Celkem solidní snaha o návrat JRPG žánru. Bohužel zůstala snaha na půl cesty. Sice se podařilo gameplayově hru docela vymazlit zajímavým soubojovým systémem, ale příběh je těžký podprůměr této doby.
Mechaniky boje budou jistě všem hráčům jakéhokoliv JRPG známé. Tahovka s partou hrdinů, kterou vylepšujete a hážete kouzla pomocí zdroje many. Nic neobvyklýho. Postupem času se ale na hru nabalí mechanika overcharge, kterou oceníte až spíše s odstupem. Dovoluje vám totiž utrhnout se ze řetězu a sesílat mocná kouzla i během boje. Fajnově to oživuje hratelnost. Nekřečkujete si manu na chvíli, která možná přijde. Ve výsledku tedy budujete pár kol overcharge, který po boji vyprchá, a následně rozpoutáte klidně i na obyčejnýho pavouka totální smršť. K tomu si přidejte klasické probírání statistik a tvoření různých buildů. Ten tvoříte hlavně skrz systém perků, který můžete kdykoliv měnit. Nehrozí tedy situace, kdy by jste si v půlce hry uvědomili, že tento build není zrovna pro vás a vy pak zůstanete s holou prdelí a nic moc postavou. Určitě potěší. Nesmí chybět i v celku povedený hon za výbavou. Ta je někdy velmi vypečeně skryta a nutno dodat, že moc nápovědy k umístění nedostanete.
Výbavu sbíráte převážně procházením na půl náhodně sestavenými dungeony. Nebojte, většinu času to ani nepoznáte. Náhodou se v téhle hře jedná o fajn prvek, protože loot může být skrytý na různých místech, které ještě neznáte, tudíž podtrhne "šmejděníčko šmejdění". Máte důvod se do dungeonů vracet, takže z mého pohledu plní systém účel.
Soundtrack taky neurazí. Obsahuje pár velmi dobře padnoucích fláků. Obávám se ale, že si nebudete písně jen tak pobrukovat. Zas tak výrazné nejsou. Podstatné je, že podtrhují atmosféru a zapadají do fantasy světa dobře.
Celý ten fantasy svět je ale obýván naprosto generickou řadou potvor. Na jakýkoliv kýč si vzpomenete, tak Battle chasers má. Pavouky (asi 5 druhů? To jako fakt?), sliz, kostlivce, mágy, netopýry, zombie... Což samozřejmě docela kazí dojem. Ze stránky nepřátel se jedná o ten největší průměr z průměrů. A když jsme u těch průměrů...
Příběh je šíleně nudný. Záchrana světa (už zase?) před hlavním zlobivcem (i když se několikrát změní) je už tak šíleně ohraná, že požaduji zrovna od JRPG něco víc. Jasně, je tu v celku propracovaný lore, ale ten je pořád šíleně generický. Možná dobrý pro lidi, kteří se nezajímají o popkulturní zábavu. Nebo je příběh mířen pro fanoušky komiksu. Sám nevím. U nás je totiž Battle Chasers dost neznámá značka (a to se komiksům celkem věnuji), takže potenciál na oslovení příběhem se rovná nule.
Postavy jsou to samé. Drsňácký bojovník, ochranářský robot, nevinná dívčina, starý mág, lovec démonů a mazaná vražedkyně. Může se to zdát jako v celku solidní výběr, ale kvantita se nerovná kvalitě. Vše je tedy prázdné, jako blonďatá dvacítka z vesnice, která si chce namastit ego přes umělou módu. Nemá to osobitost. Když už to vypadá zajímavě (konverzace při odpočinku), tak velmi záhy je nápad zničen a nevyužit. 30h hra by přeci měla dokázat navázat nějaké vazby s postavami. Já ale necítil ani ťuk. Celkem škoda a zklamání.
Když jsem se tak hezky vypsal, tak to mohu už ukončit. Battle Chasers je atraktivní snaha o návrat JRPG žánru, která selhává téměř ve všem, kromě herních mechanik. Stojí za to si ji zahrát? Pokud jste fanoušky JRPG a hodně vám ten žánr chybí, tak asi jo. Druhá varianta je, že jste fanoušek komiksové tvorby. Jestli splňujete první kritérium, tak berte ve slevě. Fandové komiksu už hru nejspíš hráli.
Herní výzva Čapkův odkaz v základní formě splněna.
