Conquest of Camelot jsem, narozdíl od jeho mladšího bratříčka Conquests of the Longbow, nikdy ani nezkoušel. A musím uznat, že i když nejsem fanda Artušovských legend, hru jsem si opravdu užil. Putování v roli samotného Artuše, zachraňování slavných rytířů a pátrání po Svatém Grálu mě opravdu vtáhlo. Grafika je opravdu povedená a je radost kochat se jednotlivými obrazovkami. Někdy opravdu žasnu nad tím, co se dá v EGA grafice zvládnout. Příběh hezky plyne a často se střídá prostředí (a dává to smysl), takže se hra neokouká. Obtížnost je spíše vyšší a dvakrát jsem si musel vypomoct hintbookem. Akční sekvence sice hezky zapadají do prostředí, ale upřímně je moc rád nemám. Například rytířské klání jsem opakoval asi 10x a nakonec jsem přišel na jeden pohyb, který Černého rytíře srazil vždy. To nepovažuji za dobrý design. Naopak byly fajn hádankové části i přes jejich obtížnost. Čtení manuálu je pro hraní nutné, ale osobně mi to nevadilo. Manuál je moc pěkně zpracovaný, obzvláště se mi líbily slepé mapy.

Ovládání probíhá pomocí parseru s myší jako doplňkem. Jde o velice pohodlný systém. Myš, parser + klávesové zkratky - pohodlné a rychlé. Bodování je tentokrát rozděleno do několika kategorií. Jde o zajímavý nápad, ale bohužel se asi příliš neujal. Plný počet jsem bohužel nezískal ani v jedné kategorii. Osvěžujícím prvkem je i práce s penězi, důležitá především v druhé polovině hry. Conquest of Camelot mohu rozhodně doporučit, jde o jednu z nejzajímavějších Sierráckých adventur. Je zajímavé, že atmosféra Sierry je ve hře znát, ale zároveň je trochu jiná.