhu jsem čekal nejvíc. Jak jinak. V příběhové hře asi nebude hlavní nota gameplay. Začalo to celkem slibně, probudíte se na záchodě celý od krve s nebohou obětí pod vámi, která obdržela několik bodných ran. Na rukou máte vyrytý divný hadí symbol a v hlavě úplně prázdno. Pokud rychle nezmizíte z místa činu, máte celkem jasno že budoucnost strávíte hezky v chládku. Takhle by se dal shrnout začátek hry. Víc toho prozrazovat nechci.

Ale řekněme do asi poloviny hry to fungovalo hodně dobře. Všechno to mystično a vůbec žádné povědomí o tom co se to s vámi od té vraždy vlastně děje, to posouvalo celí příběh dopředu. No bohužel pak se to začalo rozplétat a já odhalil že jde o celkem divnou a tak trochu debilní zápletku, co mi za poslední tři hodiny hraní zkazila celkový dojem z téhle hry. Ke konci se navíc postavy začali chovat jinak než bych čekal. Hra jaksi vynechala pasáže, ze kterých by bylo jasnější proč se tahle situace právě děje. Bylo toho dost co bych dokázal hře odpustit. Od divného chování některých postav až po nekonečnou hordu QTE, díky kterým jsem třetinu hry jen zíral na kolečka. Příběh ale u takové to hry odpustit nemůžu, zvláště když to bylo vlastně to jediné co hru činilo zábavnou, protože minihry typu klikej na pravou a levou šipku, či QTE hry to rozhodně netáhly.

Atmosféru této hře ale nelze upřít. Jakmile jsem začal hrát, tak i přes to že jsem hlavně poslední hodinku musel dost tlačit, došlo mi že jsem hru dohrál na jeden zátah a to jsem to ani neplánoval. To se nepodaří každé hře s délkou osmi hodin.