Mechaniky boje budou jistě všem hráčům jakéhokoliv JRPG známé. Tahovka s partou hrdinů, kterou vylepšujete a hážete kouzla pomocí zdroje many. Nic neobvyklýho. Postupem času se ale na hru nabalí mechanika overcharge, kterou oceníte až spíše s odstupem. Dovoluje vám totiž utrhnout se ze řetězu a sesílat mocná kouzla i během boje. Fajnově to oživuje hratelnost. Nekřečkujete si manu na chvíli, která možná přijde. Ve výsledku tedy budujete pár kol overcharge, který po boji vyprchá, a následně rozpoutáte klidně i na obyčejnýho pavouka totální smršť. K tomu si přidejte klasické probírání statistik a tvoření různých buildů. Ten tvoříte hlavně skrz systém perků, který můžete kdykoliv měnit. Nehrozí tedy situace, kdy by jste si v půlce hry uvědomili, že tento build není zrovna pro vás a vy pak zůstanete s holou prdelí a nic moc postavou. Určitě potěší. Nesmí chybět i v celku povedený hon za výbavou. Ta je někdy velmi vypečeně skryta a nutno dodat, že moc nápovědy k umístění nedostanete.
Výbavu sbíráte převážně procházením na půl náhodně sestavenými dungeony. Nebojte, většinu času to ani nepoznáte. Náhodou se v téhle hře jedná o fajn prvek, protože loot může být skrytý na různých místech, které ještě neznáte, tudíž podtrhne "šmejděníčko šmejdění". Máte důvod se do dungeonů vracet, takže z mého pohledu plní systém účel.
Soundtrack taky neurazí. Obsahuje pár velmi dobře padnoucích fláků. Obávám se ale, že si nebudete písně jen tak pobrukovat. Zas tak výrazné nejsou. Podstatné je, že podtrhují atmosféru a zapadají do fantasy světa dobře.
Celý ten fantasy svět je ale obýván naprosto generickou řadou potvor. Na jakýkoliv kýč si vzpomenete, tak Battle chasers má. Pavouky (asi 5 druhů? To jako fakt?), sliz, kostlivce, mágy, netopýry, zombie... Což samozřejmě docela kazí dojem. Ze stránky nepřátel se jedná o ten největší průměr z průměrů. A když jsme u těch průměrů...
Příběh je šíleně nudný. Záchrana světa (už zase?) před hlavním zlobivcem (i když se několikrát změní) je už tak šíleně ohraná, že požaduji zrovna od JRPG něco víc. Jasně, je tu v celku propracovaný lore, ale ten je pořád šíleně generický. Možná dobrý pro lidi, kteří se nezajímají o popkulturní zábavu. Nebo je příběh mířen pro fanoušky komiksu. Sám nevím. U nás je totiž Battle Chasers dost neznámá značka (a to se komiksům celkem věnuji), takže potenciál na oslovení příběhem se rovná nule.
Postavy jsou to samé. Drsňácký bojovník, ochranářský robot, nevinná dívčina, starý mág, lovec démonů a mazaná vražedkyně. Může se to zdát jako v celku solidní výběr, ale kvantita se nerovná kvalitě. Vše je tedy prázdné, jako blonďatá dvacítka z vesnice, která si chce namastit ego přes umělou módu. Nemá to osobitost. Když už to vypadá zajímavě (konverzace při odpočinku), tak velmi záhy je nápad zničen a nevyužit. 30h hra by přeci měla dokázat navázat nějaké vazby s postavami. Já ale necítil ani ťuk. Celkem škoda a zklamání.
Když jsem se tak hezky vypsal, tak to mohu už ukončit. Battle Chasers je atraktivní snaha o návrat JRPG žánru, která selhává téměř ve všem, kromě herních mechanik. Stojí za to si ji zahrát? Pokud jste fanoušky JRPG a hodně vám ten žánr chybí, tak asi jo. Druhá varianta je, že jste fanoušek komiksové tvorby. Jestli splňujete první kritérium, tak berte ve slevě. Fandové komiksu už hru nejspíš hráli.
Herní výzva Čapkův odkaz v základní formě splněna.
The Last of Us Part I
Pro: grafické zpracování, tahové souboje, hon za lootem, dungeony
Proti: příběh, postavy, lore, nevybalancovaná obtížnost, občasná nutnost grindu, nepřehledný interface, zdlouhavý pohyb po mapě, slaboučky konec, nulová osobitost