Herní výzva 2019 - Historie se opakuje
Moje oblíbená herní série, kde jsem valnou většinu dílu vůbec nehrál, tak to je Assassin's Creed. Je to série, pro kterou mám takovou tu slabost, kdy některé nedostatky přehlížíte, ačkoliv by jste je jinde zdrbali. Prostě je to můj šálek kávy.
Hned ze začátku potvrzuji, že Brotherhood je bezesporu důstojným nástupcem vynikajícího druhého dílu. Vlastně téměř všechno tu vylepšuje a hra na mě působila ještě zábavnějším dojmem, než tomu bylo u dvojky. Je zde mnohem víc aktivit, které jsou daleko různorodejší a mnohem méně repetitivní. Vlastně těch aktivit je tu až s podivem velké množství a toho, co tu jde dělat tu je na takovouto AAA akční adventuru až až.
Vlastně ze začátku jsem byl lehce v šoku, neboť hra na mě působila úplně stejně, což je na jednu stranu dobře (páč dvojka byla super), na stranu druhou jsem se chtěl posunout. Z toho důvodu bylo pro mě prvních 3-5 hodin ne úplně výborných a celá chuť do této série u mě opadla. Ono navážete tam, kde skončila dvojka, což je fajn, v příběhu se chceme posouvat, ale zas tak do nekonečna zábavnou hratelnost AC nemá.
Nicméně po těch cca 5 hodinách mi spadl kámen ze srdce, neboť tu je spousta vedlejších aktivit a misí, které hru dost obohacují. A světe div se, tentokrát tu jsou i vedlejší úkoly, které mají velmi slušný příběh a táhnou sami o sobě, takže se nejedná jen o takovou tu klasickou plochou výplň.
Dalším velmi zábavným aspektem bylo vedení samotného Bratrstva, kdy najímáte rekruty, postupně je vylepšujete, posíláte na mise a často si i díky nim ulehčujete postup. Když už jsem u toho postupu, tak musím pochválit, že hra byla vylepšena o několik zbraní a vynálezů (díky Leonardo), které hodně zpestřují váš postup při různých úkolech a vraždách.
Díky tomu samotná série dostává nový a zábavný náboj, jelikož co si budeme, bojový systém meč na meče je celkem velká nuda a pruda. Díky tomu jsem si zase mohl vychutnat o něco více stealthu. Kuše a především samotní asasíni z Bratrstva mi dopřávali kvalitnější postup při mých úkolech. Když totiž započítám ponechané věci z minulých dílů, tak se přeci jenom jedná už o docela pestrou zásobu stylů.
No a co je na AC nejvíc super? To je samozřejmě historické prostředí zasazené do nějakého dech beroucího města a doby. A to se tu povedlo na jedničku s hvězdičkou, neboť samotný Řím byl vynikající. Sám jsem ho minulý rok navštívil a musím potvrdit, že se prostředí velmi povedlo a působí hodně reálně a věrohodně. Tohle je asi ta největší paráda hry. Jen je škoda, že tu je jen jedna (ačkoliv hodně velká) lokace, neboť ty tři města (ač byla menší) to tak nějak rozbíjejí a prostředí se neokouká tak rychle.
Kladů bych našel asi ještě mnohem víc, hru jsem si totiž nesmírně užíval. Trochu slabší mi přišel hlavní příběh, ale to mi dost vynahradil závěr, který je parádní. Tohle jsem si ani nemusel dlouho rozmýšlet - Brotherhood je ještě o kousek lepší než druhý díl a já jsem dostal plnohodnotný assassínský zážitek.
Moje oblíbená herní série, kde jsem valnou většinu dílu vůbec nehrál, tak to je Assassin's Creed. Je to série, pro kterou mám takovou tu slabost, kdy některé nedostatky přehlížíte, ačkoliv by jste je jinde zdrbali. Prostě je to můj šálek kávy.
Hned ze začátku potvrzuji, že Brotherhood je bezesporu důstojným nástupcem vynikajícího druhého dílu. Vlastně téměř všechno tu vylepšuje a hra na mě působila ještě zábavnějším dojmem, než tomu bylo u dvojky. Je zde mnohem víc aktivit, které jsou daleko různorodejší a mnohem méně repetitivní. Vlastně těch aktivit je tu až s podivem velké množství a toho, co tu jde dělat tu je na takovouto AAA akční adventuru až až.
Vlastně ze začátku jsem byl lehce v šoku, neboť hra na mě působila úplně stejně, což je na jednu stranu dobře (páč dvojka byla super), na stranu druhou jsem se chtěl posunout. Z toho důvodu bylo pro mě prvních 3-5 hodin ne úplně výborných a celá chuť do této série u mě opadla. Ono navážete tam, kde skončila dvojka, což je fajn, v příběhu se chceme posouvat, ale zas tak do nekonečna zábavnou hratelnost AC nemá.
Nicméně po těch cca 5 hodinách mi spadl kámen ze srdce, neboť tu je spousta vedlejších aktivit a misí, které hru dost obohacují. A světe div se, tentokrát tu jsou i vedlejší úkoly, které mají velmi slušný příběh a táhnou sami o sobě, takže se nejedná jen o takovou tu klasickou plochou výplň.
Dalším velmi zábavným aspektem bylo vedení samotného Bratrstva, kdy najímáte rekruty, postupně je vylepšujete, posíláte na mise a často si i díky nim ulehčujete postup. Když už jsem u toho postupu, tak musím pochválit, že hra byla vylepšena o několik zbraní a vynálezů (díky Leonardo), které hodně zpestřují váš postup při různých úkolech a vraždách.
Díky tomu samotná série dostává nový a zábavný náboj, jelikož co si budeme, bojový systém meč na meče je celkem velká nuda a pruda. Díky tomu jsem si zase mohl vychutnat o něco více stealthu. Kuše a především samotní asasíni z Bratrstva mi dopřávali kvalitnější postup při mých úkolech. Když totiž započítám ponechané věci z minulých dílů, tak se přeci jenom jedná už o docela pestrou zásobu stylů.
No a co je na AC nejvíc super? To je samozřejmě historické prostředí zasazené do nějakého dech beroucího města a doby. A to se tu povedlo na jedničku s hvězdičkou, neboť samotný Řím byl vynikající. Sám jsem ho minulý rok navštívil a musím potvrdit, že se prostředí velmi povedlo a působí hodně reálně a věrohodně. Tohle je asi ta největší paráda hry. Jen je škoda, že tu je jen jedna (ačkoliv hodně velká) lokace, neboť ty tři města (ač byla menší) to tak nějak rozbíjejí a prostředí se neokouká tak rychle.
Kladů bych našel asi ještě mnohem víc, hru jsem si totiž nesmírně užíval. Trochu slabší mi přišel hlavní příběh, ale to mi dost vynahradil závěr, který je parádní. Tohle jsem si ani nemusel dlouho rozmýšlet - Brotherhood je ještě o kousek lepší než druhý díl a já jsem dostal plnohodnotný assassínský zážitek.
Assassin's Creed Unity