Herní výzva 2019 - 9. Historie se opakuje: Dohraj hru zasazenou do jakéhokoliv historického období.
Touché je taková zcela tradiční adventura, která mi sice kdysi prošla harddiskem, ale nic moc s z ní nepamatuju.
První čeho jsem si všiml je podobnost s Monkey Islandem a to skoro ve všech ohledech. Hlavní hrdina vypadá jako Guybrush Threepwood z druhého dílu, celý začátek v noci laděním připomíná první díl, nechybí tu šermovačky a samozřejmě humor. Nemůžu říct že bych se nebavil, veškerý humor totiž vychází především s dialogů hlavního hrdiny Gofreyho (nebo tak nějak) a jeho sluhy Henriho. Gofrey je celkem standartní hrdinská postava, zatímco jeho sluha je líný, poživačný, smradlavý, tupý a zbabělý zmetek, který s gustem shodí cokoliv jde, především svého pána.
Příběh je takový standart z netradičního prostředí Dumasových Tří mušketýrů. Mladý mušketýr nastupuje do služby, slíbí umírajícímu že najde jeho závěť a při pátrání po vrazích se zaplétá do spiknutí na ovládnutí Francie jedním kardinálem. Příběh je vyprávěn s lehkostí, ale bez jediného podstatného zvratu a napětí. Hrdinové jsou věčně bez peněz, hladoví a každý s nimi vyjebe. Tvůrci se drží reálií, až na konec neodolají a přihodí trošku moderny a magie. Co mě dostalo byl konec kde hrdina úspěšně zastaví kardinála, načež se doví že obsahem poslední vůle je dědictví právě Henriho. A jeho dívka jako správná zlatokopka jde za lepší. Tady tvůrci prokázali pořádně škodolibý smysl pro humor.
Hratelnost je víceméně v pohodě, jedním kurzorem ovládáte všechno, akorát přes pravé tlačítko vybíráte jednotlivé akce. Kombinace jsou občas vražedné, nechybí ani pixelhunting (kdo si proboha mohl všimnout té křídy?). Inventář je skrolující, takže zkoušení všeho na všechno když nevíte jak dál je docela složité. Ale nejedná se o nic zásadního. Dá se říct dohratelné i bez návodu, já kouknul jen párkrát.
Trošku slabší je technická stránka. Předměty se pod kurzorem občas hlásí s mírným zpožděním, což při prohledávání obrazovky může být problém. Občas vypadne nějaká ta animace a když hrdina něco udělá, vidíte až výsledek. A samotná grafika mě zrovna nenadchla. Na Touché je vidět, že to nebyla velká hra a tak grafika vypadá pomalu stejně jak v Monkey Island 2, což ovšem u hry z roku 1995 znamená na tu dobu nic moc.
Touché je příjemná hra s příjemným humorem a z netradičního prostředí, která mě ničím extra nezprudila, ale ani nenadchla.
Touché je taková zcela tradiční adventura, která mi sice kdysi prošla harddiskem, ale nic moc s z ní nepamatuju.
První čeho jsem si všiml je podobnost s Monkey Islandem a to skoro ve všech ohledech. Hlavní hrdina vypadá jako Guybrush Threepwood z druhého dílu, celý začátek v noci laděním připomíná první díl, nechybí tu šermovačky a samozřejmě humor. Nemůžu říct že bych se nebavil, veškerý humor totiž vychází především s dialogů hlavního hrdiny Gofreyho (nebo tak nějak) a jeho sluhy Henriho. Gofrey je celkem standartní hrdinská postava, zatímco jeho sluha je líný, poživačný, smradlavý, tupý a zbabělý zmetek, který s gustem shodí cokoliv jde, především svého pána.
Příběh je takový standart z netradičního prostředí Dumasových Tří mušketýrů. Mladý mušketýr nastupuje do služby, slíbí umírajícímu že najde jeho závěť a při pátrání po vrazích se zaplétá do spiknutí na ovládnutí Francie jedním kardinálem. Příběh je vyprávěn s lehkostí, ale bez jediného podstatného zvratu a napětí. Hrdinové jsou věčně bez peněz, hladoví a každý s nimi vyjebe. Tvůrci se drží reálií, až na konec neodolají a přihodí trošku moderny a magie. Co mě dostalo byl konec kde hrdina úspěšně zastaví kardinála, načež se doví že obsahem poslední vůle je dědictví právě Henriho. A jeho dívka jako správná zlatokopka jde za lepší. Tady tvůrci prokázali pořádně škodolibý smysl pro humor.
Hratelnost je víceméně v pohodě, jedním kurzorem ovládáte všechno, akorát přes pravé tlačítko vybíráte jednotlivé akce. Kombinace jsou občas vražedné, nechybí ani pixelhunting (kdo si proboha mohl všimnout té křídy?). Inventář je skrolující, takže zkoušení všeho na všechno když nevíte jak dál je docela složité. Ale nejedná se o nic zásadního. Dá se říct dohratelné i bez návodu, já kouknul jen párkrát.
Trošku slabší je technická stránka. Předměty se pod kurzorem občas hlásí s mírným zpožděním, což při prohledávání obrazovky může být problém. Občas vypadne nějaká ta animace a když hrdina něco udělá, vidíte až výsledek. A samotná grafika mě zrovna nenadchla. Na Touché je vidět, že to nebyla velká hra a tak grafika vypadá pomalu stejně jak v Monkey Island 2, což ovšem u hry z roku 1995 znamená na tu dobu nic moc.
Touché je příjemná hra s příjemným humorem a z netradičního prostředí, která mě ničím extra nezprudila, ale ani nenadchla.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Humor, pohodový spád, mušketýrská doba, jednoduché ovládání.
Proti: Technické problémy, zastaralá grafika.